Wuchang: Fallen Feathers

Recenzovaná verze: PlayStation 5 Pro

Studio Lenzee Games bylo založeno před devíti lety a zatím za sebou nemá příliš zajímavou historii. Před čtyřmi lety přineslo jen kratší a ve skrze průměrný sci-fi cyberpunkový zážitek A.D. 2047 pro PlayStation VR a další VR headsety, ale s ním velkou díru do světa neudělalo. Wuchang: Fallen Feathers je tak první velkou AAA hrou tohoto studia, do níž vývojáři vkládají hodně nadějí, stejně jako samotní hráči. Asi nepřekvapí, že si vývojáři vybrali žánr akčních RPGček, přesněji jeho v současnosti stále moderní odnož Souls-like, s níž přišlo studio From Software. Je vidět, že v Číně mají tento žánr rádi a ještě se ho nepřejedli, protože do něj spadá spousta připravovaných čínských her. A i proto bude do budoucna s další takovou hrou těžší uspět, protože už nebude stačit hrát na jistotu, ale hráči budou vyžadovat mnohem více.

Wuchang: Fallen Feathers bez nějakého velkého okecávání hodí hráče do země Shu během bouřlivého období pozdní dynastie Ming, což se následně propisuje do stylizace hry, designu i postav, které během hraní potkáte, a jsou inspirované čínskou historií. Věc se má tak, že země je sužována válkami, ale hlavně záhadnou nemocí Feathering, která se po ní šíří obrovskou rychlostí. Ta navozuje lidem šílenství a způsobuje, že jim roste jako ptákům (a dinosaurům) peří. Jak už jste asi pochopili, nejde o zrovna nejoriginálnější zápletku, jakou si dokážete představit. Tady vývojáři jeli značně na jistotu, protože nemoc měnící lidi v monstra je dostatečný důvod k tomu, aby člověk popadl zbraně a vydal se na dobrodružství. Jenomže jde už o několikátou takovou hru, která má dost podobnou zápletku, a je vážně škoda, že se vývojáři nepokusili přijít s něčím zajímavějším a také propracovanějším. Chybí totiž i jiná pojítka se světem hry a prozkoumávání jeho historie, jako tomu je u her od FromSoftware.

Ostatně ani postavy, které během hraní budete potkávat, nejsou moc propracované a těžko si k nějaké uděláte nějaký vztah. A to vlastně platí i o samotné hlavní hrdince, pirátské válečnici, která trpí amnézií a musí se vypořádat nejen s nastalou situací, ale také se svoji minulostí. Docela mi přišlo, že vývojáři nedokázali vůbec využít její potenciál. Když už jde o vývojáři vytvořenou postavu, očekával bych, že bude hybatelem událostí, ale její role se scvrkává jen na likvidaci monster a několik málo replik.

Wuchang: Fallen Feathers tedy rozhodně není hra, kterou byste hráli kvůli příběhu. Musím ovšem říci, že další její stránky jsou daleko povedenější a ve výsledku jde o dobrou a mnohdy i vysoce nadprůměrnou Soulovku, kterou jsem si během zhruba sedmdesáti hodin neskutečně užil. Vývojáři se nebáli zajetou šablonu oživit a upravit, aby Wuchang: Fallen Feathers nepůsobil jen jako klon oblíbených her, ačkoliv si z nich vypůjčil mnoho dobře známých a ověřených prvků. Velmi se mi na hře líbí její atmosféra. Jde o temnou a mnohdy neskutečně krvavou fantasy záležitost, která má svým způsobem neotřelé a zajímavé prostředí. To se značně liší od toho, co bylo doposud v Soulovkách k vidění, nehledě na to, že se svět postupem času vyvíjí a reaguje na události, k nimž dojde. Ty ostatně vedou k několika možným koncům, takže znovuhratelnost je u Wuchanga solidní. Závan svěžího větru u světa hry vítám.

