Hned na začátek by se slušelo dodat, že Resistance 3 si projde daleko delším vývojovým cyklem, než jeho vrstevníci, kteří vycházeli v pravidelných dvouletých cyklech. Ted Price, koordinátor projektu, za doprovodu manažera Marcuse Smithe a několika hektolitrů kávy se rozhodli vymanit ze spárů rutiny a dát hře daleko větší rozměr jakosti, než na jaký jsme byli doposud zvyklí. Dle slov samotných vývojářů se Tedovi povedlo usměrnit tým jako nikdy předtím, všichni dokonale spolupracují a vývoj hry jede na plné obrázky. Fakt, že má být hra daleko povedenější, utvrzuje delší časový prostor pro její vývoj. Celé studio se tak momentálně nese v rouše nových nápadů a klíčových změn, které buďto hru pohřbí nebo naopak vyzdvihnou o něco výše. Jedním z takovýchto faktorů je právě změna hlavního hrdiny. Nebudeme prozrazovat nic z děje předchozích dílů, ale ti z nás, kteří s nimi měli tu čest, určitě vědí, že změna byla nevyhnutelná. A jak se říká, náboj nepadá daleko od mrtvoly. Zasalutujte Josephu Capellimu, jednomu z posledních přeživších experimentu Project Abraham, který měl tu čest doprovázet Nathana až na samotný závěr.

Ani Joseph není bez viny. Na své ruce má krev mimozemských nepřátel a dostatek špatné reputace, aby mohl dělat doživotního strašáka na kokovém poli. Přesto se rozhodl pověsit kariéru vojáka na hřebík a zařídit si rodinu. Chimera se ve stejnou dobu rozprostírá po Severní Americe a celém zbytku světa, přičemž konvertuje lidi na svou stranu. Dělá z nich další vojáky do svých řad. Konflikt se ovšem jednoho dne přesune až do rodného městečka Josepha, do Haven v Oklahomě, kde sídlí jeho rodina. Brutální útoky mimozemských a několikanásobně vyspělejších nepřátel zredukují řady místního obyvatelstva opravdu masivně. Do té doby si žena našeho hrdiny, Susan, a jejich syn, žili vcelku klidný život. Klidný na poměry tehdejší doby – dokud se nevraždilo přímo před jejich vchodem, dala se doba označit za mír. Syn Josepha ovšem trpí těžkou nemocí, která souvisí s násilnou změnou podnebí, což je práce Chimery. Zatímco přeživší zbytky obyvatel odolávají náporu Chimery v tunelech, Susan vysvětluje Josephovi, že jejich syn má šanci na vyléčení. Doktor Malikov byl schopen vytvořit z Haleovi krve protilátku, která zabraňuje účinkům technologií Chimery. Potíž je jen jedna – lék se nachází v New Yorku a dráhy zrovna podražily jízdenky.

Doktor Malikov je samozvaný expert přes Chimeru, ale také člověk, který stál u zrodu bolesti, pustošení a smrti. Nic z toho ovšem sám nechtěl způsobit. Nyní je centrálním mozek všeho vědění o vašich nepřátelích, přičemž může být zdrojem cenných informací při boji s touto civilizací. A jak vlastně přilil benzín do už tak rozpáleného ohně? Malikov velice hojně manipuloval s krevními vzorky Chimeřanů. Nedělal z nich sice prdelačku, ale mixoval lidskou DNA s mimozemskou, což je ve výsledku horší jak páření jezevčíka a vlčáka. Právě experimenty Malikova vedly ke stvoření projektu zvanému Daedalus, se kterým jsme měli spoustu potíží v Resistance 2. Současná práce Malikova se tak soustředí zejména na nápravu hříchů, které nadělal dříve.

Vaším hlavním spojencem tak bude sám Malikov, který je o něco starší. Není to žádný ostřílený kovboj, takže počítejte s větší porcí akce, která se pohrne přímo do vaší náruče. Doktor je spíše takový technický dozor, který je nezbytný pro přežití lidstva, tudíž máte hned několik pádných důvodů, proč jej bránit vlastním tělem. Nakouknete tak například do zaplaveného městečka Saint Louis, kde hladinu nelemují kapři, ale lidská těla ve stavu dekompozice. Jedna ze scén je pohled na potápějící se školní autobus plný lidí. Podobně znepokojujících pohledů zažijete daleko více. Při průchodu opuštěnými tunely je možné vidět lidské končetiny napíchané na hácích jako šunky řezníka Krkovičky. Dílo nejspíše řezníka Brokovničky jasně značí, že hlad je hlad a tak se někteří uchylují i ke kanibalismu. Dále se můžete těšit na obří mršinu Krakena, která pomalu hnije uprostřed města po boku lidských těl. Potíž je ta, že například Leapeři, původně ochočení mazlíčci Chimery, se tak nějak odloučily od stáda a ochotně napadají i svou vlastní krev. Občas tak budete svědky skupinového objetí těchto malých zákeřníků s vaším přímým nepřítelem. Krom obřího rozmachu mimozemšťanů dochází i na formování půdy kvůli osobním účelům, což má za následek spousty nepříznivých vlivů na místní floru.

