Final Fantasy VII – 4. část: kompilace, jež si získala pozornost

Kompilace

FF VII byla nepopiratelným triumfem Squaresoft, a to jak v oblasti komerční, tak i vývojářské a umělecké. I když měly další FF díly velký úspěch a po stránce hratelnosti i použitých technologií překonaly sedmou poslední fantazii velmi rychle, přece jen byla na straně hráčů velká chuť se do světa FF VII vrátit. I samotní tvůrci věděli, že prostor k rozšíření původního příběhu je značný. A s ohledem na pozici, jíž si hra vybudovala už v 90. letech, bylo evidentní, že takový návrat by se stal i zdrojem relativně snadného finančního zisku. O návratu na fanoušky tolik milovanou Planetu bylo rozhodnuto už na začátku století s nástupem nové generace konzolí. Poté, co se v roce 2003 Squaresoft spojil s konkurenční firmou Enix a došlo tak ke vzniku velké konglomerace Square Enix, bylo zřejmé, že se hráči setkají se svými oblíbenými hrdiny již velmi brzy. Nová marketingová a prodejní strategie firmy totiž spočívala v tom, aby se vytvářel „polymorfní obsah“ k již vydaným FF hrám a dalším titulům společnosti. Základním cílem této strategie bylo vytvářet multiplatformní tituly, aby se tak zacílilo na co největší publikum. Do hry navíc začaly vstupovat i chytré telefony a handheldy, které již umožňovaly vytvářet hry plnohodnotné kvality.

Centrála Square Enix na Shinjuku Eastside Square v Tokiu. Vznik Square Enix je záležitostí zajímavou a také kontroverzní, protože firma se po roce 2003 rozrostla natolik, že dnes již ovládá i řadu vývojářských a produkčních studií na Západě. Díky tomu už není JRPG produkce pro firmu hlavní prioritou. Na druhou stranu disponuje Square Enix takovými prostředky a kapitálem, že může vytvářet hry obrovského rozsahu a fenomenální prezentace.   

Za vznikem kompilace, jež se začala oficiálně nazývat „Compilation of Final Fantasy VII“, stály dvě významné osobnosti spojené i s originálním titulem, a to Yoshinori Kitase a Tetsuya Nomura. Hlavní slovo měl ovšem generální ředitel Square Enix Yoichi Wada, který dal vývojářům k tomuto velkému projektu zelenou. Jako vynikající finančník si totiž snadno spočítal, kolik by mohla kompilace přinést firmě peněz. Vždyť i FF X-2, první přímý sequel v dějinách hlavní série, měla skvělé prodeje. Kromě toho každý ve firmě věděl, že FF VII měla otevřený a nejednoznačný konec, který přímo sváděl k vytvoření pokračování. Jako první projekt byl koncipován „Advent Children“, původně krátký filmový výtvor studia Visual Works, jež se už dlouhodobě podílelo na tvorbě FMV u FF her. Zpočátku se počítalo s tím, že Advent Children bude regulérní hrou. Avšak jelikož neměli ve Visual Works dostatečné zkušenosti s vývojem velkého herního titulu, bylo nakonec rozhodnuto o tom, že se celý projekt přetvoří v celovečerní CGI film. Už brzy bylo však zřejmé, že pouhý film stačit nebude. Ve firmě se totiž rozkřiklo, že se chystá kompilace k FF VII, k jejíž tvorbě se hrdě přihlásili Kitase a Nomura. Ten dokonce snil o tom, že se k němu přidají i lidé z původního týmu jako například umělecký ředitel Yasuke Naora či hudební skladatel Nobuo Uematsu. To se Nomurovi sice nepodařilo, ale brzy již musel od své kanceláře odhánět desítky zájemců, kteří chtěli na kompilaci pracovat za každou cenu. A právě tato situace nakonec způsobila, že byly v průběhu dalších let vytvořeny i další projekty, a to hry „Before Crisis“, „Dirge of Cerberus“ a „Crisis Core“. Cílem těchto titulů bylo přinést na konzole nejen staré a také nové hrdiny, ale výrazně rozšířit původní příběh. Zároveň mělo dojít k úzké provázanosti těchto plánovaných prequelů i sequelů s původní FF VII. 

Oficiální logo FF VII kompilace. Ta se dodnes těší velkému zájmu hráčů a fanoušků, a to i přesto, že kompilace nikdy nebyla příliš kompaktní po stránce příběhu a ani hratelnosti. Autoři si jednoduše oficiální příběhový kánon ohýbali dle aktuální potřeby. Přesto se řadí kompilace FF VII k nejlepším podobným projektům, jež Square Enix přichystal pro FF sérii v minulém i tomto desetiletí.  

   Každý z titulů byl vyvíjen na zcela jinou platformu a měl také rozdílnou herní koncepci. Before Crisis si vzal na starosti Hajime Tabata, tehdy začínající zaměstnanec v mobilní divizi Square Enix. Nomura totiž plánoval vytvoření mobilní hry zaměřené na organizaci Turks, a to především z toho důvodu, že chytré telefony se těšily v této době v Japonsku a Asii obecně velké popularitě. Navíc měly mnohem vyspělejší operační systémy a technologie než mobily na Západě. Věřilo se tak tomu, že se bude Before Crisis dobře prodávat a titul hráčům nabídne plnohodnotný zážitek. Pro Dirge of Cerberus se zvolila jako základní platforma naopak konzole PlayStation 2, jelikož hra měla být na rozdíl od Before Crisis sequelem FF VII, a to s Vincentem v hlavní roli. Ten byl do hlavní role obsazen zejména proto, že jeho primární zbraní se staly pistole. Kitase miloval FPS žánr, a proto chtěl, aby se DoC stal akční hrou, což by bylo mimo jiné zdravou výzvou pro samotné vývojáře. Kromě toho byl Vincent jedním z klíčových charakterů FF VII, avšak s ohledem na to, že v původní hře se stal z důvodu nedostatku času a prostoru jen nepovinnou postavou, měl nyní dostat rovnou celou hru, aby si tak vývojáři toto své dávné trauma kompenzovali. To naopak Crisis Core, který se měl později stát nejcennějším a hráči i kritikou nejlépe přijatou herní částí celé kompilace, byl původně zamýšlen jako zcela nový spin-off FF série pro PSP. Později jako vylepšený port Before Crisis. Avšak Nomura a Kitase se nakonec rozhodli, že se titul transformuje v další plnohodnotnou část kompilace.

