Hra roku 2015

Deset nejlepších her roku 2015 dle redakce Konzolista.cz

1) Bloodborne

V letošním roce jsme se dočkali hned několika opravdu výjimečných her, a proto vybrat tu vůbec nejlepší bylo nesmírně těžké. Nakonec ocenění putuje do japonského studia From Software, protože Bloodborne je ukázkou moderní akce, která nabízí výzvu, zábavnou a návykovou hratelnost, ohromující zpracování, propracovaný svět se zajímavou historií, díky níž si může každý utvářet svůj příběh, a hlavně velkou trvanlivost, ať už díky sbírání nových zbraní, kooperativnímu hraní nebo povedenému rozšíření Old Hunters, které vyšlo před několika týdny. Pokud je v tomto roce jedna hra, kterou byste si měli zahrát, je to dle našeho názoru právě Bloodborne.

Verdikt v recenzi: Protože za Bloodborne stálo studio, které vytvořilo na předchozí generaci konzolí jedny z nejvíce ceněných akčních her, očekávání byla od oznámení hodně vysoká. Jsem rád, že vývojáři se s tímto dokázali popasovat a dodali nám hru, která dokáže okouzlit děsivým, hororovým a přesto nádherným světem, do něhož se člověk rád vrací, a to i díky výbornému soubojovému systému a dech beroucích soubojů s bossy, na které budete vzpomínat ještě dlouho. Vše je navíc zabaleno do pěkného vizuálního kabátku. Bloodborne je navíc přístupný každému, užijí si ho jak fanoušci Souls her, tak i naprostí nováčci. Zábava na týdny a možná i měsíce zaručena. Bloodborne je Masterpiece!

2) Zaklínač 3: Divoký hon

Vývojáři z polského studia CD Projekt RED v tomto roce konečně dokončili netrpělivě očekávané akční RPG Zaklínač 3: Divoký hon, které nezklamalo prakticky v ničem, ačkoliv byla před vydáním obava, jak se s vývojem takto velké hry popasují. Nakonec jsme se dočkali nejen nádherného světa, který svoji propracovaností nemá moc konkurenci, se spoustou vedlejších úkolů, ale také zajímavé hlavní kampaně, propracovaných postav a pocitu, že když už něco uděláme, má to dopad na následné události. Hlavně byl a stále je třetí Zaklínač výborná zábava na desítky, možná i stovky hodin, u nás byl oblíben i díky faktu, že nabídl na konzolích české titulky. To se u takto velké hry jen tak nevidí. Vývojáři z CD Projekt RED si nás následně i získali ukázkou podporou. Nejen, že se snažili co nejrychleji opravit velké množství chyb, ale také vydali velké množství dodatečného obsahu, který byl dostupný zcela zdarma.

Verdikt v recenzi: Nechci ani tak říci, že Zaklínač 3: Divoký hon je výbornou hrou, kterou samozřejmě je, jako neskutečně silným zážitkem díky dobře napsanému příběhu a postavám, které si jednoduše zamilujete, a bude vás následně zajímat jejich osud. Hratelnost je ale také skvělá a hlavně zábavná, navíc spolu s nádherným světem a velkým množstvím rozmanitých úkolů se budete neustále vracet a klidně nahrajete několik stovek hodin. Svých peněz nebudete ani na chvilku litovat a klidně byste je vývojářům dali znovu, stejně jako já. A teď hurá zpět, ještě je pár potvor, kterým musím domluvit.

3) Rise of the Tomb Raider

Lara Croft to měla v posledním roce a půl hodně těžké, protože musela bojovat nejen s tajemnou organizací, ale také s naštvanými fanoušky, kteří nemohli odpustit časovou exkluzivitu pro konzole Xbox. Studio Crystal Dynamics ovšem vydalo výbornou akční adventuru, která velmi dobře navázala na svého předchůdce, navíc nabídla vše ve větším množství. Rise of the Tomb Raider už tedy není ani náhodou jen lineární akce, ale nabízí obrovský nádherný svět, který je možné prozkoumávat, hledat sběratelské předměty, plnit vedlejší mise a hlavně řešit nejrůznější hádanky v hrobkách. Zapomenout ale nesmíme ani na poutavý příběh, zábavnou akci, skvělou atmosféru a ohromující audiovizuální zpracování. Rise of the Tomb Raider si být takto vysoko zcela jistě zaslouží. Lara se vrátila ve výborné formě.

