Geopatogenní zóna asi umí člověka ovlivnit, i když jestli by mohli mít na svědomí až takové zážitky, jak popisuje Janinka, to nevím, spíše poruchy spánku, únava, podráždění. Citlivá na tato místa jsou zvířata. Pes by si vám do takové zóny prý nikdy nelehl, zatím co kočka geopatogenní zóny vyhledává.
RobotCZ - děkuji ti, netušila jsem, že je něco takového možné, zase jsem o něco chytřejší. Jen nevím, jestli je tohle náš případ, před pár lety se moje maminka přestěhovala a těšila se, jak v novém bydlení bude mít klid. Nějak jí to nevyšlo, asi věčná smolařka...
Janinka........mám pro tebe typ. Mám známý, který měli co dočinění s podobnýma spirituálním věcma jako tvoje maminka. Oni to vyřešili jiným způsobem. U nich to mělo co dočinění s postavením baráku na nevhodném místě. V jejich domě se střetávali energetické pole v podloží pod domem + do toho ještě geopatogení zóny...to mělo právě vliv na psychiku a tím pádem na různé vidiny v domě a pod.....řešili to odstěhovánim a teď je vše ok.. Nech si tohle v domě změřit a uvidíš.............přirovnal bych to k podobnýmu principu jako orákulum ve starobylým Řecku, kde to dotahli k dokonalosti. Holky posadil nad plynové výpary ze země a ty pak měli halucinace
tak to asi tesko kamo , sou totis pocity a pocity , ale proc se vubec namaham , sou proste lidi co si s tehle veci delaj jenom srandu , uz nese babycky nas ucily nedelat si s nadprirozenych veci prdel , muze se to obratit proti nam.....
Kostej-cz: Říše za zrcadlem? Alenka v kraji divů? Pořád mimo? To bude z těch děsivých zážitků, kdy tě peřina "hladila" po tváři za křiku sestry probouzející se ze sna.
Styxx si delas jen prdel co ? pockej az se ti neco stane a zazijes neco co v tobe zanecha stopu na dusi do konce zivota , budes mluvit trochu jinak .....
jak o tom tet pisu vyplavaly ty stare emoce , musim ktomu jeste dodat,ze jak me ta postava hladila po tvari , ja se ji dival do mist kde mela byt tvar ale nebyla tam tvar,jen cerna tma, je zajmave ze sem nemel vubec strach pak se ta postava otocila k mistu kde spala sestra, a zase se spatky podivala na me, a pak uz si pamatuju, jako kdyby strih kamery ve filmu a krik moji sestry a ja se zacal probouzet, a pak uz to pokracuje, jak sem psal, jak sem vydel vydesenou sestru, doslo mi ze to nebyl sen, ta postava pochopila ze se sestra probouzi a tak zmizela,kdyz me hladila a divala se na me ( ta tajemna postava) mel sem pocit bezpeci , jako kdyby o me pecovala, ale az sem vydel segru a ten jeji vytresteny vyraz, tak teprve sem se lekl ze to sen nebyl, a zacal sem mit strach a brecel sem az do pokoje vesel otec s matkou a ti nechapaly co se deje, sestra jim to vysvetlovala ja mlcel ve me by se krve nedorezal, otec nas nakonec uklidnil tim ze to byl jen sen ale ja a sestra vyme ze to nebyl sen, sen se zda jednomu cloveku a ne dvema na raz, a jeste sestra je nevlastni , takze zas tak spojeni spolu nejsme aby videla moje sny .... uf jeste tet to citim ten pocit .........
