Recenzovaná verze: PlayStation 5

Pojďme prvně k jasným faktům. Právě recenzovanou hru vytvořilo italské nezávislé studio LKA, které čítá pouhopouhých 10 vývojářů. Zřejmě tu nebude mnoho hráčů, kteří měli tu čest s jejich prvním počinem, kterým byla hra Town of Light z roku 2016. Sám se přiznám, že jsem se o tomto studiu dozvěděl až právě díky Martě. Tehdy se hra točila kolem dívky Renée, která v léčebném ústavu zažila strašlivé věci, přičemž vývojáři využili pro hru nepříjemné dobové atmosféry z roku 1938.

Nutno podotknout, že Martha na to jde dosti podobným způsobem. Sám název je mírně spoilerový, neboť překvapivě na samém začátku hry zemře Martha. Mladá a nebohá dívka je nalezena svou sestrou utopená v jezeře, a i přes její vytažení na břeh už jí zkrátka není pomoci. Giulia je zdrcena ztrátou své sestry a není pro ni snadné se s tím vyrovnat, což zjistíte během následujících zhruba 5 hodin.

O příběhu Martha is Dead se špatně píše bez větších spoilerů. Proto nastíním jen některé drobnosti. Hra se odehrává v roce 1944 v Itálie, přičemž obě dívky (toho času obě živé) žily v domku nacistického generála, jehož příběhové pozadí je tu také mírně rozebráno skrze různé zkazky. Do toho je tu zamíchán také jakýsi folklórní motiv a tomu všemu dominuje faktor nejistoty, neboť Martha is Dead si dobře hraje s hráčovým chápáním. Nikdy si totiž nejste úplně jistí, zda to byl pouze sen nebo se jednalo o skutečnost.

Ona nejistota a atmosféra jsou tím hlavním, na čem hra Martha is Dead staví. Ačkoliv se může zdát, že jde o pořádný duchařský horor, tak realita (v této hře relativní pojem) ukazuje, že jde spíše o temnou adventuru s hororovými prvky, která vás bude děsit zejména svou nepříjemnou vleklostí a občas také svým technickým stavem, ale k tomu se dostanu později.  Přiznám se, že v záplavě všelijakých hororových filmů, her a seriálů už se poněkud ztratilo kouzlo strašení a jen málokdy se mi stane, že bych se skutečně vylekal. Hluboký respekt před autory, neboť Martha is Dead je děsivá až až, ale dost zvláštním způsobem. Hra totiž vychytrale nechává hráče toulat se po temných a děsivých místech poměrně dlouhou dobu, než se skutečně něco objeví či vynoří.

Funguje to naprosto dokonale, protože po první hodině mi bylo dost nepříjemně. Korunu tomu totiž nasazují poněkud podivné a místy až odporné výjevy. V některých scénách bych dokonce řekl, že onu hnusotu, kterou jsme kdysi viděli v Agony, se zde tvůrci pokusili překonat vlastním způsobem. Někdy je tak scéna tak odporná, že jsem se téměř ani nedíval. To však ne strachy, ale z toho důvodu, že na pohled se jedná o skutečně příšerné výjevy, z nichž se zákonitě dělá normálnímu hráči špatně.

Ostatně okolo titulu byla vyvolána jistá kontroverze. Sony přinutila autory, aby do hry přidali cenzuru pro tyto nechutnosti. Cenzura funguje tak, že se vám občas něco zamaže a některé scény zkrátka přeskočí. Pro naplnění vašich perverzních choutek jsem samozřejmě hru hrdinsky ponechal v klasickém režimu a mnohdy byl zděšen. Pokud Kachlovo cenzorské oko svolilo, tak můžete vidět některé záběry v galerii, pokud ne, tak se připravte na hodně silné kafe, avšak doslazené nepříjemnou pachutí.

První hodina až dvě jsou tedy velmi nepříjemné. Není zkrátka nic lepšího, když se v baráku nesvítí a vy se musíte motat kolem rakve své sestry, přičemž nikdy nevíte, zda tam stále leží nebo nikoliv. Z hlediska atmosféry nemám vůbec co vytknout a přiznám se, že mě titul opravdu dostal. Jenže to se začne lámat s dalšími kapitolami. Tak nějak zjistíte, že toho vlastně hra moc nenabízí a ono kouzlo jí nevydrží dlouho. Takže zatímco na začátku se pomalu kradete tmou a svítíte si opatrně zapalovačem, tak v dalších kapitolách už to sprintujete napříč mapou.