Verdikt v recenzi: Vývojáři z Crystal Dynamics dokázali navázat na předchozí úspěch, vzali výborný herní základ a dotáhli ho k dokonalosti. Rise of the Tomb Raider je ukázkovou moderní akční adventurou, která má nejen výbornou akci, obohacenou o dobře fungující stealth možnosti, ale také zábavné hádanky a povedený průzkum prostředí, to vše zabalené do ohromujícího zpracování. Ne Halo 5 nebo Forza 6, ale Rise of the Tomb Raider je hra, kvůli níž se vyplatí konzole Xbox One koupit. Rise of the Tomb Raider je prostě a jednoduše úžasný, jedna z akčních her, na kterou budete vzpomínat ještě dlouho po dohrání.

4) Ori and the Blind Forest

V dnešní době je kvalitních plošinovek hodně málo, proto když se nějaká objeví, a je navíc kvalitní, je to učiněný svátek. Vývojáři ze studia Moon se navíc svoji novinkou Ori and the Blind Forest trefili do černého a naservírovali poctivou 2D plošinovku ze staré školy, která navíc měla naprosto pohlcující audiovizuální kabátek. Opravdu dlouho jsme nehráli plošinovku, kterou by byla tak velká radost hrát, a navíc bylo těžké se od ní odtrhnout. Ori and the Blind Forest není jen jednou z nejlepších her letošního roku, ale i jedním z nejsilnějších zážitků.

Verdikt v recenzi: Ori and the Blind Forest není jen další z mnoha valících se na nás 2D plošinovek, ale nádherným dobrodružstvím v okouzlujícím světě, které si každý zamiluje na první pohled a vydrží u něho po celou dobu. Už dlouho jsem tu neměl plošinovku, která by měla jedinečně podaný příběh, skvěle vypadala a navíc měla strhující hratelnost s neustálými novinkami, díky čemuž není šance se nudit, navíc představuje velkou výzvu i pro zkušenější hráče, ale není přehnaně obtížná, aby začala frustrovat. Ori and the Blind Forest je povinnost pro každého majitele konzole Xbox One. Zřejmě půjde o jednu z nejlepších her letošního roku.

5) Metal Gear Solid V: The Phantom Pain

Hideo Kojima je jeden z nejlepších videoherních tvůrců historie a proto vysoká očekávání byla i od jeho novinky Metal Gear Solid V: The Phantom Pain. Ta sice nabídla na poměry série trochu slabší příběh, ale na druhou stranu nabídla výbornou stealth hratelnost v otevřeném světě, díky němuž bylo možné mise plnit vždy jinak. Navíc nebyl problém ve hře nahrát i několik desítek hodin, což bylo následně podpořeno i slušnou multiplayerovou částí Metal Gear Online, která se těší velké oblibě u fanoušků. Metal Gear Solid V: The Phantom Pain je ukázkovou akcí, která nechává hráči velkou volnost. 

Verdikt v recenzi: Metal Gear Solid V: The Phantom Pain není dokonalou hrou, natož nějakým výrazným přelomem v dějinách videoher, o kterém by se mluvilo i za deset let, tak, jako kdysi o Metal Gear Solid 1. Svou vyspělostí, propracovaností, obdivuhodnou funkčností herních mechanismů, životností a především absolutní volností však představuje Metal Gear Solid V titul, který dělá nejen výraznou tečku za pravděpodobně na dlouho posledním velkým dílem slavné série, ale tyčí se mezi současnou produkcí jako monument, který by bylo neprozíravé přehlížet nebo minout.