me se stalo : bylo mi 7 let , mel sem spolecny pokoj s moji sestrou, jednou v noci me zbudila sestra krikem a s vytrestenyma ocima rikala ze na moji posteli sedela postava,cela zahalena v cernem s kapuci , jako samotny smrtak, jak mi to popisovala,zacal sem brecet strachy, protoze sem pochopil ze to nebyl sen, ja ji videl taky, hladila me po tvari ..... i tet a je mi pres 30 kdyz tohle pisu me mrazi v zadech.... od te doby mam nekdy pocit kdyz sem sam, ze me nekdo sleduje stava se mi to, kdyz sem sam doma , nebo i venku kdyz du sam ulici, vzdy ale musi byt tma , je zajmave ze,treba sem doma sam hraju na plejaku a rubu a paradne se bavim a najednou zniceho nic mam pocit ze se na me nekdo diva , nebo ze je neco nablizku, prepadne me fakt pocit strachu, ja si to nedelam sam u plejaku mam uplne jine myslenky, jednou sem,bojoval s bosem zabava nejvetsi a najednou,silny pocit ze tu nekdo je hra de okamzite stranou dam pauzu a cekam co budeale nikdy se nic neobevilo, dycky si rikam tak uz se kurva ukaz xD
Kr4tos: Na ten případ si pamatuju, kdysi jsem o tom viděl reportáž. Hodně zajímavý případ, osobně dodnes nechápu, jak mohla ujet tu vzdálenost na kole pršpikovaná jehlama až domů, vylézt na půdu, uvázat smyčku, probodnout srdce a oběsit. Opravdu se nabízí možnost, že ji v tom někdo (nebo snad něco?) "pomohlo".
V roce 1966, když byla moje mamina ještě malá žába, se v její rodině stalo neštěstí. Bratranec, se kterým si báječně rozuměla, měl těžký úraz, jehož následkem ochrnul a byl napojený na přístroje. A přestože mozek byl v pořádku a on komunikoval očima, byl odpojen, protože tenkrát takoví "mrzáci" neměli nejmenší šanci na zlepšení a navíc, ani na takové udržování nebyly prostředky. Místo svatby, kterou měl mít, se konal jeho pohřeb. Ačkoliv na něj máma chtěla moc jít a rozloučit se, protože za ním do nemocnice nemohla, šprajcla se, protože se styděla přijít tam v obnošených a po sestrách děděných botách (ach ty ženský :)). Její maminka, má babička, jí nové koupit nehodlala a na pohřeb se tak vydala sama, hospodářství nechala na manželovi a dětech. Ten večer měla máma za úkol přikládat do ohně pod bramborami, v pokoji bylo teploučko a lákalo to ke schrupnutí. Jenže kdyby usnula a oheň vyhasl, dostala by výprask a tak bloumala pro rozptýlení očima po místnosti. Když přelétala pohledem okno, uviděla za sklem svého bratrance s hlavou ovázanou bílým šátkem. Lekla se, že usnula a tak zavřela oči a podívala se znova. Obličej se na ní stále díval a dokonce párkrát zamrkal. Máma začala plakat a křičet a vzburcovala celý dům, jenže jí nikdo nevěřil, protože když se všichni nahrnuli do místnosti, tvář zmizela a venku pod oknem byl jen čerstvě napadaný sníh beze stop.
Máma si to vyložila po svém, byla přesvědčená, že se na ní bratranec zlobí, protože se s ním nechce přijít rozloučit. A tak hned ráno, boty neboty, šupajdila. Z pohřbu si toho moc nepamatuje, protože sebou sekla hned, jak se podívala do otevřené rakve. Uviděla tam totiž přesně to, co doma za oknem, obličej ovázaný bílým šátkem.
Později se dozvěděla, že doktoři mu pitvou "náhodou" znetvořili hlavu a nedoporučovali rodině, aby tělo při pohřbu vystavili, jenže v mámině zemi je to tak zvykem, a tak jejímu bratranci narychlo ovázali bratři hlavu, aby ta devastace nebyla tolik vidět.
