Call of Duty: Black Ops 7

Recenzovaná verze: PlayStation 5 Pro

Od prvotního oznámení jsem byl na Call of Duty: Black Ops 7 hodně zvědav, možná i z toho důvodu, že jde o další hru, za níž stojí studia Treyarch a Raven. Chápu, že v obou studiích je několik týmů, které pracují nezávisle na sobě, ale i tak byla na místě obava, jestli nejde jen o narychlo připravený díl, jakým byl už zmíněný Modern Warfare III. Dobrou zprávou je, že žádný takový velký průšvih se tentokrát nekoná a sedmé Black Ops má svoji kvalitu, ale na nejlepší díly série ani zdaleka nemá, a vlastně i trochu chápu rozčarování hráčů, které přišlo záhy po vydání.  

Kooperativní kampaň s předvídatelným příběhem a nudnou náplní

Nejprve začnu příběhovou kampaní, protože jde vždy o to první, do čeho se u nového Call of Duty pustím. Možná i z lehké nostalgie při vzpomínce na legendární kampaně prvního Call of Duty, kterého jsem se na PC něco nahrál, případně prvního  Modern Warfare, který značku posunul z druhé světové války do moderní éry. Ani loňský Black Ops 6 neměl špatnou kampaň. Šlo určitě o jednu z těch kvalitnějších, jakou jsem v posledních letech u Call of Duty série hrál. S Call of Duty: Black Ops 7 se vývojáři rozhodli, že připraví kooperativní kampaň. Toto rozhodnutí ji celou ovlivňuje. Bohužel především negativně. Jen zmíním, že naposledy kooperaci v kampani přineslo Call of Duty: Black Ops 3 v roce 2015, ale že by dokázala hráče oslovit, to se říci nedá. I proto od ní vývojáři na dlouhou dobu upustili a nyní se k ní z nějakého neznámého důvodu vrátili.

Dalo by se říci, že Call of Duty: Black Ops 7 je přímým pokračováním mezi fanoušky oblíbeného Call of Duty: Black Ops 2 z roku 2012. Příběh se odehrává v roce 2035, tedy deset let po událostech v Black Ops 2 a smrti velkého padoucha Raúla Menendeze. Jenomže ten vstal z hrobu, alespoň to tak vypadá, a objevila se nová biologická zbraň, která ohrožuje bezpečnost na celém světě. I proto se musí do akce vydat mezi fanoušky dobře známý David Mason (ten vypadá od posledně jinak, protože ho hraje herec Milo Ventimiglia, nikoliv Rich McDonald jako v Black Ops 2) a jeho jednotka Spectre One, kam patří i Mike Harper, Eric Samuels, a Leilani “50/50” Tupuola. Všichni se záhy zapletou s velkou technologickou korporací vedenou ředitelkou Emmou Kaganovou. Ačkoliv sama prohlašuje, jak chce ve světě mír, prakticky okamžitě zjistíte, že tomu tak úplně není. Má vlastní šílené plány, a za vším, co se kolem děje, stojí právě ona.

Na kampani musím ocenit, že vývojáři nešetří kvalitními filmečky, které musely stát neskutečný randál, a na nichž je vidět, že jde o produkci s takovým rozpočtem, o němž se většině ostatním studiím ani nezdá. To ostatní je ale bohužel už dramaticky horší, protože příběh je maximálně nezajímavý, nemá napětí, tempo, je předvídatelný a dost i roztříštěný. Ve výsledku jde jen o guláš, z něhož hráč není moc moudrý, protože postavy, které mají halucinace kvůli styku s nebezpečnou látkou, pobíhají bez kontextu z jedné šílené situace do další. Hlavně že vše krásně bouchá, bortí se, ulice se kroutí a ze země lezou velcí pavouci se zombiemi. Trochu mi u Call of Duty přijde, že se tato značka vydala naprosto stejnou cestou jako filmová série Rychle a zběsile, z čehož ale moc nadšený být nemohu.

Příběh Call of Duty: Black Ops 7 moc neohromí, ale horší je, že ani samotná náplň není nějak extra kvalitní. Celkově má kampaň jedenáct misí, které můžete dohrát sami nebo s kamarády za zhruba pět hodin. Kampaň v Modern Warfare III byla hodně kritizována hlavně z toho důvodu, že se její mise odehrávaly na otevřených mapách připomínajících Warzone, kde bylo vždy několik cílů a hlavně protivníci s tupou umělou inteligencí. I proto moc nechápu, že téměř polovina kampaně v Black Ops 7 má podobnou strukturu, jen se mise odehrávají na o něco hezčí mapě Avalon. V těchto misích budete plnit nezajímavé a nudné úkoly, a vzhledem k tomu, že mají otevřenou strukturu, budete hodně běhat, čímž se bude tříštit i samotná akce. Nemají tempo ani kvalitu, ať už budete hrát sólo nebo v kooperaci.

