Drag x Drive

Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2

Pokud se podívám na všechny současné sportovní hry (EA Sport FC, NHL nebo Madden), v každé se ovládají hráči v maximální formě, kteří jsou zdraví, a nic je nelimituje. Her, které by ukazovaly sporty z pohledu někoho, kdo má nějaké tělesné postižení, a je třeba upoután na invalidní vozík, moc není. Drag x Drive je v tomto opravdu výjimkou a oceňuji, že se vývojáři do tohoto tématu pustili, navíc takovým způsobem, který velmi dobře navozuje pocit, že v invalidním vozíku sedíte, díky čemuž i pociťujete veškerá omezení, s nimiž musí takový člověk sportovat a pohybovat se. Velký vliv na to má nejen ovládání, ale také vibrace HD Rumble druhé generace.

Jak už jsem naznačil výše, Drag x Drive je v základu arkádově pojatý basketbal, v němž hrají týmy o třech nebo dvou hráčích. Klíčem k úspěchu je zvládnout ovládání, k čemuž se ještě dostanu, a naučení základních pravidel. Ty nejsou nějak složitá, zvláště když je dovoleno vrážení do protivníků. To je ostatně klíčové, protože jen tak jim můžete vyrazit míč z rukou, aby se dostal pod vaši kontrolu, nebo pod kontrolu některého z vašich spoluhráčů, s nimiž je možné si přihrávat. Týmová spolupráce je klíčová, ale ze zkušeností musím říci, že ne vždy na ní hráči hrají, což je škoda. Nejlépe si Drag x Drive určitě užijete s kamarády, s nimiž můžete komunikovat a domlouvat se na strategiích. To s náhodnými hráči nebo boty, kteří jsou v offline režimu, jde těžko.

Ačkoliv je Drag x Drive arkádový basket, je také kolikrát i o chytrosti, přemýšlení a dobře vyřešených situacích. Jednou se mi stalo, že jsem se v plné rychlosti řítil ke koši, zatímco dva protivníci mě chtěli vzít do kleští a narazit do mě. Prudce jsem ale zabrzdil, což zapříčinilo, že protivníci se srazili, já je objel a mohl následně jednoduše skórovat. Během her vznikají podobné dosti vtipné a nepředvídatelné situace, které hratelnost krásně oživují a dělají opravdu zábavnou. Zajímavostí je, že nejste bodováni při koši jen za samotný hod a vzdálenost, ale i za předvedený trik. Můžete tak dát koš za 2 body nebo 2,1 nebo 2,2. Pokud je dobrý tým, desetinky bodu moc nerozhodují, ale při vyrovnaném zápase už ano a docela to pomáhá celkové napínavosti.  

Hra Drag x Drive byla od základu navržena pro Joy-Cony 2 a jejich myší funkci. To znamená, že klasický gamepad vám bude k ničemu, vůbec k hraní použít nejde. Musíte vzít oba Joy-Cony 2 do rukou, přičemž každý následně simuluje jedno kolo na invalidním vozíku. Tím, jak rychle pohybujete myší dopředu na pevném povrhu, tak udáváte rychlost vozíku, přičemž s ním můžete i zatáčet použitím jen jednoho kola, případně rychle brzdit stisknutím ZL nebo RL. Ovládání se může zdát na začátku docela složité, ale nakonec tomu tak není, k čemuž dopomáhá i jeden trik, k němuž se dostanu v následujícím odstavci. Zde ještě zmíním, že abyste se naučili invalidní vozík dobře ovládat, vývojáři připravili docela podrobný tutoriál, který se vám zapne po prvním spuštění. Ten vysvětlí základy hratelnosti a ovládání, přičemž má dále i ukázku některých složitějších triků, které můžete trénovat ve volné aréně mezi zápasy. Jediné, co mi u tutoriálu vadilo, je skutečnost, že když nedáváte chvilku pozor, můžete se snadno dostat, kdy nevíte, co po vás hra chce. Zopakovat instrukci ale nejde, takže jsem musel hru vypnout a dát si celý tutoriál znovu. To je taková drobnost, kterou by mělo Nintendo opravit. 

