Test konzole Xbox Series S

Nejmenší Xbox

Když byl Xbox Series S oznámen, Microsoft hrdě prohlašoval, že jde o nejmenší konzoli, jakou doposud udělal. A vlastně má pravdu, což je patrné už na velikost krabice, v níž je dodávána. Po jejím otevření na mě vykoukla samotná konzole, která je opravdu malá a ve srovnání třeba s Xbox One X i docela lehká. Udržím ji v pohodě v jedné ruce, zatímco s Xbox One X bych si tak jistý nebyl. Kromě samotné konzole jsem našel v balení i nový Xbox gamepad, o němž se rozepíši níže, a také dvě tužkové baterie pro gamepad, základní HDMI kabel, zdrojový kabel a menší manuál s instrukcemi pro první zapojení. Pokud doma nějakou konzoli Xbox už máte, tak manuál nebudete potřebovat, protože se zapíná naprosto stejně. Vlastně i vypadá, jen se liší v tom, co má uvnitř. Určitě jste si všimli, že má konzole opravdu minimalistický design, který není křiklavý a snadno splyne s okolím. Ostatně Phil Spencer ji měl během jednoho z jarních streamů na poličce a nikdo si toho nevšiml. I když se hned na internetu po oznámení objevily vtípky, že konzole vypadá jako vařič, musím říci, že její design není špatný a vlastně se mi i líbí.

Xbox Series S specifikace

• CPU Zen 2 od AMD s osmi jádry na 3.6 GHz 
•  GPU na technologii RDNA 2 s výkonem 4 Tflops s podporou DirectX Raytracing a Variable Rate Shading
• 10GB GDDR 6 paměti (8GB 224GB/s a 2GB 56GB/s) 
•  512GB PCIe Gen 4 NVME SSD disk

Výše jsem napsal hardwarové specifikace recenzované konzole. Ta se může pyšnit stejným procesorem od AMD, který má i výkonnější bratříček Xbox Series X. Rozdíl ale je u GPU s ray-tracing podporou, které je o dost pomalejší a také u pamětí. Těch je nejen méně, ale jsou i pomalejší, navíc jde o velký downgrade i oproti konzoli Xbox One X. Co bylo ovšem zachováno, je SSD disk, který má stejnou rychlost jako Xbox Series X, jen menší kapacitu. Když jsem konzoli vybalil, hned jsem si všiml, že na přední straně je tlačítko na zapnutí a jeden USB port. Zadní strana pak má port pro připojení k internetu, HDMI verze 2.1 (podporuje 4K při 120Hz), dva USB porty, slot pro rozšiřující SSD kartu a port pro připojení konzole do elektrické sítě. Co možná u konzole zamrzí, tak je absence podpory WiFi 6 (802.11ax) i absence USB-C portu.

Konzoli Xbox Series S jsem v posledních dnech dost vytěžoval a hrál na ní klidně několik hodin v kuse. Během testování jsem nezaznamenal žádný problém se stabilitou nebo přehříváním. Teplý vzduch je odváděn spolehlivě z konzole na horní straně. Díky tomu je konzole na tomto místě trochu teplejší, ale rozhodně není vařící, že byste se o ní popálili nebo neudrželi na ní ruku. Chlazení konzole se tak zdá dostatečné, navíc musím říci, že Xbox Series S je velmi tichá konzole, jedna z nejtišších, na jaké jsem mohl kdy hrát. Není prakticky vůbec slyšet, ani při hraní náročnějších her. Uslyšíte ji jen ve chvíli, kdy úplně vypnete zvuk televize. Už u Xbox One S a X si Microsoft na tichém chodu zakládal a je skvělé, že nyní i s lepším hardwarem dospěl k velmi podobnému výsledku.  

Dashboard

Zatímco Sony se rozhodla kompletně překopat UI pro konzoli PlayStation 5, Microsoft šel úplně opačnou cestou. Nedávno totiž vydal vylepšený Dashboard pro svoje konzole Xbox One, který je použit i u konzolí Xbox Series S a Xbox Series X. Ikonky jsou po posledním updatu zaoblenější, vše je přehlednější a třeba Microsoft Store doznal i znatelného zrychlení. Na nových konzolích Dashboard reaguje ještě o něco lépe, ale jinak je stejný a jen těžko byste v něm hledali nějaké podstatné změny. Jestli je to mínus? Jak se to vezme. Dashboard je po posledním updatu fajn a plně dostačující i pro budoucnost, a alespoň se po přechodu na novou konzoli nemusíte zvykat na něco nového. Jo, a abych nezapomněl, Dashboard po posledním updatu podporuje český jazyk. Ještě nějaké ty menší mušky potřebují v lokalizaci vychytat, ale jinak musím přidání podpory po češtinu jednoznačně pochválit. Co ovšem moc nechápu, tak je skutečnost, že rozhraní běží jen v 1080p a ne třeba ve 4K, když už má konzole HDMI 2.1. 