6) Batman: Arkham Knight

V tomto roce se hodně mluvilo i o akční hře Batman: Arkham Knight. Konzolisté si užívali výbornou akci, která stavěla na osvědčených prvcích, navíc nabídla řadu zajímavých novinek, včetně možnosti jezdit v Batmobilu, který sloužil nejen pro přesun po městě a souboje s protivníky, ale také se s ním řešila řada hádanek. To vše bylo podpořeno výbornou optimalizací na konzolích, na PC se hra už povedla v tomto o něco méně, ale to je jiný příběh. Důležité je, že na konzolích jsme se dočkali hry, která skvěle završila trilogii od Rocksteady. Fanoušci se navíc později dočkali slušného množství dodatečného obsahu, který nabídl řadu nových misí, skinů a tak dále. Jen si za něj mohli vývojáři účtovat trochu méně. 

Verdikt v recenzi: Batman: Arkham Knight je výborná akční hra, která si vás získá skvělým příběhem plným velkých a nečekaných zvratů, zábavnou hratelností, velkým množstvím obsahu a parádní audiovizuální prezentací. Jen těžko si šlo představit, že by závěr netopýří série dopadl lépe. Vývojáři splnili vše, co v předchozích měsících naslibovali. Škoda jen občas trochu vnucených částí s Batmobilem a slabších soubojů s bossy. Nejtemnější noc temného rytíře je tu ale v parádním podání, byla by určitě škoda, pokud byste jí neprožili.

7) Super Mario Maker

Ačkoliv se konzole Wii U neprodává podle představ Nintenda, její fanoušci se tento rok dočkali hned několika kvalitních her, které rozhodně stojí za pozornost. Nás nejvíce zaujala plošinovka Super Mario Maker. Tedy plošinovka. Jde o do posledního čtverečku propracovaný editor, v němž je možné vytvářet jedinečné levely, což ocení jak velcí fanoušci Maria, tak žánru plošinovek. Navíc výtvory je jednoduché sdílet s ostatními hráči, případně si od ostatních stahovat jejich vytvořené výtvory a následně se je snažit překonávat. Nintendo se o hru po vydání i ukázkově stará, obohacuje jí a snaží se ji dále vylepšovat, takže je tu i velký příslib do budoucna. 

Verdikt v recenzi: Z předchozích řádek je patrné, že Super Mario Maker je skvělý editor, splněný sen každého fanouška nejoblíbenějšího videoherního hrdiny, nabízející prakticky neomezený zdroj pro kreativitu a tvorbu úžasných levelů, který je zárukou pro několik dnů či spíše týdnů výborné zábavy, která je navíc podpořena prakticky nekonečným přísunem nových levelů od ostatních hráčů. Tohle je přesně ta hra, kterou Wii U potřebovalo, Super Mario Maker má nakročeno stát se obrovským megahitem.

8) Life Is Strange

Když vývojáři z francouzského studia Dontnod Entertainment vydali začátkem letošního roku první epizodu adventury Life Is Strange, možná ani sami netušili, že si získá po celém světě přes milion fanoušků. A zcela právem, protože příběh dospívající dívky Max Caulfield, která se vrátila do městečka Arcadia Bay v Oregonu, dokázal zaujmout natolik, že jsme se následně těšili, jak vůbec vše dopadne. Nejen propracovaný příběh se spoustou velkých zvratů nabídl Life Is Strange. Dostali jsme i zajímavé postavy, zábavné herní mechanismy s možností hrátek s časem, pěkné vizuální zpracování a také výborný hudební doprovod, jeden z nejlepších v tomto roce.  

Verdikt v recenzi: Pátá epizoda Life Is Strange ani trochu nezklamala a nabízí výborné zakončení úžasného příběhu, který vývojáři z Dontnod Entertainment začali začátkem roku budovat, navíc s jedním z nejtěžších rozhodnutí, které jsem musel kdy ve videohře udělat. Pokud máte alespoň trochu adventury rádi a nevadí vám průměrně těžká angličtina, je Life Is Strange, kterou byste si měli pořídit, nyní v kompletním balíčku.

