Dragon Quest XI S: Echoes of an Elusive Age – Definitive Edition

Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Jak už to bývá v podobných případech pravidlem, nemůžeme začít recenzi portovaného titulu, aniž bychom se alespoň několika větami zmínili o tom, s čím mají hráči tu čest. Nelze totiž automaticky očekávat, že bude každý v obraze. Pokud to vezmeme hezky od podlahy, pak je Dragon Quest pro fanoušky JRPG stěžejní sérií, která dlouhodobě ignoruje vývoj v tomto žánru, neboť úzkostlivě a sveřepě brání dávné kouzlo japonských her na hrdiny. Jde si svou vlastní cestou, a i po více jak třiceti letech své existence si udržuje kvalitní hratelnost, velkou dávku zábavnosti a ojedinělou stylizaci, která je pro hry z této série tolik typická. V mnohém bychom mohli Dragon Quest přirovnat k sérii Final Fantasy, což není náhodné, neboť obě ságy spolu kdysi zápasily na život a na smrt, přičemž se vzájemně obohacovaly. Také každý díl Dragon Quest stojí stejně jako FF na svébytném světě, postavách a příběhu, a tak není nutné znát předchozí hry. To je jistě dobrá zpráva pro ty, kteří po nynějším Dragon Quest třeba skrytě touží, ale obávají se, zdali hru s tak vysokým řadovým číslem pochopí.

Samotný Dragon Quest XI se dokonale strefil do vkusu jak konzervativních fanoušků žánru, tak i těch, kteří toužebně očekávají jeho modernizaci. Otevřený svět, precizně zpracovaný soubojový systém, silný RPG motor a mnohem živější i kvalitnější prezentace příběhu, než jak tomu bylo v minulosti, ještě více podtrhly hřejivý závan klasický hratelnosti, které se mnohé slavné série japonských her na hrdiny dnes bohužel zbytečně a kvapně vzdávají. Svým způsobem tak Dragon Quest XI oprášil základy JRPG žánru, do značné míry jej zpřístupnil mladším generacím, a to vše za situace, kdy samotná hra dokázala být stále zábavnou jako její slavní předchůdci v dobách 80. a 90. let. Pohádkově laděný příběh o vyvoleném hrdinovi, který musí naplnit proroctví a porazit Temného pána, a jemuž na jeho cestě pomáhá výstřední skupinka přátel, dokáže uhranout každého, kdo se nebojí přistoupit na pravidla žánru a chce vyzkoušet něco jiného, než co nabízí běžná mainstreamová tvorba. Není divu, že loni sbírala hra v recenzích po celém světě vynikající hodnocení a bývá řazena spolu s Persona 5 mezi nejvýpravnější a nejlepší klasická JRPG posledních let. To jen tak na okraj.

Avšak teď již rychle pospěšme na recenzi Definitive Edition, na kterou hráči čekali tak dlouho. Pokud se ovšem nyní cítíte být tak trochu ochuzeni o to, jak se Dragon Quest XI vlastně vůbec hraje, a co tvoří páteř jeho hratelnosti, pak můžete nahlédnout do naší loňské recenze, neboť v jádru se jedná o tutéž hru, a proto není nutné informace zdvojovat v obou recenzích. Nehledě na to, že Square Enix uvolnil pro Nintendo eShop hratelné demo, aby si případní zájemci mohli hru zdarma vyzkoušet a rozhodnout se, zdali předkládanou koncepci japonské fantazie přijímají či nikoli. Tato recenze tak bude především rozdílová a zaměří se na nově přidaný obsah a četná vylepšení. Všechny změny obsažené ve Switch verzi Dragon Quest XI můžeme rozdělit do tří základních kategorií, na které se níže detailně zaměříme. Pokud se domníváte, že se jedná o změny toliko pouze kosmetické, pak zřejmě budete hodně překvapeni, protože tvůrci se nebáli s hrou pracovat, a nejen ji obohatit o nový obsah a možnosti, ale zejména opravit to, co hráčům vadilo na předchozích platformách.  

