První dojmy: Fire Emblem: Fortune's Weave má nakročeno stát se dalším skvělým dílem série

Nejnovější díl oblíbené série zavede fanoušky zpět do světa představeného ve hře Fire Emblem: Three Houses z roku 2019. Tentokrát se podíváme do říše Dagdan, prosperující země ovládané bohy, kde se vše točí kolem velkolepých Hrdinských her (Heroic Games). Těch se účastní nejrůznější hrdinové s vlastními motivy, přičemž jejich cílem je vydržet až do samotného závěru a stanout na stupni vítězů. Odměna je totiž více než lákavá – vládce známý jako Divine Sovereign vítězi splní jedno libovolné přání. Právě tohle jsme se dozvěděli z prvních dvou trailerů, přestože už ten druhý naznačil, že Hrdinské hry jsou jen součástí mnohem většího a temnějšího příběhu. A právě ten začíná odhalovat už úvodní prolog.

Nebudu zabíhat do podrobností, ostatně ani nemohu, a raději přeskočím rovnou k první kapitole, v níž se ujímám chlapce jménem Cai z vesnice Ribeira. Ten zde žije poklidný život pouze se svým otcem, protože jeho matka je opustila, když byl ještě velmi malý. Není proto divu, že se čas od času vyptává, jaká byla, jak vypadala nebo jaký člověk vlastně byla. Vývojářům stačilo jen několik dialogů, abych si k oběma vytvořil silný vztah a začalo mi na nich záležet. Totéž platí i pro Caiovy kamarády, kteří ho doprovázejí do hlavního města Dagsion. Mezi nimi nechybí například zrzavý lukostřelec Peter nebo mladá dívka ovládající magii. Jak asi čekáte, po příchodu do města se vše rychle zvrtne. Caiův otec je uvězněn a hrozí mu krutý trest. Hlavního hrdinu proto napadne přihlásit se do Hrdinských her a pokusit se vybojovat svému otci svobodu.

Už z prvních hodin mě zaujaly citlivě napsané, místy až emotivní dialogy i charismatické postavy. Ať už jde o samotného Caie, jeho přátele nebo další hrdiny, které hra postupně představuje, většinu z nich jsem si rychle oblíbil. Stejně jako v předchozích dílech lze mezi postavami prohlubovat vztahy prostřednictvím společných dialogů. Jak velký vliv budou mít na příběh nebo samotnou hratelnost, je ale po několika prvních hodinách ještě těžké odhadovat. Příběh má zatím velmi dobré tempo, přestože představuje větší množství důležitých postav. Velmi se mi líbí také jeho prezentace s nádherně zpracovanými filmečky, které musely stát nemalé prostředky, stejně jako působivá hudba a profesionální dabing.

Samotné rozlehlé město na mě od první minuty dýchlo správnou gladiátorskou atmosférou, která mi připomněla film Gladiátor režiséra Ridleyho Scotta. Celé město doslova žije blížícími se Hrdinskými hrami a ve chvíli, kdy jsem poprvé vstoupil do obrovského kolosea, mi přeběhl po zádech příjemný mráz. Svým zasazením i tématy se Fire Emblem: Fortune's Weave výrazně liší od svých předchůdců a celé sérii dodává svěží nádech. Několikrát jsem si už mohl vyzkoušet i samotné bitvy v koloseu a zatím na mě působí opravdu epicky. Do střetů se zapojují početné armády na obou stranách, přičemž hlavního hrdinu a jeho družinu v tu chvíli podpoří i hostující postavy, které se k němu v danou chvíli připojí.

