Need for Speed Heat

Need for Speed Heat

Dalo by se říci, že jsem se sérií Need for Speed vyrostl a ještě nyní si pamatuji, jak jsem se honil s policisty v Need for Speed 3: Hot Pursuit nebo závodil v Need for Speed: Porsche Unleashed, kde byla zastoupena jen slavná německá automobilka, ale závody měly naprosto pohlcující atmosféru. Po úspěchu filmu Rychle a zběsila přišla EA s vlastní verzí pouličního závodění v podobě dvou dílů Need for Speed Underground, které byly takovým tím pomyslným vrcholem pro celou sérii. Následně se začalo dost přešlapovat na místě a možná ani EA sama nevěděla, kam sérii dál posunout a jak ji zmodernizovat. Velký pád kdysi slavné série asi nejlépe pak dokumentuje současná konzolová generace. Na jejím začátku EA svěřila sérii do rukou vývojářů ze švédského studia Ghost Games. Ti hned přišli s povedeným dílem Need for Speed: Rivals, ale následně se vytasili s katastrofální osekanou parodií na Underground s prostým názvem Need for Speed, aby o dva roky později přišli s mikrotransakcemi prolezlým dílem Need for Speed: Payback, po němž mnozí hráči zlomili nad sérií definitivně hůl. A vlastně to nebylo zase tak těžké, když je možné si zahrát vynikající díly série Forza Horizon, která nabízí rozumný kompromis mezi arkádou a simulací, a jde navíc o výbornou zábavu. Je ale otázka, jak moc se EA risk v mikrotransakcemi vyplatil, protože velmi špatné počáteční prodeje nového dílu Need for Speed Heat ukazují, že důvěra je pryč a získat ji zpět bude sakra těžké. A to i při skutečnosti, že je Heat solidní závodní hrou, jak se dočtete níže v mé recenzi.