Recenzovaná verze: PlayStation 5

Koncept hry World War Z: Aftermath je v základu jednoduchý. Společně se skupinkou přátel či náhodných hráčů se vydáváte vstříc doslova stovkám někdy i tisícovkám zombií. Cíl je přitom jasný, postřílet jich co nejvíce, splnit nějaký ten úkol a hlavně přežít, což ale je kolikrát na tom celém to nejtěžší. Ačkoliv hra nabízí několik příběhových scénářů, tak onen příběh je tu spíše jako obyčejná výplň, protože moc neohromí, a to ani fanoušky filmové předlohy. Příběh není zajímavý, postrádá tempo a vlastně nemá ani žádné vyústění, což je škoda. Postavy pak spolu vedou jen plytké dialogy o ničem a vy máte pocit, že občas mluví jen proto, že zrovna nejde kolem žádná zombie, do níž by se dalo napumpovat olovo. Je to z části daň za to, že se hra zaměřuje hlavně na kooperativní multiplayerové hraní, ale i v tomto žánru byla vyprávěna řada skvělých příběhů. 

Než přistoupíme k tomu, jaké změny přineslo rozšíření Aftermath, tak si trochu shrneme, co vlastně World War Z je. Pokud se o hru zajímáte, je to určitě hlavně z důvodu, že jste viděli stejnojmenný film, kde si hlavní roli střihl Brad Pitt. Dalo by se říci, že to samé, co jste viděli na plátnech kin, dostanete ve videoherní adaptaci. Nechybí v ní některá filmová místa a rovněž také extrémně rychlí zombíci, kteří značně mění pravidla hry. Tato nenasytná a hrozivá monstra se valí v ohromných zástupech a vy se svým týmem povětšinou zoufale čekáte na smrt. Dalo by se říci, že právě hordy desítek, možná stovek zombií jsou tím největším charakteristickým prvkem hry World War Z. Vlastně je až zarážející, kolik se jich v jednu chvíli dokáže na obrazovku vtěsnat, ale vypadá to neskutečně dobře a z hord jde velký respekt.

Jak už bylo zmíněno výše, World War Z je čistě kooperativní akční hra. Každý si na začátku vybere jednu z dostupných postav, kterých není vůbec málo, no a k likvidaci nechybí ani rozsáhlý arzenál zbraní – pistole, revolvery, brokovnice, pušky, kuše, kulomety, samopaly, RPG, plamenomety a mnoho a mnoho dalšího. World War Z obsahuje levelování nejen avatara (nevztahuje se přímo na postavu), ale také se postupně vylepšují používané zbraně, a nechybí měna za niž si lze pořizovat nejrůznější vybavení a další vylepšení. Výrazného zlepšení pak lze dosáhnout také pasivními perky. V tomto ohledu je hra docela propracovaná a komplexní. Všechny mechaniky do sebe krásně zapadají a je vidět, že nad nimi vývojáři trochu přemýšleli. World War Z tedy není jen jednoduchá akce, ale má i další dobře navržené vrstvy.

Původní hra před dvěma lety nabídla kampaně v New Yorku, Jerusalémě, Moskvě, Tokyu a Marseille. Doslova jste tak procestovali celý svět, kde bylo potřeba zatočit s hordami zombií. Aby bylo rozšíření Aftermath pro hráče, kteří už mají původní hru za sebou, alespoň trochu atraktivní, tak se autoři rozhodli přidat i dvě nové mise, které se odehrávají na dalších místech naší krásné modré planetě. Vydáte se do Říma nedaleko Vatikánu a také do drsného prostředí ruské Kamčatky.

Zatímco Řím nabízí v podstatě tradiční bitvy se zombíky a prostředí či mechanikami nijak nepřekvapí, tak Kamčatka je úplně jiný příběh. Zaujme už svým prostředím, navíc má i zcela nový herní prvek v podobě počasí. To je velmi chladné, všude panují teploty hluboko pod nulou, takže je nutné využívat zdrojů tepla k tomu, abyste zůstali naživu, což je o to těžší, když máte za zády polovinu proměněných obyvatel jedné z bývalých čtvrtí. Během mise se budete střetávat se zombiemi, hledat zdroje tepla a třeba i bránit člena týmu, zatímco se snaží rozmrazit nepřekonatelné dveře. Palec nahoru tedy za tuto lokaci, jde o pěkné oživení a za sebe musím říci, že jsem si ji hodně užil.

