Pulzující aura chlácholivě objímá nehybné ocelové monstrum, na pohled nedotknutelnou to skálu uprostřed moře masivní zkázy, zatímco vítr si šibalsky skotačí mezi troskami civilizace a celou scenérii kolem oživuje vířením prachu a splodin z nedávného válečného reje. Majestátní demonstrace síly v krajině, která si pamatuje, již jen její pravý opak náhle přeruší malinké světlo, rudě žhnoucích očí, probouzející skálu k životu. Hra větru se slabšími je přehlušena těžkotonážním dusotem dvou párů obřích ocelových nohou a intenzita z obou obřích mechů stojících proti sobě přímo sálá a tiše čeká na probuzení, které klid i dovádění větru s prachem rychle řízne pod krkem. Bum! Napětí z očekávání odchází s prvním výstřelem. Zdánlivá nepohyblivost obřích ocelových monster bere za své a oba rozpoutávají v rytmu kadence jejich zbraní divoký a pro oči strhující taneček, doprovázený ohňostrojem explozí a poletujícími troskami. Do toho burácí elektronický orchestr, jenž by spolehlivě rozproudil krev i jedinci se sluchovou vadou. Uběhne sotva minuta a je po všem, přičemž celou podívanou rázem obklopí kus posvátné úcty z božího dopuštění...