Protože konzole Xbox Series S využívá stejný operační systém jako předchozí generace, můžete si od prvního dne stáhnout i celou řadu aplikací, ať už jde o solidní přehrávač médií, Netflix, Spotify, YouTube, Amazon Prime Video nebo Twitch a novinkou je nyní i Apple TV. Ano, většina má tyto aplikace přímo v TV a nepotřebuje je mít v konzoli, ale kdo nemá, přístup k nim určitě potěší.

Známý gamepad s drobnými vylepšeními

Když jsem rozbalil nový gamepad, který je ke konzoli Xbox Series S dodáván v bílém provedení, tak jsem si řekl, že vypadá vlastně stejně jako starší gamepad konzole Xbox One. Ten se mezi hráči osvědčil, takže popravdě ani nebylo důvod něco výrazně měnit. Microsoft se spíše zaměřil na pár drobných vylepšení, které ve výsledku vytváří velmi dobrý gamepad, možná nejlepší, jaký kdy k Xbox konzolím vznikl. Nepochybuji, že se brzy stane standardem, jako ten pro Xbox One. Každopádně během porovnávání jsem si všiml, že povrch spodní části nového gamepadu i tlačítek LB, RB, LT a RT není hladkým ale hrubý, což má za následek, že gamepad tolik neklouže a lépe sedí v rukou i během hodně vypjatých momentů v kompetitivních online hrách, během nichž se o dost více potíte. Třeba hráči Destiny 2, kteří hrají Trials of Osiris, určitě budou vědět, o čem je řeč.

Další viditelnou změnou je D-pad, na který jsem byl popravdě hodně zvědav. A musím říci, že Microsoft nezklamal, protože D-pad s novým designem byl značně vylepšen a funguje prakticky stejně dobře jako D-pad na gamepadech od Nintenda. Hraní bojovek či 2D plošinovek je tak najednou intuitivnější a přesnější. Dále jsem si všiml, že na gamepadu jsou lehce pozměněny triggery. Ty jsou nyní o něco menší a zaoblenější. Nejprve jsem měl trochu strach, že mi proto budou z triggerů klouzat prsty, ale během následného hraní se to naštěstí nepotvrdilo, což je asi i dáno oním hrubým povrchem. Za zmínku u nového gamepadu určitě stojí nová technologie Dynamic Latency Input. Ta se stará o zlepšení latence o několik milisekund, což se může zdát jako velmi malý rozdíl oproti současnému gamepadu a konzoli Xbox One, ale pokud hrajete závodní hry nebo rychlé akční hry typu DOOM, rozdíl poznáte hned po několika vteřinách. Ovládání her je daleko přesnější a rychlejší. Za toto vylepšení musím Microsoft jen chválit.

Sony před sedmi lety u DualShocku 4 přišla se Share tlačítkem, díky němuž bylo možné jednoduše pořizovat screeny z hraných her, případně nahrávat videa, a následně vše sdílet ostatním. Vše bylo díky němu hodně intuitivní, takže není divu, že si toto tlačítko hráči hodně oblíbili a následně s jeho obdobou přišlo i Nintendo u své konzole Nintendo Switch. Nyní se ho přinést rozhodl i Microsoft u nového gamepadu, a musím říci, že jsem za to rád. Jen pouhým stisknutím můžete pořídit obrázek (dlouhým stisknutím zase zaznamenáte video, dvojklik otevře nabídku s posledními zaznamenanými obrázky a videi), který se vám nahraje na Xbox Live nebo do nastaveného externího úložiště. Obrázek je pak možné samozřejmě sdílet s kamarády či posílat na sociální sítě, což je daleko intuitivnější jak u předchozí generace. Share tlačítko je asi nejviditelnější změnou na novém gamepadu, ale rozhodně příjemnou a z mého pohledu vítanou. Na konzoli Xbox Series S jsou pak veškerá videa pořizována v rozlišení 1080p. Na konzoli Xbox Series X by to mělo být až v rozlišení 4K.

