NHL 19

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Na oznámení nového ročníku NHL čekali hokejoví fanoušci po celém světě s velkým očekáváním. Myslelo se totiž, že konečně přejde na moderní Frostbite engine, jako tomu bylo u sérií FIFA a Madden, a zároveň nabídne řadu zajímavých a svým způsobem i revolučních novinek, které sérii znovu pořádně nakopnou. Nakonec oznámení nic z toho nepřineslo, navíc se zdálo, že nový ročník se bude lišit jen novými soupiskami a afroamerickým hokejistou na obalu. Hned na začátku své recenze mohu prozradit, že ačkoliv nový ročník nepřináší ony velké a fanoušky vysněné změny, a není tedy v žádném případě revoluční, pořád jde o slušnou a velmi zábavnou hokejovou hru, kterou si oblíbí hlavně fanoušci zaměřující se na online zápolení s kamarády nebo hráči z celého světa. Hned po zapnutí jste opět hozeni do přehledného menu, jehož systém byl přebrán z předchozího ročníku. Opět je tedy rozdělen na dlaždice, přičemž vy si můžete vybrat oblíbené režimy, které následně budete mít na hlavní stránce, abyste je měli pěkně po ruce a měli k nim jednoduchý přístup.

Na první pohled se může jevit, že NHL 19 nepřináší žádné novinky do samotné hratelnosti. Vývojáři opravdu staví na léty osvědčených základech, přesto se sem tam nějaká ta novinka objeví. Vývojáři se třeba rozhodli dle svých slov kompletně překopat kolizní systém, aby působil jednak realističtěji, ale aby také hráč musel u hry více přemýšlet, protože na srážky s protivníkem má nyní vliv i rychlost, postavení a samozřejmě i hmotnost samotného hokejisty. Popravdě je nový systém na začátku trochu k nerozeznání od toho starého a trvalo mi několik hodin, než jsem si začal všímat různých drobných změn i rozmanitějších animací při samotných kolizí s ostatními hráči. Nový systém je z dlouhodobějšího hlediska určitě krokem kupředu, ale nejde o novinku, kterou byste zaznamenali v prvních několika minutách hraní. Fanoušci ji ale určitě ocení. Stejně tak upravený systém bruslení, případně kompletně přepracované vypichování puků, které mi popravdě docela sedlo a posouvá virtuální hokej více k tomu skutečnému. Výše zmíněné novinky jsou fajn, ale je třeba škoda, že se vývojáři nepodívali i na brankaře, kteří stále dokážou pustit sem tam nějakou tu šmudlu a nejsou si tak jistí, jak bych si představoval.

Co se týče herních režimů, naleznete tu jak rychlou hru, tak možnost účastnit se celé sezóny (kromě NHL tu najdete i švédskou, finskou, švýcarskou a hlavně tedy českou ligu), nechybí ani hokejová Liga mistrů, či režim Be a Pro, v němž si prožijete kariéru hokejisty, který se od zamrzlého rybníka může dostat až do NHL a stát se velkou hvězdou této soutěže. Velmi dobrý mi tento rok přišel upravený režim Organizace, v němž se můžete starat prakticky o vše, o hráče, stadion i třeba pořádání různých akcí, přičemž nad některými věcmi musíte nyní i trochu více přemýšlet a používal selský rozum, protože se nejde řídit jen klasicky dle čísel. Ani v NHL nechybí kartičkový režim HUT, letos bohužel bez nějakých velkých změn, jehož ale nejsem moc velkým fanouškem, protože je postaven na nepopulárních mikrotransakcích. Bez nich se dá sice do jisté míry obejít, a třeba i získat časem skvělé hokejisty do týmu, ale na začátku je vše daleko pomalejší a jste oproti hráčům, kteří se hned rozhodnou do hraní investovat další desítky euro, v obrovské nevýhodě. 

