Asi nejdůležitějším režimem ve většině her je singleplayer, v našem případě Story mód. Když jsem si ho poprvé pustil, dost jsem jako člověk ne moc neznalý Kirbyho světa přemýšlel, jaký příběh nabídne a jestli bude stát za moji pozornost. Tady bych to hned celé zastavil, protože bavit se o nějakém příběhovém režimu asi není moc na místě. Faktem totiž je, že příběh se točí kolem krále Dedeho, který je unesen, a vy se ho vydáváte hledat, čímž je celá zápletka ve své podstatě uzavřena. Prakticky proplouváte jednotlivými světy, kde před každým soubojem s bossem vidíte, jak je král Dede znovu unesen neznámým únoscem o svět dál. Tento způsob honění hlavního protivníka a záchrana Dedeho se nezmění do samotného závěru. I tak si ale myslím, že Kirby zrovna není ten typ hry, kde příběh hraje důležitou roli, protože jak většina z vás ví, jedná se o 2D plošinovku. Ostatně podobným způsobem funguje vyprávění v Mario hrách, kde vývojářům prochází, takže nevidím důvod, proč by si měl zrovna tady někdo stěžovat na jednoduchý příběh a formu, jakou je podán.

Příběhový režim je klasicky rozdělený do jednotlivých světů, které ovšem nejsou jako v jiných převážně Nintendo hrách pouze z určité oblasti. Abychom si to uvedli na příkladu, tak například svět 3 nazvaný Old Odyssey obsahuje první úrovně v jakémsi fantasy prostředí a od druhé poloviny se přenese do prostředí ledovců a hor. Nikdy se tak nestřídají postupně klasické lokace – zimní, poušť a tak dále. Může se zdát, že díky tomuto systému je hra rozmanitější, ale to zase není tak moc pravda, protože někdy je jeden level podobný tomu, jako v jiném světě, což má i za následek, že se hodně pletou. Raději mám nějaký řád v levelech, který zde chybí. Nic ale nemění na tom, že design levelů je v rámci žánru kvalitní, prostě Nintendo standard, na který je asi každý zvyklí. Každopádně každý ze světů obsahuje 5 až 6 úrovní, 1 boss úroveň a 1 extra úroveň, kterou můžete odemknout za získání všech slunečních kamenů v daném světě (k těm se dostaneme později).

Celkem si budete moci zahrát přes 40 úrovní, z nichž každá zabere v průměru mezi 10-15 minutami, a to i při větším průzkumu, kdy sejdete mimo hlavní cestu. Ptáte se jistě, jak je to ve 2D hře možné? Celkem jednoduše, protože skrz dveře prostoupíte do jiné části a v ní většinou vyřešíte nějaký menší puzzle. Těch je ve hře poměrně dost, ale žádný z nich není těžký, protože jak je asi každému jasné, Kirby je mířen spíše na menší publikum, což je opravdu dosti poznat i na samotné obtížnosti, která má do takového Maria nebo jeho opičího kolegy dost daleko. Nízko posazená obtížnost bude vadit především zkušenějším hráčům, pro které tak nový Kirby není žádnou výzvou.

Hratelnost a následná znovuhratelnost je velmi často dotazovaným předmětem snad u každé hry a to hlavně z toho důvodu, aby hráči věděli, jestli právě zde najdou to, co od ní očekávají. Sám jsem na začátku napsal, že jsem v prostředí Kirby her poměrně nováčkem, i když jsem si sem tam k některé z jeho předchozích výprav přičuchl. Co mě na první pohled zaujalo způsob, jakým získává Kirby své speciální schopnosti (pamětníci si vzpomenou na Kirby´s Return to Dream Land). Při průchodu úrovněmi můžete nasávat téměř vše, a to následně střílet po nepřátelích ve formě projektilu. To ovšem není vše, protože na scénu přichází systém, se kterým se staří mazáci už určitě setkali. Jedná se o speciální schopnosti získané nasátím protivníka, takže Kirby bude moci používat ohnivou či ledovou magii, šípy, výbušné bomby či se z něj stane zápasník. Těchto forem je ve hře poměrně hodně a nejednou je musíte aktivovat, abyste se dostali do speciálně umístěných vedlejších cest, kde se můžete schovávat sluneční kámen nebo přívěšek na klíče. Tyto speciální schopnosti se starají o hlavní zábavu a jejich používání jen tak neomrzí.