A stejně tak oceňuji i neskutečně zábavný a originálně pojatý soubojový systém, jenž je dle mého názoru hlavní hvězdou hry. Ten je rychlý a připomínal mi svým pojetím Sekiro nebo Nioh. Na druhou stranu jsou souboje pořád o něco pomalejší jak v milovaném Bloodbornu. Soubojový systém je založen na precizním načasování úskoku před výpadem protivníka, což kolikrát připomíná zábavnou a uspokojivou rytmickou hru. Navíc precizní uskakování je klíčový prvek hry, k němuž se ještě dostanu. Aby bylo možné protivníky snadno likvidovat, vývojáři přicházejí s několika typy zbraní, od velkého meče, po sekyru, kopí nebo jednoruční meč. Každá zbraň je v této hře jedinečná a použitelná, záleží jen na herním stylu hráče. Já si nejvíce oblíbil velké meče, které jsou rychlé, ale také dávají solidní poškození. Navíc jeden se může díky speciálnímu útoku proměnit na bič. To vypadá i neuvěřitelně dobře.

Vývojáři dávají hráči v soubojích velkou volnost, protože zbraní je dostatek s jedinečnými vlastnostmi, které je možné podpořit ve stromě s dovednostmi. V pozdějších fázích hry je možné proto provádět velké množství komb a speciálních pohybů, které rozeberou i ty nejsilnější bosse. Můžete dokonce během soubojů přepínat mezi dvěma zbraněmi, což do nich vnáší ještě větší rozmanitost a další prvek strategie.

V čem se Wuchang: Fallen Feathers značně odlišuje oproti ostatním Soulovkám, je systém šílenství. Když hlavní hrdinka umírá (umírat budete často) nebo zabíjí nenakažené protivníky, stoupá jí ukazatel šílenství. Ten si může snižovat zabíjením monster nebo opeřených protivníků, ale když stoupne na maximum, má to velký vliv na hratelnost. Hlavní hrdinka díky své šílenosti začne dávat větší poškození, ale negativní vliv je v tom, že údery protivníků ji budou více zraňovat. Má to svoje pro a proti a je nutné s tímto systémem počítat a zařadit do své strategie, což mě během hraní bavilo. Když hlavní hrdinka na maximu zemře, objeví se následně v oblasti jejího skonu démon, kterého je nutné porazit, čímž se šílenství znovu vynuluje. Šílenství je ale také možné uměle zvyšovat nakupováním dalších léčících nebo dalších předmětů u oltáře.  

Uskakování před výpady protivníka je klíčové nejen k tomu, abyste nedostali kolikrát masivní poškození, ale také aby bylo možné využívat kouzla či speciální silné útoky. Vývojáři se k využívání kouzel rozhodli přistoupit značně jinak než třeba v sérii Dark Souls nebo Elden Ringu a jde o systém, který mi osobně vyloženě sednul. Zatímco v jiných Soulovkách si můžete vybrat, jestli budete hrát za mága nebo bojovníka, zde máte hrdinu, který je nejen dobrý v klasickém boji, ale zároveň může využívat nejrůznější kouzla, která bude časem získávat průzkumem nebo porážením bossů. Jejich používáním přitom nespotřebováváte manu nebo jinou podobnou energii, ale aby bylo možné kouzlo použít, musíte si ho nejprve nabít tím, že uděláte precizní vykrytí protivníkova útoku. Tento systém se mi opravdu líbí, protože nejste omezeni na speciální ukazatel, který by bylo možné si doplňovat skrze lektvary, ale musíte si kouzla aktivně nabíjet svým působením v boji, což třeba během soubojů s bossy není zase takový problém. Věřte mi, že před mnohými budete uskakovat tak hodně, že moc nehrozí, že by kouzla nebylo možné použít, a to ani ta silná. Pokaždé můžete mít navolena čtyři kouzla, mezi nimiž je možné následně během souboje přepínat, případně je skrze rychlé menu podržením trojúhelníku vyvolávat.