Víš co já sem tady mluvil o tom, že nic nadpřirozeného neexistuje, pouze to je pojmenování pro věci, které si člověk nedovede vysvětlit. Za sebe řeknu jednu věc. Bylo mě asi 15 když jsem spal u sestry. Zdálo se mě o chlápkovi, kterého jsem nikdy v životě neviděl, působil na mě nepříjemně, pohádal se s mojím otcem. Ráno se vzbudím. Jdeme se projít já, otec a mamka. Kolem nás projelo auto, otec horká krev mu ukázal nějaké posunky (jel asi 90 na takové asfaltovce kde bylo 40). Auto to zabrzdilo, otočilo se, dojel k nám. Z auta vylézl chlápek a chybělo málo aby otcovi rozbil hubu. Ten chlápek byl věrná kopie toho, o kterém se mě zdálo. Na chlup stejné oblečení, byl to prostě ten o kterém se mě zdálo, aniž bych ho kdykoliv před tím viděl. Paranormálno? Líbilo se mě kdybych to tak nazval. Ale pro mě je to spíš jenom jedna velká náhoda jako prase. Toho chlápka jsem možná zahlídl den předem někde v obchodě na tři sekundy, večer se mě o něm zdálo a druhý se stala taková šílená náhoda, že na nás vyjel zrovna on. Prostě náhoda jak prase. Jednou se mě zdálo že jsem se procházel před nějakým hotelem, v erbu měl modrou hvězdu. Ten den se pak dozvím, že večer před hotelem Modrá Hvězda někoho zabili. Ne ne... Prostě náhoda.Jelikož takových "paranormálních" věcí se stane jednomu člověku z tisíce jednou za život, jsou to všechno jenom těžké náhody a změť neskutečných věcí, které do sebe v tu chvíli prostě zapadly. Můj názor
Tak vám sem dám ještě další příběh, opět z rodiny. Příbuzné se zdál sen, ve kterém byla na zahradě okolo které vedl chodník. Po chodníku viděla jít svého strýce a tetu. Strýc v té době byl ve skutečnosti už několik let mrtvý, ve snu se díval přímo před sebe, ani se na ni nepodíval, kráčel po chodníku dál. Tato příbuzná v tom snu volala na tetičku, kam jdou. Teta se na ni podívala a odpověděla: „ Já už jdu za tatínkem, měj se tu krásně“. Za několik dní bylo ve schránce parte – teta umřela. O její smrti ale ona nevěděla.
Albert: tak to je také zajímavé, co se ti přihodilo a z toho bezvědomí žádné vzpomínky? viděl jsi něco? Kratos: mazec ten článek, být tím soudním lékařem, tak už asi nespím
Swena napsala: Věříte v posmrtný život? Reinkarnaci?--- nedavno to semnou svihlo do bezvedomi a kdyz jsem nabral vedomi, tak stal nademnou kamarad, co semnou cloumal, abych se probral a moje prni slova pri otevreni oci prý byla: proc si me nenechal mrtvyho? ja si to nepamatuju, ale prej jsem to rekl. sam poradne nevim co to bylo, ale vim, ze to probuzeni do tohodle silenyho sveta, stalo pekne za prd. ale ted jsem rad, ze tu jsem, coz je vlastne protireceni. takze nas asi po smrti ceka neco lepsiho, nez je ted?! ale co? asi fakt budou telo a duse dve ruzny veci, ktery se potom rozdeli. ted mame v tele mozek, ale ten nefunguje jak ma, tak asi proto nechape dusi... nebo co ja vim... kazdopadne je to zajimavy
styxx: co to video jako ma bejt? to existuje? to je jakoze z bohnic? tam chci, to musim videt nazivo. kolik chcou za vstupny, ktery pujdou do kapsy jezise?
Co se týče duchů nevim. Nesetkal jsem se s tim a to, že se ti duch hrabe ve skříni atd... ty historky případně videa, tak tomu nevěřim. Ale co se týče vyvolávání duchů atd... nevim je to možný. Co se týče reinkarnace, tak se budeš reinkarnovat tak dlouho jak bude potřeba. Člověk je spirituální bytost. Tělo je jen " oblečení", který stejnak jednou odhodíš. Naslouchejte méně mysli a více srdci. Pravej svět je tam uvnitř a né tam venku.
Duchů se není proč bát, já bych se bál, kdyby za mnou přišli tyhle lidi - link ... zvlášť kdyby začali hrát... Kdo to vydrží do konce, dozví se, jak moc paří boží království!!!
