PlaystationOne Classics – 3. část

Dino Crisis
Výrobce – CAPCOM | Vydavatel – CAPCOM
Rok vydání – 1999 | Playstation Store – Ne
Pokud si někdo ze starších hráčů pamatuje na rok 1993, kdy slavný režisér S. Spielberg svým Jurským parkem vyvolal na světě obří dinosauří mánii, pak může jistě potvrdit, že když o pár let později následoval velký herní boom, nepřáli si hráči této generace nic tolik, jako spatřit dinosaury i na herních konzolích. I když byla tématika lákavá, přeci jen dostávali ve hrách přednost konkurenční savci, nejčastěji v člověčí podobě. Trvalo poměrně dlouho, než si Shinji Mikami, tatík od Resident Evil série, usmyslel, že nastal čas na survival horor, kde by zombie nahradili dinosauři, kteří by stejně jako v Jurském parku nejraději kus lidské flákoty. Hra Dino Crisis sice nezískala v žánru survival horor takové postavení, jako RE, přičemž dnes je série mrtvá, ale na přelomu tisíciletí se postupně zabydlela na PlayStation, Xbox a PC. Mikamiho rukopis se poznal na první pohled, protože gameplay byl vypůjčen z RE, a tak stavěl na ukotvené kameře, neohrabaném ovládání, řešení stále těžších puzzlů a svádění soubojů s většími a hladovějšími nepřáteli. Hororovou atmosféru měl Dino Crisis však bezesporu vynikající, k čemuž posloužilo i stvoření nové akční ženské hrdinky. Byla jím agentka Regina, člen speciálního výsadkového týmu, který byl poslán na průzkum izolovaného ostrova, kde se ukrývalo tajné vojenské zařízení, jež bylo v důsledku přísně nepovedeného experimentu zamořeno dinosaury. Poměrně vstřícná hodnocení herních kritiků i veřejnosti pomohla sérii naklásat ještě dvě dinosouří pokračování a spin-off Dino Stalker pro PlayStation 2.

Grand Theft Auto
Výrobce – DMA Design (nyní Rockstar North) | Vydavatel – ASC Games
Rok vydání – 1997 | Playstation Store – Ne
Série GTA je dnes obecně považována za jednu z nejlepších a nejslavnějších herních sérií všech dob, přičemž pátý díl na PlayStation 3 je vůbec nejočekávanější hrou pro rok 2013. Ale jak už to v podobných případech obvykle bývá, první díl při svém vydání moc velkou díru do světa neudělal, protože herní kritika nemohla hře dlouho přijít nechuť, a to díky tématu samému i hernímu skriptu, které zprvu vůbec nenasvědčovaly tomu, že by se mohla hra uchytit. Teprve až vysoké prodeje - v Británii se první díl stal dlouho nepřekonatelným bestsellerem - a obliba u hráčské veřejnosti, kde se hra stala vskutku kultovní, přesvědčily kritiky, aby vzali hru na milost. Za prvním Grand Theft Auto stálo skotské studio DMA Design, které se pustilo zdánlivě až na příliš tenký led. V době, která ještě tak úplně nepřála hrám s násilnými prvky a přestřelkami s policií a jinými bezpečnostními složkami, se v Grand Theft Auto ujal hráč role zločince v ulicích velkoměsta inspirovaného skutečnými města v USA, aby plnil velmi zajímavé úkoly od loupeží až po vraždy. Herní princip byl zdánlivě jednoduchý, šlo totiž o to, aby hráč nasbíráním určitého počtu bodů a splněním povinných misí postoupil do vyšších úrovní. Při tom měl samozřejmě zůstat na živu a na svobodě, což při činnosti hráče-lupiče bylo poněkud problematické. Hra si získala oblibu pro svůj nelineární postup, velkou míru hráčské volnosti a hlavně pověstnou nadsázkou a černým humorem. A nejen to, hra se stala klasikou i díky tomu, že se v ní objevilo hned několik smyšlených hudebních stanic s vlastní hudbou, které mohl hráč poslouchat v odcizených autech. Vysokého hudebního standartu se celá série drží dodnes. Jen ještě připomeneme, že první díl GTA byla charakteristický i pohledem kamery, která snímala dění ve hře ze shora. První Grand Theft Auto vyšlo souběžně i na PC.