Vývojáři neměli s hrou Wuchang: Fallen Feathers ambice vytvořit velkou open-world záležitost, jakou byl třeba Elden Ring, který celou formulku Soulovek posunul na zcela novou úroveň. Sice máte před sebou velký svět, ale ten má lineárnější strukturu jako série Dark Souls nebo Bloodborne. Postupně si tedy odemykáte cestu vpřed, případně si zpřístupňujete zkratky ke svatyním, kde můžete levelovat a dále se zlepšovat. I když má hra lineárnější strukturu, trochu ve stylu metroidvanií, pořád nabízí docela dost odboček a vůbec prostor pro průzkum, který je ve výsledku důležitý, protože díky němu jste odměňováni nacházením důležitých předmětů či materiálu na vylepšování zbraní, k čemuž se ještě dostanu. Nehledě na to, že sem tam můžete narazit na vedlejší úkol, vedlejšího bosse nebo zajímavou lokaci. Na začátku se budete pohybovat po lese, ale dostanete se i do velkého města s obrovským klášterem, bujné džungle, kde je celkem jednoduché se ztratit, případně do různých jeskyní a dungeonů. Hra je v tomto docela rozmanité, a musím i říci, že čím dále jsem se dostával, tím se zlepšoval design, kvalita a vůbec nápaditost samotných lokací.

Během procházení úrovní jsem si často říkal, že takto nepřátelský svět jsem dlouho v Soulovce nezažil, pokud vůbec. A součástí tohoto nebezpečí jsou i protivníci, kterým budete čelit, přičemž každý má vlastní sadu jedinečných útoků a pohybů. Ty je nutné se naučit, abyste předešli velkému zranění nebo dokonce smrti. Mezi protivníky patří nakažení vesničané, vojáci, mniši, obři, kouzelníci nebo různá monstra. Druhů protivníků je dost a hra dokáže překvapit novým druhem i v pozdní druhé polovině hry. Proč je ale prostředí tak nepřátelské, je i skutečnost, že jsou všude různé pasti, navíc vývojáři rozmístili po úrovních velké množství nepřátel s puškami či granáty, kteří jsou neskutečně přesní. A když dopadne granát vedle vás, kde jsou vybuchující vázy, s nimiž se také nešetřilo, a jsou doslova všude, můžete jen nadávat při nahrávací obrazovce.

No a pak jsou lokace, které jsou snad zaminovanější jak Ukrajina, takže jsem neustále šlapal na miny a vztekal se u toho. Nepřátelé tedy nejsou jediným problémem, kterému musíte čelit. To, jak vývojáři přistupovali k obtížnosti, ukazují i oltáře, které slouží jako bonfiry. Po jejich aktivaci tím, že je potřísníte svoji krví, můžete levelovat, rychle cestovat, obchodovat a tak dále. Jenomže nejednou se mi stalo, že jsem doběhl k novému polomrtvý, a když jsem ho aktivoval, vylezl z něj obrovský obr. Jako kdyby vývojáři dávali najevo, že takhle jednoduché to nebude a další klíčové místo k odpočinku si budu muset zasloužit vyhráním těžkého souboje. Hra umí být mnohdy opravdu nemilosrdná.   

Vrcholem každé Soulovky nebo jakékoliv podobné akční RPG hry jsou bez debat bossové, a Wuchang: Fallen Feathers je toho jasným důkazem. Během cesty budete bojovat s různými vojevůdci, čaroději a dalšími opeřenými lidskými protivníky, které poté doplňují některá mytologická monstra. Právě souboje s nimi jsem si užil asi nejvíce, ale celkově musím uznat, že design bossů je fantastický. Souboje mají výbornou až epickou atmosféru a jsou napínavé do posledního seku. Přesně tohle mám na Soulovkách rád a Wuchang: Fallen Feathers mi to doručil. Navíc bossové mají dobře čitelné pohyby, takže se dají naučit, abyste věděli, kdy jejich útok vykrýt nebo před ním uskočit. Jen já osobně mám v Soulovkách obrovský problém s rychlými bossy, a ve Wuchang: Fallen Feathers jsou brutálně rychlí skoro všichni, navíc provádějí velké množství komb a útoků po sobě. Až jsem si kolikrát říkal, jak mám tohohle retar… blázna sakra porazit.

