I Am Alive

preview•pondělí 2. března 2009•Petr Strecker•

Zdroj: Ubisoft

Herní trh dnešní doby je už celkem silně přesycen stálým žánrem her, jako jsou například FPS akce, závodní hry a jim podobné. Každá pátá hra na trhu se honosí označením „nejdivočejší akce“, případně jiným, neméně odvážným titulkem. Jen v posledních několika měsících se na nás valí téměř nekonečné přívaly těchto her, přičemž mezi nimi koukají jisté originální tituly, které však v mnoha případech ihned upadají do zapomnění. Ubisoft počítá později v tomto roce s vydáním své nové a svým způsobem celkem zajímavé hry I Am Alive, která se inspiruje apokalyptickými filmy jak doby moderní, tak minulé. Čeká nás tedy spousta porovnávání, vývojáři si berou inspiraci z katastrofických filmů jako Den poté, Cloverfield, Já Legenda a spousty dalších. Dobře, uznávám, poslední dva jmenované filmy sice dějově hru ani zdaleka nepřipomínají, atmosférou jsou však téměř na stejné úrovni.

Ráno jako každé jiné, první cesta vede u většiny lidí do koupelny, případně na toaletu. Snídaně a hurá do práce/školy. Během cesty vás však nepostihne zácpa (ať už dopravní, nebo jiná), ale zemětřesení, které udělá z města kůlničku na dříví. Přesně to se stalo Adamu Collinsovi, sedmadvacetiletému řadovému občanovi města Chicago, které se dneska pyšní necelými deseti miliony obyvatel a životem na vysoké úrovni. Právě tímto městem zamává neznámo kým / čím vyvolané zemětřesení o síle 10,3 Richterovy stupnice. Asi si dokážete představit, co se stane s budovami a vlastně celou statikou města. Náhle se neutuchající město plné života mění v trosky, ze kterých se snaží hromady lidí dostat tou nejbezpečnější cestou. Ejhle, z města se stává ostrov, který je naprosto nepřístupný po souši, a tak se začínají dávat dohromady první přeživší v kempech. Hru vidíte z pohledu první osoby, což zaručuje pohled na zkázu přímo očima Adama, a to může působit jako velice vzrušující, zároveň je však nutné počítat s jistými úskalími, která s sebou tento systém přináší. Po vzoru Mirror’s Edge se tak budeme prohánět troskami budov, abychom našli alespoň nějaké suroviny nutné na přežití. V Adamově zájmu přežít však tkví něco jiného. Jde o jeho přítelkyni, která tam někde stále může být, a potřebuje pomoc. Je to totiž křehká žena. Nemusíte chodit daleko, abyste si všimli, jaké jsou lidé bestie, místy postrádající i to nejzákladnější svědomí. Podívejte se například necelých sedm let zpět na zaplavenou Prahu, kdy lidé potřebovali pomoc, přičemž ostatní ještě stihli rabovat opuštěné domy. Toho samého se dočkáme i v I Am Alive. Jelikož se zásoby ve městě začnou pomalu ale jistě ztenčovat, lidé jsou schopni pro získání kousku čisté vody udělat cokoli. Proto se setkáte i s vraždami a přepadeními, které se postupem času začnou stávat denní rutinou. Všichni chtějí přežít a dočkat se vytoužené pomoci, která je však v nedohlednu, stejně jako náznaky jejího příchodu. Interakce s lidmi se stane vaší prioritou. Po městě se totiž začnou tvořit frakce ať už uzavřených skupin, tak uprchlické tábory přeživších obyvatel zdecimovaného města. Proto dojde i na obchodování a smlouvání. Lidé, kterým pomůžete na svých toulkách po městě, se budou postupem času hromadit právě v táborech a budou vám také k něčemu sloužit. Zatím jsou jisté náznaky toho, že čím více obyvatel takto najdete a zachráníte, tím větší šance, že si někdo všimne vašich činů a přijde vám na pomoc. Bohužel vše nebude tak růžové, jak se může na první pohled zdát. Souboje, potažmo celý bojový systém v této hře těží zejména ze soubojů tělo na tělo, případně nůž na tělo, trubka, či jiná zbraň, kterou můžete vzhledem ke stavu města najít na každém rohu. Proto může i jako kvalitní omračovadlo posloužit třeba i dopravní značka, nebo poštovní schránka. Ojediněle dojde i na střelné zbraně, kterých ale bude jako šafránu, stejně jako nábojů, o které si zaslouží být pečováno jako o malé dítě, nebo velikého psa. Po vzoru několika her tak budete muset dělat jistá rozhodnutí, která budou mít vliv na celý příběh, což může vést i k jisté bádavosti. I Am Alive je jako paprsek slunce, který se prodírá skrze černá mračna již okoukaných her. Stejně jako se může ze dne na den stát kultem, může se tak stát i (nedej bože) podprůměrným titulem, o který po několika měsících nezavadí ani krysa. To je ale vzhledem k dostupným informacím a materiálům jen těžké odhadovat.