Hajime Tabata (* 1971) – měl výrazný podíl na FF VII kompilaci, a to v pozici, která mu sedí nejvíce, tj. režisér. Tento post zastával jak u Before Crisis, tak zejména u Crisis Core, za což byl také nejvíce oceňován. Mimo to vykonával pozici režiséra i u FF XV, která byla ve vývoji řadu let a stala se tak pro Square Enix velmi choulostivou záležitostí. Tabata stál původně v čele 2. vývojářské divize Square Enix a byl zodpovědný za rozvoj FF značky. Z firmy však odešel poněkud nečekaně v roce 2018.

Tvůrci měli vývoj kompilace plně pod kontrolou. Měli koncept a plán, jehož se drželi. Avšak ne vždy jim to úplně vyšlo. Krásný příklad za všechny. Jednotlivé názvy se záměrně volily tak, aby každý následující titul vždy přidával další písmeno z abecedy. Na ukázku: Advent Children (AC), Before Crisis (BC), Crisis Core (CC) a Dirge of Cerberus (DC). Jelikož ale Advent Children vyšel z důvodu zpoždění při výrobě až po Before Crisis, zhroutila se tím původně plánovaná posloupnost v názvech hned v počátku. Je to ovšem zajímavá ukázka tvořivosti a kreativity Nomurova týmu. Before Crisis, který se tedy stal nakonec úplně první vydanou FF VII kompilací, se začal vyvíjet v roce 2002. Kompilace samotná byla veřejnosti však oznámena poprvé až v roce 2003. Čekalo se totiž na to, jak hráči zareagují na FF X-2. Do té doby nebylo obvyklé, aby se JRPG tituly dočkaly svých přímých pokračování, jelikož byly na rozdíl od západních RPG koncipovány na úplně jiné příběhové a herní bázi. Teprve kladné přijetí FF X-2 vývojáře utvrdilo v tom, že kompilace může vzniknout v plánovaném rozsahu. Jak už bylo konstatováno, problémy s postprodukcí způsobily pozdržení filmu Advent Children, s nímž Square Enix počítal jako s úplně prvním výletem do světa FF VII v tomto století. Prvenství tak náleželo Before Crisis. Vyskytnul se však vážný problém. Mobilní telefony v Severní Americe (natož v Evropě) nebyly ještě natolik rozvinuté, aby se na ně dala hra vydat. Jelikož jiná platforma nepřipadala v úvahu bez toho, aniž by musela být hra kompletně překódována od začátku, nedočkala se hned první FF VII kompilace své anglické lokalizace. Pro fanoušky a hráče na Západě to byla těžká rána. Jelikož Square Enix opustil v roce 2008 producent hry Kosei Ito a celá mobilní divize se přestěhovala do jiných prostor, padla tím i možnost dodatečné lokalizace. Později se už o vydání Before Crisis nemluvilo.

Before Crisis je jedinou z FF VII kompilací, která nevyšla na Západě a nedočkala se ani oficiální anglické lokalizace. Na vině není však neochota Square Enix, nýbrž zvolená platforma, tj. mobilní telefony. Ukázalo se totiž, že japonské telefony nejsou příliš kompatibilní s těmi produkovanými a vyráběnými na Západě. Hra tak nemohla být v době svého vydání uvolněna pro západní telefony. Fanoušci to dodnes těžce nesou.  

Problémy s Before Crisis ale vývojáře neodradily. Naopak! Aby se podpořily prodeje Before Crisis v Japonsku, vytvořilo japonské studio Madhouse specializující se na anime podařenou reklamu na hru. Jelikož si však v Madhouse stěžovali na to, že ve filmu Advent Children chybělo zobrazení incidentu v Nibelheimu, který je pro celou FF VII kompilaci stěžejní ikonickou příběhovou událostí, pověřil Square Enix studio, aby vytvořilo vlastní projekt. Vzniklo tak krátké anime „Last Order“. V té době už byl v plném vývoji i Crisis Core. Původní plány na vytvoření ryzí akce vzaly za své, a tak byla hra vyvíjena jako akční RPG. Všechny výše zmiňované tituly nakonec vyšly a sekaly se s velkým zájmem. V roce 2006 Wada prozradil, že kompilace může pokračovat až do roku 2017, kdy originální hra oslavila 20 let své existence, avšak Nomura a Kitase ji ukončily po vydání „Final Fantasy VII: Advent Children Complete“ v roce 2009 s odůvodněním, že trh je již přesycen FF VII. Přesto tvůrci poté ještě několikrát zopakovali, že námětů na další přírůstky do kompilace mají hned několik. Oznámení remaku FF VII v roce 2015 ale všechny tyto teoretické plány odsunulo do pozadí. Kompilace přesto dosáhla velké obliby a je dodnes považována za nejkvalitnější FF projekt tohoto druhu a příklad toho, jak lze obratně marketingově využít sílu konkrétní značky.

