10 minut z hraní akční hry Onimusha: Way of the Sword

@マルツェル: Capcom vyvíjel původně první díl Onimushy jako "samurajskou verzi Resident Evilu" - takže už jen tohle vodítko by ti mělo leccos napovědět. Nejlépe bych sérií asi klasifikoval jakožto samurajský survival akční horor. Místo zombíků tu máš démony (Genma), ovšem pocit napětí, strachu z rychlé smrti a temná atmosféra jsou hodně podobné. Stejně jako ve většině RE hrách tu nechybí logické hádanky, backtracking, těžkopádné ovládání (v prvním a druhém díle navíc předrenderované kulisy), nicméně s každým novým dílem se Onimusha více vzdalovala od původního konceptu směrem k akčnějšímu pojetí. Příběhově jsou všechny hry poctivé béčko alla Resident Evil.

Souboje byly vždy dominantou Onimushy, ale nikdy podle mě nedosáhly hranice, která by mohla jen letmo konkurovat komplexnímu systému DMC, nemáš tu možnost spamovat dlouhá komba a juggleovat nepřátele ve vzduchu. Série je vlastně takovým mostem mezi Resident Evilem a Devil May Cry. Ani moc akční, ani ale moc survival, protože v ní máš šanci odrážet útoky nepřátel skrze parry.

Onimusha obecně patřila mezi první velké AAA akční hry, které stavěly hratelnost na parry/counter mechanice, a k tomu i s vlastní specifikou. Takzvaný Issen kill, jež většinu nepřátel zabije na jeden protiúder, přičemž odměnou ti je větší počet duší, tě motivuje k defenzivnímu hraní. Je sice pravda, že s každým novým dílem Capcom přidával více komb a útočné možnosti, a třeba spin-off Dawn of Dreams je uz čistě akční rubačka, ale u Way of the Sword se právě zdá, že se Capcom chce vrátit k základům prvního dílu, to jest méně okázalá akce a více "uvěřitelné" souboje.

Pokud jde o variabilitu zbraní, hra tě přímo nutí používat několik magických zbraní, které získáváš v průběhu hry (bleskový meč či například větrné kopí). Každá zbraň má totiž vlastní elementální kouzlo a zároveň se používá k odemykání dveří odpovídajících barvě orbu. Ty tak přepínáš mezi nimi podle situace (slabiny nepřátel, řešení puzzlů).

Ve dvojce se ti pak dostanou pod ruku sekundární zbraně (luk, mušketa, nindžovské šurikeny) a ve trojce hraješ za dvě postavy s odlišnými bojovými styly, respektive čtyři celkově, ale dvě z nich jsou spíš jen taková dočasná vsuvka bez hlubšího začlenění do gameplaye.

Vypadá to parádně. Škoda, že mě tahle série vždy míjela, asi bude na čase to změnit.

Jen se zeptám zdejších znalých. Sice to je jen prezentace, ale zde to nepůsobí, že by se člověk musel nějak extra snažit. Jak je to ve zbytku série? Je ten combat splavnej? Je více variabilní, jako např. jiné zbraně? Jsou tam nějaké prvky RPG? Nebo se jen člověk naučí 2-3 údery a zbytek je jen takový story průchod.

Budu rád za obohacení znalostí. 👍

@Abysswalker: Tam zase aspoň zůstávají těla. K čemu ti je porcování když se hned potom rozpadnou? 😕

Takhle si pamatuji jedničku. Na tohle se těším, nostalgie je potvora.