Po prvních deseti hodinách hraní mohu říct, že se hra zatím dělí na dvě hlavní části. V té první postupujete hlavní příběhovou linií, kdy mezi jednotlivými hlavními událostmi dostáváte omezený čas na průzkum města a hlavně jeho okolí, plnění vedlejších úkolů pro NPC postavy, nákup vybavení nebo najímání nových hrdinů do své družiny. Zdá se, že i v tomto ohledu bude hra stejně robustní jako její předchůdci. Druhou část tvoří tradiční tahové souboje na mřížce, během nichž ovládáte své jednotky, přesouváte je po mapě a udělujete jim příkazy k útoku. Základy zůstaly velmi podobné předchozím dílům. Vrací se například opotřebovávání zbraní při používání speciálních schopností Combat Arts. Novinkou jsou naopak silné útoky Blaze Arts, které dokážou zasáhnout hned několik protivníků najednou, ovšem za cenu části zdraví hlavního hrdiny. Na bojišti jsem si všiml také nových prvků prostředí, jako jsou překážky nebo speciální dlaždice umožňující léčení či poskytující větší šanci na zablokování nepřátelského útoku. Už během prvních hodin mi tak hra ukázala několik nových taktických možností, se kterými bude potřeba v bitvách počítat.

Průzkum oblastí a souboje na klasické mřížce nejsou zdaleka vše, co nový díl oblíbené série nabízí. Už záhy mi byly představeny dungeony, které mi připomněly ty z Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia. V nich se ujmete postav z pohledu třetí osoby a prozkoumáváte menší 3D lokace, rozbíjíte dřevěné bedny kvůli surovinám a dalším předmětům, otevíráte truhly a zároveň se střetáváte s protivníky potulujícími se po okolí. Boje s nimi se neodehrávají na mřížce, ale připomínají klasická tahová japonská RPG, jako jsou série Final Fantasy, Dragon Quest či Persona nebo loňský hit Metaphor: ReFantazio. Po kontaktu s nepřítelem se hra přepne do samostatné arény, kde ovládané družině udělujete příkazy v tahových kolech. Zajímavostí je, že pokud protivníka při průzkumu nejprve zasáhnete, začne následný souboj s drobnou výhodou na vaší straně v podobě úvodního útoku zdarma. Tyto střety příjemně zpestřují hratelnost a zatím dobře doplňují klasické strategické bitvy na mřížce. Doufám jen, že se v nich budou postupně odemykat další možnosti a mechaniky spolu s tím, jak budou hrdinové získávat nové schopnosti. Právě na to jsem během dalších hodin hraní docela zvědavý.

Na Fire Emblem: Fortune's Weave jsem se těšil i proto, že jsem byl zvědavý, jak velký technický posun série udělá, když byla od základu vyvíjena pro novou konzoli Nintendo Switch 2. Pokud mohu soudit podle prvních hodin hraní, rozhodně mě hra v tomto směru nezklamala. Klasické 3D prostředí s anime stylizovanými postavami s povedenými animacemi vypadá velmi pěkně, zvláště když se může opřít o 4K rozlišení. To hře při hraní na televizi opravdu sluší, protože obraz je krásně ostrý a vyniknou i ty nejmenší detaily. Vizuální stránce se budu podrobněji věnovat až v recenzi, ale už teď mám jednu výtku. Je trochu zklamáním, že hra běží pouze ve 30 snímcích za sekundu, takže si menší plynulosti a zadrhávání všimnete. Hlavně během průzkumu světa nebo procházení dungeonů. Zdá se, že právě zde vývojáři narážejí na limity výkonu konzole Nintendo Switch 2.

V současnosti mám za sebou zhruba deset hodin hraní, které mi posloužily k sepsání těchto prvních dojmů. Ačkoliv jsem zatím pouze poškrábal povrch nového díla studia Intelligent Systems, hraní jsem si velmi užil. Příběh má dobré tempo, postavy jsou natolik zajímavé, že jsem si k nim rychle vytvořil silné pouto, nové prvky v soubojovém systému příjemně oživují známou hratelnost a potěšila mě i přítomnost dungeonů, které přidávají další dávku rozmanitosti. Fire Emblem: Fortune's Weave zatím působí jako výrazná evoluce série, která má našlápnuto stát se jednou z nejlepších her letošního roku. A teď mě omluvte – je čas vrátit se ke hraní.