Maggot, Till také pěkné příběhy, no jestli to je dar nebo utrpení duchy vidět, toť otázka. Já kdybych měla potkat, tak by se ve mně asi krve nedořezal[s14]
To Janinka: Ty návštěvy duchů mohou mít různé příčny, ale podle mě je možné, že jde o démony a ty je možno odehnat jedině ve jménu Ježíše Krista. Mě se párkrát zdál velmi živý sen o tom jak mě nějaká bytost dusí a vždy ji zahnalo pomyšlení: Ve jménu Ježíše Krista odstup satane. Na to se mě zhostil pokoj a já mohl zase v klidu usnout...
já osobně ducha ještě nepotkal. ale třeba kamarád, který byl po narození cca 3 minuty "mrtvý" má na tohle smůlu. v Kotvě dělal uklízeče a na jednom patře viděl duchy, či měl pocit, že tam s ním někdo je ( po zavíračce ). a nebyl sám. na tom patře nechtěl nikdo uklízet. nebo se jednou vzbudil a ve dveřích do kuchyně stála mužská postava a po chvilce zmizela...
Pěkně se ti ta diskuze rozjela , jen co je pravda :) Moc rád bych věřil , na duchy a věci podobné, nikdy jsem se nesetkal nadpřirozenem, současný člověk asi není tak vnímavý a popravdě a i kdybych se setkal , snažil bych se vše racionálně vysvětlit .
Styxx - přesně tak, jak jsi to myslel, jsem to i pochopila a navzdory své povaze jsem ti odpověděla jinak, než bych to normálně udělala [s6].
Romeno - nikdy žádné prášky nebrala a doufám, že se žádnými (třeba na nervy [s14]) nikdy cpát nebude.
Swena - já jí věřím, nemám s tím problém, obzvláště po tom, co se moje děti, když byly ještě miminky, smály na naší bílou a ničím nezajímavou zeď v obýváku. Vesele si broukaly, žvatlaly a natahovaly na ní packy :).
Bratranec kdysi vyprávěl, jak jeho tetě něco uspávalo dítě v kolíbce. Začalo brečet a z místnosti se ozvalo "Pšš pšš pšššš...", a dítě přestalo. Byl to barák se vcelku "bohatou historií". Na základě tohohle jsem rozhodnul, že nikdy nebudu mít děti.
Napsat komentář
Chceš se zapojit do diskuze?
S účtem můžeš komentovat a hodnotit, sledovat hry ve wishlistu, sbírat achievementy a psát do fóra.
Spiritismus, paranormální jevy, zkrátka duchařina (62)
Geopatogenní zóna asi umí člověka ovlivnit, i když jestli by mohli mít na svědomí až takové zážitky, jak popisuje Janinka, to nevím, spíše poruchy spánku, únava, podráždění. Citlivá na tato místa jsou zvířata. Pes by si vám do takové zóny prý nikdy nelehl, zatím co kočka geopatogenní zóny vyhledává.
RobotCZ - děkuji ti, netušila jsem, že je něco takového možné, zase jsem o něco chytřejší. Jen nevím, jestli je tohle náš případ, před pár lety se moje maminka přestěhovala a těšila se, jak v novém bydlení bude mít klid. Nějak jí to nevyšlo, asi věčná smolařka...
Janinka........mám pro tebe typ. Mám známý, který měli co dočinění s podobnýma spirituálním věcma jako tvoje maminka. Oni to vyřešili jiným způsobem. U nich to mělo co dočinění s postavením baráku na nevhodném místě. V jejich domě se střetávali energetické pole v podloží pod domem + do toho ještě geopatogení zóny...to mělo právě vliv na psychiku a tím pádem na různé vidiny v domě a pod.....řešili to odstěhovánim a teď je vše ok.. Nech si tohle v domě změřit a uvidíš.............přirovnal bych to k podobnýmu principu jako orákulum ve starobylým Řecku, kde to dotahli k dokonalosti. Holky posadil nad plynové výpary ze země a ty pak měli halucinace
No, když to říkáš, tak to tak asi bude. Netuším, jak moc tě zajímá rock a metal, ale asi dost, jestli tak jako mě zábavný duchařský příběhy.