Before Crisis   

První titul ve FF VII kompilaci byl uvolněn pro mobilní službu telefonu FOMA v září 2004. Na hře, která sloužila jako prequel k FF VII a zaměřovala se na boj Turks s odbojnou skupinou AVALANCHE, se podílel Square Enix jako vývojář i vydavatel. Before Crisis drží hned dvě sympatická prvenství. Nejenže to byla první velká FF hra vydaná na mobilní telefony, ale stala se i prvotinou budoucího významného vývojáře a režiséra Hajima Tabaty. Hudbu ke hře složil Takeharu Ishimoto, původně zvukový aranžér Squaresoft, který se tímto i následujícími FF VII projekty představil světu i coby talentovaný skladatel, jenž byl důstojným nástupcem legendárního Uematsa. Ve svém základním pojetí byl Before Crisis akčním RPG ve 2D provedení, ve kterém bylo možné hrát klasické příběhové mise, plnit postranní questy, a tak získávat zkušenosti a lepší předměty, a také ad-hoc online multiplayer. Jako hlavní postavu hry si bylo možné vybrat někoho z celkem jedenácti nových členů Turks. Tuto postavu si hráč také pojmenoval podle svého. Tento titul, který byl v Japonsku uvolněn v roce 2007 i pro telefony SoftBank a EZweb, si rychle získal srdce hráčů. Jen v den vydání se chlubil Before Crisis 200.000 uživateli a stal se nadlouho jednou z nejprodávanějších japonských mobilních her. Do června 2006 už hrálo Before Crisis více jak milion a půl lidí. Je velká škoda, že se hra nikdy nedočkala vydání i na Západě, protože její potenciál byl vskutku velký. Týká se to hlavně dějové linky, která byla propracovaná, jelikož na scénář dohlížel jako supervisor i Kazushige Nojima.

Děj je zasazen 6 let před událostmi ve FF VII. Tehdy byla ještě AVALANCHE mocnou a početnou organizací, která chtěla zabránit společnosti Shinra ve světové dominanci. Příběh začíná, když hlavní postava (nazývejme ho „hrdinou“) alias nováček organizace Turks pátrá během své první mise v Midgaru po aktivitách AVALANCHE. Hrdina odráží útok nepřátel, ale vzápětí je odvolán do Junonu. Tady členové AVALANCHE spáchají atentát na prezidenta Shinru během jeho projevu k vojákům. Prezident atentát sice přežije, ale žádá, aby vyšetřování osobně vedl jeho nejlepší voják, jímž je tehdy pochopitelně Sephiroth. Ten se v osobním souboji utká s dívkou jménem Elfé, jedním z vůdců celé skupiny. Avšak navzdory všem očekáváním dopadne boj bezvýsledně a nerozhodně. Navíc se ukáže, že atentát na prezidenta byl pouze zástěrkou, neboť AVALANCHE se chtějí zmocnit kanónu v Junonu, s nímž plánují zničit Midgar. Jejich útok je však odražen. Dalším cílem AVALANCHE je proto vědec Rayleigh obeznámený s tajemstvím výroby členů SOLDIER, jež jsou všichni vystaveni dávce Mako záření, jež jim dodává fyzickou sílu a odolnost. Turks jsou vysláni, aby jej ochránili, přičemž jim doprovod dělají vojáci, mezi kterými je dokonce i mladý Cloud. Data potřebná k výrobě SOLDIER jsou však i přesto odcizena, a tak může vrchní vědec AVALANCHE jménem Fuhito, jenž je posedlý záchranou planety, přistoupit k výrobě vlastních geneticky upravených supervojáků. Ti se začnou říkat „Havrani“ (Ravens). S jejich pomocí AVALANCHE zajme dva členy SOLDIERS, a to Essaie a Sebastiana, které přetáhne na svou stranu. Teprve teď jsou AVALANCHE pro Shinru skutečnou hrozbou, a tak jsou proti nim vysláni nejen členové Turks, ale také člen SOLDIER Zack, jen sehraje později v univerzu FF VII klíčovou úlohu. Zack sice přemluví Essaie a Sebastiana znovu změnit strany, ale nedokáže je zachránit.

Prezident Shinra začne podezírat Turks, že je v jejich organizaci špeh, který vynáší citlivé informace o firmě a spolupracuje s AVALANCHE. Domnívá se, že tímto špehem je vůdce Turks Veld, a tak jej suspenduje a namísto něho jmenuje svého prozatímního velitele bezpečnosti Heideggera. Ten však svou neschopností málem zničí Junon, a tak jej prezident znovu nahrazuje Veldem. Turks v čele se svým staronovým vůdcem plánují frontální útok proti AVALANCHE, během kterého ale odhalí, že s teroristy tajně spolupracuje prezidentův syn Rufus, který svého otce nenávidí a plánuje ho svrhnout. Turks tedy Rufuse zatýkají a odvedou ho do domácího vězení. Velitel AVALANCHE Shears toho využije a chystá mohutný protiútok. O to více, že Elfé, ke které cítí hluboké city, vážně onemocní a umírá. Jelikož Veld zjistí, že Elfé je ve skutečnosti jeho dlouho ztracená dcera, rezignuje na post velitele Turks a ze společnosti odchází. Mezitím se moci v AVALANCHE ujme fanatik Fuhito, který si uvědomí, že Elfé vlastní celou dobu vzácnou a starobylou matérii „Zirconiade“, s níž může přivolat mocné monstrum. S pomocí této matérie zamýšlí Fuhito zničit lidstvo a zabránit mu tak dále v zabíjení Planety. Avšak matérie je rozbitá, což odčerpává životní sílu Elfé, a ta tak pomalu umírá. Existuje však způsob, jak moc matérie znovu obnovit, a to jejím sloučením se čtyřmi podpůrnými matériemi. Fuhito vlastní jednu z nich, další dvě mají Turks a Shears. 

Ve stejné době vydá prezident, který nechce věřit zradě svého syna a dědice, tajný rozkaz. Stojí v něm, aby byli Turks zničeni jakožto vnitřní nepřítel společnosti. Turks se navíc nedaří zabránit tomu, aby Fuhito s pomocí Havranů získal všechny podpůrné Materie. Díky nim se mu podaří za cenu vlastního sebeobětování vyvolat Zirconiade. Při pokusu zachránit Elfé je sice zabit Shears, ale Tuks se daří Zirconiade zničit. Tím je alespoň prozatím zachráněn svět. Novou hlavou Turks se stává Tseng, který prezidenta přesvědčí, že jeho organizace může být i nadále prospěšná společnosti, avšak za cenu její restrukturalizace. Během ní musí její původní členové odejít. Nové přísahy věrnosti všech členů Turks se od této chvíle skládají již výhradně jen do rukou samotného prezidenta. Tseng však zfalšuje zprávu, ve které se uvádí, že jak Veld, tak i Elfé byli zabiti v boji, čímž jim umožňuje začít nový život bez obav z pronásledování. AVALANCHE jsou sice dlouhým bojem se Shinrou a Turks zdecimováni, ale jejich myšlenky a ideály žijí dále a inspirují ostatní po celém světě.

