Halo 5: Guardians

Slušná useknutá kampaň
Halo série nikdy nebyla jako Call of Duty, kde by jednotlivé díly na sebe nenavazovaly, pokud tedy nebudu počítat několik spinoffů. Ostatně si fanoušci určitě vzpomenou, jak s otevřenou pusou sledovali konec dvojky a následně museli čekat na trojku, kde bylo vše uzavřeno. S pátým dílem je to podobné, pokud jste nehráli předchozí díly, můžete mít menší problémy s porozuměním složitých vztahů mezi jednotlivými postavami a celkového univerza. I proto ostatně Microsoft v minulém roce vydal pro Xbox One kolekci, aby nováčky na příchod pátého dílu připravil.

Během reklamní kampaně Microsoft sliboval velký hon na ikonického hrdinu Master Chiefa, jehož Blue tým pronásleduje James Lock s Osiris týmem, ale nakonec z onoho největšího honu ve videoherní historii zase tak moc není. Nebudu vám zde moc spoilerovat, o co že ve hře jde, i když tedy příběh je dost předvídatelný, ale hlavně ve výsledku přináší rozporuplné pocity. Ne, že by příběh byl přímo špatný, má několik dobrých momentů, zvláště když se střetně Master Chief a Lock, na scénu uvádí i několik zajímavých nových postav, ale nemá takovou sílu a vůbec dopad na hráče, jako tomu bylo v minulosti, a jak by si vývojáři představovali, a samozřejmě i fanoušci. Tomu dopomáhá zcela jistě fakt, že konec je až příliš useknutý a vývojáři tímto dávají jasně vědět, že za dva roky se můžeme těšit na Halo 6, které má jejich trilogii zakončit. Po dohrání jsem si trochu připadal, jako bych byl v polovině a vývojáři mi dali jen menší výplň, abych někdy v budoucnu dostal to hlavní. Stejný pocit jako po dohrání Halo 2.

Série Halo měla vždy pro sebe charakteristickou hratelnost, která ale v posledních letech už působila značně zastarale, což bylo vidět hlavně u v minulém roce vydané kolekce, takže je logické, že se vývojáři do pátého dílu rozhodli udělat několik velkých změn. Ty ovšem nemusí vždy nutně potěšit fanoušky, alespoň na začátku, ale určitě si i ti následně uvědomí, že pokrok je třeba, přešlapovat neustále na místě by se nemuselo vyplatit. Třeba největší změnou je posun k daleko větší filmovosti, linearitě a spádu, čímž se hodně chlubí každý rok série Call of Duty nebo Battlefiel. Ano, Halo 5 má pořád sem tam nějaké ty otevřenější plácky, na nichž je možné řídit vozidla a taktizovat, ale převládají vzdušnější koridory a hektické přestřelky s protivníky. To v minulosti nebylo zvykem, osobně ale tenhle posun akceptuji a faktem i je, že tak hra má vysoké tempo a baví po celou dobu hraní, až na jednu dvě kapitoly, které jsou slabší uprostřed hry, nemám prakticky co vyčíst. Spíše musím pochválit pořád velmi kvalitní design úrovní, věrný tradici Halo her, úrovně jsou navíc rozmanité a neopakují se, jako tomu bylo sem tam v minulosti, jen může zamrzet, že nejsou zničitelné. Na zábavě se určitě kladně podepisuje klasicky dobrý pocit ze střelby a velké množství nejrůznějších zbraní, které musíte během hraní neustále měnit, což jen dopomáhá rozmanitosti, navíc na řadu přijdou nějaké ty nové kousky, třeba nový raketomet, s nímž budete moci sejmout i několik nových druhů nepřátel, ale je třeba říci, že jich moc není.

