Hry od vývojářů ze studia Platinum Games se soustředí hlavně na hratelnost, možná i proto se Nintendo rozhodli s nimi spolupracovat, protože vyznává stejnou filozofii. Každopádně ve The Wonderful 101 se věc má tak, že na Zemi začnou útočit mimozemští neřádi, známí pod jménem Geathjerk, kteří chtějí vyhladit celé lidstvo, což je samozřejmě průser obrovských rozměrů. Naštěstí se objeví sto duší, tedy superhrdinů tvořící uskupení The Wonderful 101, kteří se rozhodnou s návštěvníky z kosmu bojovat. Příběh je opravdu takto jednoduchý, vyprávěn skrze jednoduché rozhovory, které ovšem nenudí, jsou většinou vtipné, a vždy se v nich dozvíte něco důležitého, co potřebujete k následnému hraní. Sem tam přijde i nějaký ten zvrat událostí, ale těch moc není, ale to ani ve výsledku nevadí, protože na příběhu hra staví opravdu minimálně, a zde to rozhodně nepovažuju za chybu. Daleko důležitější zde považuji vyobrazení všech superhrdinů (hlavním je Wonder Red), někteří jsou parodií na ty z notoricky známých světů, každý zvládající něco jiného, k nimž si jde udělat silný vztah, ačkoliv to na začátku zase tak nevypadá. Zvláště některé jsem si během hraní vyloženě oblíbil.

The Wonderful 101 se jen těžko někam zařazuje. V základu je směsicí hned několika žánrů, najdete tu prvky strategie, logické hry, ale také řežby, jakou je třeba Bayonetta. Samozřejmě vývojáři i staví na doposud neokoukaných prvních, o nichž se ještě rozepíši. Každopádně s hrdiny budete cestovat na nejrůznější mise o délce několika desítek minut s celkem rozmanitými úkoly. Ačkoliv hrdinové jsou silní, sami na vše nestačí, proto musí k sobě povolávat normální lidi, které jdou nabrat během hraní. Normální nabraní lidé jsou velmi důležitým článkem, protože prakticky z nich si vyrábíte různé zbraně, od pistolí, mečů, až po obrovskou ruku, kterou můžete mlátit nepřátele, ale i řešit spoustu hádanek, na které během hraní narazíte. Třeba obří oranžovou rukou budete otáčet kolem, aby se otevřely dvě, rovněž jí budete kormidlovat obří loď, no a meč je pak dobrý třeba na otevírání dveří. To je ale samozřejmě jen pár příkladů, možností využití je daleko více, na které během hraní určitě přijdete sami, takže nebudu zbytečně kazit překvapení. Hra vám kolikrát i poradí, když přijde nějaká nová hádanka, takže nějaké bloudění zde nehrozí. Dá se říci, že jsem během hraní nezaznamenal žádné zaseknutí, je to jízda bez přerušení od začátku až po závěrečné titulky.

Souboje s protivníky jsou zde věrné tradici Platinum Games her, takže tu je hodně sázeno na rozmanitost komb a útoků, které se jen tak neopakují, navíc vrcholem jsou vždy nápadité souboje s bossy, na které využijete prakticky vše, co se vždy naučíte. Bossy rozhodně jen tak neumlátíte, vždy vyžadují spoustu akce z vaší strany, než se dopracujete k finálnímu útoku. Ony ale ani souboje s řadovými protivníky nejsou zrovna procházkou růžovou zahradou, protože se kryjí a jednotlivé druhy protivníků vyžadují z vaší strany různou péči, takže se nestane, že byste jen tak mačkali jedno tlačítko a nepřátelé by padali. I díky tomu jsou souboje neustále jiné a napínavé do posledního seku, takže se u nich jen tak nudit nebudete. Za dobře zvládnuté úkoly a souboje s bossy jste vždy odměněni hodnocením i speciálními body, které následně můžete mezi misemi utrácet v obchodě za nové schopnosti, které se určitě budou během pozdějšího hraní hodit. Schopností a upgradů, které si můžete odemknout, je velké množství, takže i díky nim hra neztrácí na tempu, protože pořád budete zkoušet něco nového.

