Historie studia Team Ninja stojícím za hrami Dead or Alive, Ninja Gaiden, Nioh nebo Rise of the Ronin

special  7
Martin Šmíd, 17. 3. 2024 16:00
Už velmi brzy vyjde nová akční RPG hra Rise of the Ronin, která má být vyvrcholením toho, na čem vývojáři ze studia Team Ninja doposud pracovali, a v níž zužitkovali všechny své zkušenosti. I proto jsme se rozhodli, že se trochu podíváme na historii studia Team Ninja, která je lemována velkými úspěchy, kontroverzemi, pádem a následným znovuzrozením do jednoho z nejuznávanějších japonských studií současnosti, známé pro své kvalitní akční RPG hry. Můžete se dát do čtení.

Vznik studia Team Ninja je pevně spojeno se jménem Tomonobu Itagaki. Tento talentovaný herní vývojář se připojil ke společnosti Tecmo v roce 1992 poté, co absolvoval právnickou fakultu v Tokiu. Nejprve pracoval na pozici programátora, přičemž první hrou, na níž se podílel, byl americký fotbal Tecmo Super Bowl pro konzoli NES od Nintenda. O této sportovní hře jste ale zřejmě nikdy neslyšeli, protože ačkoliv se časem dostala i na další platformy, v Evropě nikdy nevyšla. Byla určena výhradně pro japonský a americký trh. V polovině devadesátých let na tom společnost Tecmo nebyla zrovna dvakrát dobře a dostala se do finančních potíží. V té době ale vedení vidělo, že kdyby se povedlo vytvořit bojovku, která by byla stejně úspěšná jako Virtua Fighter od Segy, finanční problémy by mohly skončit. I proto byl Tomonobu Itagaki požádán, aby vytvořil konkurenci pro Virtua Fighter, k čemuž mu bylo zřízeno i jeho vlastní studio – Team Ninja. V roce 1996 přichází na trh bojovka Dead or Alive pro herní automaty, přičemž později se dostává i na konzoli Sega Saturn a první PlayStation.

A jde o trefu do černého. Chválena je pro své propracované herní mechaniky, zaměření na rychlost a snadné uchopení než na provádění složitých řetězců komb, skvělou vizuální stránku a líbí se i provokativní ztvárnění ženských postav. Itagaki v té době věřil, a prakticky toto přesvědčení ho provázelo i při další tvorbě, že hry potřebují více sexualizace a násilí. Hra vydělá dostatečné množství peněz, aby se společnost Tecmo dostala z finančních problémů, a i proto netrvalo dlouho a vývojáři se pustili do vývoje pokračování. Dead or Alive 2 vychází v roce 1999 pro herní automaty, o rok později se dostává na Dreamcast a PlayStation 2, přičemž oproti prvnímu dílu nabízí nové bojovníky, herní režimy i lehce upravenou hratelnost. Úspěch se dostaví prakticky záhy a vývojáři se mohou chlubit i vysokými známkami v recenzích. V průměru má hra do dnešních dnů pěkných 91%. V roce 2001 pak vychází pro konzoli Xbox od Microsoftu hra Dead or Alive 3, a i když změn je tentokrát méně, pořád je vysoce hodnocena, a ačkoliv vychází na zcela pouze na jednu platformu, záhy se jí prodá přes jeden milion kopií a stane se jednou z nejprodávanějších her pro konzoli Xbox.