Pro některé hráče bude velkou novinkou v rozšíření Aftermath i možnost přepnutí do pohledu z první osoby. Osobně jsem moc tuto novinku nevyužíval, ale určitě oceňuji, že ji vývojáři do hry zakomponovali, navíc není vůbec špatná. Místy díky ní máte pocit, že se přímo proti vám valí ohromné masy krvelačných a mozkůchtivých zombíků, kteří se nezastaví před ničím a mezi vámi a jimi je maximálně pár pastí nebo také vůbec nic. Mírným zklamáním je pro mě míření ve first-person módu, které neprobíhá skrze hledáček, ale pálíte poněkud od boku (zbraň se pouze zazoomuje) a velkou nevýhodou je, že pokud vás přímo obklopí zombie, tak toho kolem sebe moc nevidíte a chybí tedy přehled jako při hraní ze třetí osoby. S tímto se ale tak nějak musí počítat.

Co se týče samotného týmu, tak nově přibyla do celé té sebranky také osmá třída. Tou je Vanguard, který je velmi užitečný pro likvidaci více zombií najednou. Dokáže se se svým elektrickým štítem solidně ohánět či se dokáže stát jakousi barikádou pro hordy nemrtvého masa. Chce to ale trochu cviku, než se s ním naučíte bojovat a využívat jeho přednosti naplno. Autoři kromě toho také zapracovali na boji zblízka, který je nyní mnohem účinnější a dá se využít mnoho rozmanitých zbraní při sekání smradlavých končetin či odumřelých hlav.

Poněkud nepříjemnou novinkou jsou také hejna krys, která se náhodně objeví při průchodu úrovní, a mohu za sebe říct, že je to doslova horor. Jejich odporný pískot se vám vryje pod kůži, a hlavně se dá říct, že na ně budete málokdy připravení. Tyhle potvory totiž nelze snadno postřílet, ale je potřeba je zlikvidovat výbušninou nebo plamenometem. Pokud se objeví (naštěstí to není tak časté), tak budou hlavním elementem, který vám celou misi překazí. V některých extrémech jsou krysy schopné povraždit během chvilky celý tým.

Vesměs tak nová verze World War Z přináší pozitivní změny, ale nezbavila se jednoho zásadního problému, za který však sama úplně nemůže. Pokud nemáte mezi přáteli hráče, kteří by titul také vlastnili, tak se zábava během chvilky mění v čistou frustraci. Hra má poměrně stabilní servery, ale dost kulhá samotné připojení k náhodným hráčům. Trvá totiž dost dlouho, než máte k dispozici další tři členy. Problém ale nastává i v samotné hře. Jelikož tu není žádná komunikace mezi hráči, tak si každý jede po svém. To sice roztrhne hordu na několik dílčích částí, které však bez pomoci ostatních nelze porazit. Často tak zápas končí už po několika minutách. Ještě větším extrémem je fakt, že hra tým například svolává do dodávky k útěku, a zatímco tři hráči se stáhnou a čekají, až čtvrtý dorazí, tak se přižene obrovská vlna zombíků a pustí se do nich. Onen čtvrtý hráč si zatím spokojeně prohlíží krásy vedlejší ulice, kam ho brzy zbytek nemrtvých přijde popravit. 

A právě tímto se ze hry stává doslova peklo. Během několika her je to úmorná nuda, protože se mise zkrátka nedaří dokončit a vy se jen zoufale chytáte za hlavu. Důrazně doporučuji zvážit nákup hry, pokud víte, že nebudete mít přímé spoluhráče. V opačném případě se smiřte s tím, že jakákoliv komunikace nebo snaha o splnění mise je tu zhola nemožná. Stejně jako u každé podobné kooperativní hry záleží na tom, s kým hrajete. Podle toho se následně odvíjí zábava. 

Hra jako taková ale určitě není špatná, má zajímavé mechaniky i vcelku zábavnou hratelnost, navíc vypadá velice dobře, alespoň co se žánru multiplayerových kooperativních her týče. Tvůrci s rozšířením Aftermath zapracovali na detailech a vytáhli hru na konzolích nové generace PlayStation 5 a Xbox Series X do 4K rozlišení s podporou 60fps. Hra běží plynule, neseká se a propady frameratu jsem nezaznamenal ani při střetech s těmi největšími hordami zombií. Co se optimalizace týče, odvedli vývojáři velmi dobrou práci, za kterou je musím pochválit.

World War Z: Aftermath je slušná zábava pro skupinku kamarádů, kteří mají v oblibě zombie apokalypsu. Rozšíření Aftermath dělá z původní hry díky novým úrovním, mechanikám i vylepšené vizuální stránce mnohem lepší zážitek a přibližuje se více ideálu. Je jen škoda několika drobných neduhů a trochu repetetivní hratelnosti, kvůli čemuž nemohu hodnotit o fous výše. Nic ale nemění na tom, že jde o dobrou kooperativní akci, kterou fanouškům žánru mohu doporučit.