Tebe tyhlety témata zajímaj asi jako mě rock a metal ;).
Ale mě to zajímá. To, že tomu nevěřím a zesměšňuju to, to je věc druhá.
Styxx: Chlapče proč do těchto témat chodíš, když je akorát zesměšňuješ a vůbec tomu nevěříš resp. tě to nezajímá.
Kostej: Babička tě možná měla spíš naučit pravopis. A pocity a pocity jsou samozřejmě jedna věc. Jsou pak ještě pocity a sny ;)
Till: Dávají to na barandově, kdy přesně to nevím, ale občas na to mrknu.[s14]
tak to asi tesko kamo , sou totis pocity a pocity , ale proc se vubec namaham , sou proste lidi co si s tehle veci delaj jenom srandu , uz nese babycky nas ucily nedelat si s nadprirozenych veci prdel , muze se to obratit proti nam.....
Kostej-cz: Říše za zrcadlem? Alenka v kraji divů? Pořád mimo? To bude z těch děsivých zážitků, kdy tě peřina "hladila" po tváři za křiku sestry probouzející se ze sna.
Styxx si delas jen prdel co ? pockej az se ti neco stane a zazijes neco co v tobe zanecha stopu na dusi do konce zivota , budes mluvit trochu jinak .....
Styxx co to je rise za zrcadlem ? vysvetli mi to , to me zajma ......
[s6]
jak o tom tet pisu vyplavaly ty stare emoce , musim ktomu jeste dodat,ze jak me ta postava hladila po tvari , ja se ji dival do mist kde mela byt tvar ale nebyla tam tvar,jen cerna tma, je zajmave ze sem nemel vubec strach pak se ta postava otocila k mistu kde spala sestra, a zase se spatky podivala na me, a pak uz si pamatuju, jako kdyby strih kamery ve filmu a krik moji sestry a ja se zacal probouzet, a pak uz to pokracuje, jak sem psal, jak sem vydel vydesenou sestru, doslo mi ze to nebyl sen, ta postava pochopila ze se sestra probouzi a tak zmizela,kdyz me hladila a divala se na me ( ta tajemna postava) mel sem pocit bezpeci , jako kdyby o me pecovala, ale az sem vydel segru a ten jeji vytresteny vyraz, tak teprve sem se lekl ze to sen nebyl, a zacal sem mit strach a brecel sem az do pokoje vesel otec s matkou a ti nechapaly co se deje, sestra jim to vysvetlovala ja mlcel ve me by se krve nedorezal, otec nas nakonec uklidnil tim ze to byl jen sen ale ja a sestra vyme ze to nebyl sen, sen se zda jednomu cloveku a ne dvema na raz, a jeste sestra je nevlastni , takze zas tak spojeni spolu nejsme aby videla moje sny .... uf jeste tet to citim ten pocit .........
A v říši za zrcadlem jste nikdo nebyl?
me se stalo : bylo mi 7 let , mel sem spolecny pokoj s moji sestrou, jednou v noci me zbudila sestra krikem a s vytrestenyma ocima rikala ze na moji posteli sedela postava,cela zahalena v cernem s kapuci , jako samotny smrtak, jak mi to popisovala,zacal sem brecet strachy, protoze sem pochopil ze to nebyl sen, ja ji videl taky, hladila me po tvari ..... i tet a je mi pres 30 kdyz tohle pisu me mrazi v zadech.... od te doby mam nekdy pocit kdyz sem sam, ze me nekdo sleduje stava se mi to, kdyz sem sam doma , nebo i venku kdyz du sam ulici, vzdy ale musi byt tma , je zajmave ze,treba sem doma sam hraju na plejaku a rubu a paradne se bavim a najednou zniceho nic mam pocit ze se na me nekdo diva , nebo ze je neco nablizku, prepadne me fakt pocit strachu, ja si to nedelam sam u plejaku mam uplne jine myslenky, jednou sem,bojoval s bosem zabava nejvetsi a najednou,silny pocit ze tu nekdo je hra de okamzite stranou dam pauzu a cekam co budeale nikdy se nic neobevilo, dycky si rikam tak uz se kurva ukaz xD
na ten seriál jsem taky koukal. škoda, že už nemám moc času. teď jsem ho nějak zahlídnul na prima cool tuším...
