Achilles: Survivor

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Začneme příběhem, u něhož také velice rychle skončíme. Ten tu totiž budete hledat marně. Tentokrát nejde o diablovku se soulovskými prvky, jako tomu bylo v případě první hry, ale tvůrci vsadili na rychlé auto-roguelite podání. Celkem tak vstoupíte s 15 hrdiny, které postupně odemykáte, do Tartaru a jeho nejtemnějších zákoutí v podobě malých arén. A bude pouze na vás, zda dokážete v těchto arénách přežít nebo vás udolají doslova zástupy nejrůznějších monster.

V praxi to vypadá tak, že si zvolíte hrdinu a misi (arénu) a v ní běháte jako splašené kuře, přičemž hrdina útočí v pravidelných intervalech na vše, co se okolo pohne. Každá postava má unikátní útok, který lze rozšířit o další a k tomu lze aktivovat také perky. Ty se odemknou za každý dosažený level. V tu chvíli se hra zastaví a vy si vyberete vhodnou odměnu z nabízených.

Arény jsou uzavřené oblasti, v nichž budete likvidovat nepřátele, vylepšovat svou postavu a také budete využívat své okolí, v němž se nachází speciální truhly nebo například pasti určené k likvidaci protivníků. Jenže na to vše máte pouze omezený čas. Achilles: Survivor nabízí v tomto ohledu 2 různé výzvy. Klasická vám dá 20 minut a vrhá na vás nepřátele poněkud střídměji. V druhém případě jde o náročnou výzvu, kdy už musíte přibližně vědět, co, kde, kdy a jak, jinak nemáte šanci. V takovém případě musíte přežít po dobu 10 minut.

Po dokončení arény najdete buďto portál, který vás odnese do menu nebo se na vás vrhne boss. Nicméně za dokončení mise máte k dispozici nasbírané zkušenosti a drahokamy, které můžete investovat do pasivních dovedností jednotlivých hrdinů. Tím také postupně zvyšujete úroveň hrdinů. Sluší se zmínit, že podstatně vám pomohou při boji s monstry stavby (stánek se zdravím či různé pasti), které můžete sem tam na určitých místech postavit, a jsou buďto posílením vašeho hrdiny v dané misi nebo slouží k efektní likvidaci monster. Celkově se vyplatí v Achilles: Survivor kombinovat různé druhy útoků a schopností, až najdete perfektní soulad se svým hrdinou a pak se stáváte téměř bohem, kdy vás vůbec nikdo nezastaví.

Co nás dost mrzí, tak to jsou samotní nepřátelé, kterých je jen pár druhů a neustále se opakují (kostlivci, pavouci, Kyklopové nebo lučištníci). Ti na vás totiž absolutně nijak neútočí. Jen se sbíhají ze všech stran a útoky provádí tak, že na vás naběhnou. Jakýkoliv dotek je čirou bolestí pro vašeho hrdinu a končí pak následně smrtí. Nepřátelé jsou tedy smrtonosní zejména ve velkých počtech, jinak jsou to naprostí tupci. Výzvou jsou v tomto ohledu pouze bossové, kteří na vás budou i aktivně útočit, a jsou vlastně i docela fajn.

Velmi zdařilé je grafické zpracování hry. To sice předvádí podobnou show, jako u předešlého Achillea, ale Survivor má výhodu nejrůznějších efektů, které jsou spojeny s likvidací monster a útoky na ně. Díky tomu se na obrazovce rozehraje solidní barevná plejáda, kterou je radost pozorovat. Navíc se můžete těšit na naprosto plynulé hraní, neboť framerate nijak výrazně neklesá a drží se stabilní i ve vypjatých momentech.

Achilles: Survivor nabízí jednoduchou a přímočarou hratelnost, která je v základu opravdu dobrá. Na počátku jsme pochybovali o tom, že tohle nás vůbec chytne, ale s odemykáním dalších schopností se hra stává zábavnější a zábavnější. Přesto však dojde do momentu, kdy toho už budete mít dost. Další obsah už nepřijde a hra upadne v zapomnění. Spíše tedy dáváme přednost klasické diablovce, ale oceňujeme fakt, že hra dokáže zaujmout i hráče z jiného těsta. Tak ať hlavy padají!