Advent Children

Celovečerní film „Final Fantasy VII: Advent Children“ byl velkou událostí své doby. Opravdu kvalitních CGI filmů by se tehdy dalo na celém světě spočítat na prstech jedné ruky. Pro společnost samotnou to byl navíc velmi prestižní projekt, neboť poslední počítačový snímek produkovaný Squaresoft, a to „Final Fantasy: The Spirits Within“, nedopadl zrovna nejlépe a dosáhl velké finanční ztráty. Jednalo se tak teprve o druhý celovečerní FF film, na kterém se podílel jako režisér Tetsuya Nomura. Dále pak scénárista Kazushige Nojima a producenti Yoshinori Kitase a Shinji Hashimoto. Advent Children, který byl do distribuce uvolněn v září 2005, vznikl jako společný projekt Visual Works a Square Enix. Děj filmu se odehrává po událostech ve FF VII a vrátil na scénu většinu známých postav. To byl ovšem kámen úrazu, protože kritika sice na jedné straně vysoce vyzdvihla technickou kvalitu filmu, ale příběh označila za zbytečně matoucí a nesrozumitelný pro publikem neznalé kontextu. Film však získal řadu ocenění po celém světě, například „Maria Award“ na Sitges Film Festival v roce 2005 a cenu za „Nejlepší anime“ během American Anime Awards o dva roky později. Původně vyšel film pro západní trh s japonským originálním dabingem a anglickými titulky. V dubnu 2006 však byla uvolněna pro Severní Ameriku i Evropu verze s anglickým dabingem.

Advent Children tak byl první FF VII kompilací, kde zazněl poprvé dabing. V anglické verzi nadaboval Clouda Steve Burton, který mu před tím propůjčil hlas i ve hrách „Kingdom Hearts“ a „Kingdom Hearts II“. Sephirotha nadaboval George Newbern. Anglické dabéry se snažil Square Enix uchovat pro celou kompilaci v nezměněné podobě, aby tak vynikla vzájemná provázanost a kontinuita. Na DVD a později i BD byl film vydáván s celou řadou bonusů, mimo jiné s retrospektivním dokumentem, který přibližoval příběh FF VII. Komerční úspěch filmu se dostavil téměř okamžitě. V roce vydání se jednalo o nejprodávanější animovaný film v Japonsku a Severní Americe. V dubnu 2009 se film dočkal na BD své prodloužené a vylepšené verze „Final Fantasy VII: Advent Children Complete“, která přidala k původní stopáži 101 minut dalších 25 minut příběhových scén. Ty z větší části pozměnily příběhové vyznění celého filmu. Do roku 2009 se prodaly jen na DVD a UMD přes 4 miliony kopií filmu. Na Metacritic si film navíc drží krásný průměr 88 %, čímž se stal nejlépe hodnocenou FF VII kompilací. Advent Children byl s úspěchem distribuován ve své základní i dvoudiskové verzi také v České republice. Distributor navíc přidal k filmu české titulky, které zahrnul i do bonusů. Vzhledem k tomu, že se film u nás obstojně prodával, vydal zde distributor i Advent Children Complete.  

Film počítá s tím, že je divák obeznámen s událostmi ve FF VII. Příběh se odehrává 2 roky poté, co Proud života a Holy zabránily dopadu meteoru na Planetu. Během této události však došlo k destrukci celého Midgaru. Přeživší obyvatelé si proto na troskách bývalého města vybudovali nové útočiště, které se nazývá Edge. Zde žije i Cloud, který je spolu se svou kamarádkou z dětství Tifou členem doručovatelské služby. Oba se zároveň starají o sirotka Denzela a Barettovu adoptovanou dceru Marlene. Cloud a Denzel však onemocní nemocí zvanou "Geostigma", na kterou neexistuje lék. Nemoc ale Cloud před svými blízkými tají a raději se stahuje do ústraní a samoty, aby je ušetřil trápení. Cloud je nicméně prostřednictvím Tify kontaktován bývalým prezidentem společnosti Shinra Rufusem, jemuž se podařilo přežít neblahé události ve FF VII. Avšak i on je postižen Geostigmatem. Snaží se přesvědčit Clouda, aby mu pomohl zastavit trio neznámých a nebezpečných útočníků Kadaje, Loza a Yazooa. Ti jsou podle všeho fyzickým zhmotněním Sephirothova ducha, jejichž jediným úkolem je se zmocnit genetického materiálu Jenovy. Ten by jim totiž umožnil Sephirothovo znovuzrození. Cloud však pomoc odmítá. To se změní ve chvíli, kdy Kadajův gang obelstí děti nemocné Geostigmatem, a to včetně Denzela a Marlene, a přivede je do Zapomenutého města, kde jim slibuje uzdravení a setkání s „Matkou“, tj. Jenovou. Cloud se vydává do Zapomenutého města, kde je však poražen Kadajem. Zachrání jej ale starý přítel Vincent.

Technicky bravurní, příběhově zmatený, a přesto strhující. Tak hodnotili filmoví kritici a fanoušci FF VII film Advent Children.  Pro Square Enix a značku FF VII byl film velkým úspěchem a těší se celosvětově takové popularitě, že se kdysi objevil i na obrazovkách ČT.  Fanoušci film milují, i když i oni museli konstatovat, že zápletka byla svým způsobem jedno velké klišé, jelikož scénář vše směřoval k velkému finále, kde se znovu utkali Cloud a Sephiroth o budoucnost celé Planety. Příběh filmu tak byl daleko více koncipován podle toho, co chtěli fanoušci vidět, než aby se snažil rozehrát nějakou novou dějovou linku. 

