Recenzovaná verze: PlayStation 4

Když vývojáři z Milestone oznamovali první Ride, tvrdili, že když se nemusejí omezovat licencí jako u Moto GP, a mohou tak vytvořit závodní hru, o níž vždy snili a nabídnout fanouškům i daleko rozmanitější a lepší zážitek. U prvního Ride to tak úplně neplatilo, ale u dvojky je vidět, že značně narostl obsah a už od první zatáčky vývojáři dávají i vědět, že se pokusili všechny nedostatky prvního dílu napravit, ačkoliv některé stále přetrvávají. Po zapnutí si můžete vytvořit svého vlastního jezdce, možnosti jeho úpravy se následně ještě rozrostou, no a následně už je možné se vydat k prozkoumávání hlavního, a docela přehledného menu, které nabízí několik zajímavých položek.

Hlavním režimem Ride 2 je kampaň nazvaná jednoduše World Tour, v níž vás čekají čtyři speciální eventy (Urban Style, Street Icons, Hyper sport a Pro Racing) rozdělené do tří lig neboli obtížností, od amatérských po profesionální. Eventy jsou pak rozděleny ještě podle tříd motorek, přičemž každý kromě klasických závodů obsahuje i nějaké speciální události, jako sprinty, ježdění na čas mezi kužely, případně předjíždění určitého počtu soupeřů a tak dále, což vnáší vždy mezi závody pěkné osvěžení. Alespoň na začátku hra dobře dávkuje jednotlivé závody a speciální události, nuda rozhodně nehrozí, navíc kromě peněz sem tam získáváte i nové lepší motorky za vyhrané závody, takže za ně nemusíte utrácet. Oproti prvnímu dílu je kvalita kampaně rozhodně lépe postavená, rozmanitější, je zábavná, a protože nabízí stovky nejrůznějších závodů, vydrží na spoustu hodin, rozhodně se nejedná o záležitost na den, možná ani týden k jejímu dohrání vám stačit nebude. Kromě World Tour připravili vývojáři i speciální denní a týdenní výzvy, za které získáváte speciální tokeny. Ty následně můžete utratit za lepší kolegy v týmu, ale celý systém mi přišel popravdě až moc zdlouhavý a rozhodně by zasloužil trochu upravit.

Největší chloubou Ride 2 je jednoznačně nabídka motorek. Naleznete jich ve hře téměř dvě stovky, přičemž mezi nimi jsou jak okruhové speciály, tak silniční motorky a tak dále od známých i méně známých značek, navíc v několika objemových třídách, takže vybrat by si měl svého favorita naprosto každý. Každé motorce vývojáři věnovali velkou péči, což je vidět hlavně na nádherných detailech, které byste rozhodně nečekali. Ke každé motorce navíc máte řadu zajímavých informací, takže ještě než vyjedete na okruh, budete o ní vědět první poslední, což ocení hlavně ti největší fanoušci, kteří se o motorky a jejich historii zajímají. Každou motorku si navíc můžete v garáži vytunit za nahrané herní peníze skrze i pro začátečníka nebo svátečního fanouška naprosto srozumitelný systém. V obchodě naleznete jednak kosmetické drobnosti, tak možnost značně navýšit výkon jednotlivých motorek, k čemuž máte docela dost položek – od motoru po brzy, kola nebo výfuk, s nimiž si můžete vyhrát. Jen to tedy s tuněním motorek nesmíte přepísknout, abyste si v dané kategorii, v níž chcete jet, mohli vůbec závodit, ale na toto vás hra vždy upozorní.

Dále na velmi solidní úrovni v Ride 2 je jízdní model, který je zábavný a je jedno, jaké nastavení si ve výsledku zvolíte. Ze hry není problém udělat naprostou arkádu, ale pokud vypnete všechny pomocníky, stane se z ní jakási polosimulace, v níž pocit z jízdy je na velmi dobré úrovni, navíc oceníte, že každá motorka se vždy chová trochu jinak, a mají na ní vliv i jednotlivé upgrady, o nichž jsem se zmínil o něco výše. Vliv na jízdní model má pochopitelně i déšť (jeho efekt na displej by ale nemusel být tak agresivní, protože lehce ruší od jízdy), jen možná trochu zamrzí, že vývojáři nepřipravili dynamickou změnu počasí, ale také třeba denní doby. Vše je přednastavené.