Při průchodu úrovněmi se také občas setkáte s menšími bossy, kteří budou mít svůj vlastní ukazatel životů a jejich likvidace bude o něco složitější než u obyčejných monster, ale popravdě, zase tak velkým problémem ve výsledku nejsou. U nového Kirbyho se mi ovšem hodně líbil způsob, jakým si vývojáři hrají s 2D úrovněmi. Ty jsou občas vytvořeny tak, že v dálce vidíte alternativní cestu, do níž se můžete dostat díky speciální hvězdě. Tento systém poměrně osvěžuje, abyste nešli jen z bodu A do bodu B. Krom tohoto přemisťování se navíc dostanete i do částí, kde použijete kanón nebo dlouhou tyč a čistíte či odkrýváte speciální věci na druhé cestě, které by jinak nebyly přístupné. Krom zmíněných schopností můžete v určitých úrovních narazit na speciální ovoce, po jehož snězení získá Kirby schopnost supernovy – jinými slovy pohltí vše, co mu přijde do cesty. Tím pádem už nebude záležet, na jak velkého nepřítele narazíte, nebo jak velká překážka před vámi stojí, protože pak Kirby spolknete vše, co mu vstoupí do cesty. Získání této schopnosti rovněž zahrnuje i odlišný design levelu, který se v tu chvíli stává mnohem otevřenějším a akčnějším, jelikož nebude potřeba se příliš zastavovat a přemýšlet nad tím, jak se vlastně dostat dál. Rovněž se takto dostanete do míst, kde můžete využít kinetiku předmětů, které po nasátí vyletí a zničí zeď, za níž se skrývá nová cesta nebo nějaký ten bonus. Jak asi vyčtete z předchozích řádků, příběhové dobrodružství v novém Kirbym se dobře hraje a je zábavné až do posledního levelu, v němž se utkáte se závěrečným protivníkem.

Jak jsem dříve zmínil, v každém kole se nacházejí sluneční kameny a také přívěsky na klíče, které můžete sbírat. Zatímco počet kamenů můžete sledovat na mapě ještě dříve, než do dané úrovně vstoupíte, tak přívěsků je ve hře opravdu velké množství a sám nevím, na jakém čísle se jejich počet zastaví. Už při prvním průchodu hrou jsem se na sluneční kameny příliš nezaměřoval, tak jsem jich našel asi 70 z celkového počtu 100 (mezi těmi chybějícími jsou započteny i ty, které získáte v extra levelech, jenž musíte odemknout), což poměrně vykresluje situaci s obtížností hry, protože většinu z nich opravdu nebylo těžké najít, což byla velká škoda. S přívěsky je situace téměř stejná, avšak kvůli množství je můžete sbírat v podstatě do nekonečna.

Herní doba ve story módu se pohybuje okolo 7-8 hodin, a to včetně toho, že najdete většinu předmětů už při prvním průchodem. Čas tedy není rozhodně žádný zázrak, ale na druhou stranu je nutno říci, že je ve hře hned několik dalších režimů, které herní dobu prodlouží, takže nebude ve výsledku až tak velkou překážkou, jak by se na první pohled mohlo zdát. Osobně jsem už při prvním setkání s touto hrou přemýšlel, co si mám představit pod pojmem Triple Deluxe – neměl jsem o hře žádné informace. První mě napadly myšlenky jako 3x více obsahu a tomu odpovídající herní doba a zábava. To se mi po vstupu do hlavního menu splnilo, protože hned na startu jsem měl otevřený jak příběhový režim, tak i dva vedlejší. I když nevím, zdali zde mohu říci vedlejší, protože jsem byl z obou těchto módů hodně zklamaný a jejich zahrání/dohrání je otázkou cca 30 minut. Ano, slyšíte dobře. V prvním případě se jedná o bojovou hru ve stylu Super Smash Bros. a v tom druhém pak o rytmickou hříčku.