Demoralizovaný Cloud, jehož navíc trápí výčitky, že nedokázal zachránit Aeris, se vrací do Edge. Tady Kadaj vyvolá monstrum Bahamut SIN, avšak Cloud jej s pomocí starých přátel porazí, a tak zachrání město i jeho obyvatele. Jednalo se však o klamný manévr, který měl odvést pozornost od skutečného cíle Kadajova gangu, jímž je Rufus. Bývalý prezident totiž osobně ukrývá pozůstatky Jenovy, kterých se Kadaj zmocní. Při následné honičce, během níž gang prchá z Edge do starých ruin Midgaru, se bývalým členům Turks podaří zpomalit Loza a Yazooa. Kadaj ovšem unikne. Cloud se s ním utká v boji a porazí ho. Ještě, než Kadaj zemře, absorbuje genetický materiál Jenovy, díky čemuž se transformuje v Sephirotha. Následuje tedy epický souboj Clouda a Sephirotha, jenž prozradí svůj ďábelský plán. Geostigma je ve skutečnosti nemoc způsobená otrávením Proudu života buňkami Jenovy. Sloučením životní esence tisíců duší nemocných tak může Sephiroth získat novou životní sílu a ovládnout Planetu. Cloud Sephirotha poráží, ten ale před svým zánikem varuje, že nikdy nebude jen vzpomínkou. Když Sephiroth zmizí, objeví se znovu Kadaj, který umírá Cloudovi v náručí. Spustí se déšť, jenž vyléčí Clouda i všechny nemocné Geostigmatem. Dojemnou chvíli naruší Loze a Yazoo, kteří Clouda postřelí a smrtelně raní. Umírající Cloud oba sice zničí, ale následně ztrácí vědomí a ocitá se v Proudu života. Díky přímluvě Zacka a Aeris však dostane druhou šanci. Probudí se v bývalém kostele Aeris obklopen svými přáteli. Teprve nyní si uvědomí, že nikdy nebyl sám, a tak se rozhodne zbavit stínů minulosti a začne žít chvíli pro sebe.

Dirge of Cerberus

Třetí v pořadí, avšak teprve druhá herní kompilace FF VII spatřila světlo světa v lednu 2006 na PlayStation 2. Od hry s tajemným a fanoušky oblíbeným Vincentem se očekávalo hodně. Už jen platforma, na které hra vyšla, zvěstovala nadějný počin. Rychle se ale ukázalo, že to nebude s herní kvalitou ani zdaleka tak horké, jak se dlouhé měsíce před vydáním spekulovalo doma v Japonsku i na Západě, kde Dirge of Cerberus vyšel v srpnu téhož roku. V Evropě dokonce až v listopadu 2006. Svůj důvod to mělo, protože většina hráčů měla FF sérii doposud zapsanou v paměti primárně jako RPG, obzvláště klasické díly z éry PlayStation. Dirge of Cerberus byl oproti tomu střílečkou z pohledu první osoby lehce říznutou RPG prvky. Jelikož ve Square Enix neměli tehdy vývojáři příliš velké zkušenosti s akčním žánrem, konečný výsledek tomu odpovídal, protože hra trpěla nevyvážeností obsahu. Na tom se podepsala i absence výrazných osobností spojených s FF VII a dosavadní kompilací. U Dirge of Cerberus byl v podstatě ze staré party pouze Kitase jako producent. Na kritické reakce mělo vliv také průměrné grafické zpracování hry samotné, jelikož titul vyšel v době, kdy už nadcházelo střídání konzolové generace. Alespoň zdařilé FMV zachraňovaly hře v tomto ohledu čest.

Hráči si přesto našli k Dirge of Cerberus postupně cestu a tento titul vzali na milost. O tom svědčí i velmi dobré prodeje, které celosvětově přesáhly hranici 1 milionu prodaných kusů už v roce 2008. Příběh hry se odehrává rok po Advent Children, tj. 3 roky od konce FF VII. Ačkoli Dirge of Cerberus u kritiků propadl, čehož je dokladem i Metacritic, kde má hra nepříliš vábných 57 %, čímž je nejhůře hodnocenou částí kompilace, je dodnes řazen mezi oblíbené FF spin-offy a hry, kterým se podařilo zaujmout příběhem a také výstřední hlavní postavou. Hra se tak nakonec dočkala i dodatečného obsahu v podobě „Dirge of Cerberus Lost Episode: Final Fantasy VII“, která byla příběhovou kampaní obohacenou později i o online multiplayer. Tento počin byl uvolněn v letech 2006 až 2007 pro Severní Ameriku a Japonsko na tamní mobilní telefony. Roku 2008 byla navíc vydána v Japonsku International verze, která obsahovala drobná vylepšení uvolněná už při prvním vydání hry na Západě.    

Příběh v Dirge of Cerberus začíná de facto ve chvíli, kdy FF VII končí. Vincent a Yuffie pomáhají během blížícího se dopadu Sephirothova meteoru evakuovat obyvatele z Midgaru. Během evakuace si Vincent povšimne profesora Hoja, který byl nedlouho před tím Cloudem a jeho přáteli poražen na vrcholu velkého kanónu Sister Ray. Než se k němu stačí Vincent přiblížit, Hojo zmizí. Uplynou tři roky a svět se jen pomalu vzpamatovává z nedávné katastrofy. Vincent je v této době zničehonic přepaden v městečku Kalm skupinou záhadných vojáků. Jejich útok se mu podaří odrazit s pomocí bývalého přítele Reeva z Turks, který je nyní hlavou organizace „World Regenesis Organization“ (WRO), jež se snaží obnovit těžce poničenou civilizaci na Planetě. Reeve Vincentovi vysvětlí, že záhadní vojáci jsou členy tajné organizace „Deepground“, kterou svého času založil prezident Shinra, aby sdružovala geneticky vyspělé bojovníky. Jak se Vincent brzy dozví, nestal se terčem útoku náhodou, neboť Deepground vědí, že se v jeho těle nachází vzácný mutagen, jenž mu umožňuje transformaci v limitní formu zvanou Chaos. Tento gen mu před téměř třiceti lety vstříkla do těla Lukrécie, vědecká výzkumnice profesora Hoja, do které byl Vincent bláznivě zamilován. Tento mutagen, jenž Deepground nazývá „Protomatérií“ podle všeho skýtá klíč k aktivování mocné „Omegy“, stvoření z dávných časů.

