Kao the Kangaroo

recenze  3
Martin Pilous, 2. 6. 2022 18:30
Dávno minulé jsou ty časy, kdy jsme se pravidelně mohli těšit na nějakou tu roztomilou plošinovku. Nostalgici a mladí hráči si i díky remakům určitě vzpomenou na zdařilé kousky, jakými jsou třeba Crash Bandicoot, Rayman, Spyro, Sonic a pár dalších. V roce 2000 vyšla plošinovka Kao the Kangaroo s žlutým klokanem v hlavní roli, která se následně dočkala ještě dvou pokračování. Přiznám se, že jsem o této sérii do oznámení nového dílu vůbec nevěděl, což bylo určitě dáno i jejím menším úspěchem či nevalnou kvalitou samotných her, které se už ve své době nemohly rovnat s daleko propracovanější konkurencí. Protože se mi ale nový Kao the Kangaroo z ukázek líbil a plošinovky ze staré školy já můžu, hned jak to bylo možné, pustil jsem se do hraní.

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Lví podíl na návratu klokánka Kaoa mají zcela určitě povedené a hlavně úspěšné remastery/remaky oblíbených klasických sérií Crash Bandicoot a Spyro. I když tedy v případě hry Kao the Kangaroo nejde o remaster, ale jakýsi reboot, s nímž se vývojáři snaží značku oživit a do budoucna nastartovat. 

Nejprve se pojďme podívat na zápletku. Příběh je ve hře Kao the Kangaroo jednoduchý ve stylu plošinovek ze staré školy jako Crash Bandicoot nebo Croc, ale jsem toho názoru, že neurazí, zvláště když uvážíte, že hra cílí na menší hráče. Kaův otec je každopádně dlouhou dobu nezvěstný a nyní dojde k tomu, že se ztratí i jeho sestra. Kao je tak odhodlán se vydat napospas osudu a veškerým nástrahám, aby ji zachránil. Aby toho nebylo málo, tak se po tamním světě začnou objevovat tajemné krystaly, které dokážou změnit stav mysli u různých obyvatel. Co tomu klokan nechtěl, tak ihned na prahu nového dobrodružství najde navíc hlavní hrdina rukavice po svém otci, které mají magickou moc. Průvodce vám na vašem dobrodružství bude dělat koala jménem Walt a kačer Šikula, který vám bude pomáhat s přemisťováním se mezi jednotlivými lokacemi, které postupně s Kaoem navštívíte.

Hra Kao the Kangaroo, připomínající svojí hratelností plošinovky ze staré školy jako Croc, Spyro nebo Rayman, obsahuje hned 4 velké lokace, obsahující rozmanité a dle mého i slušně navržené levely, do nichž se Kao postupně vydává. Dostane se tak na ostrov Hopalloo, do Hladové džungle či Zamrzlých hor. Konečnou lokaci pro vás ponechám jako překvapení. Kao si postupně odemyká další a další levely, které jsou zamčené za pomoci run, které je nutné během dobrodružství sbírat. Dost mi tento systém připomněl princip původních Crashů, kde se z daného Warpu cestovalo dále. 

Každá z lokací je poměrně specifická, což jí umožňuje přivádět na scénu nové rozmanité a celkem dobře zpracované darebáky. Utkáte se tak s žabáky, opicemi a dalšími nepřáteli. Na konci každé ze čtyř hlavních lokací je pak boss, který vyžaduje specifickou taktiku boje, což se mi líbilo, aby se nakonec rozplácl na zemi. To vyžaduje i určitou zručnost a rychlé rukavice.

Kao se postupně během svého nového dobrodružství stává pořádným boxerem a postupně své dovednosti zlepšuje. Na začátku umí hlavně typické údery, s nimiž dává skrze své rukavice do čumáků různým protivníkům, skoky a také kotouly, s nimiž může proklouznout pod nějakou tou překážkou. Souboje jsou většinou jednoduché, aby je zvládli i mladší hráči, takže u nich větší hloubku nehledejte, což je trochu škoda. Na druhou stranu, pokud se vám podaří naplnit ukazatel úderů, tak budete odměněni jednou pořádnou peckou mezi oči nepřítele. Při takové ráně je Kao schopen sundat až několik nepřátel najednou. Podmínkou nabití je to, že při sérii úderů nebudete zasaženi. Rukavice navíc dokážou využít environmentální síly a je možné tak využít oheň, mráz či vítr. Ve výjimečných případech lze také házet bumerangem, což mírně mění hratelné prvky. Sem tam dojde i na použití Kaových uší, čímž dokáže přeručkovat na hůře dostupná místa.