Alone in the Dark: The New Nightmare
Výrobce – Darkworks | Vydavatel – Infogrames
Rok vydání – 2001 | Playstation Store – Ne
Nenechte se zmást dlouhým a nic neříkajícím podtitulem. Alone in the Dark: The New Nightmare je v pořadí již čtvrtým dílem slavné hororové adventury, u které se inspiroval i třeba takový Resident Evil. Čtvrtý díl vyšel v květnu 2001 paralelně i na PC, Dreamcast a Game Boy Color, a to jako první díl v nové konzolové éře. Chlapíci z Darkwors se při vývoji hry snažili přiblížit čtvrtý díl tehdy populárního žánru survival, kde kraloval právě RE, a tak byly obětovány některé známé adventurní prvky z předchozích dílů. Příběh se točí kolem záhadného Shadow Island ležícího u pobřeží Massachusetts, kde byl zavražděn muž jménem Charles Fiske, nejlepší přítel a kolega jednoho ze dvou hlavních protagonistů Edwarda Carnbyho. Ten se vydá na místo činu vyšetřit smrt svého přítele a přijít na stopu tří antických tabulek, který prý mohou majiteli přinést velkou moc. Spolu s Carnbym se na Shadow Island vydává také mladá univerzitní profesorka Aline Cedrac. Oba jsou však krátce po příletu nedobrovolně rozděleni a postaveni tváří v tvář démonickému zlu a jeho Creatures of Darkness, protože se už brzy ukáže, že Shadow Island je portálem do obrovského a nepřátelského světa temných jeskyní známého jako World of Darkness, který leži ve středu Země. Hratelnost je čistě adventurní, říznutá hororovými prvky s přídavkem okultismu. Na svou dobu se mohla hra pochlubit precizní a detailní grafikou, což umocňovalo prožitek ze hry, jelikož se většina hry odehrává v potemnělých kulisách hradů, zřícenin a jeskyní, které musel hráč prozkoumávat s baterkou v ruce. Alone in the Dark: The New Nightmare se stal pro filmaře vhodným dílem k zfilmování. Roku 2005 tak vznikl film Alone in the Dark, který však tragicky propadl. Jak překvapivé, že?

Hogs of War
Výrobce – Infogrames Studios | Vydavatel – Infogrames Europe
Rok vydání – 2000 | Playstation Store – Ne
Populární sérii Worms asi představovat nemusíme. Většina z nás u ní totiž ztrávila hezkých pár chvil a díky tomu, že je snadno stahovatelná i do chytrých telefonů, pomáhala a věříme že stále pomáhá stovkám pilných studentů přečkat nudné školní hodiny s telefonem v ruce pod lavicí. Worms byly dokonalou ukázkou, že stačí mít dobrý nápad a vše ostatní jaksi příjde samo. Roztomilí a po zuby ozbrojení červi si hrají na válku a vaším cílem je se svou červí partou zlikvidovat nepřítele, který má jaksi přirozeně stejný cíl. Převést Worms do třetího rozměru a naservírovat je hráčům generace PlayStation, kteří byli odkojeni již pouze 3D hrami, se zvažovalo po řadu let, ale až teprve roku 2000 se Infogrames Studios rozhodlo pustit do vlastní představy Worms. Stvořili tak Hogs of War, kde sympatické červíky nahradila inteligentní prasata, která ze všeho nejvíce rada válčí - hmm, to mi připomíná jiný živočišný druh, který nesedí zase až tak daleko od našich monitorů - a kde 2D tapetu nahradil trojrozměrný svět, tedy lépe řečeno trojrozměrné bojiště, jelikož zase není třeba technologický potenciál hry přeceňovat, vždyť ani grafika samotná nedokázala v době vydání nikoho nadchnout ani oslnit. Hratelnost byla samozřejmě obšlehnuta od Worms, takže jednotlivá prasata ve slušivých vojenských uniformách musela překonat počáteční handicap startovní pozice, kdy byla vyzbrojena pouze puškou z bajonetem a granáty, a rozšířit svůj zbrojní arzenál o další exkluzivní zbraně od výbušnin po bazuku. Sbíráním různých zbraní a vychytávek se hráč připravoval na rozhodující bitvu s konkurenčními prasaty, která se už vedla ve známém duchu "ustřel mu palici dříve, než to udělá on tobě!". Hogs of War si v hodnoceních nevedla úplně špatně, ale srovnávání s Worms se nevyhnula, a to bylo rozhodující, jelikož Worms jsou...zkrátka Worms. Na desítky hodin vyblbnutí s kamarády je však hra jako stvořená.