O tři roky později vychází pro konzoli Xbox spin-off Dead or Alive Xtreme Beach Volleyball, který přinesl řadu miniher na tropickém ostrově Zack, v nichž hrály hlavní roli spoře oděné dívky s velkým poprsím. Je nutné dodat, že tuto hru si vysnili prakticky fanoušci. Po vydání Dead or Alive 2 byla poptávka po přidání minihry s plážovým volejbalem, jakou nabízel třeba Tekken. Ta byla plánována pro třetí díl, ale vývojáři se raději rozhodli, že na jejích základech postaví samostatnou hru. Ta slavila mezi hráči úspěch a v roce 2006 dostala pokračování Dead or Alive Xtreme 2 pro Xbox 360. Zatím poslední díl vyšel Dead or Alive Xtreme 3 vyšel v roce 2016 pro konzole PlayStation 4 a PlayStation Vita, ovšem pouze v asijských zemích. V Severní Americe a Evropě hra nevyšla, což vyvolalo v herním průmyslu debatu o sexualizovaném zobrazování žen ve videohrách. Shihei Yoshida ze Sony tehdy na toto téma prohlásil, že hra nebyla u nás vydána kvůli kulturním rozdílům. Těžko říci, jestli by polonahé skotačící dívky hráčům vadily, ale komu by určitě vadily, by byly ratingové organizace. Ty měly s hrami od Team Ninja nejednou problém.

Hry ze série Dead or Alive slavily mezi hráči obrovský úspěch, a klidně se mohou začadit mezi takové velikány bojovek jako Tekken, Street Fighter nebo Virtua Fighter. Už v roce 1999 se Tomonobu Itagaki s vedením studia Team Ninja rozhodl pustit do vývoje hry Ninja Gaiden nové generace. Je třeba nutné zmínit, že první koncept neměl nic společného s původní sérií pro NES. Tecmo ovšem poprosilo Itagakiho, aby přehodnotil své plány a jeho nová hra byla se starou sérií propojená, protože měla na západních trzích velké množství fanoušků. Původně se počítalo s tím, že nový Ninja Gaiden vznikne pro herní automaty, ale během vývoje byl tento plán přehodnocen a hra se začala připravovat pro konzoli Dreamcast od Segy. Jenomže Sega záhy oznámila, že s konzolí končí a bude se do budoucna zaměřovat pouze na vývoj her. V ten okamžik bylo nejlogičtější, aby se hra dostala na konzoli PlayStation 2, a i tak bylo rozhodnuto. Samotný Tomonobu Itagaki byl ovšem oslněn výkonem nové konzole Xbox od Microsoftu, na níž by mohl plně realizovat svoji vizi, a proto bylo rozhodnuto, že vyjde exkluzivně na ní. Tato skutečnost byla oznámena v roce 2002 na E3 a způsobila docela velký poprask.

Hlavním hrdinou hry Ninja Gaiden byl ninja Ryu Hayabusa, jenž se vydal získat ukradený meč a pomstít vyvraždění svého kmene. Jako u Dead or Alive se Itagaki rozhodl stavět na rychlé akční hratelnosti s důrazem na přesnost hráčů, stejně jako na velké brutalitě. Ninja Gaiden byl hned po svém vydání v roce 2004 hodně chválen a s přehledem jde o jednu z nejlépe hodnocených her pro původní Xbox (průměr 93%). V Severní Americe hra slavila obrovský úspěch, v Japonsku byly prodeje slabší. To bylo dáno hlavně tím, že značka Ninja Gaiden byla nejvíce oblíbená na Západě, a navíc nová hra vyšla na konzoli, která v Japonsku nebyla moc rozšířená. Vývojáři následně připravili dvě menší rozšíření, ale také vylepšenou verzi Ninja Gaiden Black. Protože hra slavila velký úspěch, hráči volali, aby se dostala i na další platformy. V roce 2007 společnost Tecmo uvedla verzi Ninja Gaiden Sigma pro konzoli PlayStation 3. Ta se mohla pyšnit vylepšenou vizuální stránkou, ale také novými herními režimy a dalšími novinkami.