Věřte nevěřte byl super seriál, ani nevím, oni natáčeli nějaké nové díly?
TonyRocky: Žádná náhoda. Všechno má svůj důvod. No tak vidíš věci, které se stanou popř. nějaké stopy, kde se něco stany. Buď rád.
věřte nevěřte byl dobrý seriál:) jako malý jsem se na něj rád koukal:)
Till - mamka je z Polska, tam tyhle věci moc hrotí.
senator: dobrý, trochu mi to připomnělo tenhle díl link z věřte nevěřte [s14]
AlbertA-CZ: Proč si pořád vymejšlíš? [s8]
Kr4tos: Na ten případ si pamatuju, kdysi jsem o tom viděl reportáž. Hodně zajímavý případ, osobně dodnes nechápu, jak mohla ujet tu vzdálenost na kole pršpikovaná jehlama až domů, vylézt na půdu, uvázat smyčku, probodnout srdce a oběsit. Opravdu se nabízí možnost, že ji v tom někdo (nebo snad něco?) "pomohlo".
dobrý příběh ? z jaké země je tvoje mamka ? já jen, když píšeš: v mámině zemi...
Tak já taky přidám jeden "Bravíčkovej" :).
V roce 1966, když byla moje mamina ještě malá žába, se v její rodině stalo neštěstí. Bratranec, se kterým si báječně rozuměla, měl těžký úraz, jehož následkem ochrnul a byl napojený na přístroje. A přestože mozek byl v pořádku a on komunikoval očima, byl odpojen, protože tenkrát takoví "mrzáci" neměli nejmenší šanci na zlepšení a navíc, ani na takové udržování nebyly prostředky. Místo svatby, kterou měl mít, se konal jeho pohřeb. Ačkoliv na něj máma chtěla moc jít a rozloučit se, protože za ním do nemocnice nemohla, šprajcla se, protože se styděla přijít tam v obnošených a po sestrách děděných botách (ach ty ženský :)). Její maminka, má babička, jí nové koupit nehodlala a na pohřeb se tak vydala sama, hospodářství nechala na manželovi a dětech. Ten večer měla máma za úkol přikládat do ohně pod bramborami, v pokoji bylo teploučko a lákalo to ke schrupnutí. Jenže kdyby usnula a oheň vyhasl, dostala by výprask a tak bloumala pro rozptýlení očima po místnosti. Když přelétala pohledem okno, uviděla za sklem svého bratrance s hlavou ovázanou bílým šátkem. Lekla se, že usnula a tak zavřela oči a podívala se znova. Obličej se na ní stále díval a dokonce párkrát zamrkal. Máma začala plakat a křičet a vzburcovala celý dům, jenže jí nikdo nevěřil, protože když se všichni nahrnuli do místnosti, tvář zmizela a venku pod oknem byl jen čerstvě napadaný sníh beze stop.
Máma si to vyložila po svém, byla přesvědčená, že se na ní bratranec zlobí, protože se s ním nechce přijít rozloučit. A tak hned ráno, boty neboty, šupajdila. Z pohřbu si toho moc nepamatuje, protože sebou sekla hned, jak se podívala do otevřené rakve. Uviděla tam totiž přesně to, co doma za oknem, obličej ovázaný bílým šátkem.
Později se dozvěděla, že doktoři mu pitvou "náhodou" znetvořili hlavu a nedoporučovali rodině, aby tělo při pohřbu vystavili, jenže v mámině zemi je to tak zvykem, a tak jejímu bratranci narychlo ovázali bratři hlavu, aby ta devastace nebyla tolik vidět.
Nevím jestli to sem patří, ale tohle se mi moc líbilo. Je to docela na zamyšlení. Snad s tím nikoho neurazím, pokud ano, tak se omlouvám.link
Chárone nesýčkuj furt. prostě někomu se to děje a věří v to.
