Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Hry s Mariem nikdy neměly nějaký propracovaný nebo hluboký příběh, a stejně tak je tomu u hry Paper Mario: The Origami King, v níž se opět ocitneme v krásném papírovém světě. Hned na začátku se Mario i s Luigim vydává na velkou oslavu, kterou pořádá jejich dobrá kamarádka princezna Peach. Jenomže na tu ještě před nimi dorazí král Olly, který si v poslední době libuje v japonských skládačkách Origami a začne nebohé obyvatele houbového království proměňovat na zlé origami loutky, kterému mu následně slouží. Mario tomuto běsnění jen o kus papíru unikne, ale nezalekne se, a protože je hrdinou tělem i duší, vydá se svoji kamarádku princeznu Peach zachránit, stejně tak celé království. Příběh tedy jednoduchý a věrný předchozím hrám, ale co mu pomáhá, tak jsou dobře napsané postavy, včele s Ollyho mladší sestrou Olivií, které bude Mariovi prakticky už od začátku jeho cesty pomáhat. Zároveň má hra dobrý humor a řadu vtipných rozhovorů i scének, které někdy odkazují i na jiné hry Nintenda.

Paper Mario: The Origami King je do jisté míry 3D dobrodružnou plošinovkou, zaměřená na průzkum prostředí, řešení menších chytře vymyšlených logických hádanek a puzzlů, ale také souboje s velkým množstvím protivníků, kteří jsou předhazováni v origami podobě. Velkou devízou hry Paper Mario: The Origami King je jednoznačně rozmanitost herního prostředí. Budete začínat v záhadném lese, ale postupně navštívíte různá menší městečka, horské průsmyky, budete se plavit po moři nebo prozkoumávat džungli. Každé prostředí má jinou atmosféru, záhady, zajímavá místa k prozkoumávání i nové protivníky, kterým budete čelit. Co se rozmanitosti a následně i parádního designu světa i různých postav týče, nemám prakticky nic, co bych mohl vytknout. Jde o nejsilnější a nejlepší část hry.  

Během průzkumu herního světa budete pravidelně využívat dvě dobře fungující herní mechaniky. Tou první jsou speciální origami ruce 1,000 Fold Hands, které Mariovi poskytuje na vybraných místech Olivie. Díky nim můžete řešit hádanky, zpřístupňovat si další lokace a využití najdou i během soubojů s velkými bossy, k nimž se ještě dostanu. Druhou důležitou a zábavnou na používání funkcí je speciální sáček s konfetami, kterými následně může Mario spravovat svět. Origami neřádi ho totiž požírají, takže na některých místech je poničený a může tak Mario spadnout do díry, případně mu je zabráněno, aby postupoval dál. Spravením světa skrze konfety, které padají z nepřátel, květin či stromů, je tak možné si odemknout cestu dál a získat další penízky, které se hodí pro nakupování lepších předmětů pro souboje s protivníky, případně další důležité předměty, které se během hraní neztratí.

Nedílnou součástí hry Paper Mario: The Origami King jsou souboje s protivníky, kterých je velké množství druhů a každý vyžaduje trochu jinačí péči a strategii k poražení. Jak chodíte po světě, občas před vás nějaký ten protivník vyskočí, s nímž musíte bojovat. V tu chvíli se hra přepne jako v klasických japonských RPGčkách do speciální arény. Ta je v této hře kruhová, přičemž souboj se prakticky dělí na dvě části. V té první si musíte nepřátele v aréně správně natočit, aby stáli třeba čtyři za sebou nebo vedle sebe. Na tuto činnost máte určený čas a předem daný počet tahů. Až následně dojde na možnost na protivníky zaútočit. K tomu má Mario předměty. Třeba boty mu umožňují po nepřátelích skákat, kladivo zase zasáhne nepřátele v blízkosti a uštědří jim masivní poranění. Jak budete prozkoumávat svět, bude možné získat dočasné předměty, mezi nimiž jsou třeba speciální kovové boty, které jsou vhodné pro skákání po protivnících s hroty, o které by se jinak Mario popíchal. Souboje tedy nejsou jen o namačkání útoku, ale musíte i trochu přemýšlet, jak si protivníky správně natočit a následně i jakou zbraň na ně použít. Po použití předmětu navíc můžete sílu útoku vylepšit tím, že správně útok načasujete. Naučit se správný zásah protivníka je hlavně později klíčové, protože správným načasováním ho můžete už na první kolo zneškodnit, což následně Mariovi může hodně usnadnit boj a ušetřit život.