Tomonobu Itagaki se na přípravě této verze nijak nepodílel, místo toho se zaměřoval na vývoj pokračování, které vyšlo pod názvem Ninja Gaiden II v roce 2008 pro konzoli Xbox 360. Během oznámení Itagaki řekl, že skrze Ninja Gaiden II si hráči užijí tu nejlepší akční hru na světě na nejlepším hardwaru, jaký existuje. Ačkoliv šlo o dosti provokativní tvrzení, upřít nejde to, že Ninja Gaiden II byla hodně povedená akční hra, která skvěle navázala na svého předchůdce, a dařilo se jí i u hráčů, protože se jí za první týdny prodalo přes jeden milion kopií. A to i přes skutečnost, že byla dosti kontroverzí pro svoji velkou brutalitu, pro kterou byla zakázána třeba v Německu, kde neobdržela ratingové hodnocení. Hlavní hrdina mohl skrze nový systém rozřezávat protivníky a sekat jim končetiny, což bylo pro různé ratingové organizace prostě moc.

Už během vývoje hry Ninja Gaiden II musel řešit Tomonobu Itagaki obvinění ze sexuálního obtěžování. Tato skutečnost dost narušila jeho vztah s vedením společnosti Tecmo, a to do takové míry, že v roce 2008 oznámil, že odchází. Nejen ze studia Team Ninja, ale také vedení Tecma. A to i přes skutečnost, že soud v Tokiu rozhodl, že je nevinný. Jeho značně pošramocený vztah se společností Tecmo ukazuje i několik následných žalob a soudních tahanic, což se odrazilo i na náladě v samotném studiu Team Ninja, z něhož odešla řada vývojářů. Především šlo o ty, kteří podporovali Itagakiho, a proto následně neváhali přejít do jeho nového studia Valhalla Game Studios. Studio Team Ninja dostalo nové vedení, ale tomu se v prvních letech zrovna dvakrát nedařilo. Mohla za to i skutečnost, že tehdy byl velký tlak na to, aby se hry zjednodušovaly a byly přístupné co největšímu množství hráčů. To studiu, které bylo známé pro své hardcore akční hry nebo bojovky, byl docela problém.

Než se ale do tohoto období ještě naplno ponoříme, stojí za zmínku hra Ninja Gaiden Sigma 2, která vyšla v roce 2009 pro konzoli PlayStation 3. Šlo o rozšířenou verzi původní hry pro konzoli od Sony, kterou měl na starost herní ředitel Yosuke Hayashi. Schválně nezmiňuji, že by šlo o definitivní nebo vylepšenou verzi, protože hodně fanoušků Ninja Gaiden série s ní má docela velké problémy. Ačkoliv hra běžela na vylepšeném enginu a podporovala oproti dřívější Xbox 360 verzi vyšší rozlišení, hráči si začali všímat, že má méně nepřátel, čímž se snížila obtížnost, ale zároveň přišla o tolik charakteristické násilí. Usekané končetiny hned mizely a krev prakticky neexistovala. I proto nakonec hodnocení nebyla tak vysoká a mnozí fanoušci si i dnes raději zahrají původní verzi pro Xbox 360.

V roce 2010 ještě nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo kdysi slavné japonské studio brzy projít krizí. Byla totiž vydána kladně přijatá akční hra Metroid: Other M pro konzoli Nintendo Wii, která vznikala ve spolupráci s Nintendem. Hra stavěla nejen na klasičtější hratelnosti, ale překvapivě i na velmi dobře zpracovaném příběhu, který opět táhla oblíbená hrdinka Samus. Ta dokonce i konečně uměla mluvit. Protože se tato spolupráce osvědčila, pokračovala i na bojovce Dead or Alive: Dimensions pro konzoli Nintendo 3DS, která byla dobře hodnocena, ale zároveň se jí nevyhnula menší kontroverze. Hra dostala ban ve Švédsku, kde nemohla vyjít, protože švédská ratingová komise měla problém s tím, jak jsou vyobrazeny některé ženské postavy. Hlavně byl problém s tím, že vypadaly moc mladě. Nintendo se ale proti tomuto rozhodnutí odvolalo s tím, že hra žádný závadný obsah neobsahuje. Po menších tahanicích nakonec rating dostala a mohla vyjít i ve Švédsku.