Tony Hawk's Pro Skater
Výrobce – Neversoft | Vydavatel – Activision
Rok vydání – 1999 | Playstation Store – Ne
Jsou jména, která by se měla všeobecně znát. Zvláště u těch lidí, kteří za svůj život něco dokázali a své bohaté zkušenosti měli touhu předávat dál. Takovým jménem může být Tony Hawk, americký skateboardista, který dělal čest své zemi a skateboardu, jenž svými schopnostmi povýšil na skutečné umění a vyvolal na světě neskutečný zájem o tento adrenalinový sport. Tony Hawk byl hvězdou už dlouho předtím, než na závodech X-games v roce 1999 předvedl jako první na světě legendární obrat o 900° (jen pro představu, to je obrat 2,5 kolem vlastní osy), ale byly to hlavně tyto parádičky, které Tony Howka přivedli k Activision, které s ním uzavřelo dlouhodobou smlouvu o vzájemné spolupráci. Roku 1999 tak mohla vyjít hra Tony Hawk's Pro Skater, na které se Tony Hawk podílel nejen jako odborný poradce, aby měla hra co nejrealističtější hratelnost, ale také jako hlavní tvář celého projektu. Jako v té době nejlepší skateboardista na světě Tony Hawk s využitím technologie motion captured převedl své triky na obrazovku a vlastní postavě dal ve hře svůj hlas. Jeho příkladu následovali i další skateboardisté, takže když hra vyšla, stala se magnetem pro všechny zájemce o tento spor. Hlavním úkolem ve hře bylo, aby hráč dokonale zvládl základní triky. Jejich kombinacemi a náročnějším řetězením získával body, které mu otevíraly cestu do dalších úrovní. Hra nabízela několik světoznámých hráčů i skutečných lokací po celém světě. Takže lze v této souvislosti více hovořit o simulátoru, nežli o sportovní hře. Úspěch prvního dílu nastartoval dlouhou sérii, která vychází dodnes. V roce 2012 se první díl dočkal kvalitního HD remaku v podobě Tony Hawk's Pro Skater HD pro PlayStation 3, Xbox 360 a PC.

Micro Machines V3
Výrobce – Codemasters | Vydavatel – Midway
Rok vydání – 1997 | Playstation Store – Ne
Nejoblíbenější hračkou malých kluků byla v dobách před internetem autíčka všech velikostí a tvarů. V 80. a 90. letech 20. století byly velmi oblíbené malé modely skutečných aut, tzv. mikro autíčka, které chrlil do světa gigant v hračkářském průmyslu Galoob (v roce 1999 ho spolklo Hasbro). Kovové nebo plastové miláčky, kteří se vešly do dlaně, bylo už záhy možno spatřit na konzolích. Už v roce 1991 vyšel první díl na NES a pobláznil celé tehdejší Nintendo publikum. Princip hry byl přitom vcelku jednoduchý. Malá autíčka se předháněla na tratích, které byly důmyslně situovány například na nábytek nebo v lokacích vytvořených rozházením věcí denní potřeby. První čtyři díly byly zatím pouze 2D verze, a tak po polovině 90. let obliba Micro Machines rychle klesala, o to více, že netáhla už ani samotná mikro autíčka. To víte, doba se měnila. Zvednout sérii znovu do výšin se pokusila hra Micro Machines V3, která vyšla roku 1997 na PlayStation a PC. Poprvé byla série plně ve 3D a nabízela daleko větší výběr tratí a autíček k závodění. Kromě toho Micro Machines V3obsahovala kvalitní multiplayer až pro 8 hráčů a aby byla hra zábavnější, byla zpestřená o různé power-upy a zbraně, které mohl hráč použít jako obvykle v případech, kde nebyl nejlepší řidič na trati. I když Micro Machines nepatří k těm nejzvučnějším a nejznámnějším závodním hrám PlayStation One éry, stala se hra příjemným překvapením a závanem nostalgie z časů, kdy se lidé ještě uměli bavit i jinak, než vysedáváním u počítače. Poslední díl série vyšel v roce 2006 na PC, PlayStation 2, PSP a Nintendo DS.

