„Řítím se k bariéře, která se neodvratně blíží a straší mně svou agresivně vyhlížející rudou barvou, jež mě varuje před nebezpečím. Jenže teď už je pozdě. Už je pozdě brzdit, tak se pokusím auto rozbít co nejmíň. Kde se stala chyba? Možná jsem zaváhal já, možná hoši v boxech utáhli šroubek o něco víc, než měli, nevím. Možná. V zádech mi křičí charismatický dvanáctiválec se splašeným býkem ve znaku. Je daleko silnější než já, ovládá mně a ještě k tomu na mě v zrcátku doráží ten frajer s krvavě rudým Ferrari. Neustále ho vidím v zrcátku a slyšim, jak se mi jekot jeho motoru zasekává do bubínků. Asi zešílím. Co teď? Prostě se chopím volantu a budu jím kroutit tak dlouho, dokud jeden z nás neskončí mimo trať. Štěstí je na mojí straně.“