Protože The Wonderful 101 vychází na konzoli Nintendo Wii U, možná se ptáte, jak využívá tabletový ovladač Wii U Gamepad. Na displeji můžete jednoduše ovládat menu i inventář, přepínání je hodně jednoduché a díky dotykovému ovládání rychlé. Displej ovšem hlavně slouží pro malování nejrůznějších zbraní a předmětů, které následně hrdinové z lidí vytvoří. Přímka je meč, kruh ohnivá ruka, trojúhelník zase rogalo, kterým přeletíte delší úsek ve vzduchu. Když namalujete L, hrdinové zase vytáhnou obrovskou zelenou pistoli a tak dále, nejvíce se mi asi líbila superhrdinka v latexu, která má obrovský růžový bič, kterým umí rozbít nepřátelům brnění nebo se díky němu zhoupnout nad propastí. Ačkoliv se může zdát, že toto přepínání zbraní je celkem dobrý nápad, ve výsledku to chce hodně zvykání a trénování, protože ne vždy se mi podařilo napoprvé nakreslit požadovaný objekt, což ve vypjatých bitvách je občas problém. Naštěstí podobných přehmatů bylo minimum, ale věřím, že někdo s nimi může mít větší problém, zvláště ten, kdo Wii U bude držet poprvé v rukou. Objekty sice můžete i kreslit jen za pomocí pravé analogové páčky, ale tento způsob je po většinu hry nepoužitelný. K Wii U Gamepadu se sluší ještě napsat, že můžete hru hrát jen na něm skrze režim Off-TV. Do něj se můžete vždy přepnout rychle skrze tlačítko mínus.

Hra pro jednoho je v The Wonderful 101 to hlavní, přičemž na easy (hra je docela těžká) obtížnost mi vydržela nějakých čtrnáct hodin – devět misí, každá o dvou levelech + boss. The Wonderful 101 tak určitě patří k těm delším hrám od Platinum Games, ale vývojáři nezapomínají ani na ty hráče, kteří rádi hrají se svými kamarády na jedné televizi. Pro ně je tu připraven kooperativní režim, do něhož se může zapojit až pět hráčů (čtyři se chopí Wii Remote, Pro Controller nebo Classic Controller gamepadů). Kooperativní režim ukrývá několik samostatných misí, v nichž budete likvidovat řadové nepřátele ale i bosse různých velkostí. Mohl jsem hrát v kooperaci několik minut, z nichž mi hra přišla hodně zábavná, i když kolikrát docela chaotická a bylo kolikrát těžké odlišit jednotlivé hráče. Jde ale o režim, který se vyplatí alespoň vyzkoušet, i když si nedovedu představit, že bych ho hrál několik hodin. Jako bonus určitě fajn, ale nic více, na co byste dlouho vzpomínali.

The Wonderful 101 má hodně specifickou vizuální stránku, která září spoustou barev a snaží se navodit hodně komiksovou atmosféru. K celkovému pojetí grafika určitě sedí, neurazí, občas dokonce překvapení nějakým tím pěkným efektem, zvláště výbuchů, ale samozřejmě nevyužívá plný potenciál konzole. O nejlepší grafice ale hry od Platinum Games nikdy nebyly, byly především o zábavě, které zde rozhodně pomáhá i stabilní framerate, který vůbec neklesá. Pokud je grafika tak nějak normální, to samé se nedá říci o hudebním doprovodu, přinášející spoustu ujetých melodií, na které si vzpomenete ještě několik dní po dohrání. Soundtrack se vývojářům hodně povedl a patří k tomu nejlepšímu, co The Wonderful 101 nabízí. Ještě je nutné zmínit, že pokud by vám nesednul povedený anglický dabing, je možné přepnout do japonského originálu, takže si zde přijde na své naprosto každý.

The Wonderful 101 není hra, která bude prodávat konzoli Nintendo Wii U po milionech, ale jde o videoherní klenot, který jednou bude mít obrovskou cenu. Na začátku se sice může jevit, že jde jen o pouhou rubačku, ale jak později zjistíte, The Wonderful 101 jenom přetéká originálními nápady a skvělou hratelností, čímž dohromady tvoří naprosto jedinečný zážitek ovlivněný japonskou kulturou, který je na míle vzdálen dnešní klasické produkci. Škoda jen občas nepřesného ovládání a trochu zlobící kamerky, protože mohlo být hodnocení ještě vyšší, ale ani ta osmička s doporučením není vůbec špatná.