Legacy of Kain: Soul Reaver
Výrobce – Crystal Dynamics | Vydavatel – Eidos Interactive
Rok vydání – 1999 | Playstation Store – Ano – 160,-Kč (PS3, PSP a PSV)
Máte rádi upíří mytologii a dobré hry? Pak určitě znáte sérii Legacy of Kain, která svým prvním dílem na PlayStation One a PC z roku 1996 naservírovala hráčům jednu z prvních opravdu moderních a kvalitních akčních adventur s prvky RPG, která se mohla pyšnit prvotřídním dabingem, ponurou atmosférou a uvěřitelným příběhem. Pokračování z roku 1999 v podobě Legacy of Kain: Soul Reaver se od svého předchůdce poněkud odchýlilo. Změnil se hlavně žánr, který povýšil na third person akci. Aniž se to dnes ví, Soul Reaver měl být původně novou herní značkou s pracovním názvem "Shifter", kdy by se příběh pouze odehrával ve stejném světě upírské říše Nosgoth. Jenže autoři míní a okolnosti mění, takže se Soul Reaver stal nakonec plnohodnotným pokračováním, které se i přes svou odlišnost od původní hry neztratilo a naopak rozšířilo sérii obzory. Hlavní postavou byl upír Raziel, jeden z nejbližších služebníků Kaina, hlavního hrdiny z prvního dílu, který se na konci první hry stal samozvaným vládcem říše Nosgoth. Protože však Razielovi narostou křídla, jelikož upíři se po staletí vyvíjejí na vyšší stupeň evoluce, závistivý Kain je o něj připraví a jako trest za opovážlivost, že dospěl dříve než jeho pán, jej uvrhne do vodní propasti. Tam Raziel zemře, ale tajemný hlas jej přivede zpět k životu. Nyní to bude Raziel, kdo se bude mstít. Příběh a atmosféra jsou na vysoké úrovni a vyrovnají se do nebes vychvalovanému prvnímu dílu Blood Omen, ale hratelnost byla bohužel tak jako mnoho adventur té doby silně ovlivněna Tomb Raiderem, takže Soul Reaver tím přišel o kus své zkažené duše, protože osobité zpracování a dobrou grafiku sráží hratelnostní jednotvárnost. Avšak vzhledem k tomu, že je na Store ke stažení i první díl, tak byste neměli dlouho váhat.

Bushido Blade
Výrobce – Light Weight | Vydavatel – Sony Computer Entertainment
Rok vydání – 1997 | Playstation Store – Ne
Na PlayStation One se to bojovkami jen hemžilo, ale protože přednost dostávaly povětšinou pouze Tekken a Soulcalibur, tak spousta kvalitních titulů hráče minula. Ruku na srdce, kdo dnes zná hru Bushido Blade? Tento nedoceněný a polozapomenutý titul nabízel jako jedna z mála her vůbec souboje japonských samarajů. A to souboje velmi reálné a propracované. Hra byla schopná zachytit různá zranění při zásazích na jednotlivých částech těla. Při zásahu na ruce například nemohl protihráč již bojovat, při úderu do nohy měl omezenou pohyblivost, a když se podařilo zasáhnout hlavu nebo tělo, byl to většinou úder smrtelný. Na rozdíl od jiných bojovek neobsahoval Bushido Blade žádný ukazatel zdraví, protože tady šlo daleko spíše o vykrývání úderů a rychlých výpadech. Obtížnost hry se dala nastavit i tak, že jen jediný úder byl smrtelný. Nebyla to tedy v žádném případě klasická bojovka, ale hardcore zábava pro trpělivé a zkušené hráče, kteří měli rádi výzvu. Hráč si mohl zvolit jednoho z šestice bojovníků, každý z nich měl jiný bojový styl i atributy. K výběru byly různé typy zbraní od tradičních japonských mečů, přes evropské meče, naginatu až po kladivo. Bitvy se odehrávaly v poměrně rozsáhlých arénách, kde bojovníci mohli nejen běhat, ale také využívat prostředí, přičemž mohly být některé objekty zničeny přeseknutím. Kromě single módu byl na výběr ještě Versus mód pro dva hráče, Slash mód, kde hráč postupně v dlouhém koridoru čelil stovce ninjů, Training mód nebo nevšední POV mód, který umožnil zahrát si hru z vlastního pohledu. Bushido Blade dostal o rok později i druhé pokračování, ale tím sláva samurajských mečů na PlayStation skončila. Věčná škoda...

