Recenzovaná verze: PlayStation 5

A na té kupodivu tyto záležitosti nechybí. V minulém roce poměrně dost překvapil kousek Song of Horror. Nyní však dorazil bez nějakého většího humbuku a reklamy počin od studií Dual Effect Games a Abstract Digital Works, jenž se jmenuje Tormented Souls. Už trailery dávaly tušit, že tady bychom se mohli dočkat hororového zážitku ze staré školy, a toho jsme se opravdu ve výsledku dočkali.

Pojďme se tedy podívat, o co se jedná. Na samém počátku se hlavní hrdinka Caroline Walker vydává do starého nemocnice, aby prošetřila zmizení dvojčat. K její nepříliš velké libosti se záhy probouzí nahá ve vaně a s podivným zařízením až kdesi v hltanu. Jelikož je noc a nejbližší Gastroenterologie je dávno zavřená, tak Caroline tuší, že tohle není úplně v pořádku. Navíc má pásku přes oko a působí velmi zmučeným dojmem.

Pro ty, kteří se navnadili, po slově nahá, mám poměrně nepříjemnou zprávu. Caroline se ihned na začátku obleče a může pokračovat v pátrání. Tedy, pokud se jí podaří vůbec dostat z první místnosti. A sakra, uvědomil jsem si, jak se mám vlastně odtud dostat? Na Tormented Souls je naprosto perfektní to, že hra vám nenapovídá, ale dá se odvodit, jak dané hádanky nebo komplikace vyřešit.

Už v první místnosti jsem se na pár minut zasekl, než mi došlo, jak vlastně otevřít zámek na skříňce. Je to dáno tím, že herní průmysl už neplodí tak náročné hry na přemýšlení, jako tomu bylo dříve. Sám na sobě tak pozoruji, že pokud přijde titul s náročnějšími postupy, tak mi nějakou dobu trvá, než se na jeho vlnu naladím. O to větší zábava pak přichází s jejich řešením, a ještě větší je pak odměna za správné vyřešení.

Jakmile se Caroline dostane ven, tak zjišťuje, že je stále v nemocnici, ale nebude tak snadné se z ní dostat. Odmysleme si fakt, že ve většině hororů nelze žádným způsobem otevřít okno a případně se dostat alternativně ven, ale pokračujme temnou a děsivou chodbou k dalším dveřím. Po pár nepříjemnostech Caroline narazí na podivného kněze a následně už se po chodbách začínají vynořovat odporná monstra, což jsou povětšinou hrozivá torza těla, a to znetvořená na několik způsobů.

Příběh hry se dá předvídat, ale na poměry hororového vyprávění není špatný. V čem však Tormented Souls vyniká, tak je velmi dobrý level-design. Nemocnice Winterlake je v dobrém smyslu naprosto odporná a děsivá, a stará se po celou dobu hraní o tu správnou atmosféru. Ta dost připomíná sídlo Mortonů v Alone in the Dark či Spencer Mansion z Resident Evil. Tormented Souls však využívá systém statického zobrazení. V místnosti či chodbě se tak mění obrazovky podle vašeho pohybu a vždy zabírají jen určitou část z předem daného úhlu. Není to špatné jako vzpomínka na staré dobré časy, ale poněkud to nefunguje v soubojích, ke kterým se dostanu později.

Oproti zmíněným sériím se také může pochlubit dle mého názoru mnohem lepšími hádankami. Zatímco v Resident Evil je zvykem, že například na policejní stanici mají sochu, do níž patří tři emblémy rozházené po celé stanici, které když najdete, otevřete tajný průchod, tak Alone in the Dark zase mělo hádanky, kde bylo potřeba si zapamatovat poměrně dost věcí či symbolů k vyřešení. Tormented Souls na to jde fikaně. Hádanky jsou totiž opravdu LOGICKÉ. Autoři tu nevymýšlí kdejaké blbosti jenom proto, aby hráče na místě pozdrželi. Cokoliv je třeba najít, spustit nebo odemknout, tak má poměrně snadné řešení, jen se nad ním musí hráč zamyslet. Nenaráží tu ovšem na žádné stupidity. Za to velký palec nahoru.

Hra je postavena na tom, že Caroline nesmí strávit moc času ve tmě. Obraz se rozostří a dává příležitost si rozsvítit nebo tiše zemřít v temnotě. Na začátku hry je k dispozici zapalovač, kterým si hlavní protagonistka svítí na cestu. Některé oblasti se na počátku stanou nedostupnými z toho důvodu, že není možné útočit na nepřátele s baterkou zároveň. Musíte tak najít způsob, jak si v těchto lokacích rozsvítit permanentně a tím odbourat tento problém.

Nepřátelé jsou bohužel pro Caroline naprosto imunní na světlo, takže se s nimi musí utkat nebo jim utéct. Tady přichází asi největší kámen úrazu. Útoky monster jsou nepříjemné, ale také dost toporné, co se z hlediska animace týče. Navíc Caroline neumí moc dobře mířit, a tak se stává, že v soubojích vyletí spousta munice naprosto vedle. K dispozici je například pneumatická hřebíkovka, což pro monstra není žádná lahoda, ale také páčidlo.

Hra nabízí zajímavý element, který se dost podobá tomu, co nabízí například The Medium. Caroline občas může projít zrcadlem, čímž se ocitne v jiné době a jakémsi jiném světě, avšak na stále stejném místě. Díky tomu si může otevřít cestu nebo vyřešit určitý puzzle tak, aby se v „normálním světě“ mohla zase posunout o kus dál.

Spoustě hráčů bude určitě vadit jedna věc, a to je absence bossů. V tomto ohledu se Tormented Souls nemohou vytáhnout žádným speciálním monstrem, které by bylo zapamatovatelné. Bossové tu zkrátka chybí a je to vážně škoda. Co se týče nepřátel, tak pokud se poperete s podivným mířením, tak není tak těžké je porazit, protože dávají dost prostoru k tomu, abyste mohli uskočit. Problém může působit kamera, která vždy zabírá jen určitou část místnosti, a mnohdy na nepřítele nevidíte.

Co se týče grafického zpracování, tak musím říct, že jsem vážně nadšený. Ačkoliv se jedná o nezávislý počin a hra zřejmě neměla kdovíjaký rozpočet, tak tvůrci se s tím vypořádali více než obstojně. Tormented Souls je na pohled opravdu pěknou a velmi ostrou hrou. Jediné, co bude kazit dojem, tak je nepovedený a dost laciný dabing, a ještě otřesné filmečky, které vypadají, jako by je autoři vytvořili už před 15 lety. Během hraní jsem nenarazil na žádné vyložené bugy, ale došlo na jedno poškození savů. Poprvé za tu dobu, co mám PlayStation 5 se mi objevila hláška, že byl save poškozen a mám podezření, že šlo o chybu hry a nikoliv konzole. Autorům budiž ke cti, že pravidelně vydávají i drobné updaty a hru ještě vylepšují. V tomto případě mě nakonec zachránila cloudová technologie, ale vrátila mě o notný kus zpět.

Hra Tormented Souls je naprosto ideální záležitostí pro ty, kteří mají rádi staré hororovky s velmi dobrou atmosférou. V puzzlech je mnohem lepší než její konkurenti a strádá jen absencí bossů a krkolomným soubojovým systémem. Na první dohrání to bude zhruba 5 hodin děsivé zábavy. Na trhu takové hry zkrátka chybí, protože se jim mainstream vyhýbá jako čert kříži. Pokud chcete opravdu netradiční a kvalitní zážitek, tak vůbec neváhejte s pořízením.