Army of Two: The 40th Day

recenze  6
Martin Šmíd, 1. 2. 2010 22:36
Před zhruba dvěma lety vydala EA dosti podařenou akční hru Army of Two, kde jsme se chopili role dvou elitních zabijáků. Po dvou letech jsou zpět a s nimi i EA, která by chtěla na jejich popularitě vydělat slušný balík. Pojďme se podívat, jestli vývojáři udrželi kvalitu nastolenou prvním dílem a jestli přidali i něco nového. Naše recenze na Army of Two: The 40th Day může nyní začít.

Když se řekne akční hra, kde mají hlavní slovo zbraně, asi nikdo neočekává, že by měla nějaký hluboký příběh. Stejné platí i u Army of Two: The 40th Day. Hra má sice celkem zajímavou zápletku, ale ta je jen jakýmsi chytrým pozadím, na které nebudete během hry vůbec myslet. Vše začíná v létě, kdy hlavní protagonisté Rios a Salem navštíví slunečnou Šanghaj. Co ale čert nechtěl, celé město je najednou pod útokem neznámé vojenské složky, která začíná bombardovat naprosto vše. V tuto chvíli nastane na obrazovce naprostý zmatek, vše se začne bortit, lidé umírat a křičet, přičemž naši hrdinové pochopí, že mají zase jednou něco na práci. Ihned se tak vydají pro své ukryté zbraně a akční jízda může začít. Jak už možná tušíte, celá hra se odehrává pouze v Šanghaji, ale jak budete postupovat dále hrou, bude se doslova měnit před očima. Na počátku je to město, kterým létají rakety a sune se k zemi jeden mrakodrap za druhým, ale na konci je z něj už jenom totálně zničené město bez jediné živé duše. Během sedmi celkem rozlehlých kapitol se budete většinou pohybovat po ulicích města, ale podíváte se i do rozpadlých budov a dokonce navštívíte i nemocnici.

Jak už jste se mohli na začátku dovtípit, na procházku tímhle peklem nebudete za celou hru sami. Vždy vám bude asistovat váš po zuby ozbrojený kolega, který umí naprosto vše, co umíte vy. Dohromady tvoří Rios a Salem malou armádu, která se dokáže prostřílet z každé šlamastiky. Rovněž dokážou i velmi dobře taktizovat, třeba při záchraně rukojmích, kdy si váš kolega vezme na mušku toho teroristu, na kterého nebudete mířit. Tak je velká pravděpodobnost, že rukojmí zachráníte. Přesto umělá inteligence vašeho kolegy občas zaskřípe. Jde třeba o situace, kdy se toho děje na obrazovce až moc a vy třeba opadnete a potřebujete první pomoc. Občas se nám stalo, že nás kolega táhnul skoro přes celou mapu, aby nás mohl oživit, čímž se i on sám dostal pod palbu. Občas se nám také stalo, že nemohl svého téměř mrtvého kolegu uchytit a ten zůstal napospas smrti. Tyto chyby docela kazí samotnou hratelnost a zasloužily by si odstranit.

Co možná kazí celkový akční požitek, je také umělá inteligence nepřátel. Ti se sice dokážou celkem obstojně krýt, ale občas přebíhají mezi překážkami tak zmateným způsobem, že se stanou až moc snadným terčem. Nyní se bavíme o klasických řadových nepřátelích, kterých zlikvidujete během svého dobrodružství opravdu tisíce. Nepřátelé totiž nabíhají do jednotlivých lokací po desítkách, a dokud je do jednoho nevystřílíte, nepustí vás hra dále. Pokud klasický voják má spíše průměrnou inteligenci, minibossové už dokážou pořádně zatopit. Většinou jsou dosti odolní a dokáže je zranit jen dobře mířená střela na nechráněná místa. Mezi tyto minibosse patří třeba plamenometník nebo týpek s minigunem. V první polovině hry se tyto těžší nepřátelé objevují jen sporadicky, ale v druhé půlce už jsou součástí každého většího komanda. K odstranění živých překážek máte k dispozici celkem slušný arsenál zbraní, od lehkých samopalů, brokovnic, granátů, až po nějakou tu odstřelovací pušku. Zbraní je opravdu velké množství, přičemž jde většinou o realisticky tvářící se kousky. Žádné smyšlené nesmysly ve hře nenajdete.

Největší zbraní Army of Two: The 40th Day je pochopitelně kooperace s živým hráčem a v tuto chvíli stoupá zábava o několik desítek procent. Najednou už není Army of Two: The 40th Day jen tupá střílečka, kde většinu práce musíte udělat sami, aby se váš počítačem ovládaný kolega jen vezl, ale ze hry se stává celkem obstojná taktická akce. Kromě kooperativního režimu, který si můžete zahrát offline na jedné konzoli nebo online přes Xbox Live, nabízí hra i další čtyři herní módy. Mezi ně patří třeba kooperativní deathmatch, kde proti sobě bojují dva týmy. Dále tu máme režim Warzone, kde plníme nejrůznější úkoly, které nám hra zadá. Najdete tu i mód Control, kde budete muset bojovat o dané pozice. Jako poslední je ve hře Extraction, který jsme bohužel neměli možnost vyzkoušet, ale jedná se o něco podobného Hordě z Gears of War. Ve čtyřčlenném týmu budete likvidovat stále se objevující hordy nepřátel.

Už od začátku je hra jedna velká grafická žranice, u které budete neustále lapat po dechu. Už na začátku hry vás Army of Two: The 40th Day omráčí neustálými filmovými výbuchy v nádherné grafice, o kterou se i tentokrát stará modifikovaný Unreal 3 engine. Musíme říci, že z něj se vývojářům podařilo dostat naprosté maximum. Pokud se podíváte na okolní obrázky, tak věřte, že přesně takhle hra vypadá a navíc, nikdy jsme nezaznamenali, že by nějak výrazně klesl framerate (hráli jsme Xbox 360 verzi). Musíme říci, že takto graficky vypiplanou akční hru jsme dlouho nehráli. Výrazně za grafickou stránkou nezaostává ani hudba, která se stará o nezapomenutelný akční zážitek, do čehož vstupuje podařený dabing hlavních protagonistů, který se rovněž řadí ke špičce. Po technické stránce je tak hodně málo věcí, které bychom mohli Army of Two: The 40th Day vyčíst.

Army of Two: The 40th Day je klasický akční blockbuster, který vás na první zahrání pobaví, ale nic už netáhne k tomu, abyste si hru dali znovu. Kromě nádherných filmových efektů, neustálého střílení hord nepřátel a lehčího taktického plánování, vás bohužel nic jiného nijak neoslní. Komu se líbil první díl, tomu druhý doporučujeme. Pokud jste první díl nehráli a chcete si podobnou hru zahrát, rozhodně vezměte Army of Two: The 40th Day. Špatná hra to rozhodně není.

Army of Two: The 40th Day

ps3x360psp
Electronic Arts, EA Montreal
Datum vydání hry:
12. 1. 2010
Žánr:
Střílečka, Taktická
KARTA HRY
7/10

Komentáře