První kategorie obsahuje všechna vylepšení, díky kterým je hraní Dragon Quest XI na Switchi mnohem pohodlnější, než jak tomu bylo loni u PS4 verze. V první řadě obsahuje hra novou třetí úroveň rychlosti soubojů, a to Ultra-Fast. To je více než vítané, protože i když hra nemá náhodné souboje, přece jen je bojů během dlouhé příběhové kampaně tolik, že zbytečně zdržují hráče a mohou po čase dokonce začít nudit. Zrychlení tomu může z větší části zabránit. Dále obsahuje Definitive Edition nejen možnost přeskakovat všechny příběhové cutscény, ale také – a teď se světe div – nastavit si v menu automatické potvrzování dialogových okének. Dlouho předlouho hráči na Západě kritizovali Dragon Quest sérii za to, že nutila hráče manuálně potvrzovat veškeré dialogy, což se už po prvních hodinách hraních stávalo ubíjející a neskonale otravné. Změnila to až nyní Definitive Edition. Díky tomu budete mít více radosti ze hraní a užijete si příběhové sekvence bez zbytečného rušení. Square Enix se nad hráči smiloval i tím, že upravil speciální oblečky pro jednotlivé postavy tak, že už není možné narušit vzhled postavy přidáním brnění, pokud využijete položku „Outfit“ v menu. Už tak nehrozí, že seženete pro někoho nějaký slušivý kostým, ten mu nasadíte, avšak za pár hodin zmizí v okamžiku, kdy dané postavě dáte lepší vybavení.

To jsou změny, které jsou jednoznačně pozitivní, protože reagují na dřívější kritiku ze strany hráčů. Bohužel se Square Enix neubránil tlaku a vyhověl méně zkušeným hráčům a začátečníkům se sérií Dragon Quest tím, že přidal do hry četné podpůrné berličky. Například možnost využívat alchymistickou sluj na výrobu zbraní prakticky kdykoli, a nikoli pouze během kempování, a také věcičku, se kterou je možné přivolat si na světové mapě koně kdykoli. To jsou změny, které bohužel hru výrazně zjednodušují. Ano, platí, že hra má stále velmi slušnou úroveň obtížnosti a není nutné tyto zlepšováky používat, ale nelze se ubránit pocitu, že Square Enix zbytečně vyšel vstříc mainstreamu a upustil od své doktríny, že Dragon Quest má být především o old school hratelnosti. Tím to však nekončí, protože do hry bylo přidáno také Quick Commands menu, kde lze najít většinu užitečných položek bez toho, aniž byste je museli složitě a zdlouhavě dohledávat v klasickém menu. V Quick Commands menu se nově nachází také Photo mode pro pořizování fotek a selfie, a také Erikova schopnost vyčmuchat všechny poklady v okolí. Další změny už jsou jen kosmetické, například rychlejší a snadnější sběr materiálu, více potvor k osedlání nebo využití přepnutí klasické battle kamery na tu, která umožní částečně ovládat během bitvy pohyb hlavního hrdiny.

Kategorie druhá, o které budeme nyní hovořit, se týká audio-vizuálních změn. Asi je zbytečné říkat, že Switch je konzolí hardwarově slabší než PS4, a proto muselo logicky dojít ke grafickému downgradu. Je to daň, a nutno říct, že vcelku stravitelná, za možnost hrát Dragon Quest XI i v handheld módu. Hned zkraje vypálíme ostrými a vítězoslavně můžeme oznámit, že jsme se konečně dočkali: hra už má plně orchestrální soundtrack, který si doposud užívali jen v Japonsku. Dokonce je možné přepnout mezi původním MIDI soundtrackem a orchestrálním, který je pohlazením po duši. Stejně tak obsahuje Switch verze i japonský dabing, který uvítají všichni, jimž již leze krkem anglickým dabing s výrazným a místy i nepříjemně rušivým akcentem mnohých postav. V dokovací stanici běží Dragon Quest XI na příjemných 900p, což se příliš neliší od toho, co předváděla hra v PS4 mechanice. V handheld módu spadne ovšem obraz na 720p. To je poznat v rozmazaných texturách u modelů postav a vzdálených předmětů. Nejedná se ovšem o nijak drastické zhoršení. Upřímně jsme byli příjemně překvapeni, že Switch si poradí s touto relativně rozsáhlou a dlouho gamesou bez větších problémů. Nahrávání je navíc oproti PS4 verzi rychlejší a možnost spustit hru prakticky okamžitě po zapnutí konzole působí u RPG titulů na Switchi zkrátka skvěle bez ohledu na to, jakou hru na hrdiny zrovna hrajete.

