Dragon’s Dogma

Dragon’s Dogma

Člověk může jen litovat toho, že den má pouhých čtyřiadvacet hodin, z nichž přibližně osm hodin každý den strávíme spánkem, dalších osm hodin ve škole nebo v práci a v tom zbylém čase, ze kterého nám stejně mnoho nezbude, protože je spolykají běžné denní úkony od návštěvy ledničky až po vyčištění zubů, nám zůstane na hraní časově náročnějších her - o jedné teď budeme mluvit - žalostně málo času. Vím, že se se mnou bude přít nejeden hráč, ale když řeknu, že žánr akčních RPG spolyká zdaleka nejvíce čistého herního času, nebudu daleko od pravdy. Je to rozhodně pozitivum, protože nároky hráčů na další pochutinu v podobě nového přírůstku nejsou tak velké, jelikož dohrát na 100% hru typu Skyrim nebo Dark Souls zabere několik měsíců. Na druhou stranu je to trochu problém, když na next-gen konzole v současnosti vychází téměř každého půl roku RPG, která jsou natolik nabitá kvalitou, že si rovnou mohou navléci španělský dres a vyrazit na fotbalové EURO. Ani nevypínejte PS3 a Xbox 360, protože na dveře nám klepe Dragon’s Dogma...