Moss: The Forgotten Relic

Recenzovaná verze: PlayStation 5 Pro

První Moss mě v roce 2018 učaroval svoji líbivou vizuální stránkou, pohádkovou atmosférou a roztomilým hrdinou, kterým je myšák Quill. Šlo o příjemnou 2.5/3D akční plošinovku, v níž Quill prozkoumával krásně navržené a rozmanité úrovně, bojoval skrze jednoduchý, ale uspokojivý soubojový systém s protivníky, většinou brouky, a zároveň musel řešit jednoduché logické hádanky. Hlavním cílem pak byla záchrana strýce Arguse, jehož věznil děsivý had na svém hradu. Moss byl pěknou ukázkou, jak může velmi dobře plošinovka fungovat ve virtuální realitě, protože ačkoliv byl hlavním hrdinou Quill, neustále na něj hráč v jeho svět dohlížel z pohledu čtenáře pohádkové knížky. Pomáhal mu třeba přitahováním plošinek, otevíráním dveří a dokonce ho i léčil, když mu neřádi uštědřili nepěkné poškození. Z hráče a Quilla se tak stala ve výsledku dobře sehraná dvojka.  

Moss: Book II, jak už název napovídá, je přímé pokračování, které začíná přesně tam, kde první díl skončil. Hlavním hrdinou je tedy opět myšák Quill, jenž zjistí, že hrad Arcana, kde byl držen jeho strýc, ukrývá obrovské nebezpečí pro celý svět. Tentokrát je proto před ním mnohem těžší a větší úkol, který je doprovázen více filmečky a vůbec lepší prezentací. Moss: Book II je celkově větší a je vidět, že vývojáři v něm mohli naplno přenést svoji vizi. Hlavní hrdina Quill dostal spoustu nových schopností, třeba dash pro daleké úskoky, díky nimž se dostane do dříve nedostupných míst, nebo možnost stavět z květin mosty či lézt po stěnách. Propracovanější a složitější jsou i hádanky, byli přidáni noví protivníci a nechybí ani souboje s bossy, kteří v prvním dílu chyběly, a nutno dodat, že jsou dobře zpracované. Vývojáři dokonce přidali i více zbraní, mezi nimiž je třeba obrovské kladivo. Moss: Book II se nesnaží přinést nějakou revoluci, ale je velmi dobrou evolucí, na níž je vidět zlepšení v každém ohledu.

Jak už jsem zmínil výše, přenést hru, která vznikla od základu pro VR headsety, není nikdy nic jednoduchého, ale u Moss: The Forgotten Relic se tento převod prakticky bezchybně povedl. Sice si pořád myslím, že verze pro virtuální realitu dokáže hráče lépe vtáhnout do pohádkového světa, protože je jeho přímou součástí a vidí vše z vlastních očí. Navíc vidí měřítko světa a oproti němu opravdu prťavého hrdinu, jemuž chce o to více pomoci v jeho údělu. Verze pro klasické konzole se ovšem hraje dobře a vlastně byste možná během hraní ani neřekli, že byly hry Moss určeny pro VR headsety.

Ovládání je jednoduché, jako u většiny podobných plošinovek. Hlavního hrdinu ovládáte přímo skrze levou analogovou páčku a několika akčními tlačítky provádíte úkony jako sek mečem nebo skok, zatímco pravou ovládáte prakticky svoji vlastní ruku. Když s ní najedete na nějaký předmět, s nímž je možné interagovat, a později i dokonce na protivníky, můžete ho stisknutím R2 uchopit a přesunout. Na začátku je nutné si chvilku na tuto synchronizaci zvykat, ale je to otázka opravdu jen pár minut. Ovládání je v tomto intuitivní a neměl jsem s ním žádný problém.

Trochu horší je to s kamerou. Hry Moss mají pevně danou kameru na scény, přičemž občas Quill někam zaběhne, kde na něj není vidět. U VR verze to šlo vyřešit tím, že jste se naklonili, abyste hlavního hrdinu znovu viděli, ale to není u portů pro klasické konzole možné. Sem tam se sice zeď zprůhlední, hlavně ve druhém dílu, abyste viděli, kde se Quill nachází, ale jsou často i místa, kde nikoliv, a pak jen hádáte, kde se nachází a jestli danou cestou může projít. Tohle mohli vývojáři trochu lépe vyřešit, naštěstí takových pasáží je spíše méně než výše, takže na celkový dojem mají jen menší vliv. Kromě kamery mi trochu vadilo i těžkopádnější přehazování zbraní v rámci druhého dílu. To můžete provádět skrze kruhové menu, které je dle mého názoru nepoužitelné, ale také tlačítka na D-padu. Skrze ně si můžete sice zbraně rychle vybrat, ale přišlo mi, že až příliš často v akci hra výběr nereflektovala a já tak následně mačkal vše, abych zbraň přepnul. Když je hra v klidu a nic se neděje, přepnutí zbraně není problém, ale v akci hra moc neposlouchá.

Hry Moss nejsou nějak extra dlouhé. První díl dohrajete za nějaké tři nebo čtyři hodiny, podle toho, jak moc se budete zdržovat průzkumem, druhý je o něco delší. K opakovanému hraní moc velký motiv nemáte, pokud nechcete vysbírat všechny svitky, brnění pro hlavního hrdinu v rámci druhého dílu, které mají jen kosmetický charakter, případně vysbírat trofeje/achievementy. Ty nejsou oddělené podle dílů, jako tomu bylo u VR originálů, ale v rámci jedné sady, takže počítejte jen s jednou platinovou trofejí na PlayStationu 5. Celkově vám tedy Moss: The Forgotten Relic vystačí na nějakých deset hodin. To není špatné, zvláště když přihlédnete k ceně. Vývojáři si za tuto kolekci říkají jen 450 Kč, což je naprosto parádní cena vzhledem ke kvalitě obou her.

Vizuálně vypadají obě hry moc pěkně, lépe než ve virtuální realitě, protože mohou těžit z plnohodnotného 4K rozlišení. Prostředí je díky tomu ostré, ačkoliv sem tam dojem trochu kazí textury v nižším rozlišení, hlavní hrdina ještě roztomilejší a hezčí jsou i všelijaké efekty. Já hrál hry na konzoli PlayStation 5 Pro, kde běží naprosto bezproblémově v 60 snímcích bez načítacích obrazovek. Předpokládám, že tomu tak bude i na ostatních platformách, ostatně zase tak moc náročně nevypadají.

Na začátku jsem měl trochu strach, jak port mých oblíbených plošinovek z VR headsetů pro klasické platformy dopadne, ale ten nakonec nebyl na místě. Vývojářům se porty povedly. Pohádkový svět myšáka Quilla dokáže pořád potěšit i bez VR efektu, stejně jako zábavné hádanky, pěkný design světa nebo v rámci druhého dílu i povedené souboje s bossy. Ovládání se pro klasický gamepad povedlo vyladit, takže se obě hry příjemně hrají. Jen sem tam zazlobí trochu kamera, s níž si vývojáři mohli více pohrát, stejně tak mohli zapracovat na intuitivnějším přehazování zbraní v rámci druhého dílu. I vzhledem k ceně si proto mé doporučení Moss: The Forgotten Relic jednoznačně zaslouží.