   Ve snaze nalézt odpovědi se Vincent vydává do Nibelheimu, kde Lukrécie studovala Omegu a Chaos. Je však přepaden nelítostnou a krutou bojovnicí Rosso, která se zmocňuje Protomatérie a chystá se Vincenta zabít. Tomu zabrání včasný příchod Yuffie. Po návratu na centrálu WRO se Vincent dozví, že Deepground zahájili útok na základnu, a tak se vydává do boje. Během bitvy se WRO podaří zajmout členku Deepground jménem Shelke, jež je synopticky napojena na vzpomínky Lukrécie, a tak byla přinucena dokončit její výzkum Omegy. Když se ukáže, že Shelke je dlouho ztracená sestra Shalua Rui, vysoce postavené vědkyně WRO, přidá se k Vincentovi. Od své sestry se následně dozví, že Omega je nebezpečná zbraň, která se aktivuje ve chvíli, kdy Planetě hrozí smrtelné nebezpečí. Vychází tak najevo, že Omega je výtvorem Prastarých, a je tudíž další z řady Zbraní. Je z nich však nejnebezpečnější, jelikož jejím smyslem je absorbovat Proud života a posléze se přesunout na jinou planetu, čímž by došlo k zániku současného světa. Záměrem Deepground je zabít co nejvíce lidí, aby se Omega aktivovala předčasně. Domnívají se totiž, že ji mohou ovládat. Aby se tomuto scénáři zabránilo, spojí Vincent definitivně síly s WRO. Společně pak zahájí frontální útok na ústředí Deepground v ruinách starého Midgaru. Zatímco se Reeve probíjí k Mako reaktoru, jenž hodlají Deepground použít jako prostředek k oživení Omegy, Vincent míří za vůdcem celé organizace, kterým je Weiss „Neposkvrněný“ (The Immaculate). Ten se utká s Vincentem ve chvíli, kdy se k životu probouzí i Omega.

Na rozdíl od Advent Children si na Dirge of Cerberus už kritika pořádně smlsla. A právem, protože se jednalo pouze o průměrnou střílečku, kterou táhly toliko jen obstojný příběh se zapamatovatelnými hrdiny. Hra však zpopularizovala postavu Vincenta do té míry, že je dnes řazena spolu s Cloudem a Sephirothem mezi hlavní ikony FF VII.  

Ukazuje se, že Weiss je ve skutečnosti posedlý Hojem, kterému se před 3 lety podařilo těsně před smrtí zkopírovat své vědomí do celosvětové sítě, načež ovládl mysl tohoto vynikajícího vojáka, jenž se v online stavu snažil nalézt lék na své onemocnění. Vincent sice Weisse porazí, ale ten se spojí s Nerem, dalším z bojovníků Deepground, jehož Vincent již v boji porazil a zabil, ale který se dokázal silou vůle navrátit z Proudu života. Spojením s Nerem je Hojovo vědomí definitivně vymazáno, kdežto Weiss opět získá nadvládu nad svým tělem. Jelikož se Weiss rozhodne pojistit si oživení Omegy, spojuje se s ní, čímž vzniká mocná entita Omega Weiss. Vincentovi nezbývá nic jiného než se transformovat do Chaosu, aby zabránil Omega Weissovi v úniku. Boj nevypadá příliš dobře pro Vincenta ani WRO, ale Shelke se podaří „proniknout“ do Omegy a najít Protomatérii, kterou vrací zpět jejímu bývalému majiteli. Během této spirituální cesty navíc potká i samotnou Lukrécii, která jí sdělí, že jediné, na čem jí záleží je, aby Vincent přežil. S pomocí Protomatérie Vincent konečně dokáže ovládat Chaoss, a tak poráží Omegu ještě před tím, než opustí Planetu. Tato zkušenost přinutí Vincenta srovnat se s minulostí a začít žít vlastní život bez zbytečného samotářství a odstrkování svých nejbližších. V tajném zakončení hry následuje ukázka, kde legendární bojovník SOLDIER 1. třídy Genesis odnáší z ruin Midgaru Weissovo tělo, nazývá jej bratrem a odlétá s ním se slovy, že ještě není čas spánku, přičemž oba musejí ještě hodně vykonat. Tento tajemný konec byl ve Square Enix vytvořen proto, aby ponechal otevřená vrátka pro případ možného pokračování a zamotal fanouškům hlavu.

Crisis Core        

Jeden z pomyslných vrcholů celé kompilace nastal v akčním RPG „Crisis Core: Final Fantasy VII“ pro PSP, který byl vydán v září 2007 v Japonsku a březnu 2008 v Severní Americe. Do Evropy se hra dostala až v červnu 2008. Na Crisis Core se podíleli osvědčení vývojáři v čele s režisérem Tabatou a scénáristou Nojimou. Ti stvořili uvěřitelný, příběhově silný a smysluplný prequel k FF VII, kde se hlavní role ujal člen SOLDIER Zack. Právě jeho vzestup v této organizaci i počátky vztahu s Cloudem jsou příběhovou páteří celé hry. Ta si získala četná uznání za dynamickou akční hratelnost, vynikající grafiku podpořenou několika FMV, jež byly kvalitativně na podobné úrovni CGI animace jako film Advent Children, dobrý soundtrack a emotivní děj. Přijetí ze strany recenzentů a samotných hráčů byla veskrze pozitivní. Sám Square Enix označil hru za „neuvěřitelný úspěch“. A není se co divit, protože Crisis Core se prodalo přes 3 miliony kusů, což z něj činí komerčně a prodejně nejúspěšnější hru, jež jakýmkoli způsobem vychází z FF VII. V srdcích většiny fanoušků se hra udržela jako výjimečně intenzivní zážitek, a to s ohledem na zdrcující závěr. Crisis Core je totiž jednou z mála JRPG a FF her obecně, kde hlavní hrdina na konci zemře, a to dosti brutální a surovou smrtí. Není divu, že v Japonsku i na Západě bývá právě Crisis Core zařazována opakovaně mezi jedny z nejsmutnějších a nejemotivnějších příběhových her. Díky tomu si tento titul vybudoval v uplynulých letech téměř kultovní status obdobný tomu, jenž má i samotná FF VII. Crisis Core je dodnes považován mnohými herními odborníky za jednu z nejlepších a nejznámějších her na PSP.    