Vždy je ale cesta, ačkoliv musím i říci, že vývojáři mnohdy hrají trochu nefér a provedli ne zrovna k hráči přívětivá rozhodnutí. Někdy doslova hází klacky pod nohy. Na hrách od FromSoftware se mi líbí, že když jsem v aréně s bossem, ve většině případů mám o všem maximální přehled. Vím, kde je boss, kam nesmím skočit a kde je případně překážka. Ve Wuchang: Fallen Feathers mají bossové tendenci provádět nejrůznější kouzla, takže následně létají po aréně rychlé i méně rychlé projektily, kterým je nutné se vyhýbat, stejně jako dalším útokům bosse. Jenomže když je kouzlo za vámi a směřuje vám do zad, zatímco boss před vámi provádí další útok, je to dost složité a nastává proto i lehká frustrace. Nehledě na to, že pití lékárniček je docela zdlouhavé, stejně jako zvedání se hlavní hrdinky, která si dává se vším dost na čas. Vzhledem k tomu, jak jsou bossové rychlí, i ona by měla být. Jsem názoru, že by to soubojům a celkově plynulosti prospělo, a předešlo by se řadě frustrujících momentů, které podporují i malá okna pro precizní úskok, hlavně u bossů v poslední čtvrtině hry. Ti jsou opravdu nemilosrdní a potrestají každou menší chybičku či ukliknutí.  

Nesmírně důležitou roli hraje brnění. Jak budete hrát, postupně získáte různé nádherně vypadající sety. Někdy jde o klasické brnění vojáka, jindy se dostanete k obleku mnicha nebo kouzelníka, ale také tu jsou originálnější kousky, které zakrývají skrze kousky látky na hlavní hrdince jen to nejnutnější. Jednotlivé sety se neliší jen vzhledem, ale hlavně vlastnostmi. Některé vás ochrání lépe před fyzickým poškozením, jiné poskytují ochranu proti jedu, elektřině, ohni nebo mrazu. Správně zvolený set proti normálním protivníkům či bossům je vždy klíčem k úspěchu. Nedá se říci, že by byl jeden univerzální a bylo možné s ním hrát celou hru. Co je vám platný set, který vás ochrání před fyzickým poškozením, když vás pak protivník dokáže ve vteřině otrávit a vy budete mít obrovské problémy kvůli tomu souboj dokončit. U brnění oceňuji, že mu můžete měnit vzhled. Pokud se vám design brnění zrovna nelíbí, je možné mu dát jakýkoliv vzhled jiného brnění, které už vlastníte. Vývojáři tak dávají možnost nejen plně optimalizovat brnění pro jednotlivé situace, ale i vzhled hlavní hrdinky, takže by se hra dala označit i za jakousi Fashion Souls, což je dle mého názoru hodně fajn.

Dostávám se k levelování, které je v základu více méně stejné jako u klasických Soulovek, ale vývojáři se rozhodli ho lehce oživit. Za zabíjení protivníků dostáváte měnu, kterou následně můžete u oltářů směňovat za levely a speciální body. U klasických soulovek platí, že je pak vkládáte jen do několika předpřipravených základních statistik. Ve Wuchang: Fallen Feathers tomu tak ale není, protože vývojáři si připravili obrovský strom s aktivními a pasivními dovednostmi. Pořád můžete body dávat na stromě do políček, která vám posílí sílu, zvednou zdraví, magii nebo agilitu, což má následně dopad na hratelnost (políček je omezené množství, čímž vývojáři zabraňují, aby se mohl hráč přelevelovat), ale nachází se na něm i políčka s dalšími aktivními či pasivními schopnostmi a nová komba, která můžete odemykat.