Možná si nyní říkáte, že Drag x Drive je hra, u níž je nutné sedět u stolu, aby bylo možné ji ovládat. Tak tomu ale není, protože vývojáři sami během zapnutí upozorňují, že nejlepšího zážitku dosáhnete ve chvíli, kdy sedíte v křesle a Joy-Cony 2 jezdíte po stehnech. Holá stehna jsem nezkoušel, ale pokud máte kraťasy nebo džíny, bude to slušně fungovat. Joy-Cony 2 s takovým povrchem počítají. A rovnou musím říci, že takto tato hra velmi dobře navozuje pocit, že opravdu sedíte v invalidním křesle a ovládáte ho. Ovládání je mnohem v takové pozici intuitivnější a přešlo mi do rukou během několika minut, takže jsem mohl rychle jezdit po aréně, brzdit, dělat otočky a další triky, což mi vůbec nešlo, když jsem měl ruce před sebou a jezdil Joy-Cony 2 na stole. Vlastně jsem si myslel, že hra má opravdu špatné ovládání a nebyl jsem si jist, že se ji naučím někdy ovládat. Když jsem ale jezdil Joy-Cony 2 po stehnech v křesle, byla to naprosto jiná písnička a hlavně zážitek. 

I tak mi sem tam přišlo, že ovládání nereaguje sem tam tak přesně, jak bych si přál, ať už jde o samotnou jízdu nebo následné házení míče na koš, čemuž vývojáři pomáhají autoaimem, ale ne vždy se na něj dá úplně spolehnout. Další nevýhodu vidím v tom, že při hraní se člověk docela rychle unaví. Ono neustále šoupat s Joy-Cony 2 je dost náročné a hlavně nyní v těchto vedrech jsem si kolikrát připadal jako ve skutečném křesle a na hřišti, protože jsem byl po pár minutách celý mokrý a hlavně unavený. Drag x Drive tedy dle mého názoru není hra, k níž byste si sedli a mohli ji hrát s kamarády několik hodin v kuse, jako některé jiné sportovní hry.

Ona na to hra Drag x Drive ostatně ani není dle mého názoru navržena. Myslím si, že se docela slušně hodí na občasné zahrání a několikaminutové vyblbnutí. Na delší hraní to není z toho důvodu, že kromě klasických rychlých online 2v2 nebo 3v3 zápasů nenabízí Drag x Drive nic jiného. Pokud tedy nepočítám některé jednoduše zpracované minihry, když čekáte na zápas. Drag x Drive se tak docela rychle ohraje, zvláště když má jen jedno nezajímavé a jednoduše zpracované hřiště a po něm jezdí prakticky stejně vypadající hráči. Ostatně hra vás nijak nemotivuje pokračovat v hraní. Jediné, co si odemykáte hraním, jsou helmy pro svého hráče, ale to je bohužel vše. Barvu pro kola na vozíku, dres nebo čísla máte odemčená od začátku. Já jsem třeba zatím nahrál pro potřeby recenze pár hodin, ale už mě nic nenutí k tomu, abych Drag x Drive zapínal a hrál. Ano, odpovídá tomu i nízká cena, ale i tak bych si dokázal představit, že bude mít třeba nějakou kampaň, více herních režimů, hřišť a celkově větší hloubku, aby vydržela o dost déle.

U Drag x Drive se vývojáři rozhodli pro realističtěji pojaté vizuální zpracování. Hodně se mi líbí, jak jsou zpracovaná hřiště, která se lesknou, stejně tak hráči a různé efekty. S čím jsem ale měl trochu problém, je skutečnost, že hra je až moc temná a šedá. To je obrovský nezvyk u hry od Nintenda, které je známé tím, že jeho hry jsou hodně o pestrých barvách a mají navozovat až radostnou atmosféru. Možná i proto jsem si během oznámení myslel, že Drag x Drive je nějaká menší nezávislá hra. Až celkem nedávno jsem se díky traileru dozvěděl, že za ní stojí přímo Nintendo. Jde ale samozřejmě jen o můj pocit, věřím, že se jiní mohou být se stylizací spokojeni o mnoho více. Co ovšem musím pochválit, je celková optimalizace. Hra běží neustále v 60 snímcích, ať už se na hřišti děje cokoliv. Rychlé je i načítání.

Drag x Drive je zajímavě pojatý basket, který dobře navozuje pocit jízdu v invalidním vozíku. Bohužel ovládání občas zaskřípe a docela rychle unaví, navíc chybějící větší hloubka způsobuje, že jde o zábavu na maximálně pár hodin nebo na občasné zahrání jednoho nebo dvou zápasů s kamarády. Pokud takovou sportovní hru hledáte, Drag x Drive stojí za vyzkoušení. Jestli ale chcete hru se zajímavým a rozmanitým obsahem, která vám vydrží o dost déle, musíte sáhnout po něčem jiném.