Xbox Series S je malý, ale rychlý

Největší předností konzole Xbox Series S je bez debat rychlý PCIe Gen 4 NVME SSD disk (2.4GB/s). Když jsem poprvé konzoli zapínal, tak jsem musel stáhnout první update, nastavit jazyk a přihlásit se k Xbox Live, takže mi ani nedošlo, jak rychle se konzole zapíná. Spuštění trvá opravdu jen pár vteřin, po nichž je konzole připravena k použití. To je obrovský rozdíl oproti pomalejšímu startu u konzolí Xbox One S a Xbox One X, které tu mám také. SSD disk ale není v konzoli hlavně na rychlý start, ačkoliv je příjemný, ale také kvůli hrám. Nejlépe disk využijí hry, které s ním počítají, a to nejen pro rychlé načítání, ale také pro design a tak dále. S čím vývojáři přijdou, se teprve uvidí. Každopádně zatím jsem mohl vyzkoušet hlavně starší hry z konzolí Xbox One a Xbox 360, a i tady jsem si všiml značného zlepšení. Rychlejší je zapínání samotných her, ale hlavně se u nich zkrátily nahrávací obrazovky, takže daleko více času hrajete a nečekáte, jako tomu bylo doposud.

Abyste si udělali lepší představu, jak moc je disk v konzoli Xbox Series S rychlý, srovnal jsem nahrávací časy v několika vybraných hrách s konzolí Xbox One X. Jen poznamenám, že časy se mohou lišit v závislosti na úrovni dané hry. Můj test proto vždy porovnává načtení stejné úrovně.

• Dirt 5 – Xbox One X (47 vteřin) – Xbox Series S (12 vteřin)
• Gears 5 – Xbox One X (36 vteřin) – Xbox Series S (10 vteřin)
• Forza Horizon 4 – Xbox One X (1 minuta 5 vteřin) – Xbox Series S (22 vteřin)
• Rise of the Tomb Raider – Xbox One X (58 vteřin) – Xbox Series S (12 vteřin)
• Mafia: Definitive Edition – Xbox One X (47 vteřin) – Xbox Series S (12 vteřin)
• DOOM Eternal – Xbox One X (25 vteřin) – Xbox Series S (7 vteřin) 
• Destiny 2 (loading na Tower) – Xbox One X (1 minutu 23 vteřin) – Xbox Series S (47 vteřin) 
• Star Wars Jedi: Fallen Order – Xbox One X (33 vteřin) – Xbox Series S (15 vteřin) 
• State of Decay 2 – Xbox One X (1 minuta 15 vteřin) – Xbox Series S (13 vteřin)

Zkoušel jsem otestovat rychlost nahrávání i v několika hrách pro Xbox 360. U nich ale bylo nahrávání velmi rychlé už na konzoli Xbox One a neviděl jsem na Xbox Series S nějaký viditelnější rozdíl. Nahrávání trvalo pár vteřin, takže nakonec zde i proto tyto hry zahrnuty nejsou.

Jedinou viditelnou bolístkou použitého SSD disku je jeho velikost. Na krabici máte napsáno, že konzole disponuje 512GB diskem, ale reálná velikost je jen 364GB, což je dnes už hodně nedostačující. Je vlastně dost divné, že se Microsoft s takovou velikostí spokojil, zvláště u konzole, která je přímo určená pro digitální distribuci a má být i ideálním místem pro službu Xbox Game Pass. Dnes třeba jen Destiny 2 zabírá více jak 100GB a pokud si k němu stáhnete i poslední Call of Duty, už se vám na disk nic nevleze. Během používání konzole Xbox Series S tak budete muset často mazat hry a následně je znovu stahovat. S tímto musíte počítat.

