A New World: Intimate Music from Final Fantasy

Fotoreportáž z celé akce pořídil Jan Džačovský, fotograf z Brna.
Můžete si je prohlédnout na jeho blogu.

	Účinkující
Arnie Roth	Nobuo Uematsu	Benyamin Nuss
Americký dirigent a skladatel Arnold "Arnie" Roth celý večer nejen dirigoval, ale zároveň jím velice příjemným způsobem provázel.	Autor většiny hudby, která se hrála a také takový maskot celého komorního koncertu. Kdykoliv se objevil na pódiu, diváci začali bouřlivě aplaudovat.	Vynikající klavírista původem z Německa. Na tomto mladém muži bylo opravdu vidět, že hudbu z Final Fantasy miluje. Celou akci si užíval.
New World Players	Úžasná skupina hudebníků, která Arniemu mnohokrát vykouzlila na tváři široký úsměv.

Koncert se konal v kostele sv. Šimona a Judy v Dušní ulici v Praze. Už v sedm hodin večer se sál pomalu plnil davy nedočkavých fanoušků, kteří v šatně bouřlivě diskutovali, co je vlastně čeká. Fanoušci Final Fantasy jsou velice pestrou skupinou lidí, tedy soudě alespoň podle vzhledu. K vidění byli uhlazení elegáni i alternativci všeho druhu. Muži i ženy. Mladí i starší. Ta krásná hudba si zkrátka dokáže získat každého. Přejděme ovšem k samotnému koncertu.

V půl osmé už všichni seděli na svých sedadlech a netrpělivě očekávali, co se bude dít. V tu chvíli se v pravé části pódia otevřely dveře a na scéně se objevili Arnie Roth a Nobuo Uematsu. Následoval bouřlivý aplaus po kterém se Nobuo přesunul do hlediště. Každému bych přál cítit, kolik pozitivní energie v tom člověku je. Pak už se role průvodce večerem chopil Arnie Roth, kterého jsem do té doby neznal, ale musím říct, že na mě udělal obrovský dojem.

Arnie každou skladbu krátce uvedl, a to opravdu krásnou srozumitelnou angličtinou, jeho projev byl velice profesionální. Nechyběla mu ovšem ani značná dávka trpělivosti. Do hlediště se totiž dostal namol opilý fanoušek, který během prvních zhruba tří skladeb hlasitě vyrušoval, respektive vyrušoval naštěstí jen mezi nimi. Nakonec ho však někdo profackoval a byl vyveden z doslechu.

Popisovat vám, jak úžasná celá akce byla, by bylo zbytečné. Vyzdvihnu tedy jen naprosto neuvěřitelný talent Benyamina Nusse. Kdykoliv hrál, tak se na něj dirigent usmíval a pokyvoval hlavou. Spokojený byl i s našimi českými muzikanty, kteří se představili jako New World Players. Vtipnou vložkou byla skladba "Chocobo Medley", která byla ze strany Benyamina Nusse doplněná o blbnutí s jakousi žlutou hračkou, co na dálku vypadala jako chocobo, což mnohé fanoušky jistě potěšilo. (Podle FB to byl ovšem žlutý hrošík.) Já měl husí kůži převážně z nádherné skladby To Zanarkand z desátého dílu Final Fantasy. Vrcholem večera však byla poslední skladba, která zazněla - One Winged Angel z Final Fantasy VII. Do ní bylo totiž zapojeno celé publikum, které mělo sice snadný, ale za to velice efektní úkol. Vždy v určitou chvíli jsme měli jako sbor zazpívat "Sephiroth". Dopadlo to úžasně, sám jsem se divil, jak dobře to znělo. Ostatně níže se můžete podívat na video, jež natočil Jan Džačovský (www.jd-foto.cz), kterému bych rád poděkoval:

Jak píše na facebooku, bohužel není úplně kvalitní zvuk, protože byl k dispozici jen interní mikrofon, ale pro představu to postačí, no ne? :-)

Když koncert oficiálně skončil, většina sálu se pomalu odebrala do šatny, aby si vyzvedla své kabáty a v příjemném opojení odešla do potemnělé Prahy. Lidé s VIP vstupenkami však zůstali, aby si nechali podepsat své artefakty a promluvili si s těmi třemi úžasnými muži. Abych byl zcela upřímný, tak nejen držitelé VIP vstupenek. Jelikož lístky nikdo nekontroloval, vystálo si na ně frontu daleko více lidí. A nikomu to nelze mít za zlé, vždyť počet VIP vstupenek byl velice omezený a skoro každý toužil stisknout Nobuovi ruku. Dorazila za ním i samotná Aeris v podání cosplayerky Yumi Nakamury. (Určitě se podívejte i na další její cosplaye, například Rinoa, Serah, Yunu či Tifu. Všechny jsou opravdu vynikající.) Když dorazila ke stolečku, kde seděli, oči se jim rozzářily a úsměvy na tvářích se ještě více rozšířily. Byl to velice pěkný pohled. Dokonce se nechali obměkčit a podepsali dva přinesené artefakty, což rozhodně nebylo běžné, takže Yumi musela opravdu zapůsobit. Ostatně podívejte se sami, níže přikládám malou ukázku, kterou smím s jejím laskavým svolením použít.

I já měl to štěstí, že jsem si s nimi mohl potřást rukou, říct pár slov a vyfotit se. Fronta lidí pomalu řídla a nám nezbylo, než se rozloučit. Doufejme, že se tato příležitost bude ještě někdy opakovat. Osobně mohu říct, že jsem si koncert užil i díky své partnerce a několika lidem, které jsem zatím znal jen jako přezdívky na internetu. Teď už k nim dokážu přiřadit i tvář a fajn osobnost. Tak třeba na příštím koncertu na shledanou!

Napsal Martin "R@ziel" Košťál
RK-Translations, web překladatelského dua R@ziela a Kruciho