Napsat něco o této hře je poměrně složité, už jen díky tomu, že se po jejím dohrání cítíte, jako byste právě absolvovali jízdu na horské dráze. Na začátku vám hra nabídne úchvatně vizuálně zpracované intro, a tak začínáte hru s velkým očekáváním. Ovšem namísto ze židle zvedajícího boje mezi obřími, strach nahánějícími stroji dostanete várku nudných misí s omezeným pohybem. Jestli dokážete přečkat řadu chabých misí, jejichž náplní je sestřelit to a tamto z oblohy, dostanete se k několika misím typu search and destroy, které jsou skvělé.

Ovšem pak si zapnete multiplayer a začnete si říkat, že to není zas až tak špatné, jak to vypadá. Každopádně to stačí k tomu, abyste svou konzoli vypnuli. Jako v každé hře, která se pyšní názvem Armored Core, se stanete součástí eskadry, která bojuje proti špatným chlápkům, kteří mají své vlastní tanky a roboty. No jo, to už tu bylo tolikrát, že to ani nespočítáte, ovšem fanoušci série si stejně stěžovat nebudou. V těchto hrách se vše točí kolem úpravy vašeho stroje, v tom AC4 opravdu nezklame. Ve hře je dostupných více než pět schémat, díky kterým si upravíte zbraně, řízené střely, stabilizátory a mnohem více. Se zdánlivě neomezeným počtem kombinací můžete udělat svou vlastní bestii a pustit se s ní proti kamarádovi. O tohle v AC4 jde. AC4 nabízí hned několik možností, jak se pustit hlava nehlava proti někomu jinému. Systémové spojení, split-screen a samozřejmě online podpora. Z multiplayer menu můžete vyzvat kamarády k boji jeden proti jednomu, dva na dva, čtyři proti čtyřem a poté i další jako čtyři na osm atd. Multiplayer je zábava. Dívat se na to, jak ostatní hráči vybavili své roboty, obchodování a učení se nových taktik. Ovšem jedna z největších stinných stránek je vizuální podoba. Tam AC4 selhává. Prostředí je takové nijaké, neúrodné, vykreslovací vzdálenost je extrémně omezená a barvy jsou poněkud "vyblité". Takhle bych mohl pokračovat dále. Město by mělo být prázdné, jelikož je zaneprázdněné bitvou, v noci byste měli vidět omezeně, ale není tomu tak. Tímto se asi vývojáři chlubit nebudou. Ani mise vás příliš nepotěší. Ty se řadí hned za vizuální nedostatky. Většina z třiceti herních misí je nudná. Očekával jsem, že mě první mise budou muset uvést do ovládání robota, ale tyhle jednoduché úkoly pokračují skrz celou hru. Ve skutečnosti jsou kapitoly 2 a 3 naprosto identické. Stojíte na stráži a ostřelujete vše, co se přiblíží. Pokud se rozhodnete někoho pronásledovat, hra vás okamžitě upozorní, že opouštíte vymezený prostor, čili to radši nezkoušejte, nebo skončí mise nezdarem. Prostě slabota. Upřímně - do patnácté mise se budete nehorázně nudit. Poté nastává světlejší okamžik, kdy jste vyslán zničit nájezdníky. Máte omezenou munici a musíte ničit primární cíle, abyste vůbec svého robota udrželi v provozu. Tak a jsme u konce. AC slaví tento rok desáté výročí. SEGA a FROMSOFTWARE ví, co obyčejný hráč chce, ale bohužel si přiznejme, že ačkoli AC4 nabízí skvělé možnosti úprav, tak to není dost na to, aby se daly přehlédnout slabé a nudné mise a nevýrazný vizuální kabát. Takhle by to bohužel nešlo.