V roce 2012 přišel velký zlom pro studio Team Ninja, protože vydalo svoji novou akční hru Ninja Gaiden 3 pro konzole PlayStation 3 a Xbox 360. Snaha zavděčit se všem se bohužel ani trochu nevyplatila, protože hra ztratila svoji identitu. Úrovně byly značně lineární, osekané byly i herní možnosti, obtížnost byla velmi nízká a hratelnost nemastná a neslaná. Navíc hře ublížila i délka, protože ta byla žalostná a zkušenější hráči se prosekali kampaní za jedno odpoledne. Není divu, že se na hru snesla obrovská kritika. O rok později se proto objevila vylepšená verze Ninja Gaiden 3: Razor's Edge, která přinesla několik změn k lepšímu, více zbraní a další novinky, ale ani ta nemohla zakrýt dost rozporuplný základ. Pokud ale něco sérii Ninja Gaiden pohřbilo, byla to přímo katastrofální akční hra Yaiba: Ninja Gaiden Z roku 2014, které se vůbec nepodařilo navázat na původní sérii. Za ní stálo studio Team Ninja jen částečně, protože vývoj probíhal hlavně ve studiu Spark Unlimited.

Od naprosté katastrofy studio Team Ninja v této době zachránila jen bojovka Dead or Alive 5, která si dokázala udržet kvalitu a dokázala zabodovat i u hráčů. Chválilo se vizuální zpracování, animace bojovníků i propracované herní mechaniky, na nichž si vždy série zakládala. I tak šlo ale o období, na které vývojáři nevzpomínají dobře, jak ostatně přiznal před lety i Tom Lee. „Cítili jsme, že jsme se ztratili. To nebylo to, čím jsme. Máme velmi konkrétní představu o hraní her, takže bylo těžké se v této době přizpůsobit. Během této doby jsme udělali řadu špatných rozhodnutí, a snažili se přizpůsobit hratelnost požadavkům. Jednoduše jsme se ztratili.“ No a v této ne zrovna dobré době pro Team Ninja nastupuje studio From Software a herní génius Hidetaka Miyazaki. Ten nejprve ohromil svět svoji hardcore akční RPG hrou Demon's Souls, aby na ní následně navázal ještě úspěšnějším Dark Souls. O hry, které hráči nedaly nic zadarmo, najednou začal být znovu obrovský zájem. Už v této době byla studiu Team Ninja nabídnuta problémová hra Nioh.

Ta byla původně oznámena už v roce 2005, přičemž šlo o vysněný projekt spoluzakladatele Koei, Kuo Shibusawy, přičemž mělo jít o akční RPGčko, v němž byl v hlavní roli samuraj s bílými vlasy. Příběh se pak měl odehrávat v roce 1600. První verze ale nenaplnila vizi, což vedlo následně ne ke zrušení, ale k přehazování projektu mezi několika studii. Jednu dobu se dokonce uvažovalo, že půjde spíše o akci ve stylu Dynasty Warriors série, i proto na ní pracovalo studio Omega Force, ale nakonec i tato verze byla zamítnuta. Pak ale v roce 2010 na scénu přišlo studio Team Ninja, které mělo nejprve výhrady k vizi o akční hře se spíše západním hrdinou v japonském prostředí. Následně ale vývojáři pochopili, že v tomto se skrývá obrovský potenciál. Naplno se vývoj zatím poslední verze, kterou známe dnes, rozběhl v roce 2012, a jak vývojáři nyní vzpomínají, vzali hru i proto, protože věřili, že jde o skvělou příležitost znovu navázat na první dva díly Ninja Gaiden série a najít svoji identitu.