9) Until Dawn

Před vydáním se hororové adventuře Until Dawn nevěnovala moc velká pozornost, ostatně jednalo se o takovou tu nenápadnou hru, od níž ani moc nikdo nevěděl, co se může čekat. Vývojáři ale dokázali nejen nás překvapit hororem, který nabídl jednak skvělou vizuální stránku, výbornou atmosféru, zajímavou zápletku i postavy, ale hlavně hráč si mohl utvářet příběh podle sebe, protože všechna rozhodnutí měla následně vliv na to, kdo přežije a kdo zemře brutální smrtí. Co na to, že znovuhratelnost této desetihodinové hry nebyla největší, když na první zahrání se jednalo o skvělý zážitek, který by si měl každý vyzkoušet.

Verdikt v recenzi: Dostali jsme přesně to, co nám Sony slibovala několik let - špičkový temný atmosférický horor a po dlouhé době také velké interaktivní drama, kde je na rozdíl od minulých počinů tentokrát i velká míra možnosti utvářet vlastní příběh. Nenaplnily se obavy, že hra ztroskotá na nevýrazných a nudných charakterech i béčkovém scénáři. Opak je pravdou. Na víkendovou party osmi hrdinů proti své vůli, k řadě z nichž si utvoříte možná až neobvykle velké sympatie, jen tak nezapomenete. Until Dawn je exkluzivita poctivého ražení, která je protknuta nadmíru důmyslně pojatým příběhem v kulisách mrazivého hororu, v němž se tou největší obětí konspirace stane nakonec hráč sám. Vše je navíc zabalené do přitažlivého hábitu, a to se, dámy a pánové, cení všemi devíti.

10) Everybody's Gone to the Rapture

Hra Everybody's Gone to the Rapture nás letos zaujala tím, že ačkoliv se odehrává po velké apokalypse, značně se od ostatních podobných her liší. Nenacházeli jsme v ní nejrůznější mutanty, které by bylo nutné odstřelit, ani jsme se nepohybovali po zničeném městě. Dostali jsme trochu netradiční pohled na toto téma, protože jsme se vypravili do malebné anglické vesničky, v níž by chtěl asi žít každý. Problémem bylo, že z ní zmizeli všichni lidé, a my se pak přes nejrůznější vzpomínky dozvídali, jak lidé před zmizením žili a jaké prožívali příběhy. Ačkoliv se jednalo o celkem prostou adventuru, dokázala si získat fanoušky svoji výbornou atmosférou, zpracováním i hudebním doprovodem. Jedna z těch her, kterou byste si měli zahrát. 

Verdikt v recenzi: Everybody's Gone to the Rapture je nádherná adventura s výbornou atmosférou a nezapomenutelným hudebním doprovodem, u níž je radost se pohybovat po detailních lokacích a odhalovat nejen hlavní zápletku, ale i příběhy prostých lidí před apokalypsou, díky níž svět zeje prázdnotou. Samozřejmě, hra to není pro každého, fanoušky akcí a jiných žánrů asi nezaujme, ale kdo má rád nevšední adventury a zážitkové hry jako Journey, dostane slušnou porci zábavy na několik večerů.

Speciální ocenění pro hry

Nejlepší příběh - Zaklínač 3: Divoký hon

Nejlepší design - Bloodborne

Nejlepší soundtrack – Metal Gear Solid V: The Phantom Pain

Nejlepší studio – CD Projekt RED

Nejlepší vydavatel – Microsoft (za hry Rise of the Tomb Raider, Ori and the Blind Forest, Halo 5: Guardians, Gears of War a Forza 6 + zpětná kompatibilita)  

Nejlepší vizuální zpracování – Star Wars Battlefront

Nejlepší ozvučení – Star Wars Battlefront

Nejlepší multiplayer – Call of Duty: Black Ops 3

Nejlepší kooperativní hra – Destiny: The Taken King

Nejlepší DLC – Zaklínač 3: Divoký hon – Srdce z kamene

Největší zklamání - Studio Bungie za chování k fanouškům

Největší překvapení - Oznámení hry Shenmue 3