Pokud byste chtěli rozšířit úložný prostor, je to možné skrze speciální rozšiřující SSD kartu. Tu zatím vyrábí jen Seagate a její velikost je 1TB. Bohužel tady moc nepotěší cena, která je téměř stejná jako samotné konzole Xbox Series S. U nás se prodává od 6999,-Kč. Do budoucna by mělo být výrobců těchto karet více, takže by mohla klesnout i cena. V dohledné době ovšem žádné jiné řešení není. Tedy, starší Xbox One a Xbox 360 hry si můžete stáhnout ještě na externí HDD, ale tím přijdete o tu nejlepší vlastnost Xbox Series S, a to tedy rychlé načítání her a maximální možná eliminace nahrávacích časů. Já už delší dobu používám u konzolí Xbox externí disk WD Black P10, na který nahrávám videa a pořizuji obrázky. I proto jsem byl potěšen, že disk stačilo do Xbox Series S zapojit a hned jsem ho mohl používat tak, jako dříve na Xbox One X. Nemusel jsem provádět nové formátování. Jen jsem tedy musel v samotné konzoli nastavit, kam se budou videa a obrázky ukládat.

Zpětná kompatibilita a nové hry

Pokud v něčem Microsoft předchozí generaci zabodoval, tak to byla částečná zpětná kompatibilita. Moci si zahrát některé oblíbené Xbox 360 nebo Xbox hry na konzoli Xbox One bylo velkým lákadlem, a jak se následně ukázalo, hráči si tuto funkci hodně oblíbili. Proto asi nepřekvapí, že Xbox Series S přichází s plnou zpětnou kompatibilitou s konzolí Xbox One, kam spadají i vybrané zpětně kompatibilní hry z konzolí Xbox 360 a Xbox hry. Microsoft slibuje stoprocentní kompatibilitu s Xbox One a hrami, které na této konzoli běžely, přičemž jediné omezení je to, že je musíte mít digitálně. S tím ale při nákupu konzole, která nemá diskovou mechaniku, musíte počítat. Microsoft se zpětné kompatibilitě dost věnoval v posledních letech, a proto některé hry mají běžet na konzoli Xbox Series S lépe a dokonce se i u nich počítá s řadou nových funkcí. Jaká je realita?

Neměl jsem problém rozjet jakoukoliv zpětně kompatibilní hru, přičemž všechny těžily z rychlého SSD disku, takže se rychle zapínaly a byly i eliminovány nahrávací obrazovky na minimum. Jen zde musím zmínit, že Forza Horizon 4 mi nejprve neběžela moc dobře (nedočítaly se textury a obraz obsahoval artefakty). Předevčírem ovšem vyšel update od studia Panic Button, který hru optimalizuje pro nové konzole a hra už běží tak, jak má. Dokonce i plynuleji. Zpětně kompatibilní hry by také měly podporovat funkci Quick Resume, o níž se více rozepíši níže, a také podporují funkci automatické HDR. Ta ale ne vždy hry zlepší, u některých bylo použití HDR spíše na škodu.

Co mi u některých her ve zpětné kompatibilitě vadilo asi nejvíce, tak je skutečnost, že neobsahují vylepšení pro Xbox One X. Těžko říci, jestli je to kvůli slabšímu GPU nebo méně paměti, ale kvůli této skutečnosti musíte zapomenout na 4K podporu či další vylepšení, díky nimž hry měly třeba odemčený framerate. Výsledkem toho je, že řada testovaných her jako Gears 5, Destiny 2, Assassin’s Creed Origins nebo Forza Horizon 4 vypadá daleko lépe na několik let staré konzoli Xbox One X. Jednou z prvních her, kterou jsem porovnával, bylo Destiny 2. Ano, slyším váš smích, ale jde o hru, která vypadá ve 4K s HDR dobře. Xbox Series S verze neběží ani nativně v rozlišení 1080p, takže kvalita obrazu je na velké TV horší. Chvilkami jsem si říkal, že Xbox One X verze vypadá proti Xbox Series S jako next-gen. Bylo by zajímavé sledovat, jak by třeba Star Wars. Jedi Fallen Order běžel ve framerate režimu. Na Xbox One X ho měl odemčený a většinou běžel ve 30-50fps. Na Xbox Series S by určitě byl framerate díky výkonnějšímu CPU lepší, ale takhle se musíme spokojit jen s lockem na 30fps.

Výše jsem se rozepsal o starších hrách, které byly vytvořeny pro konzole předchozí generace. Vzhledem k tomu, že jsem poslední tři roky hrál na konzoli Xbox One X, která podporuje 4K rozlišení, tak jsem z vizuální kvality zpětně kompatibilních her na konzoli Xbox Series S spíše zklamaný. Na druhou stranu, pořád to není nějaká hrůza a hry vypadají solidně, a určitě se najde dost hráčů, kteří si je užijí v originální verzi.