Druhá polovina misí je o něco lepší. Jsou čistě lineární ve stylu klasických Call of Duty her. Během nichž se podíváte třeba do Japonska. Zrovna tato mise je určitě tou nejlepší, další jsou už svým designem slabší a nadšený jsem nebyl ani z toho, že vývojáři do klasické vojenské střílečky cpou halucinace s velkými pavouky, mouchami, které plivají jed, nebo zombie. Tyto pasáže mě zrovna moc neoslovily, naopak ty s klasickými vojáky nebo roboty jsou mnohem lepší, a to i přes skutečnost, že umělá inteligence je pořád spíše horší než lepší. Vývojáři se pokusili do kampaně začlenit i souboje s bossy, ale většinou jde jen o velké neřády v podobě třeba vojáka nebo rostliny, do nichž musíte nakropit pouze obrovské množství olova. Mechaniky nemají, a ve výsledku jsou bossové i snadno zapomenutelní.

V čem Call of Duty: Black Ops 7 dokáže pořád zářit, je samotná dynamická akce a parádní pocit ze střelby. Je neskutečně uspokojivé střílet z nejrůznějších zbraní, klouzat se po úrovni a u toho rozdávat jednu hlavu za druhou, ať už lidským protivníkům nebo robotům. I proto nejde říci, že bych se během hraní nudil. Spíše jsem se občas frustroval. Může za to hlavně skutečnost, že tentokrát není možné si vybrat obtížnost, což by asi ani tak nevadilo, pokud by hra byla lépe vybalancovaná. Vývojáři sice slibovali, že se souboje s protivníky budou škálovat podle toho, v kolika hráčích se bude kampaň hrát, ale nakonec mi to vůbec nepřišlo. Hra podle mě až příliš penalizuje sólového hráče, protože na něj vrhá v mnoha momentech nesmyslně velké skupinky protivníků v menších arénách, které nedokáže ustřílet a jejich zdolání je i trochu o štěstí. Zvláště když protivníci toho docela dost vydrží a kromě života mají kolikrát i štíty. Moc nechápu, proč vývojáři nepřidali do hry alespoň umělou inteligenci v podobě botů, která by hráče doprovázela a trochu mu pomohla, jako tomu bylo ostatně u kampaně Battlefieldu 6. Takhle jste na vše sami, a když začne filmeček, najednou se na scéně objeví celá jednotka, což vypadá prostě zvláštně.

Kampaň Call of Duty: Black Ops 7 je nyní kompletně propojena s ostatními dvěma částmi - multiplayerem a zombie, takže si v ní můžete levelovat zbraně pro odemykání doplňků i zvedat celkový level účtu. To mi přijde skvělé a ani mi nevadilo, že jsem musel být kvůli tomu po celou dobu online. Mnohem více mi vadilo, že vývojáři zapomněli v rámci kampaně na checkpointy, takže pokud misi vypnete třeba v polovině, po návratu nemůžete pokračovat v hraní, ale musíte misi celou opakovat. Dokonce se musíte podívat znovu na filmečky, které většinou nejdou přeskočit. Absence checkpointů nejde odpustit ani u kooperativní střílečky. Stačí se podívat na hru Destiny 2, která je v rámci příběhových misí má. I když mám s vývojáři z Bungie v poslední době velký problém, i ti si uvědomují, že hráči může spadnout internet, takže je důležité mít checkpointy, aby nemusel dlouhou misi opakovat celou. Dále vývojáři neumožňují odejít hráči, třeba uvařit si kafe nebo si na malou chvilku odpočinout, protože za AFK ho hned odpojí. Proč?