Vývojáři ovšem neposunuli jen hlavní kampaň směrem k větší akčnosti, ale také zakomponovali do samotné hratelnosti několik nových prvků, které ji pochopitelně hodně ovlivňují. Hlavní hrdina třeba nyní po dvojitém stisknutí skoku umí vylézt na vyšší plošinku, takže se jednak lépe dostává do vyšších míst, kam by se třeba v minulosti ani nedostal, ale zlepšil se díky tomu i pohyb po samotném levelu, což je jistě velké plus. Stejně tak chválím konečně možnost s jednotlivými zbraněmi zaměřovat po vzoru moderních akcí, líbí se mi i možnost ve výskoku zastavit a provést silný skok do hloučku protivníků, a tím je zneškodnit, případně jen ve skoku zastavit a střílet. Z dalších novinek mohu zmínit třeba možnost vytvořit silný útok na blízko v rozběhu, případně použít trysky na obleku k rychlému úskoku, což už bylo třeba u Halo 4, ale až po upgradu za levelování, nyní je toto v základu. Pochopitelně, nejedná se o zrovna originální prvky v žánru, Destiny třeba všechny zmíněné přineslo o rok dříve, ale hratelnosti Halo prospívají a nemám z nich pocit, že by byly násilně naroubovány, ba naopak. S novými prvky bylo nově namapováno i ovládání, vývojáři prakticky staré schéma vyhodili a použili to, které rok tlačí Destiny, takže pokud jste tuto akci studia Bungie hráli, budete v Halo 5 jako doma.

Série Halo měla vždy velmi kvalitní umělou inteligenci protivníků a právě vydávaný pátý díl na tom pochopitelně není jinak. Nepřátelé zvláště na vyšší obtížnost dokážou taktizovat, krýt se a využívat prostředí ve svůj prospěch. Dokonce se mi jednou stalo, že jsem vystoupil z džípu s kulometem, a v ten moment do něj skočili dva protivníci a pěkně mi za moji chybu zatopili. Protivníci jsou navíc docela přesní, takže se je podceňovat určitě nevyplácí, stačí nepozornost a hlavní hrdina je mrtev. Zatímco umělá inteligence protivníků je na vysoké úrovni, to samé se bohužel nedá říci o vojácích, kteří hlavního hrdinu/hrdiny doprovázejí. Ti totiž mají IQ hluboce v mínusu, a je nepochopitelné, že vývojáři pustili ven hru v takovém stavu. Sem tam sice dokážou někoho zastřelit, ale za volant je pouštět nesmíte, protože hrozí, že převrátí auto na rovince, navíc mají v hektických soubojích, hlavně se silnějšími protivníky, tendenci neustále umírat nebo se válet na zemi. Slouží tedy jen jako taková menší podpora pro zvedání, pokud vás už nějaký protivník sejme, ale ani tato činnost není od nich stoprocentní. Stačí totiž, abyste byli na nějakém vyšším místě, kam by AI měla normálně vyskočit, zvláště když tam je třeba stojan s náboji, a už máte smůlu. AI k vám nevyskočí, takže musíte čekat na nahrávací obrazovku, což je v mnoha momentech přímo frustrující. Umělá inteligence doprovázejících postav se tedy zasekla někde v minulé generaci, a je škoda, že od dob Halo 3 nebo 4 na ní vývojáři nesáhli.

Vývojáři před vydáním slibovali hned 15 velkých kapitol, které mají na normální obtížnost vydržet zhruba 8-12 hodin. Výsledek je ale o něco horší, protože na normální obtížnost jsem celou kampaní bez větších problémů proběhnul za nějakých 5-6 hodin, což je určitě menší zklamání, zvláště když vývojáři slibovali dvojnásobný čas. Některé kapitoly opravdu vydrží třeba na půl hodiny, ale pak hra obsahuje další, které proběhnete za pár minut, a slouží spíše jen pro posunutí se v příběhu dál. Věřím navíc, že někteří herní čas dostanou i pod pět hodin.

Znovuhratelnost má ovšem Halo 5: Guardians standardně dobrou díky skrytým terminálům nebo lebkám, které jistě během prvního průchodu neposbíráte. Znovuhratelnosti jistě dopomáhá i online kooperace ve čtyřech hráčích, kterou byste asi i měli preferovat během hraní, protože si ušetříte spoustu frustrujících momentů, které jinak připravuje umělá inteligence. Zážitek díky kooperaci je určitě hned lepší, jen možná někoho může zklamat, že třeba není podpora pro split-screen. Kolem této absence se spustila před vydáním vlna kritiky, ale vzhledem k tomu, že většina hráčů má internet a preferuje hraní přes Xbox Live, nevidím v tom velký problém. Jde ale o můj pohled na věc, někdo s ním souhlasit nemusí.