Na finální verzi Nioh se muselo ještě několik let počkat, přesněji do začátku roku 2017. Zajímavostí bylo, že si hru vzala pod sebe Sony, která ji finančně podpořila a následně vydala v Evropě a Severní Americe, čímž si na ni zajistila konzolovou exkluzivitu. Po tolika letech vývoje a restartech by hře asi jen málokdo věřil, a proto se vývojáři pokusili fanoušky oslovit skrze betaverze, a nutno říci, že se jim to podařilo. Navíc moc dobře si byli vědomi toho, že mají v rukou kvalitní akční RPG hru, která si bere prvky z oblíbených Soulovek (obtížnost, nutnost během soubojů taktizovat), ale také z jiných moderních lootovacích RPG her jako Diablo nebo Borderlands. Tento mix sice mohl vypadat na papíře trochu zvláštně, ale vyplatilo se, protože fungoval naprosto skvěle. Nioh dokázal hráče pohltit svoji strhující akční hratelností, výbornými souboji s bossy, kooperativními prvky i solidním designem, a vlastně i slušným příběhem. Není proto divu, že už po dvou týdnech vývojáři slavili se Sony jeden milion prodaných kopií a hra se prodávala i nadále dobře, navíc byla později podpořena i PC verzí či třemi kvalitními příběhovými DLCčky.

Studio Team Ninja prožívalo velmi dobré období. Z Nioh se stal velký hit, navíc byla v přípravě i očekávaná bojovka Dead or Alive 6. A právě s ní se pojí zatím poslední a ve výsledku asi největší skandál studia. Odehrál se na akci EVO Japan v roce 2019. Během této akce pro fanoušky bojovek měli vývojáři z Team Ninja naplánovanou prezentaci své hry Dead or Alive 6, která byla streamována do celého světa. Ta začala dost nevině, ale začala se zvrtávat v momentě, kdy byly na pódium pozvány dvě modelky, které měly za úkol poskakovat a třást svými ženskými přednostmi, případně se plácat po zadku. Následovalo hraní hry Dead or Alive 6, během něhož vývojáři ukazovaly bojovníky v dosti nelichotivých sexuálních pozicích. Zatímco polonahé modelky plácající se po zadku ještě organizátoři akce EVO Japan vydýchali, samotné záběry z hraní už byly pro ně onou pomyslnou poslední kapkou. Rozhodli se proto stream ukončit a následně se omluvili všem divákům s tím, že prezentace hry Dead or Alive 6 neodrážela jejich hodnoty.

Co se týče samotné hry Dead or Alive 6, ta byla při svém vydání v roce 2019 přijata celkem vlažně. Ačkoliv šlo o zábavnou bojovku, stavějící na osvědčených prvcích předchůdců, se solidním množstvím rozmanitých bojovníků, bylo ji vyčítáno, že má slabý příběhový režim a nedostatek obsahu, navíc i online část nebyla úplně dotažená. Zajímavostí určitě je, že ačkoliv vývojáři měli výše zmíněný prohřešek, během oznámení hry zmínili, že budou zmírňovat sexualizované zobrazování ženských postav, což nakonec platilo jen z části. V roce 2019 přineslo studio Team Ninja ve spolupráci s Nintendem ještě kvalitní kooperativní hack and slash akci Marvel Ultimate Alliance 3: The Black Order pro konzoli Nintendo Switch, v níž se objevila řada hrdinů Marvelu. 

Protože první díl série Nioh zaznamenal obrovský úspěch, nepřekvapilo, že už po jeho vydání začali vývojáři přemýšlet nad druhým dílem, který byl následně oznámen na E3 prezentaci PlayStationu v roce 2018. Ačkoliv Nioh 2 mělo v názvu klasickou číslovku, šlo o prequel, v němž si hráči mohli na rozdíl od prvního dílu vytvořit vlastního hrdinu. Vývojáři jinak stavěli na osvědčeném konceptu a přinesli spíše jen drobné úpravy hratelnosti, které ale zafungovaly velmi dobře a ve výsledku šlo o dobrého nástupce, jemuž se opět dostalo během vydání na začátku roku 2020 velké pozornosti a právem si odnášel vysoká hodnocení od kritiků i hráčů. Stejně jako první díl i Nioh 2 dostal později PC verzi a tři příběhová rozšíření. V roce 2021 přineslo studio fanoušky tolik chtěnou kolekci Ninja Gaiden: Master Collection, která nabídla v jednom balení pro současné platformy starší hry Ninja Gaiden Sigma, Ninja Gaiden Sigma 2 a Ninja Gaiden 3: Razor's Edge. Těžko říci, jestli kolekce slavila nějaký velký úspěch, nějaké fanoušky si určitě našla.