Novinka v podobě Engame je zajímavým kooperativním počinem

Jak už jsem zmínil výše, kampaň Call of Duty: Black Ops 7 není jedna z těch nejdelších. Vzhledem k její kvalitě to ale bude asi vadit málokomu. Po jejím dohrání je znovuhratelnost spíše minimální, ale vývojáři si připravili i speciální Endgame novinku, o níž jsem nevěděl. A musím říci, že jsem se nejprve do ní nechtěl moc pouštět, ale nakonec jsem byl překvapen její kvalitou, protože jde o celkem solidní kooperativní zkušenost, u níž jsem se po několik hodin slušně bavil. Rozhodně více jak u samotné kampaně. Engame je jakýmsi mixem extrakční střílečky, Zombie režimu a battle-royale Warzone, v němž budete sami nebo s týmem vysazeny na velké mapě Avalon pro až 32 hráčů. S nimi ovšem bojovat nebudete, protože Engame je čistě PvE záležitostí.

Vaším cílem je plnit úkoly, hledat lepší vybavení a hlavně levelovat, čímž si budete odemykat nové pasivní schopnosti, které vám pomohou přežít. A hlavně vám umožní postupovat do těžších částí map. Úkoly na mapě nejsou moc originální a přišlo mi, že jich je jen pár druhů, takže se docela často opakují. Většinou budete něco bránit, případně dostanete za úkol někoho zneškodnit, u čehož dojde na souboje s bossy. Během plnění úkolů si musíte dávat pozor na čas, a ještě před ním si vyhledat extrakci. Když ji zvládnete a utečete, nahraný level a vybavení vám zůstane do dalších her, takže můžete pak rovnou pokračovat do těžších oblastí, kde je lepší vybavení. Když ale zemřete, o vše přijdete, ať už vybavení nebo level.

Mapa Avalonu je obrovská a nabízí velké množství bodů zájmu, ale sem tam jsem si všiml, že jsou místa, která jsou dost nevyužitá. Vývojáři ovšem slibují, že se bude postupně Engame režim měnit v rámci sezón a budou do něj přidávat novinky, na což jsem popravdě docela zvědavý. Co by mohli vývojáři vylepšit, je umělá inteligence, která je prostě slabá. Protivníci většinou jen zmateně běhají po bojišti a snaží se vás eliminovat svým počtem než chytrostí. A protože jich je kolikrát hodně, sóloví hráči mají hraní znatelně ztížené. Než si vylepší postavu a získají lepší vybavení, mohou si projít řadou frustrujících okamžiků. I přes některé nedostatky jsem s Engamem vlastně spokojen. Sice nejde o něco originálního, ale zabavit dokáže. A dle mého názoru poskytuje mnohem kvalitnější zábavu než samotná hlavní kampaň.

Frenetický multiplayer stavějící na základech Black Ops 6

I když jsem se v Engamu slušně bavil, tím hlavním je u Black Ops 7, jako u každého Call of Duty, hlavně online multiplayer. Vzhledem k tomu, že se vše posunulo do budoucnosti, odrazilo se to na designu zbraní, map, HUDu i gadgetů, které máte k dispozici. Jinak ale vývojáři stavějí na základech, které položili v Black Ops 6. Jen je lehce upravili, takže tu máme opět před sebou hodně frenetickou, svižnou a filmově laděnou akci s dobrým gunplayem. V ní zůstal zachován všesměrový pohybový systém Omnimovement, takže máte nad pohybem postavy opět plnou kontrolu a můžete třeba vyskočit zpoza rohu, případně se lépe vyhýbat útoku protivníka. Nově vývojáři přidali možnost běhat po zdech a případně po nich skákat, přičemž skoky je možné i řetězit, což už vyžaduje určitý skill. Díky tomu je možné se snadno a rychle dostat přes nějakou propast nebo do vyšších míst, a tím překvapit soupeře. Vzniká proto celá řada nových situací, a až se mi nechtělo věřit, že jeden prvek dokáže hratelnost slušně oživit. Nejde o žádnou revoluci, ale o solidní evoluci loňského dílu.

V roce 2019 s hrou Call of Duty Modern Warfare byl do série Call of Duty zaveden matchmaking založený na dovednostech hráče (SBMM), který se mezi fanoušky nesetkal se zrovna dobrým přijetím. Vývojáři ho ale z nějakého důvodu do dalších dílů neustále přidávali, což mnohé hráče odrazovalo od hraní. Matchmaking totiž způsoboval, že dobří hráči hráli jen s dobrými, takže měli každou jednotlivou hru těžkou a museli ze sebe vydat vše, no a dost podobně na tom byli i průměrní hráči. Nyní se Activision rozhodl od SBMM odejít. Dle mého názoru je to dobře. Lobby je najednou mnohem rozmanitější, a mohu potkávat jak dobré hráče, kteří umí rozhodnout hru, i slabší, proti nimž mám větší šanci na úspěch. To vede k větší zábavě, méně frustrujícím okamžikům a navíc i snadnějšímu dosažení nějakého scorestreaku, který poskytne bonusový gadget nebo silný útok. Scorestreaky jsou tedy zpět, jsou zábavné a je radost je používat pro likvidaci ostatních hráčů.

