Na první pohled se může Puppeteer jevit jako klon populárního LittleBigPlanet, ale pod povrchem se skrývá daleko více, což je vidět už z podání příběhu. Ten sleduje malého chlapce jménem Kutaro, kterého vezme zlý Moon Bear, jemuž slouží, utrhne mu hlavu a hodí do hladomorny. Zde ovšem není konec, začíná totiž velké dobrodružství, které je plné čarodějnic, pirátů, čarodějů, princezen, vodních panen, nadpřirozených sil a nejrůznějších nepřátel, aby hlavní hrdina porazil zlého tyrana a pochopitelně i našel svoji ztracenou hlavu. Prostě klasická pohádka, trochu cinknutá muzikálem, s naprosto skvělým podáním, jedinečným humorem, u něhož se budete bavit po celou dobu hraní. Je až neuvěřitelné, že si Puppeteer udržuje skvělé tempo po celou dobu hraní, jen těžko byste hledali nějaké hluché místo. Všemu určitě pomáhají i skvěle zahrané postavy, na které během hraní narazíte, některé si doslova zamilujete, a jen těžko se budete s celým světem loučit. To je možná i největší mínus celé hry, že vše jednou končí, protože u tohohle je jakákoliv herní doba krátká.

LittleBigPlanet jsem na začátku nezmínil jen tak, protože Puppeteer je mu hodně podobný, co se týče herního stylu. Také tu máte roztomilého hlavního hrdinu, který je snad klonem populárního Sackboye, no a dokonce je tu stejný pohled na celkově dění, a ostatně i ovládání je dost podobné. Podobnost nekončí i v možnosti používání rozmanitých masek, které budete postupně během hraní sbírat. Na rozdíl od LittleBigPlanet, kde masky byly jen čistě vizuální záležitostí, to v Puppeteer je hlavní hrdina používá k odemykání speciálních částí levelů, kde se ukrývají nejrůznější bonusy, které rozhodně neodmítnete. Možná bych i řekl, že hledání skrytých lokací a hrátky s maskami je polovina celé zábavy. Každá z masek má i své jedinečné animace, které určitě budete chtít vidět. Právě zde je možná nejvíce vidět, jak vývojáři ke všemu měli doslova puntičkářský přístup. Ještě je nutné zmínit, že masky vám vždy ukazují i počet životů, maximálně můžete mít tři, když vám dojdou, je konec a vracíte se k checkpointu. Ty jsou celkem inteligentně rozmístěny, takže moc velkou část nikdy neopakujete.

S hlavním hrdinou běháte po rozmanitých světech, přičemž každý má svoje jedinečné pasti, chytré hádanky, jejichž řešení nikdy neomrzí, i nepřátele, vždy vás bude čekat něco naprosto nového, neokoukaného. Dynamicky měnící se levely za pochodu jsou poté dost možná největší devízou Puppeteer, navíc vás jistě ohromí naprosto parádní design, kterému jen málo chybí k naprosté dokonalosti. Rozmanitosti a neustálé zábavě jistě dopomáhá i postupné učení nových schopností, kdy na začátku umí hlavní hrdina jen skákat, no a v pozdějších fázích dostane do rukou nůžky, s nimiž dokáže likvidovat protivníky ale i se prostříhat levelem dál. Nůžky jsou sami o sobě originálním předmětem, který budete používat hodně často, a stanou se doslova vaším společníkem, na něhož se vždy můžete spolehnout. Ovládání nůžek je po celou dobu hraní jednoduché, prakticky stačí mačkat jen čtvereček a páčkou udávat směr, kam zrovna stříhat. Ono ostatně ovládání celkově je zde maximálně jednoduché a intuitivní. Nůžkami ale nic nekončí, protože další schopnosti na sebe nenechají dlouho čekat, a hra vám je postupně odemyká, až do závěru.

Když se vždy prokoušete levelem, většinou vás čeká závěrečné střetnutí s nějakým tím bossem. Souboje s těmito většími protivníky jsou tím nejlepším, co Puppeteer nabízí, protože na každého musíte vždy použít trochu jinou taktiku, takže se souboje neopakují a jsou rozmanité jako zbytek hry. Jen bych tedy ocenil, pokud by závěrečná část každého souboje byla zvládnuta o něco lépe, protože jednoduché quick time eventy, které snad ani nejde zkazit, moc nepotěšily.

Herní doba Puppeteer záleží na schopnostech hráče, protože sice se může zdát, že jde o hodně jednoduchou záležitost, ale některé pasáže vyžadují větší snažení a hlavně trpělivost. Každopádně mi hra zabrala na první dohrání nějakých deset hodin, což není málo, navíc je tu hodně prostoru pro opakované hraní. Jednotlivé levely si můžete dát po dohrání znovu a v nich sbírat třeba další hlavy do sbírky. Dokonce má každý level jednu skrytou část, kterou jen tak neodhalíte. Znovuhratelnost je tak u Puppeteer vysoká, a jsem si jist, že budete hrát do té doby, dokud vše nevysbíráte, no a to bude i několik dní trvat. Tady tedy vládne naprostá spokojenost, protože za své peníze dostanete hodně muziky.

Vývojáři pro hráče, kteří mají rádi kooperativní hry, připravili i lokální režim pro dva. Nečekejte ale, že se s kamarádem chopíte dvou hrdinů. Hrdina je pořád jen jeden, přičemž druhý hráč se chopí pomocníka, který následně prozkoumává level, nachází herní měnu či další masky k nasazení. I když je kooperativní hraní zde jen jako bonus, rozhodně se ho vyplatí vyzkoušet, protože hraní ve dvou je jednak zábavnější, no a druhý hráč vám navíc i kolikrát pomůže s pořádným průzkumem levelu. Jen tedy doplním, že když hrajete sami, pomocníka ovládáte rovněž vy, jen druhou analogovou páčkou.

Co vás rozhodně zaujme u Puppeteer na první pohled, je originální stylizované vizuální zpracování, díky němuž vše vypadá jako scéna v divadle, a je tak navozena naprosto jedinečná atmosféra, jakou jste ještě u žádné hry nasát nemohli. Grafika navíc má spoustu nádherných detailů, vše je krásně animováno, takže jen těžko budete hledat něco, co by vadilo. Vše navíc běží parádně, framerate nikdy neklesá, ani jsem si nevšiml žádných jiných technických problémů. Na skvělé úrovni je i soundtrack se spoustou pěkných skladeb, vývojáři si navíc vyhráli i s dabingem jednotlivých postav, který je přímo parádní a snese ty nejpřísnější měřítka. Audiovizuální zpracování jen podtrhuje jedinečnost této hry. Jen je možná škoda, že se Sony nerozhodla pro lokalizaci, protože zvláště tato hra by si ji určitě zasloužila. Angličtina zde totiž není nejlehčí, no, a pokud ji dobře neovládáte, přijdete o docela dost zábavy. Nepřítomnost české lokalizace je o to horší, když uvážíme, že hra je cílena hodně na mladší hráče.

Když už jsme si pomalu začínali myslet, že v žánru plošinovek nemůže vzniknout nic originálního, přišli vývojáři z japonského studia Sony a naservírovali nám Puppeteer. Nejen, že hra přetéká originalitou, ale i se skvěle hraje, má spoustu jedinečného humoru a okouzlující zpracování, které si zamilujete na první pohled. Rozhodně jedna z nejlepších plošinovek za poslední roky, a tak trochu i skvělá pozvánka na to, co nás bude čekat v následujících letech na Playstationu 4. Puppeteer je hra, která si zaslouží místo ve vaší sbírce více, než cokoliv jiného.