Hra je rozdělena na kapitoly. Některé jsou skutečně krátké a slouží jako koridor pro dokončení příběhového segmentu. Ty zbylé jsou otevřenější, kdy se vám otevřou k průzkumu určité místnosti v domě a přilehlé okolí toto malé usedlosti. S tou samozřejmě sousedí i po soumraku velmi nepříjemný les a jezero, které je jakýmsi klíčovým bodem k příběhu.

Co se týče hratelnosti, tak tam je Martha is Dead velmi minimalistická a nesedne tedy každému. Tempo se mnohdy dost vleče, takže navzdory krátké herní době se může reálně stát, že se chvilkami budete nudit. Pohyb hlavní hrdinky tomu také příliš nepomáhá, neboť její sprint je spíše poklus, ale mírně urychlí pohyb po lokacích.

Interakcí není mnoho. Nejvíce jich je v samotném domě, kde lze prozkoumat skrze jednotlivé předměty samotné příběhové pozadí a tvůrci se nebáli zabřednout i do válečného konfliktu, který ale vyjma jedné epizodky příliš do samotného děje nezasahuje. Kromě hlavního úkolu se sem tam objeví drobné vedlejší úkoly, ale povětšinou na ně musíte narazit sami. Jde o příjemné zpestření, jen mi přijde, že hra se zaměřuje pak na vícero témat a žádné úplně precizně nedotahuje do konce.

Čím se ještě podařilo hru okořenit, tak je fotoaparát, kterým hlavní hrdinka zaznamenává určité události a plní tím i výzvy, jež postupně vedou k platinové trofeji. Postupně se dostanete k tomu, že budete fotoaparát doplňovat o různé vychytávky, které umožní fotit v různých podmínkách. Pro dobrou fotku by Giulia šla i přes Mar… ehm, mrtvoly, a tak vás čeká ještě nastavení ideální kompozice. Nejde o nic složitého, ale je potřeba fotku správně nasvítit, upravit pozici a dostat ji do ideálního stavu. Po vyfocení přijde na řadu i jakási minihra s vyvoláním, což rovněž zahrnuje spíše stisknutí tlačítka ve správný moment.

Co ale rozhodně překvapí, tak je vizuální stránka. Sám bych tipoval, že hra již běží na nové generaci Unreal Enginu, ale jedná se o Unreal Engine 4. Tvůrci věnovali hodně času pozoruhodným detailům a celé okolí malého stavení i jeho interiér je perfektně zpracováno. Díky nádhernému zpracování pak o to více vyniká nepříjemná atmosféra při nočních toulkách. Velmi slušná je i dobová hudba a sem tam se ozve i atmosférická skladba, které jsou rovněž solidní. Zklamáním je pak dabing, který má slušný jen hlavní postava. Nepříliš zdařilé jsou i některé pohyby vedlejších postav, ale popravdě dá se to přejít mávnutím DualSense.

Velké zklamání pro mě přišlo ke konci hry. Na vině je technický stav. Zatímco předešlé kapitoly jsem odehrál bez větších obtíží, tak bohužel závěrečných 30 % příběhu bylo čiré utrpení. Marthy se zřejmě zalekl samotný systém PS5 a hra mi několikrát zamrzla i po několika restartech. Restart samotné konzole pak pomůže o něco lépe, ale zkrátka se asi nějakým pádům nevyhnete. Checkpointy jsou sice časté, ale je to dost otravné. Jako jistou nepříjemnost jsem také zaznamenal fakt, že občas nelze provést interakci. Po stisknutí R2 se vůbec nic nestane.

I tak ale musím říct, že Martha is Dead je poměrně zajímavá adventura, která v prvopočátku dokáže solidně vyděsit. Jen je třeba se obrnit před nechutnými výjevy, které sice s příběhem souvisí, ale jsou občas trochu zbytečné a laciné. Kvůli technickým neduhům, a poněkud slabšímu příběhu jako celku, strhávám pár bodíků, ale pro fanoušky walking adventur bude příběh Marthy tím pravým ořechovým. Jen to mohlo být trochu lepší.