Základní větev stromu se věnuje hlavně zdraví, kde si navíc můžete kromě komb odemykat větší počet lékárniček i jejich léčivý efekt. K tomu nestačí jen levelovat, ale zároveň je nutné nacházet speciální materiál. Na začátku jsem si vybral, že budu používat dlouhý meč, který mi z nabízených možností sedl nejvíce. I proto jsem jel pouze základní větev a větev zaměřenou na dlouhý meč, ale později jsem si všiml, že se vyplatí odemykat i další větve, které nesouvisí přímo s mou hlavní používanou zbraní. Nachází se totiž i na nich políčka k posilování síly a tak dále. Nějaké základní zaměření je tedy fajn, ale později je dobré postupně odemykat i další větve. Tady ale hra dává hráči velkou volnost, aby si sám vyzobal, co mu bude vyhovovat a nejvíce se hodit k jeho stylu hraní.

Jednotlivé větve stromu tedy mají posilující atributy, které si můžete zvedat, ale také další komba a hlavně vylepšování zbraní. U ostatních soulovek platí, že skrze nacházení speciálního materiálu vždy vylepšujete jednu konkrétní zbraň. Ve Wuchang: Fallen Feathers se vývojáři rozhodli jít o něco pro hráče přívětivější cestou, a tak ve zmíněném stromu s dovednostmi vždy levelujete pouze daný typ zbraně za nalezený materiál v podobě pírek různé rarity. To vám dá možnost více experimentovat, a musím říci, že jsem tento systém během hry ocenil. Dostávám se tedy k tomu, co jsem naznačil na začátku. Ačkoliv je herní svět lineárnější, naprosto klíčový je průzkum, protože díky němu potkáváte nejen další protivníky na měnu, ale také hledáte důležitý materiál na vylepšování lékárniček a zbraní.

Vývojáři se rozhodli vsadit na Unreal Engine 5 společnosti Epic Games. Ten ve svoji současné verzi stále není jednoduché na současných konzolích zkrotit, a Wuchang: Fallen Feathers je toho bohužel docela dobrým příkladem. Pokud jde o vizuál, hra je určitě fajn a neurazí, ačkoliv sem tam si budete všímat horších detailů a docela bych ocenil i výraznější stylizaci, jakou nám třeba ve svých hrách servírují vývojáři z From Software. Horší je to s optimalizací. Hra nabízí hned tři režimy zobrazení. Jeden se zaměřuje na kvalitu, druhý na vybalancovaný zážitek a třetí pak na framerate. Já si zvolil třetí, protože 60 fps je pro takovou hru naprostá nutnost, ale bohužel jsem zaznamenal, že framerate v některých pasážích viditelně klesá (ještě více pokud zvolíte odemčený framerate na PS5 Pro). Jde naštěstí o několik situací, protože jinak je framerate celkem stabilní. Více zamrzí skutečnost, že hra trpí i tearingem obrazu. Navíc rozlišení je dynamické a občas klesne tak nízko, že vidíte pixely na obrazovce, což rozhodně dobrá vizitka pro vývojáře není. Z technické stránky jsem proto trochu zklamaný a vývojáři mají před sebou ještě docela dost práce. Pokud si chcete zahrát hru, která bude po technické stránce naprosto vypiplaná, musíte hledat jinde.

Stejně tak je škoda, že hra nemá výraznější hudební doprovod. Ten je generický a nevýrazný, takže jsem ho během hraní nevnímal. Jen úvodní skladba v hlavním menu je povedená a správně epická, a o to více zamrzí, že během hraní je soundtrack tak nevýrazný, ať už jde o souboje s bossy, průzkum a tak dále. To ozvučení je v rámci možností povedené, a sem tam jsem si říkal, že některé zvukové efekty už jsem slyšel v Nioh nebo jiných Soulovkách.

I když příběh mohl být zajímavější, hlavní hrdinka lépe napsaná, technická stránka také mohla být dotaženější a mám problém s několika rozhodnutími vývojářů, musím říci, že jsem si Wuchang: Fallen Feathers během zhruba sedmdesáti hodin hodně užil. Dokázal si mě získat nejen zajímavým světem, ale také zábavným soubojovým systémem i dobře navrženými a epickými bossy. Vývojářům z Lenzee Games se jejich první počin povedl a pokud máte rádi Soulovky, neměli byste moc dlouho váhat. Jde o sázku na jistotu, navíc při stanovené ceně, která je vzhledem k obsahu a kvalitě velmi příjemná.