Aby Square Enix hráčům vynahradil jejich dlouhé čekání, dočkala se Switch verze celé řady nových bonusů, což tvoří poslední kategorii změn, s nimiž Definitive Edition přichází. Je téměř jisté, že se tyto bonusy neobjeví v žádné další verzi hry a budou exkluzivní pouze pro Switch. Kdo chce mít hru v její ultimátní edici a s celým možným obsahem a nevlastní Switch, tak má bohužel smůlu. Co nového tedy čeká majitele Switche? Především nové scénáře pro vedlejší postavy, které rozšíří jejich backstory a přinesou kupu zábavy navíc. Odhalovat tyto scénáře nemá smysl z důvodu spoilerů, ale můžeme uvést, že se budou týkat hlavně populárních postav jako jsou Erik, Sylvando, Jade, Rab a Hendrick. Každý ze scénářů obsahuje i vlastního a jedinečného bosse. Square Enix navíc nabídne i speciální DLC „Voice Drama”, po jehož stažení získáte zhruba 5 hodin audio-dramat, která se budou věnovat příběhovým linkám důležitých postav v příběhu. Samozřejmostí jsou i nové kostýmy, další možnosti pro Draconian Quest a vyústění vztahů u hlavního hrdiny na konci celé hry, již zmiňovaný Photo mode a mnoho dalších změn, které hru obohatí. Avšak tím největším překvapením, které je skoro až dojemné, se stává možnost přepnout kdykoli celou hru do 2D módu (a naopak), a tak si ji užívat jako v dobách 80. a časných 90. let. Je to neobyčejně chytlavé a přitažlivé. V tomto novém světě se nachází i zbrusu nové scénáře a celé dějové linky. Některé questy dokonce záměrně evokují starší díly v sérii. Jen v tomto 2D módu si užijete dalších několik hodin prvotřídní zábavy, které se připočtou k dobru k již bez tak vynikající hratelnosti.

Hodnotit Dragon Quest XI S: Echoes of an Elusive Age – Definitive Edition je velmi snadné. Přináší na Nintendo Switch podmanivou a okouzlující hru v té nejlepší možné kvalitě. I po roce musíme konstatovat, že Dragon Quest XI byl zásahem do černého, který pomohl rehabilitovat ve společnosti pověst celého žánru JRPG, jenž kdysi kraloval v časech, kdy ještě Nintendo táhlo herní průmysl. Ty časy jsou sice už dávno pryč, ale Nintendo i Dragon Quest se znovu našly a klape jim to více než kdy jindy. U málokterého herního portu na Switch můžeme říci, že je svým obsahem lepší než na PS4. Avšak zde nezbývá než konstatovat, že Square Enix vylepšil některé nepříjemné neduhy původní verze a spolu s nově přidaným obsahem naservíroval majitelům Switche hru natolik obsáhlou, audio-vizuálně krásnou a herně vybroušenou, že pokud náhodou přemýšlíte, kde utopit desítky hodin, není koncem září tohoto roku lepší volby, než u Dragon Quest XI. Definitive Edition tak učinila konečnou tečku za příběhem o hledání přijatelné rovnováhy mezi konzervatismem a modernitou v JRPG žánru. Rovnováhy, která nadchne jak zkušené veterány, tak i úplné nováčky. Teď a tady je Dragon Quest XI jedním z nejlepších japonských her na hrdiny, na kterou můžete na této konzoli narazit. Pokud vás podobné hry alespoň trochu baví, neváhejte ani na chvíli.