Nový kolizní systém s několika dalšími herními novinkami je určitě vítán a opět posouvají sérii více k zábavnějšímu a reálnějšímu zpracování hokeje. Je ale čas zmínit tu vůbec největší novinku letošního ročníku, tedy tu nejvíce propagovanou, kterou je obrovský online režim nazvaný World of CHEL, v němž budete hrát hokej se svým vlastním avatarem, jehož si na začátku vytvoříte. Můžete si nejen zvolit, jakou úlohu bude hráč na ledě mít, ale také si ho můžete upravit vzhledově, a to od hlavy až k patě. Postupně se vám totiž odemykají skrze speciální tašky za levelování nové čepice, bundy, brusle a tak dále, takže je opravdu možné si s virtuálním hokejistou pohrát, aby vypadal postupně dle vašich představ. Navíc jak hrajete, neodemykáte jen kosmetické věci (mikrotransakce přítomny díky bohu nejsou), ale také nejrůznější nové perky, mající velký vliv na vlastnosti a herní styl virtuálního hokejisty. Ve World of CHEL se pak následně objevuje i jedna z dalších novinek nového ročníku NHL, a to hraní na venkovních površích, které fanoušci jistě ocení, zvláště když se toho hraní hodně liší svoji atmosférou.

World of CHEL nabízí pod sebou hned čtveřici herních módů. První NHL Threes určitě fanoušci znají z předchozího ročníku, bojují v něm v arkádovém akčním pojetí 3v3, což je ale docela zábavné. Druhý známý režim je EASHL, přičemž jde o jeden z největších a nejpopulárnějších online módů posledních let, zaměřený hlavně skvělou spolupráci všech hráčů na hřišti. Ostatně se hraje klasicky v 6v6. Pro nováčky, aby se mohli v tomto opravdu robustním režimu trochu rozkoukat, je přítomen offline mód NHL Pro AM, v němž se utkají na venkovních kluzištích proti skvěle zpracovaným legendám a hvězdám NHL. Postupně jsou před vás vždy předkládány různé výzvy, hlavně spojené s vaší výhrou, přičemž se dá v tomto módu slušně zabavit a určitě každého připraví na to hlavní, a to jsou zbylé tři čistě online módy. Posledním je poté NHL Ones, který jsem si během prvních dnů hraní hodně oblíbil, protože jde o jakýsi deathmatch na ledě. V něm se objevíte na polovině kluziště s dalšími dvěma hráči, no a následně soupeříte o to, kdo dá brankáři ovládaného umělou inteligencí více gólů. Během hraní jsem si vzpomněl na hraní hokeje během hodin tělesné výchovy na základní škole, během nichž jsme se spolužáky takto jezdili na bránu a snažili se dát každý co nejvíce gólů. Byla to velká zábava tehdy, je i nyní ve virtuální podobě. Celkově je World of CHEL skvěle promyšlený a zábavný režim na desítky hodin, v němž se postupně zlepšujete ve třech velkých módech.

I když NHL 19 neběží na Frostbite enginu, nemohu říci, že by vypadalo nějak ošklivě, to určitě ne. Jde pořád o pěkně vypadající hokejovou hru, ať už během hraní tak během klasických prostřihů, vše je pěkně detailní a rozhodně si nemohu na vizuální stránku stěžovat. Engine je navíc slušně optimalizovaný, takže poklesy frameratu jsem nezaznamenal. Jen je celkem škoda, že ačkoliv vývojáři používají stále stejný engine, nedokázali za poslední roky eliminovat řadu grafických bugů a nedokonalostí, které se tedy objevují i v novém ročníku a začínají dost vadit. Zvláště, když se o nich ví a vědí o nich určitě i samotní vývojáři. Co mohu ale přímo pochválit, je opět velmi dobrý soundtrack.

I když NHL 19 nepřináší velké revoluční novinky, jde o zábavnou hokejovou hru, kterou mohu doporučit všem fanouškům. Nový kolizní systém přináší rozmanitější střety s protivníky, přičemž všemu vévodí letos velmi povedený a robustný režim World of CHEL, v němž můžete nahrát desítky nebo možná stovky hodin, u nichž se budete velmi dobře bavit.