Výborný online multiplayer
Halo 5: Guardians by se určitě nemělo posuzovat podle příběhové kampaně, tvořící ve výsledku jen minimum obsahu z toho, co si přinesete domů. Fanoušci série jistě vědí, že to hlavní přichází až v online multiplayeru, který je v pátém Halo rozdělen prakticky na dvě samostatné části, a obě se hrají skvěle. Než se ale na ně vrhnu, musím zmínit šikovný systém odemykání nových helem, brnění, skinů pro zbraně, či nejrůznějších jednorázových perků, vozidel a boostů přímo do jednotlivých her. Vše je řešeno skrze kartičky, jako je tomu třeba u FIFA série nebo bylo Batttlefieldu, které vám padají ze tří balíčků, lišících se podle hodnoty – bronzový, stříbrný a zlatý. Ty si můžete sem tam koupit za herní měnu, případně balíček dostanete i za levelování. Třetí možnost je pak balíček koupit za pomoci mikrotransakcí, ale nic vás do nich nežene, protože herní měny je dost, pokud tedy samozřejmě nejste sváteční hráč. Neměl jsem tedy pocit, že by mikrotransakce nějak zvýhodňovali platící hráče, což je samozřejmě dobře. Každopádně věcí k odemknutí je hromada, desítky helem, brnění a skinů, čímž mohou vznikat naprosto originální bojovníci, kteří se následně prohánějí po bojištích. Než vše odeknete, nahrajete i desítky hodin, a možná i po nich vám bude ještě něco chybět, zvláště když vše padá z balíčků náhodně.

Nejprve zmíním klasičtější část, a to tu nazvanou Arena. V ní máte několik dobře známých herních módů jako Breakout, Slayer, Strongholds nebo Capture the Flag, které můžete hrát na menších mapách v módu 4 vs.4. Je možná škoda, že žádný větší režim zatím Halo 5 pro více hráčů nenabízí, ale třeba se dočkáme v budoucnu. Každopádně dle mého názoru je nejzajímavější Breakout, v němž bojují dva týmy o vlajku uprostřed mapy, přičemž po zabrání je nutné ji odnést na stanoviště protivníka. Souboje jsou hodně opatrné, i z důvodu chybějícího respawnu (vyhrát jde i vystřílením soupeřícího týmu), takže je nutná i nějaká ta taktika, než zběsilé nabíhání, které nikam nevede. Líbil se mi i mód Strongholds, což je vlastně Control z Destiny, jen na o dost menších mapách, na nichž zabíráte stanoviště, které následně musíte udržet. Kdo má dvě, nabíhají mu body, což je pochopitelně důležité následně pro výhru. Další dva módy Capture the Flag a Slayer asi není třeba moc dlouho představovat, jde o klasiku, která nedoznala skoro žádných změn. Jen musím ještě zmínit mapy, kterých je nyní 15 pro Arena módy, což je dobré číslo, navíc mají dobrý design a hodí se pro rychlé přestřelky, i taktizování v pomalejším Breakoutu. Velkým plusem pochopitelně je, že jsou snadno zapamatovatelné už po prvním hraní. Do budoucna se navíc počítá i s Forge režimem, v němž bude možné si vytvářet vlastní mapy skrze stovky možností, ale ten zatím na začátku chybí. Škoda. Každopádně by měl být dostupný v následujících týdnech.

Vývojáři už dlouho dopředu říkali, že hratelnost prodělá spoustu změn, a to nejen v singleplayeru, ale také v právě popisovaném multiplayeru. Ani v něm nechybí novinka v podobě zaměřování, uskakování pomocí trysek na obleku, případně silný skok, likvidující i několik protivníků najednou, také je možné se rychle dostávat na vyšší místa, čímž je zajištěn naprosto plynulý pohyb po mapě. Všechny tyto vypsané novinky dle mého oceníte hlavně v multiplayeru, pro který jsou zřejmě i primárně navrženy a mají na hratelnost velký vliv a přínos, protože vše je najednou daleko plynulejší a dynamičtější. I přes všechny novinky a úpravy si ovšem Halo 5 zachovává svoji identitu a atmosféru během hraní, takže se nemusíte bát, že by se hratelnost podobala už spíše Call of Duty. Halo 5 má určitě velmi dobrý základ, na němž navíc vývojáři mohou v budoucnu stavět a rozšiřovat ho, což ostatně mají v plánu, ať už placeným nebo bezplatným novým obsahem v podobě map nebo režimů.