Za každý zvládnutý souboj jste vždy odměněni pouze peněžitou odměnou, protože vývojáři tentokrát rezignovali na RPG systém. Mario sice postupně získá více zdraví, případně lepší předměty pro boj s protivníky, ale to je vše. Fanouškům předchozích dílů Paper Maria toto bude asi na začátku hodně vadit, a vlastně je škoda, že se na ně vývojáři vykašlali, protože kvůli tomu jsou pak souboje díky omezenému množství předmětů dost repetetivní, takže jsem se jim snažil později vyhýbat. Zvláště, když za ně žádná velká odměna není.

Co je naštěstí dost oživuje, tak jsou souboje s bossy. Ty se také odehrávají v kruhové místnosti, ale v ní si tentokrát neskládáte nepřátele do lajny, ale vytváříte cestičku k bossovi. To není kolikrát jednoduché, zvláště když je i tu na vše časový limit a kruhová místnost je poseta nejen důležitými předměty, ale také překážkami.  Každý souboj s bossem je jiný, vyžaduje jiný přístup a hodně velké přemýšlení, jak ho zdolat. Zvláště v pozdějších fázích, kdy vás může zlikvidovat na jeden útok. Jediné, co bych soubojům s bossy vytkl, tak je jejich délka. Souboje jsou většinou hodně dlouhé a zbytečně natažené, takže když pak selžete, opakujete třeba i posledních deset minut snažení. A to rozhodně není něco, co by podporovalo zábavu.

Jednou z dobře zakomponovaných nových funkcí mi přijde systém léčení mezi souboji. Už se nemusíte léčit klasickými houbičkami, které tak můžete šetřit do samotných soubojů s protivníky, ale po světě jsou rozmístěny kavárny nebo lavičky, na které si na malou chvilku sednete s Olivií, a život vám je doplněn. Tuto novinku jsem během hraní hodně ocenil, stejně jako časté ukládací body, takže pokud jsem někdy v souboji selhal, nikdy jsem neopakoval velký kus znovu.

Hra Paper Mario: The Origami King není zrovna krátká a jen dosáhnutí konce je na řadu večerů a desítky hodin. Nejde tedy o žádnou jednohubku na jedno odpoledne. Hraní si navíc můžete i prodloužit hledáním a osvobozováním všech Toadů, kteří vám následně fandí při soubojích, což dodává na pěkné atmosféře, ale také můžete hledat různé sběratelské předměty v podobě trofejí. Pokud vás hra Paper Mario: The Origami King chytne, můžete v jejím papírovém světě strávit opravdu hodně času.

Paper Mario: The Origami King určitě udělá radost svým vizuálním zpracováním. Na svět vytvořený z papíru se pěkně dívá po celou dobu hraní a je tak radost ho prozkoumávat, navíc vývojáři sem tam do něj přidávají i dobře vypadající realistické prvky, třeba vodu, a nešetří ani pěknými efekty. Hra je navíc dobře optimalizovaná, takže po celou dobu běží dobře v dockovém i handheldovém režimu, v němž jsem ji hrál asi nejvíce. Potěší i kvalitní soundtrack s řadou povedených skladeb a dobré ozvučení. Jediné, co bych tady hře vytkl, tak je skutečnost, že neobsahuje žádný dabing. Brodit se totiž hromadou textu je někdy dost únavné a dabing by tady určitě pomohl. Snad se ho dočkáme příště. Je na čase v roce 2020.  

Paper Mario: The Origami King je povedená dobrodružná hra, u níž jsem se několik večerů velmi slušně bavil, ať už při průzkumu rozmanitých světů s parádním designem, tak při řešení hádanek či soubojích s protivníky, navíc vše je okořeněno o řadu humorných momentů a krásnou audiovizuální prezentaci. Je jen škoda, že kvůli absenci RPG prvků hře schází větší hloubka, má postupně trochu stereotypní souboje s nepřáteli a nepotěší ani absence dabingu. I tak je ale Paper Mario: The Origami King další kvalitní hra z produkce Nintenda, jejíž nákup mohu všem fanouškům Maria doporučit.