Víš co já sem tady mluvil o tom, že nic nadpřirozeného neexistuje, pouze to je pojmenování pro věci, které si člověk nedovede vysvětlit. Za sebe řeknu jednu věc. Bylo mě asi 15 když jsem spal u sestry. Zdálo se mě o chlápkovi, kterého jsem nikdy v životě neviděl, působil na mě nepříjemně, pohádal se s mojím otcem. Ráno se vzbudím. Jdeme se projít já, otec a mamka. Kolem nás projelo auto, otec horká krev mu ukázal nějaké posunky (jel asi 90 na takové asfaltovce kde bylo 40). Auto to zabrzdilo, otočilo se, dojel k nám. Z auta vylézl chlápek a chybělo málo aby otcovi rozbil hubu. Ten chlápek byl věrná kopie toho, o kterém se mě zdálo. Na chlup stejné oblečení, byl to prostě ten o kterém se mě zdálo, aniž bych ho kdykoliv před tím viděl. Paranormálno? Líbilo se mě kdybych to tak nazval. Ale pro mě je to spíš jenom jedna velká náhoda jako prase. Toho chlápka jsem možná zahlídl den předem někde v obchodě na tři sekundy, večer se mě o něm zdálo a druhý se stala taková šílená náhoda, že na nás vyjel zrovna on. Prostě náhoda jak prase. Jednou se mě zdálo že jsem se procházel před nějakým hotelem, v erbu měl modrou hvězdu. Ten den se pak dozvím, že večer před hotelem Modrá Hvězda někoho zabili. Ne ne... Prostě náhoda.Jelikož takových "paranormálních" věcí se stane jednomu člověku z tisíce jednou za život, jsou to všechno jenom těžké náhody a změť neskutečných věcí, které do sebe v tu chvíli prostě zapadly. Můj názor
To je jak z rubriky "hororů" v nějakým Bravu [s10]Nesmysly.
Tak vám sem dám ještě další příběh, opět z rodiny. Příbuzné se zdál sen, ve kterém byla na zahradě okolo které vedl chodník. Po chodníku viděla jít svého strýce a tetu. Strýc v té době byl ve skutečnosti už několik let mrtvý, ve snu se díval přímo před sebe, ani se na ni nepodíval, kráčel po chodníku dál. Tato příbuzná v tom snu volala na tetičku, kam jdou. Teta se na ni podívala a odpověděla: „ Já už jdu za tatínkem, měj se tu krásně“. Za několik dní bylo ve schránce parte – teta umřela. O její smrti ale ona nevěděla.
Albert: tak to je také zajímavé, co se ti přihodilo a z toho bezvědomí žádné vzpomínky? viděl jsi něco? Kratos: mazec ten článek, být tím soudním lékařem, tak už asi nespím
link
Swena napsala: Věříte v posmrtný život? Reinkarnaci?--- nedavno to semnou svihlo do bezvedomi a kdyz jsem nabral vedomi, tak stal nademnou kamarad, co semnou cloumal, abych se probral a moje prni slova pri otevreni oci prý byla: proc si me nenechal mrtvyho? ja si to nepamatuju, ale prej jsem to rekl. sam poradne nevim co to bylo, ale vim, ze to probuzeni do tohodle silenyho sveta, stalo pekne za prd. ale ted jsem rad, ze tu jsem, coz je vlastne protireceni. takze nas asi po smrti ceka neco lepsiho, nez je ted?! ale co? asi fakt budou telo a duse dve ruzny veci, ktery se potom rozdeli. ted mame v tele mozek, ale ten nefunguje jak ma, tak asi proto nechape dusi... nebo co ja vim... kazdopadne je to zajimavy
styxx: co to video jako ma bejt? to existuje? to je jakoze z bohnic? tam chci, to musim videt nazivo. kolik chcou za vstupny, ktery pujdou do kapsy jezise?
Zajímavé příběhy, co jsou výše uvedené. Doufám, že se jich tu objeví více.