Rok 2022 se nesl pro studio Team Ninja ve znamení hry Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin, kterou vytvořilo ve spolupráci se Square Enixem. Cílem vývojářů bylo vytvořit dospělejší a temnější verzi Final Fantasy, což se jim povedlo. Ačkoliv hra před vydáním byla kritizována za svoji nepříliš pohlednou vizuální stránku, nakonec se jednalo o solidní akční RPGčko, které se mohlo opřít o slušný příběh i zajímavé postavy, zábavnou hratelnost i skvělý hudební doprovod. „Square Enix přináší ve spolupráci s Team Ninja odvážný, šokující a provokativní spin-off inspirující se počátkem celého fenoménu. Stranger of Paradise nesedne každému a pro některé hráče může představovat dokonce nestravitelné sousto. Na poli hardcore akčních her na hrdiny se ale hra neztratí navzdory skromnější prezentaci a přílišné přímočarosti,“ napsali jsme v recenzi s hodnocením 8/10.

Dalo by se říci, že od vydání prvního Nioh přináší Team Ninja každý rok novou hru, což je určitě obdivuhodný výkon. Je to ale dáno i tím, že ve studiu není jen jeden tým, ale hned několik, takže si vytváření více her zároveň může dovolit. Už v roce 2023 vyšla další akční RPG hra Wo Long: Fallen Dynasty, která svými základy vycházela z oblíbené série Nioh, jen se neodehrávala ve feudálním Japonsku, ale vývojáři si vybrali tentokrát historickou Čínu. Hra se začala odehrávat roku 184 našeho letopočtu, v době dynastie Chan, kdy celou zemi zachvátil chaos, přičemž císařská dynastie je na pokraji zhroucení. A i proto se na scéně objevuje hrdina, který musí vše napravit. Na Wo Long: Fallen Dynasty v mnoha ohledech bylo vidět, že až moc vychází ze série Nioh, ať už jde o řadu herních mechanik, případně lineárnější design úrovní. Také protivníci byli spíše jen přeskinovanou verzí těch z Nioh, takže rozhodně nešlo o nejoriginálnější hru, jakou studio Team Ninja vytvořilo. Na druhou stranu ale hra nabídla stále kvalitní akční hratelnost, dobře navržené souboje s bossy či skvělý soundtrack, takže hráče oslovit rozhodně dokázala. Nejen fanoušky série Nioh na PlayStationu a PC, ale také nováčky na konzolích Xbox, protože byla dostupná v rámci předplatného Xbox Game Pass. Během prvního měsíce se prodal jeden milion kopií a hru si k dnešnímu dni vyzkoušelo přes 5 milionů hráčů.

Herní ředitel a producent Fumihiko Yasuda slavil s hrami Nioh a Nioh 2 obrovský úspěch. Po jejich dokončení se pustil hned do vývoje dalšího velkého projektu, který ve studiu Team Ninja existoval už několik let ve formě prototypu a konceptu. Jak už asi tušíte, jde o open-world akční hru Rise of the Ronin, která vychází za několik dní pro konzoli PlayStation 5. Zajímavostí je, že pro ni studio Team Ninja opět navázalo spolupráci se Sony, která poskytla nejen finanční zázemí, ale také své vývojáře ze studia Sony XDev.  Rise of the Ronin je bez debat zatím největší a nejambicióznější hra studia Team Ninja, která hráče zavede do válkou sužovaného Japonska v 19. století. Jak dopadne a jestli půjde o další trefu do černého a velký hit, to se dozvíme už velmi brzy. Na recenzi už pracujeme. 


Komentáře