Crisis Core nás zavádí do doby zlatého věku organizace SOLDIER. Její příslušníci jsou chloubou Shinrových ozbrojených sil. Jelikož v této době zuří válka Shinry s Wutai, jsou její dva příslušníci Zacka Angeal vysláni přímo na frontovou linii, aby pomohli konflikt ukončit. Během mise však Angeal zmizí. Zack je následně pověřen úkolem najít Genesise, jednoho ze SOLDIER 1. třídy, který podle všeho dezertoval. Ve spolupráci s Tsengem z Turks Zack odhalí, že jak Angeal, tak i Genesis Shinru zradili, přičemž Genesis s pomocí vědce Hollandera vytvořil armádu vlastních klonů, se kterými podniká sabotáže a útoky proti společnosti po celém světě. Sám Sephiroth je proto pověřen, aby oba muže a své bývalé přátelé zlikvidoval. Do úkolu se však z pochopitelných důvodů příliš nehrne. Když Genesis za pomoci armády klonů napadne samotné ředitelství společnosti v Midgaru, dostává konflikt hlubší rozměr. Po odražení útoku Zack a Sephiroth vypátrají tajnou základnu profesora Hollandera, kde zjistí, že v minulosti použil Angeala i Genesise v „Projektu G“, jehož cílem bylo vytvořit vojáky infikované buňkami Jenovy. Zatímco se Sephiroth utkává s Genesisem, Zack je na vrchní plošině u Mako reaktoru konfrontován s Angealem, jenž jej však nedokáže zabít. Oba totiž spojuje hluboké pouto přátelství. Přesto Angeal svrhne Zacka do hlubin chudinských čtvrtí pod 5. sektorem. Zde se Zack setkává s Aeris, se kterou stráví nějaký čas. Mezi oběma vzniká oboustranná náklonost, jež později přeroste v lásku. Od Aeris je však Zack odvolán na centrálu, která se znovu ocitá pod útokem Genesise. V boji s Genesisem Zackovi překvapivě pomůže Angeal, který odmítá být loutkou a touží zbavit se prokletí, jež mu koluje v žilách. Boj Genesise a Angeala však končí zmizením obou vojáků. Zack tak zůstává opět sám.

O něco později je Zack vyslán vyšetřit lokalitu ve vzdáleném zasněženém Modeoheimu, kde byl Genesis údajně spatřen. Během vyšetřování se Zack sblíží s mladičkým a naivním vojákem jménem Cloud, který touží být členem SOLDIER, avšak pochybuje o svých schopnostech. V Zackovi se proto vzhlíží. Zack je při své snaze zajmout Hollandera přepaden Genesisem, jehož tělo již jeví patrné známky genetické degradace. Porazí ho, avšak odmítá jej zabít s tím, že jsou oba členy stejné organizace a podobných ideálů. Genesis ale raději volí sebevraždu, a tak skáče do útrob reaktoru. Během dalšího vyšetřování se Zack setkává s Angealem, který trpí stejnou degradací jako Genesis. Angeal se odmítá nadále podílet na válce proti Shinrovi, a jelikož chce ukončit své trápení, absorbuje vlastní klony, jež Hollander také vytvořil, čímž donutí Zacka utkat se s ním. Zack jej poráží, ale než Angeal zemře, daruje mu svůj Buster Sword, čímž mu symbolicky předá svou hrdost a čest vojáka, včetně vlastních snů a ideálů. Uplyne dlouhá doba. Zack se stává neformálním vůdcem a autoritou SOLDIER. Nad sebou má de facto už jen Sephirotha. Avšak i nadále se objevují zprávy o výskytu klonů Genesise a aktivitách Hollandera. Ukáže se tak, že Genesis není mrtvý. Vztah mezi Zackem a Aeris pokročil. Zack dokonce přesvědčí Aeris, aby začala prodávat květiny, které pěstuje ve svém kostele. Zack také odhaluje tajemství původu Aeris i to, proč se o ní zajímají Turks. Kromě toho Aeris ochraňuje poslední zbylý klon Angeala. Vědom si toho, že o bezpečnost Aeris je postaráno, odjíždí Zack společně se Sephirothem a několika vojáky, mezi kterými je i Cloud, do vzdáleného a zapadlého Nibelheimu. Zde mají vyšetřit údajný výskyt monster.

Crisis Core představil staronového hrdinu Zacka, který byl ve FF VII pouze lehce nastíněn. Už tehdy ale bylo zřejmé, že má velký potenciál na to stát se aktérem své samostatné hry. Nakonec se svého titulu skutečně dočkal, i když měl být Crisis Core původně úplně jinou hrou nemající žádnou spojitost s FF VII. Paradoxně se hra stala jednou z nejlépe přijatých částí celé kompilace. Vztah mladého Clouda a Zacka hraje v tomto titulu klíčovou úlohu. 