Co se týče multiplayerových režimů, vracejí se osvědčené a hráči oblíbené klasiky jako Team Deathmatch, Domination, Search and Destroy, Free-For-All, Kill Confirmed, Hardpoint i Gunfight. Můžete si je vybírat v playlistech, případně jednotlivě. Kromě výše zmíněných klasik má Black Ops 7 dva zcela nové herní režimy - Skirmish a Overload. Nejprve se vrhnu na Skirmish, což je režim dvacet na dvacet hráčů. Jde o režim, který je trochu podobný Ground War nebo režimům v Battlefieldu, takže dva týmy jsou poslány na větší mapu, kde mohou ovládat základní vozidla, ale zároveň musejí plnit úkoly. Většinou jen zabírat objevující se body na mapě, případně hackovat počítače a krást data. Oproti Ground War je nový Skirmish svižnější, má větší tempo a během hraní jsem se dobře bavil. Škoda jen dvou map, které se rychle ohrají. Druhý nový režim Overload je určen pro klasické hraní 6 na 6 a připomíná klasiku Capture the Flag. Dva týmy totiž bojují o objevující se EMP zařízení, které pak musejí odnést na základnu protivníka. Při hraní v týmu kamarádů je tento režim zábavný a slušně napínavý, a vývojáři se netají tím, že s ním mají do budoucna eSportové ambice.

Na startu má Call of Duty: Black Ops 7 sedmnáct map pro 6v6 herní režimy a dvě mapy pro Skirmish, takže celkově devatenáct map, pokud budu počítat dodatečně přidaný Nuketown. Ten prostě v žádném Black Ops nemůže chybět. Mapy, které jsou směsicí remasterů oblíbených klasik i zcela nových, jsou letos rozmanité. A jsou i o něco větší než u Black Ops 6. Člověk si tak může sem tam trochu odpočinout od neustálé akce, ale hlavně díky tomuto rozhodnutí nedochází tak často k problémům s respawny. Ano, sem tam jsem se objevil v uličce, v níž už mi na hlavu mířil sniper, případně na spawnu pobíhal protivník (to se pravidelně děje v režimu Overload), ale naštěstí se tyto situace neopakují každou hru. Co se mi navíc líbí, je návrat k třípruhovému designu, jímž se Treyarch proslavil. Mapy nabízí dostatečný prostor pro snipery i hráče, kteří mají raději střety na blízko, a celkově jsem s jejich kvalitou letos spokojený. Určitě se mi líbí více než mapy před rokem.

Ve své struktuře se multiplayer v Call of Duty: Black Ops 7 moc nezměnil, ale musím říci, že jsem si hraní užíval díky přidaným změnám a lepším mapám více než v posledních dílech. A přišlo mi, že lépe jsou vybalancované i zbraně, které mají designem sci-fi nádech, ale jsou vesměs dost podobné tomu, co bylo možné vidět v moderních dílech, protože rok 2035 není zase tak vzdálený. V nabídce najdete různé samopaly, SMGčka, brokovnice nebo pušky, které následně levelujete a odemykáte si příslušenství s pasivními bonusy jako zásobníky, tlumiče nebo hledí, ale také kosmetické doplňky. Taková ta klasika, která nemůže chybět v žádném Call of Duty. Sice může někdo namítat, že by to už chtělo nějakou změnu, ale na druhou stranu, nic lepšího zatím nikdo nevymyslel. Důkazem je ostatně i skutečnost, že tento systém převzaly další podobné multiplayerové akce. Ke zbraním pak máte doplňky v podobě různých gadgetů, několik druhů granátů, nože nebo pistole. Nechybí ani možnost přidávat si pasivní bonusy, takže je možné si loadout krásně vyladit dle svého herního stylu.  

Zombie režim s doposud největší mapou

Letošní Call of Duty: Black Ops 7 je opravdu obrovskou hrou bohatou na obsah, a důkazem toho je i kooperativní zombie část, která u hry Call of Duty od studia Treyarch nemůže chybět. Po několika letech experimentování jsem rád, že se vývojáři v minulém roce nakonec rozhodli vrátit ke kořenům, u nichž zůstávají i letos. V Black Ops 7 je Zombie část rozdělena hned do několika herních módů, které se od sebe zásadním způsobem liší.