Arena je určitě zábavná část, která sama o sobě vydrží na hodně dlouho. Už nyní ovšem mohu říci, že mnozí za to hlavní u Halo 5 budou považovat novinku v podobě Warzone. V tomto režimu proti sobě bojují dva týmy po dvanácti hráčích na obřích mapách o kontrolní body, případně plní ještě další menší úkoly, aby bylo dosaženo požadované skóre nutné k výhře (k výhře stačí i zabrat všechny body a zničit jádro na základně protivníka, což se mi dvakrát povedlo s týmem). Aby problémů nebylo málo, sem tam se na bojiště snesou i silní bossové, s nimiž je radost bojovat, souboje jsou uprostřed šarvátek obou týmů hodně vyhecované a hektické. Za bosse i další úkony je následně možné posilovat úroveň svého vojáka na bojišti, čímž budete mít přístup k lepším kartičkám, o nich jsem psal výše, takže si můžete dát bonusy na rychlost, větší poškození nebo si přivolat lepší vozidla, což se samozřejmě počítá a na strhnutí stavu na svoji stranu má velkou váhu. Warzone je výborný a hlavně zábavný herní režim, který v sobě spojuje to nejlepší ze singleplayeru a multiplayeru, takže je vysoce pravděpodobné, že k sobě naláká i hráče, kteří jinak PvP normálně nehrají. Jediným menším nedostatkem zatím vidím v tomto režimu počet map, které se mohou po pár hrách trochu opakovat. Mapy jsou totiž pouze tři, ale věřím, že v budoucnu ještě nějaká přibude, no určitě by měla, protože režim má obrovský potenciál, který by vývojáři neměli promarnit.

Když vyšla Halo kolekce, trápil ji problém s dohazováním her, což se vývojářům podařilo opravit až po několika měsících. Ze všeho se ale ponaučili, takže během testování už na ostrých serverech jsem hned během několika vteřin našel hru, která se záhy spustila, a to napříč všemi herními režimy i v obrovském Warzone. Následně vše běželo dobře, žádné lagy jsem nezaznamenal, takže se zdá, že vývojáři se na start dobře připravili, ale pochopitelně se ještě uvidí, jak servery poběží, až hru zítra zapnou fanoušci po celém světě. 

Standardně nadprůměrné vizuální zpracování v 60fps
Vývojáři ze studia 343 Industries pro Halo 5: Guardians vytvořili podle svých slov zcela nový engine, který využívá možnosti konzole Xbox One. Vizuální zpracování je ve výsledku opravdu pěkné, zvláště když se nešetří nejrůznějšími efekty. Z dnešního pohledu jde ale spíše o standardní nadprůměr, než něco ohromujícího, co by vás mělo vyzout z bot, pod Direct X 12 hra opravdu neběží, jak by si někteří fanoušci v diskuzích přáli. Občas si navíc budete moci všimnout několik ošklivých textur, ne úplně dobrého vyhlazování, a dalších nedodělků, které by se v takové velké hře asi objevovat neměly. Co naštěstí je příkladné, tak je naprosto stabilní framerate, který se po většinu času drží na 60 snímcích, a ani v těch největších a nejnáročnějších scénách jsem si nevšiml velkých poklesů. Co hra trochu ztrácí na vizuální přitažlivosti, to dohání ve výborné plynulosti a samotné optimalizaci. Výborný je i soundtrack, za nímž stojí Kazuma Jinnouchi, obsahující několik upravených starších motivů, které k sérii neodmyslitelně patří, ale i spoustu zcela nových parádních skladeb. Na vysoké úrovni je i ozvučení, a pochopitelně i dabing hlavních hrdinů, ale i ostatních vedlejších postav. Na hudbě, ozvučení a dabingu je asi nejvíce vidět, jaké vysoké produkční hodnoty Halo 5: Guardians má.

I když má Halo 5: Guardians v rámci série nejkratší kampaň a jak příběh dopadne, si budeme muset počkat několik let, pořád jde o dobrou zábavu obohacenou o několik osvěžujících novinek, navíc vše vynahrazuje výborným multiplayerem a ještě lepším Warzone režimem, u něhož se dají prosedět hodiny, a stále se budete dobře bavit. Halo 5: Guardians je jedna z těch her, kterou by si majitel konzole Xbox One neměl nechat ujít.