Budete tak svědky napadení dravé vegetace, která se přizpůsobila speciálním podmínkám. Jestliže vaší domácí masožravce stačí nacucaná moucha, tito drobečci by nejraději žvýkali vás, jako čerstvou Orbitku. Potíž je ta, že Saint Louis je jakýmsi krmítkem pro Chimeru. Během útoku se polovina obyvatel rozhodla utéct na své vlastní nebezpečí, zatímco druhá polovina se shromáždila v místních domech a čekala na evakuaci... která nepřišla. S Malikovem tak pomalu plujete po řece, koukáte do oken, všude je ticho. Jakmile spustíte motor, ze všech směrů se na vás vyvalí sprinteři zvaní Grimové. To jsou přesně ti vychtrlí velikání s enormně dlouhými pažemi a vyvinutými svaly na nohách. Překvápko? Rozhodně, přičemž má být podobných situací ve hře mnohem více. Vývojáři se tak budou snažit brnkat i na naše struny strachu a napětí.

Starou novinkou pak bude například možnost nést tolik zbraní, kolik si jen přejete. V Resistance: Fall of Men to možné bylo, Nathan ovšem před druhým dílem přestal posilovat, tudíž posléze unesl pouze dvě zbraně najednou. Absolutní novinkou je ale možnost jejich vylepšování pomocí nasbíraných bodů, které vám budou sypat hlavy nepřátel. A vylepšení se pak týká i různých druhů nábojů a podobně. Co se týká designu zbraní, tak se Insomniac chce vrátit do dob, kdy si lidé stloukali takřka vše, co jim přišlo pod ruku, aby mohli zabíjet. Většina upravených zbraní tak bude vypadat tak, jak by měla - tedy vytvořená lidmi. Pokud samozřejmě nepůjde o jaderně poháněné superfuturistické kanóny, které od jisté doby padají z nebe jako komety. Co bylo ovšem velkou slabinou obou předešlých her, byla umělá inteligence nepřátel, jež opravdu negativně vyčnívala v jinak povedených stránkách obou her. Nepřátele už na vás nebudou pálit z extrémních vzdáleností, ani nebudou reagovat až od určité pomyslné čáry, kterou překročíte. Vetřelci se tak budou snažit vás obklíčit, odříznout od možných zdrojů, a pokud je osobně překvapíte, už se jednoznačně nepoženou na vaší pozici, ale budou chvilku zmateně pobíhat, pokud vás ještě nespatřili. Jestliže se vám zdáli někteří bossové v Resistance 2 malí, můžeme vás ujistit, že trojka nebude nijak zaostávat a naopak ještě lehce přitvrdí. Obří roboti Goliath jsou prý jedni z těch menších, ve srovnání s novými přírůstky v Resistance 3. Jenom aby vývojářům nepřerostla honba za velikostí přes hlavu.

S novou inteligencí přichází ovšem i nová sada pohybů, která ještě o něco efektivněji rozhýbe vše, co podléhá alespoň nějaké kinetické energii. Už žádné skripty, ale každý z nepřátel bude mít určitou sadu rozhodnutí, která uplatní v určité chvíli. Nyní ale odskočme trošku jinam, přesně tam, kde chtěli být všichni hráči od první dílu. Kooperativní kampaň je do dneška jedním z neoceňovanějších prvků prvního Resistance. Zatímco zábava u kooperativního režimu v Resistance 2 po čase stagnovala a nenaplňovala hráče tolik jako první díl, kampaň byla přímo stavěná na řádění ve dvou a více lidech. Resistance 3 se konečně vrací do zajetých kolejí a hlavní kampaň tak bude hratelná ve dvou lidech. Vaším kolegou bude zatím neznámý charakter jménem John Harper, který v příběhu sehraje určitou roli. Vývojáři byli pochopitelně skoupí na detaily, tudíž si musíme počkat na bližší odhalení, ale už jen fakt, že se budeme moci opět krýt ve dvou, je potěšující.

Stejně jako série Ratchet and Clank, i Resistance se může pyšnit řádkou velice zajímavých zbraní, které pravděpodobně jen tak nenafasujete při nástupu na frontu. Jedním z nových přírůstků je zbraň Mutator, která směle využívá technologii Chimery, kteří při použití slouží jako testovací králíci. Po stisku spouště se z hlavně vyvalí hustý oblak nazelenalého plynu, který po střetu s živou tkání, byť mimozemskou, vytváří na kůži obří puchýře. Jejich následná erupce nejenže ničí původního hostitele, ale šíří nákazu i v řadách ostatních. Sekundární palba naopak sprejuje celou oblast lehkou mlhou, jenž omračuje vaše nepřátele. Různé modifikace munice pak například dělají z vašich protivníků vztekem posedlé spojence, útočící na všechno živé a neživé kolem. Pocit obří revoluce a vzpoury vůči útočníkům z vesmíru také zesiluje rozsáhlejší množství NPC postav, které budou bojovat po vašem boku. A to se nebavíme o jednom člověku, ale o celých skupinách, které si budou pomáhat navzájem. Pokud tak bude kolega potřebovat krycí palbu, ostatní se velice rádi nachomýtnou ze střechy a pohladí nepřátele několika salvami ze svých zbraní. Implementace týmovějšího ducha rozhodně ničemu neublíží, pocit, že nejste sami, nikdy není na škodu. Zvláště když máte za zadkem mnohonásobně větší přesilu nadlidských tvorů.

Na závěr padlo slovo o multiplayeru, který bude taktéž přítomen, ale už ne v tak rozsáhlé a nezadržitelné míře jako v Resistance 2. Souboje obrovského počtu lidí tak mizí a hra se bude snažit vrátit tam, kde skončil online zážitek s prvním Resistance. Poslední zprávy o multiplayeru jsou tečkou pro naše zpravodajství. Je příliš brzo na to, abychom soudili výslednou tvář hry, ale zprávy o návratech a modifikacích jak příběhu, tak hratelnosti zkrátka musí potěšit všechny skalní fanoušky hry!