Nyní se ale také ptáte, jak jsou na tom nové hry, s nimiž se už během vývoje počítalo s konzolí Xbox Series S. Pokud jste doposud hráli jen na Xbox One S nebo Xbox One, určitě si všimnete o trochu lepšího vizuálního zpracování u nových her, ať už jde o Gears Tactics nebo Assassin's Creed Valhalla. Na druhou stranu ani tyto hry v Xbox Series S verzi vizuální stránkou nedosahují úrovně verzí na konzoli Xbox One X. V čem jsou ovšem Xbox Series S verze znatelně lepší, tak je framerate. DiRT 5, Gears Tactics a další nové hry jsou plynulejší, navíc některé starší dostaly nebo dostanou update (Halo: The Master Chief Collection, Gears 5, Sea of Thieves, Destiny 2 nebo Fallout 4), takže běží místo ve 30fps v 60fps nebo dokonce 120fps (Gears 5 multiplayer). Na frameratu je hodně vidět, že má konzolka moderní CPU, které předchozí generaci tolik chybělo. Z předchozích odstavců je evidentní, že co konzole Xbox Series S ztrácí na vizuální kvalitě her, to vynahrazuje rychlostí a lepším frameratem. A to na jednu stranu rozhodně není málo.

Rychlé obnovení je opravdová next-gen funkce, zatím ovšem nespolehlivá

Když Microsoft představil první možnosti svých nových konzolí, zmínil funkci Quick Resume (Rychlé obnovení). V praxi to znamená, že můžete spustit několik her najednou a následně mezi nimi přepínat, přičemž vždy skočíte na místo, kde jste naposledy přestali hrát. Musím se přiznat, že když Quick Resume funguje, jde o opravdu působivou a pravou next-gen novinku, kterou jsem si hodně užíval. Načítání her v Quick Resume trvá jen pár vteřin, takže se ještě více zkracují nahrávací obrazovky a prodlužuje čas, který jsem mohl strávit hraním. Navíc jsem se nemohl nabažit i onoho přepínání, kdy hry skákaly přesně do místa, kde jsem naposledy přestal hrát.  

Zní to skvěle? No, tak musím bohužel říci, že řada mnou testovaných her není s touto funkci kompatibilní. Jedná se jak o vybrané změně kompatibilní hry z konzolí Xbox 360 (Tomb Raider: Anniversary) nebo Xbox One, tak i v minulých dnech vyšlé novinky (Watch Dogs: Legion, DiRT 5 nebo The Dark Pictures Anthology: Little Hope). Pak jsou ještě hry, které vyžadují neustálé připojení k internetu nebo alespoň je online velmi důležitou částí celého zážitku. Mezi takové hry patří třeba Destiny 2, Warframe nebo Forza Horizon 4. U těchto her se ale dalo očekávat, že Quick Resume podporovat nebudou, zvláště když vás vykopnou po minutách neaktivity. U singleplayerových her ovšem chybějící podpora hodně zamrzí. Microsoft si je naštěstí tohoto problému vědom a podle dopisu z tohoto týdne pracuje se svými techniky i vývojáři her na opravě. Zatím bych ale uvítal, aby uváděl třeba skrze ikonku, jaké hry tuto funkci podporují a jaké ne. Je ale zvláštní, že funkce, která měla být jednou z velkých chloub nových konzolí Xbox, má zatím takové problémy.

Musím se přiznat, že jsem byl ke konzoli Xbox Series S od začátku hodně skeptický a vlastně jsem její existenci moc nechápal. Ve výsledku jde ale o fajn konzoli, určenou hlavně pro občasné hráče či rodiny s menšími dětmi, které potěší rychlé nahrávací časy, tichý chod a snadný přístup k velkému množství her díky službě Xbox Game Pass. Hardcore hráčům bych ale doporučil si připlatit a koupit konzoli Xbox Series X nebo PlayStation 5, které nabízí podporu pro 4K rozlišení a řadu dalších next-gen funkcí. Jak jsem ale zmínil výše, své zákazníky si Xbox Series S i díky své solidní ceně určitě najde a nejde o špatnou konzoli.

V následujících dnech vám přinesu recenze několika nových her, které jsem mohl hrát na konzoli Xbox Series S, takže se dozvíte, jak na ní běžely a vypadaly. Pokrytí konzole Xbox Series S tímto článkem nekončí.