Demoverze, kterou jsem měl možnost hrát, obsahovala jen jednu úroveň, takže těžko soudit, jak propracovaný a zajímavý příběh ve výsledku bude. Ten se má točit kolem postavy Cia, která dlouhá léta ochraňovala rovnováhu Triforce. Jednoho dne se ale zamilovala do Linka a začala žárlit na jeho vztah s princeznou Zeldou. Proto ji ovládla zloba a společně s pomocníky Valgou a Wizrem se rozhodla, že celý svět Hyrule uvrhne do chaosu. Tento stav pochopitelně nemůže trvat moc dlouho, proto se Link musí vydat na cestu, aby zlou Ciu porazil a zachránil Hyrule před totální zkázou. Jestli půjde jen o klasickou omáčku nebo něco propracovanějšího, si musíme počkat, ale modlím se osobně za tu druhou možnost.

Úroveň z demoverze se odehrává hned na začátku hry, přičemž byla zasazena do lokace Hyrule Field. Před spuštění jsem si mohl vybrat, jestli budu hrát za Linka nebo princeznu Zeldu. K postavám se vrátím ještě později. Nyní zmíním, že pokud jste hráli některý předchozí díl ze série Dynasty Warriors, budete zde jako doma. Herní prvky se totiž od posledního dílu nezměnily, navíc bych i řekl, že vývojáři zapomněli přidat novinky, které by alespoň trochu koncept oživily, alespoň tomu tak bylo v mnou hrané demoverzi. Z ní Hyrule Warriors působí tak trochu jako reskin právě Dynasty Warriors, což je samozřejmě trochu problém, asi největší, jaký s hrou mám. To je alespoň první dojem, který jsem si z hraní odnesl, a podle všeho jsem nebyl sám, protože kolegové měli podobné dojmy.

Po skoku do hry jsem se ocitl na větším plácku, na kterém se to hemžilo velkým množstvím protivníků, bylo jich několik stovek. Hned jsem je začal jako Link likvidovat, k dispozici jsem měl jen meč, s nímž jsem mohl provádět lehčí i silnější útok, po doplnění speciální energie pak přišlo na řadu speciální kombo, které způsobovalo mohutná zranění nepřátelům v okolí. Prostě klasická Hack n' Slash akce, i když musím říci, že spojení obou světů vypadá ve výsledku slušně a dobře se hraje. Vývojáři slibují ve finální verzi daleko rozmanitější zbraně, které bude možné během hraní využívat, jak budeme postupovat hrou, ale ty v mé demoverzi nebyly, takže nemohu říci, jak moc velký dopad na hratelnost následně mít budou. Každopádně likvidace protivníků v demoverzi působila slušně a neměl jsem pocit, že bych se během hraní nudil, a to i přes skutečnost, že Dynasty Warriors mi moc neříká. Jediné, co bych vytkl, byl občas trochu nemotorný boj, za což mohla hlavně kamera. Ta skákala během bojů do nepřirozených úhlů, a to i v momentě, když jsem si nepřítele locknul. Tady tedy musejí vývojáři do září pořádně zapracovat.

Level Hyrule Field vyžadoval, abych nelikvidoval jen základní protivníky, ale plnil i zadané úkoly. Ty se točily většinou kolem likvidace vůdců vojsky, kteří přivolávali další posily. Zhruba v polovině úrovně jsem získal možnost házet po nepřátelích speciální bomby, které bude určitě fanoušek The Legend of Zelda dobře znát. Ostatně předměty a zbraně budou komplet vybrané z této série, což je ale ve výsledku rozhodně dobře. S bombami šel boj hned lépe, protože zlikvidovaly vždy větší počet nepřátel, ale největší uplatnění našly následně v souboji s obří ještěrkou, která chrlila oheň. Ve správný moment jsem jí musel bomby naházet do tlamy, aby v ní následně bouchly. Následně bylo nutné ji pocuchat šupiny a ubrat život v objeveném kruhu. Souboj s tímto protivníkem byl zajímavý, a myslím si, že bossové asi budou patřit k tomu nejlepšímu, co bude hra nabízet. Souboje s nimi totiž nebudou jen o bouchání do dvou tlačítek, ale jak jsem se dozvěděl, ve stylu The Legend of Zelda série budou vyžadovat určitou taktiku. To je rozhodně dobře.

Jak jsem zmínil na začátku, demoverze obsahovala dvě hratelné postavy. Já hrál jen za Linka, ale kolega z hrej následně zkusil Zeldu, která se svým bojovým stylem moc nelišila. Také měla meč, tentokrát očarovaná kouzlem, kterým se pořádně oháněla, lišila se jen ve speciálním útoku. Zatímco i během něho Link používal svůj meč, Zelda vytáhla luk se třemi šípy. Postav má být ve hře daleko více – potvrzena je Inpa a Midna, volných políček bylo před začátkem demoverze asi deset. Jestli se budou daleko více odlišovat, těžko říci. Každopádně vývojáři slibují, že hra nabídne velký prostor pro zlepšování bojových schopností každé postavy a větší hloubku boje, než jakou jsem viděl v demoverzi. Já pevně věřím, že tomu tak bude, a nezůstane jen u základu, který jsem si mohl osahat.

Plusem Hyrule Warriors by mohl být kooperativní multiplayer. Ten jsem neměl možnost vyzkoušet, ale bude podle dostupných informací pro dva hráče na jedné konzoli. Jeden by měl vidět bojiště normálně na obrazovce, druhý pak bude hru vidět na Wii U Gamepadu. To je vlastně i jediné využití displeje, protože během normálního hraní je nevyužit. Možná i proto bude lepší, když budete pro hraní v jednom používat klasický ovladač, s nímž se hra díky ergonomii a rozvržení tlačítek hraje daleko lépe.

Kdybych měl hodnotit grafiku z demoverze, musel bych říci, že jde jen o lehčí nadprůměr, který dnes asi moc nenadchne. Postavy sice ještě jdou a v rámci možností jsou slušné, ale prostředí je takové strohé, nevyhlazené, navíc obsahující textury v nízkém rozlišení. Co mi ale daleko více vadilo, byl nestabilní framerate v momentech, kdy se toho na obrazovce dělo už příliš moc. Snad ten framerate vývojáři do vydání opraví.

I když jsem byl od začátku k Hyrule Warriors spíše skeptický, ve výsledku jsem se celkem slušně bavil, takže by mohlo jít o příjemné rozptýlení, než k nám příští rok doputuje nový díl ze série The Legend of Zelda. Sice nepůjde o tu nejoriginálnější hru na tomto světě, ale zabavit by měla.