Tempo hry se příjemně mění, takže jsem i díky rozmanitým úrovním neměl pocit stereotypu. V jednotlivých levelech se pak skrývají různá zákoutí, v nichž jsou schované zlaté mince, srdíčka, runy, drahokamy, vylepšení zdraví nebo dokonce celé životy. Sem tam také narazíte na Studnice věčnosti. Jde o bonusové úrovně, které jsou mírně náročnější, ale na druhou stranu se v nich nachází dodatečné dukáty a drahokamy. Sběratelské předměty jsou poměrně důležitou součástí hratelnosti. Runy vám totiž odemykají další levely, pak jsou tu mince, za něž si můžete koupit nové oblečky, ale také postupně vylepšovat počet srdíček či rovnou koupit celý život do zásoby. Poněkud zarážející jsou drahokamy, neboť ve hře nemají kromě obyčejného sběru zhola žádný význam. Poslední specialitkou je pak hledání Kaova jména, respektive všech tří písmenek, která jsou schovaná někde v rámci úrovně. Za každého nového nepřítele nebo naopak objeveného přítele ještě získáte speciální svitek do Kaopedie, kde si můžete přečíst dodatečné informace.

Co mě poněkud překvapilo, tak to je obtížnost hry. Primárně se jedná o dětský titul, ale jsou zde pasáže, které jsem musel opakovat třikrát nebo čtyřikrát. Později to s vyšším počtem srdíček není takový problém, ale zpočátku mě to stálo několik životů. Kao tak dokáže být i příjemnou výzvou pro starší hráče, což je rozhodně fajn.

Bohužel jsem měl k vyzkoušení pouze PlayStation 4 verzi, neboť Kao poněkud nepochopitelně nenabízí cross-buy a ani možnost bezplatného upgradu na PlayStation 5 verzi. Každopádně musím uznat, že hra je i tak velmi pěkná. Veškeré objekty jsou ostré, nechybí perfektní dohlednost a hezky zpracované detaily v jednotlivých levelech. Troufnu si tvrdit, že Kao je graficky o něco horší než například čtvrtý Crash Bandicoot, ale i tak vypadá velmi dobře a svým zpracováním neurazí. Občas mírně pozlobí kamera, ale nejde o nic tragického. Důležité je také zmínit, že hra běží naprosto stabilně a bez zbytečných záškubů.

Co mě pak poněkud zklamalo, tak to je dabing postav. Ten je dosti slabý, a navíc jednotlivé dialogy působí, jako by byly do daných situací naroubovány zcela uměle. Moc se z nich nedozvíte a párkrát jsem dokonce koukal s otevřenou pusou, co to tam zase plácají za blbosti. S tím pak souvisí i hudební doprovod, který je sice poměrně dobrý, ale strašlivě se opakuje. V polovině každého levelu se vám oposlouchá. Řešil jsem to tedy snížením hlasitosti. Za zmínku určitě stojí i české titulky, které jsou fajn bonusem u každé hry. Jejich kvalita je poměrně dostatečná, leč dochází k drobným chybám, kdy na některých místech se místo české lokalizace zobrazí anglický název. Je to ojedinělé, ale občas to kazí dojem z jinak dobrého celku.

Nový Kao už zdaleka není takovou pohromou, jako jeho nemastní a neslaní předchůdci, ale příjemnou plošinovkou, u níž se pobaví menší i větší hráči. Po zhruba 7 hodin jsem se dobře bavil, a kdo má rád podobné plošinovky ze staré školy a sbírání různých skrytých bonusů, stráví s hrou klidně dvojnásobný čas. Kao se tedy vrátil ve slušné formě, a pokud by v budoucnu mělo vzniknout další pokračování, byl bych rád. Potenciál tu je velmi dobrý. 

Kao the Kangaroo

ps4nswps5xsxxox
Tate Multimedia, Tate Multimedia
Datum vydání hry:
27. 5. 2022
Žánr:
Plošinovka, Adventura, Arkáda
KARTA HRY
7/10

Komentáře