V Nibelheimu se však věci zvrtnou a následuje katastrofa, která vše změní. Sephiroth odhalí, že i on byl ještě před svým narozením podroben experimentům s buňkami Jenovy. Avšak vzhledem k tomu, že jemu byly buňky implantovány ještě v děloze matky, je tak ve skutečnosti větším monstrem než Genesis a Angeal. Genesis se objevuje v Nibelheimu také a vysvětluje, že hledá lék na svou degradaci. Lékem by mohly být Sephirothovy buňky, a proto svého bývalého přítele nabádá k pomoci a nabízí mu spojenectví. Sephiroth však odmítá a zvolí si vlastní cestu. Po důkladném rozboru všech tajných materiálů společnosti pochopí, co je Jenova, a jak došlo k pádu rasy Prastarých. Rozhodne se osvobodit Jenovu. Vypálí celý Nibelheim, všechny pobije a vydá se do blízkého Mako reaktoru. Je rozhodnut s pomocí „Matky“ zničit lidskou rasu a ujmout se vlády nad Planetou. V reaktoru se jej snaží zastavit Zack, avšak je těžce raněn. Teprve Cloudovi se podaří za cenu vážného zranění Sephirotha hodit do útrob reaktoru. Zack i Cloud Sephirotha sice zastavili, ale oba upadají do bezvědomí. Na místo okamžitě dorazí vrchní vědec Shinry Hojo se svým týmem. Hojo je udiven, že legendární Sephiroth mohl být poražen a "zabit", a tak využije Zacka i Clouda k pokusům s cílem vypátrat, odkud se vzala jejich síla. Ta však ve skutečnosti spočívala v jejich vzájemném hlubokém přátelství a vědomí, že bojují za své milované. Po letech spánku se Zack probouzí v tajné laboratoři profesora Hoja v Nibelheimu. Zjistí, že na Cloudovi prováděl šílený vědec experimenty s buňkami Jenovy, Sephirotha a Mako zářením. Zackovi se podaří utéci a bere s sebou i Clouda, jenž je však v bezvědomí a pod vlivem Mako záření. Pro Shinru, který celý incident ututlal, a jenž rozhodl z bezpečnostních důvodů o likvidaci organizace SOLDIER, se Zack i Cloud stávají hlavním terčem. Na oba je tak podniknout po celém světě velký hon.

I po útěku z Nibelheimu Zack nepřestává sledovat Genesise a Hollandera, kteří stále hledají lék na svou tělesnou degradaci. Klíčem k nalezení léku by mohly být buňky Clouda, který byl Hojem infikován Sephirothovým genetickým materiálem. Při pokusu zmocnit se Clouda však Zack zabíjí Hollandera. Vzápětí nachází bývalého ředitele SOLDIER Lazarda, svého dávného přítele a mimo jiné nelegitimního syna prezidenta Shinry a nevlastního bratra Rufuse. Lazard tajně sponzoroval Genesisovu vzpouru a Hollanderův výzkum, jelikož pohrdal svým otcem a celou jeho společností, která vykořisťuje slabé a chudé. Jelikož si Lazard vstříknul do těla Angelovy buňky, de facto se transformoval v jeho klon. To vše proto, aby ochránil Zacka. Ten však vlastní záchranu odmítá a vydává se za Genesisem. Ve vesnici Banora, rodišti Angeala a Genesise, kterou Shinra jako odplatu za vzpouru obou vojáků vybombardoval, se Zack potkává s nemocným vojákem. Genesis je poražen, ale Zack jej nechce nechat odejít do Proudu života, a tak jeho bezvládné tělo odnáší. Nyní dojde k symbolickému shledání bývalých přítel. Zack stojí nad Genesisem smířeným s koncem, Angealovým klonem, jenž chránil Aeris, Lazardem a Cloudem, který má v sobě genetické dědictví Sephirotha. Jelikož se blíží vojáci společnosti, Zack odjíždí spolu s Cloudem a míří k Midgaru, aby ještě jednou spatřil Aeris. Angealův klon i Lazard následně umírají vyčerpáním, avšak Genesisova těla se zmocňuje Shinra. 

Jedním z nejoceňovanějších prvků Crisis Core byl vyjma vynikající grafiky také emotivní příběh, který dokázal vyvolávat u hráčů podobné emoce jako samotná FF VII. Vliv na to měla přítomnost scénáristy Nojimy, jenž dokonalým způsobem ve hře popsal tragiku Zackova osudu, který se na konci hry obětuje pro Clouda. Právě tato scéna je považována za jednu z nejsilnějších v celé FF VII kompilaci. Na obrázku jsou hlavní postavy. Zleva: Cloud, Zack, Aeris a Sephiroth. Nahoře v podkroví kostela pak Angeal a Genesis.    

Před dosažením Midgaru je Zack obklíčen desítkami a stovkami vojáků. Uvědomí si, že je na konci své cesty. Aby odešel se ctí jako pravý SOLDIER, a navíc ochránil Clouda, jehož ukryl opodál, vrhá se do útoku a vstříc jisté smrti. Před svou smrtí Zack předá Cloudovi Buster Sword spolu se svými sny a ideály. Tím z něj de facto udělá pokračovatele svého a Angealova odkazu. Cloud se vydává do Midgaru a jelikož si nepamatuje nic ze zbylých několika let, kdy byl vězněn v Nibelheimu, spojí své představy s tím, co mu řekl Zack o sobě. Uvěří tak tomu, že byl členem SOLDIER. Zackova duše mezitím putuje do Proudu života, kde ho uvítá Angeal. Cloud se následně přidá k AVALANCHE, čímž začne příběh FF VII. Kruh se uzavřel…

Last Order

Jestliže jsou předcházející části FF VII kompilace poměrně známé, pak krátké anime Last Order příliš lidí vážně nebere. To je jistě škoda, protože se jedná o zajímavý kousek, který vyrobilo japonské studio Madhouse pro potřeby Square Enix, jenž jej používal jako doplňující bonus k limitovaným edicím filmu Advent Children v Japonsku a Severní Americe. Tento 25 minut trvající snímek zobrazuje a interpretuje dvě stěžejní události FF VII univerza, a to incident v Nibelheimu a Zackovu smrt. Jelikož si Last Order tyto události zobrazil podle svého, nepředstavuje oficiální příběhový kánon, a tak je považován pouze za volnou součást celé kompilace. Fanoušci Last Order nepřijali zrovna dvakrát nejlépe, a to právě pro četné změny, jež narušily strukturu FF VII a jejích kompilací. Když to ve Square Enix zjistili, začali Last Order tak trochu ignorovat. Přesto je tento snímek dodnes ražen v oficiálních příručkách a materiálech ze samotné firmy do FF VII kompilace. Pokud máte rádi anime a chcete se znovu shledat s Cloudem a Zackem, představuje Last Order ideální podívanou, která stojí za to i přes onu velkou vlnu kritiky. Čeští fanoušci se navíc již dávno postarali o české titulky.