Co se bojovky týče, tak jak asi očekáváte, můžete si vybrat svého bojovníka, kterým není nikdo jiný než Kirby, avšak postava se liší podle skillu, které ve hře normálně měníte. S touto postavou se pak musíte probojovat několika úrovněmi, v nichž se zvyšuje počet nepřátel, až do posledního kola, kde se setkáte se svým zlým/stínovým dvojníkem. Ačkoliv se režim na papíře může zdát jako zábava (pro někoho), tak jsem osobně tomuto režimu věnoval asi dvě dohrání a byl docela frustrován tím, co jsem zažil. V tu chvíli jsem však netušil, že podobná “katastrofa“ mě čeká i v onom rytmickém režimu. Ten totiž obsahuje pouze 4 úrovně, z nichž tu poslední odemknete dohráním těch předchozích na zlato. Úkolem je skákat po bubnech a za pochodu sbírat hvězdy, které jsou v rozdílných výškách, což závisí na tom, jak moc se odrazíte. V průběhu se rovněž musíte vyhýbat nepřátelům, protože jste samozřejmě limitování zdravím, avšak dost dobře si nedokážu představit, proč nám autoři něco takového naservírovali a jestli jsme se provinili něčím, za co nás chtějí trestat. Možná je tento problém pouze na mojí straně, ale nemyslím si, že se jedná o režimy, kterým by někdo věnoval víc než jedno či dvě zahrání, a to je rozhodně mínus. Raději měli vývojáři svoje úsilí věnovat vytvoření dalšího světa.

Mnohem zajímavější jsou dva další režimy, které odemknete po dohrání story módu. Prvním je Aréna, kde se postupně budete utkávat s jednotlivými bossy a musíte jich v řadě porazit, co nejvíce. Ačkoliv se může jevit tento mód podobný tomu soubojovému, tak vychází ze story módu a souboje s bossy jsou o mnoho zajímavější a záživnější, než ty proti vašim dvojníkům, kteří jsou pořád stejní. Druhým režimem je Dedede´s Tour, kde se ujmete krále Dededeho jako hratelné postavy a budete si s ním moci projít celý story mód znovu navíc obohacený o time attack režim.

Po grafické stránce se opět dostáváme do pozitivnějších vln toho, co nám Kirby přináší, protože tady se autoři docela vyřádili a přinesli nám opravdu velmi pěknou grafiku, která míří hlavně na menší publikum. Jednotlivý kontrast levelů, hloubka a provedení je opravdu velmi povedená a musím říci, že hra působila uklidňujícím dojmem. Tento fakt samozřejmě podtrhuje i hudba, stejně jako celý soundtrack. Kirby se tak stal i díky své jednoduchosti, vizuálnímu ztvárnění a hudebnímu doprovodu odpočinkovou záležitostí na večery, při kterých jsem mohl v klidu relaxovat, protože na rozdíl od konkurenta Maria vás ušetří od momentů, při nichž váš pohár trpělivosti velmi snadno přeteče (nebo aspoň ten můj).

Kirby: Triple Deluxe rozhodně není špatná hra, ale ani se neřadí mezi špičku, kterou okupují hry s Mariem a Luigim nebo Donkey Kongem v hlavní roli. Nový Kirby osloví především menší publikum, což je dáno nízko posazenou obtížností, ale samozřejmě ani fanoušci nebudou zklamáni, i když si po dohrání možná řeknou, že mnohé z toho, co vývojáři servírují, už v minulosti nejednou viděli. Nový Kirby ale jistě dodá několik hodin solidní zábavy a pomůže zaplnit čas nudných večerů, při kterých nevíte co s časem.