Zatímco nabídka motorek potěší, stejně tak zábavný jízdní model, co hře trochu ubližuje, je dost nevyvážená obtížnost a nevyzpytatelná umělá inteligence. Vývojáři vás totiž na začátku kariéry se základním nastavením motorky hodí přímo do šampionátu, v němž proti umělé inteligenci, využívající upravené stroje, nemáte žádnou šanci uspět, takže za každý závod dostáváte pár korun a pomalu šetříte na lepší stroj a upgrady. To může být na začátku trochu frustrující, zvláště když umělá inteligence se chová dost prapodivně, a kolikrát se mi stalo, že jsem třeba dvě kola byl na čele, a v posledním kole jsem byl předjet na rovince deseti motorkami, možná aby mě hra více naštvala. Nechci říci, že umělá inteligence podvádí, to rozhodně ne, ale ráda i na nejmenší obtížnost využívá faktu, že má lepší stroj, což ale na uklidnění moc nepřidá. Naopak v pozdějších fázích, když už máte peníze a prakticky neomezené možnosti v nakupování nejlepších motorek a jejich upgradů, laťka s obtížností značně klesne a kolikrát jsem si říkal, že nepředstavuje žádnou výzvu. Nevyvážená obtížnost je něco, co jsem vyčítal už prvnímu dílu a je škoda, že si vývojáři do druhého nevzali ponaučení. Ještě se zastavím u celkem agresivní umělé inteligence, která by mohla být na trati ohleduplnější, protože kolikrát jsem byl sejmut případně vytlačen mimo trať, takže následoval karamból a přetáčení času.

Zpět ale k chválení, protože Ride 2 obsahuje zhruba třicítku tratí, které mají ještě několik svých variant. Většina tratí je smyšlených, i když několik licencovaných okruhů hra obsahuje, ale nejde říci, že by se na nich závodilo špatně. Ba naopak. Jednotlivé tratě jsou zajímavé, kolikrát skvěle navržené, představují solidní výzvu za jakéhokoliv počasí, navíc jsem rád, že jsou i rozmanité, takže si zajezdíte nejen klasické okruhy, ale i závody na venkově (Řecko, Norsko, Wales nebo Indonésie), případně ve městech jako Milán nebo Miami. Na tratě si tedy rozhodně nemohu stěžovat, jen mohli vývojáři připravit více nových tratí, protože mi přišlo, že většina je v upravené formě převzatá z prvního dílu.

Ride 2 kromě singleplayerových režimů nabízí i online závodění. V něm si můžete vybrat, jestli chcete jen klasické rychlé závody, případně šampionáty, které můžete sami pořádat. Největším problémem multiplayeru v současné době je skutečnost, že ho moc hráčů nehraje, hledání her je tedy dlouhé, a když není nalezen dostatečný počet hráčů, hra dosadí zbylá místa umělou inteligencí, což rozhodně neuspokojí. Navíc se mi stávalo, že hry lehce lagovaly, několikrát jsem byl vykopnut, takže zážitek rozhodně nebyl a stále není ideální. Online tedy stále působí jako menší část do počtu, aby se neřeklo, kvalitní závodění s jinými živými hráči bohužel moc nepřináší. Je to určitě škoda, protože potenciál v online multiplayeru by mělo Ride obrovský, stačí se podívat třeba na Driveclub a další podobné hry.

Vývojáři z Milestone využívají ve svých hrách vlastní engine, který postupně vylepšují, a Ride 2 není vůbec špatnou podívanou. Detaily motorek jsou ohromující, jak už bylo zmíněno výše, ale špatně nevypadá ani prostředí, má spoustu objektů a vůbec nepůsobí jako normální bezduchá kulisa, v níž se vše odehrává. Kvalitní je i nasvícení, různé efekty počasí a tak dále, jen vývojáři mohli hru více optimalizovat, aby běžela třeba v 60 snímcích, když nemá otevřený svět. Rovněž nahrávací časy by mohly být kratší. Ani ne tak před samotnými závody, ale kolikrát i když jen překlikáváte v menu, máte několikavteřinové prostoje, což by se dít nemělo. Jinak ale ozvučení jednotlivých motorek je kvalitní a vývojáři připravili i slušný soundtrack, který hraje v menu hry.

Ride 2 je solidní závodní hra, obsahující zábavnou kariéru, velké množství motorek i zajímavých tratí a dobře zpracovaný je i jízdní model, díky němuž si závodění užijí jak sváteční hráči, tak ti největší fanoušci. Je jen škoda, že se vývojářům stále nepovedlo plně hru vybalancovat, co se obtížnosti týče, rovněž umělá inteligence má několik mušek a online multiplayer nenabízí v současnosti tak kvalitní zážitek, aby hra jako celek mohla pomýšlet na vyšší hodnocení. Pokud ale vývojáři budou pokračovat v poslechu zpětné vazby a další chyby do dalšího dílu napraví, mohli bychom se dočkat opravdu kvalitní motocyklové hry. Nic ale nemění na tom, že ani Ride 2 není vůbec špatná hra a určitě stojí za vaší pozornost.