Koudelka
Výrobce – Sacnoth | Vydavatel – Infogrames
Rok vydání – 1999 | Playstation Store – Ne
Mnozí z vás se při přečtení názvu naší další hry nejspíše lehce pousmáli. A není divu, hru s podivnějším názvem, která by pocházela z japonských ostrovů, bychom asi těžko hledali. Jenže pod legračním názvem se ukrývá málo známé taktické RPG, které bylo na svou dobu tak rozsáhlé a propracované, že zabralo rovnou hned 4 CD. Koudelka je zvláštní hned v několika směrech. I když je to RPG plné magie, fantasy a démonů, odehrává se v reálném světě. Konkrétně v roce 1898 ve Wallesu. Navíc brzy zjistíte, že Koudelka dokáže navodit slušně hutnou hororovou atmosféru, kterou by jí mohl závidět nejeden survival horor. A nejen to, protože Koudelka sázela i na kompletní dabing postav, což nebylo tehdy u RPG her zase tolik obvyklé, vzhledem k tomu, že kapacita CD-ROM disků byla poměrně malá. Hrou také prostupovalo několik povedených FMV, které se inspirovaly známým stylem manga. Teď ale k samotnému příběhu. Mladá cikánka jménem Koudelka, obdařená nadpřirozenými schopnostmi, přijíždí odhalit tajemství obestírající Abetonský klášter. Místní pověsti vypráví o temných silách a ztrácejících se lidech. Jak Koudelka po příjezdu zjišťuje, na místních pověstech něco bude, a navíc není sama, kdo se o tajemný klášter zajímá. Velmi dobrý příběh není ale hlavní důvod, proč hru hrát. Tím je propracovaný a neuvěřitelně chytlavý bojový systém. I proto se hře dostalo velké pozornosti - bohužel ne u nás - a navázala na ní ještě tři další pokračování na PlayStation 2, která budou fanoušci žánru znát pod názvem Shadow Hearts.

Alien Trilogy
Výrobce – Sculptured Software | Vydavatel – Acclaim Entertainment
Rok vydání – 1996 | Playstation Store – Ne
Vetřelci jsou pojmem, který hýbe žánrem sci-fi už přes 30 let a s ohledem na to, že se zakladatel úspěšné filmové série Ridley Scott nedávno k vetřelčímu světu vrátil s filmem Prometheus, tak ještě s Vetřelci nějaký ten pátek strávíme. Na PlayStation One se Vetřelci objevili poměrně brzy, a to už v roce 1996 v podobě 3D first-person střílečky Alien Trilogy. Jak už je z názvu hry patrné, tak se jednalo o hru na motivy prvních tří filmů. Protože se na vývoji hry podílelo i studio Fox Interactive, které mělo za úkol převádět filmy z dílny 20th Century Fox do podoby videoher, mohl Alien Trilogy využít po příběhové stránce téměř vše, co se v trilogii objevilo. Hlavním hrdinou tak byla poručík Ripleyová, která v průběhu tří kapitol založených na filmovém podkladu opět nakopávala Vetřelcům zadky a přivedla celý druh jako obvykle na pokraj vyhubení. Ještě že je o rok později na filmovém plátně naklonovali. V Alien Trilogy se mohl hráč postupně podívat do komplexu kolonie na planetě LV426 z filmu Vetřeleci, do vězení z filmu Vetřelec 3 a na opuštěnou loď z původního Vetřelce. Každá kapitola sestávala z přibližně deseti misí. Příběh byl vyprávěn prostřednictvím textových briefingů před každou misí. Atmosféru měl Alien Trilogy velmi dobrou a na rok 1996 se mohl pochlubit i vynikající grafikou. Škoda jen toho, že herní kritici Alien Trilogy vyčítali, že se až příliš inspiroval herními mechanismy ze série Doom.

PlaystationOne Classics – 1. část - http://konzolista.tiscali.cz/articles/onearticle?link=playstationone-classics-1-cast-171232 .
PlaystationOne Classics – 2. část - http://konzolista.tiscali.cz/articles/onearticle?link=playstationone-classics-2-cast-171757 .