Co se týče duchů nevim. Nesetkal jsem se s tim a to, že se ti duch hrabe ve skříni atd... ty historky případně videa, tak tomu nevěřim. Ale co se týče vyvolávání duchů atd... nevim je to možný. Co se týče reinkarnace, tak se budeš reinkarnovat tak dlouho jak bude potřeba. Člověk je spirituální bytost. Tělo je jen " oblečení", který stejnak jednou odhodíš. Naslouchejte méně mysli a více srdci. Pravej svět je tam uvnitř a né tam venku.
Duchů se není proč bát, já bych se bál, kdyby za mnou přišli tyhle lidi - link ... zvlášť kdyby začali hrát... Kdo to vydrží do konce, dozví se, jak moc paří boží království!!!
Styxx - zase tak dramatické by to nebylo :), jen mi doma od mala říkali "drzá opice" a já na to občas dojíždím, takže se snažím krotit.
elthcz - mamince vyřídím, určitě bude mít klidnější spaní, když bude vědět, že to jsou démoni a ne duše zemřelých, jak si původně myslela [s6].
Já se už nebojím. Každý kdo vydá život Ježíši, je pod Boží ochranou a má pravomoc se Ježíšem zaštiťovat.
Maggot, Till také pěkné příběhy, no jestli to je dar nebo utrpení duchy vidět, toť otázka. Já kdybych měla potkat, tak by se ve mně asi krve nedořezal[s14]
Janinka: No, tak to mám asi štěstí, že jsi se udržela... a já taky ;)Byť nevím, jak by si odpověděla normálně.
Ale né. Tak tenhle magor tady chyběl.
To Janinka: Ty návštěvy duchů mohou mít různé příčny, ale podle mě je možné, že jde o démony a ty je možno odehnat jedině ve jménu Ježíše Krista. Mě se párkrát zdál velmi živý sen o tom jak mě nějaká bytost dusí a vždy ji zahnalo pomyšlení: Ve jménu Ježíše Krista odstup satane. Na to se mě zhostil pokoj a já mohl zase v klidu usnout...
Taky jsem rad ze jsem nic takoveho jeste nevidel , nevim co bych delal , resp. jak bych reagoval :D
já osobně ducha ještě nepotkal. ale třeba kamarád, který byl po narození cca 3 minuty "mrtvý" má na tohle smůlu. v Kotvě dělal uklízeče a na jednom patře viděl duchy, či měl pocit, že tam s ním někdo je ( po zavíračce ). a nebyl sám. na tom patře nechtěl nikdo uklízet. nebo se jednou vzbudil a ve dveřích do kuchyně stála mužská postava a po chvilce zmizela...
Pěkně se ti ta diskuze rozjela , jen co je pravda :) Moc rád bych věřil , na duchy a věci podobné, nikdy jsem se nesetkal nadpřirozenem, současný člověk asi není tak vnímavý a popravdě a i kdybych se setkal , snažil bych se vše racionálně vysvětlit .
Styxx - přesně tak, jak jsi to myslel, jsem to i pochopila a navzdory své povaze jsem ti odpověděla jinak, než bych to normálně udělala [s6].
Romeno - nikdy žádné prášky nebrala a doufám, že se žádnými (třeba na nervy [s14]) nikdy cpát nebude.
Swena - já jí věřím, nemám s tím problém, obzvláště po tom, co se moje děti, když byly ještě miminky, smály na naší bílou a ničím nezajímavou zeď v obýváku. Vesele si broukaly, žvatlaly a natahovaly na ní packy :).
Goeth: počkej, až tě v noci chytne duch za nohu, to budeš zpívat jináč[s6]
Bratranec kdysi vyprávěl, jak jeho tetě něco uspávalo dítě v kolíbce. Začalo brečet a z místnosti se ozvalo "Pšš pšš pšššš...", a dítě přestalo. Byl to barák se vcelku "bohatou historií". Na základě tohohle jsem rozhodnul, že nikdy nebudu mít děti.
Napsat komentář
Chceš se zapojit do diskuze?
S účtem můžeš komentovat a hodnotit, sledovat hry ve wishlistu, sbírat achievementy a psát do fóra.