Začnu nejprve standardním režimem, v němž se dostanete na velkou mapu Ashes of the Damned doplněnou o jednoduchý příběh. Na ní sólo nebo s kamarády přežíváte vlny, plníte úkoly a odemykáte si její další části, a do toho si vylepšujete zbraně a získáváte další bonusy. Jde o takovou tu klasiku, ovšem nyní na doposud největší mapě, jaká byla kdy v Zombie části k vidění, která je do kruhové struktury. Ta obsahuje hned šest lokací, které jsou pospojované nebezpečnými cestami. Skrze ty je nutné projíždět novinkou v podobě vozidla Wonder, které můžete postupně vylepšovat. Jednotlivé lokace jsou dobře navržené a inspirované slavnými Zombie mapami minulosti. Líbí se rovněž mi, že na rozdíl od loňské mapy Liberty Falls, která se odehrávala za denního světla v menším městečku po zombie apokalypse, je Ashes of the Damned krásně temná mapa s tísnivou až hororovou atmosférou.

Na ní budete kromě klasických zombií likvidovat i různá monstra. Novinkou jsou pak velcí zombie medvědi, kteří docela dost vydrží. Stejně jako v minulosti je Zombie část zábavná, kolikrát neskutečně napínavá, a to i během přejíždění z jedné lokace do druhé, a hlavně v kooperaci si ji opět maximálně užijete. Při sólo hraní je ale mapa příliš těžká, takže určitě doporučuji přizvat kamarády nebo alespoň v nouzi náhodné hráče skrze matchmaking. Každopádně jde určitě o jednu z těch lepších zombie map, jakou jsem za poslední roky hrál. Pokud ji budete mít s kamarády natrénovanou, je možné si ji zapnout na těžší Cursed režim.

Pak má Zombie část ještě dva bonusové módy. Prvním je Survival, odehrávající se na menší mapě Vandorn Farm. V ní dostanete několik úkolů, ale spíše je ve výsledku jen o přežívání vln zombií a dalších monster, k čemuž si můžete pomáhat vylepšováním zbraní či výrobou granátů a dalších doplňků. Vzhledem k malé velikosti mapy a velkému množství nepřátel je přežití kolikrát pořádně těžké, ale jde také o solidní zábavu, která je přístupnější i sólistům. Posledním módem je Dead Ops Arcade 4, který je možné hrát v top-down nebo first-person pohledu. Jde o čistě arkádovou střílečku s několika minihrami, v níž střílíte vlny nepřátel a postupně se dostáváte do nových a nových lokací. Tento mód je příjemný bonus, ale popravdě mě tolik neoslovil, abych mu věnoval více než jen pár pokusů.

U Call of Duty: Black Ops 7 není možné čekat nějaký velký dramatický posun u vizuální stránky. Vývojáři používají léta osvědčený engine, ale to neznamená, že by hra byla ošklivá a nedalo se na ní dívat. To určitě ne. Jde o slušný nadprůměr s detailními postavami, solidním prostředím, kvalitním nasvícením a líbivými efekty, který neurazí, ať už budete hrát příběhovou kampaň, multiplayer nebo zombie část. Protože je engine za ty roky dobře optimalizovaný pro konzole, hlavně pokud budete hrát v režimu na 60 fps, nezaznamenal jsem během testování větší problémy. Pokud upřednostníte 120 fps, poklesy jsou viditelnější na základní verzi PS5 nebo Xbox Series X a dochází i s VRR k občasnému škubání obrazu. Na konzoli PlayStation 5 Pro je framerate lepší, ale nikoliv dokonalý, a hra má v tomto módu zobrazení vyšší rozlišení i slušné množství detailů.  

Call of Duty: Black Ops 7 je trochu rozporuplný díl. Když jsem dohrál příběhovou kampaň, říkal jsem si, že tohle dobře zřejmě nedopadne a já budu muset sáhnout po nízké známce. Jenomže svižný multiplayer s dobrými novými režimy a kvalitními mapami mě docela chytl a už několik večerů ho intenzivně hraji. A povedená je letos i opravdu velká Zombie část s několika herními módy. Ve výsledku je Call of Duty: Black Ops 7 solidním balíčkem, který se ale vyplatí vzít jen tehdy, pokud chcete hrát multiplayer nebo Zombie režim s kamarády. Příběhová kampaň je totiž opravdu dost slabá, a je jedno, jestli ji hrajete sami nebo s kamarády.