Zaklínač 3: Divoký hon – O víně a krvi

Testovaná verze: PlayStation 4

Asi není moc fanoušků hry Zaklínač 3: Divoký hon, kteří by se těšili na rozšíření O víně a krvi a neměli první rozšíření Srdce z kamene. Každopádně i bez něj je možné druhé rozšíření rozehrát a dohrát, nijak na něj nenavazuje. Každopádně nejlepší možnost je pochopitelně mít odehranou původní hru i první rozšíření Srdce z kamene se všemi důležitými rozhodnutími, a následně se pustit do rozšíření O víně a krvi, pokud jste tedy alespoň na 34. levelu, kdy první úkol se vám automaticky přidá do deníčku po dalším zapnutí. Pokud pokračovat nemůžete, třeba z důvodu vymazané uložené pozice, nemusíte se bát, že byste měli smůlu. Rozšíření O víně a krvi můžete zapnout samostatně s automaticky vylevelovanou postavou, což je ostatně možnost, kterou nabídlo i první rozšíření Srdce z kamene. To by bylo na začátek.

Rozšíření O víně a krvi zavede hlavního hrdinu Geralta z Rivie do zcela nové velké oblasti Tousaintské knížectví, která vypadá na první pohled idylicky. Všude jsou vinice, lidé si žijí poklidným životem a mají rádi i svého panovníka, kněžnu Annu Henriettu, pro niž by položili i svůj život. Atmosférou i designem se nová lokace hodně liší od Skelligských ostrovů, Novigradu nebo Bělosadu, je hodně inspirovaná hlavně jihem Francie a Itálií, což je jistě dobré oživení a příjemná změna v celém Zaklínačském univerzu. Každopádně i toto na pohled pěkné místo má velký problém, a to jsou záhadné brutální vraždy vysloužilých rytířů. Kvůli nim je Geralt povolán přímo samotnou kněžnou, aby zjistil, jaká šelma za nimi stojí a konečně s ní skoncoval, protože ohrožují klid v regionu a mohou ohrozit i blížící se slavnosti. Více už neprozradím, abyste nepřišli o překvapení, a že jich má celý příběh rozšíření O víně a krvi nespočet. Zmínit ale můžu, že příběh je opět kvalitní a zajímavý, má spoustu dobře napsaných nových postav, ale samozřejmě potkáte i staré známé, vývojáři nešetří ani velkými zvraty, a samozřejmě i vaše rozhodnutí během hraní mohou mít velký vliv na to, jak vše nakonec skončí.

Hlavní příběhová linka vás zavede do mnohých zajímavých míst Tousaintského knížectví, jak budete plnit rozmanité úkoly. Na začátku budete hlavně hodně vyšetřovat, ke slovu se dostanou opět zaklínačské smysly, bez nichž by se Geralt už nemohl obejít, ale postupně se vše opět rozjede a dojde pochopitelně i na akci, během níž potkáte několik nových potvor s povedeným designem, které dobře zapadají do zaklínačského univerza. Stylem vyprávění vývojáři prakticky navazují na první rozšíření, přičemž se můžete těšit i na velké množství filmečků a chytře napsaných dialogů, a ačkoliv jich je občas docela dost, nijak nenarušují velmi dobré tempo, které rozšíření má. U prvního rozšíření jsem chválil velmi dobře zpracované souboje s bossy, které mi kolikrát připomínaly Dark Souls sérii. Rozšíření O víně a krvi má rovněž několik povedených a epických šarvátek, u nichž musíte trochu přemýšlet, využívat zaklínačské schopnosti hlavního hrdiny, taktizovat a čekat na správný čas pro útok. Prostým bušením do čtverečku bosse neporazíte, a kolikrát ani základní protivníky, s nimiž jsou souboje ve druhém rozšíření těžší, zvláště ve chvíli, kdy se budete blížit do finále. Prakticky každý protivník pak bude představovat menší test.

Rozšíření O víně a krvi přináší i několik příjemných vylepšení a novinek. Lehce byl překopán třeba interface inventáře, který je nyní přehlednější a snadněji tak rozeznáte důležité předměty od těch zbytečných, kterých se můžete následně zbavit (vývojáři přidali stovky nových zbraní i částí brnění a dalších věcí). Bohužel mi trochu přišlo, že je nový inventář pomalejší a trvá déle, než vše proklikáte. Potěší jistě i možnost přebarvit skrze barviva svoji zbroj na požadovanou barvu, což oceňuji hlavně já, protože někdy jsem odmítal nosit lepší zbroj, protože nevypadala vizuálně moc pěkně, případně novinka v podobě silnějších mutací (těch je hned 12), zlepšující schopnosti hlavního hrdiny v boji. Ty si nejprve musíte odemknout skrze vedlejší úkol, v němž je nutné navštívit laboratoř profesora Moreaura, ale doporučuji tak učinit co nejdříve, protože na hratelnost mají velký vliv a hlavně na konci hry hodně pomohou v boji s nebezpečnými protivníky. Zajímavým zpestřením hratelnosti je i sídlo s rozsáhlou vinicí v Toussaint od Anny Henrietty, které si můžete za poplatky zvelebovat u správce, případně ho obohatit o různé trofeje z cest. Sídlo slouží jako základna, v níž si můžete po vylepšení vždy natrhat bylinky pro své drahocenné lektvary, postavit laboratoř pro alchymii, případně načerpat síly na další dobrodružství, protože při dostatečném odpočinku má následně Geralt více zdraví, případně i Klepna dokáže déle jet tryskem.

Hlavní příběhová linka vám vydrží na zhruba deset hodin příjemného hraní, u něhož se ani trochu nebudete nudit. Jejím dohráním ale rozhodně nic nekončí, dokonce bych i řekl, že vše teprve začne. V Toussaint si můžete vzít desítky dalších vedlejších rozmanitých a rovněž zajímavých úkolů, na nichž je vidět, že je vývojáři nedělali jen jako nudnou výplň, aby natáhli čas, jako je tomu třeba v open world hrách od Ubisoftu. Každý vedlejší úkol je jiný, budete nejen likvidovat různá monstra, ale třeba i uklidňovat rozhádané duchy, hledat plánky zbraní i setů brnění pro velmistra (každý set nejen pěkně vypadá, ale má i zajímavé vlastnosti), hledat ukradená varlata ze sochy, zachraňovat zakletou dívku, případně se účastnit gwintového turnaje, v němž určitě využijete nový balíček. Je možné i prozkoumávat neobjevená místa nebo likvidovat bandity. Zaklínač 3: Divoký hon – O víně a krvi tedy obsahuje desítky zábavných vedlejších aktivit, u nichž jdou nahrát další desítky příjemných hodin. Už dlouho jsem neviděl rozšíření, které by za relativně nízkou cenu nabídlo takto velký a hlavně propracovaný obsah.

Vizuální stránka zůstala prakticky stejná, jako v původní hře, to ovšem nevadí, protože byla velmi kvalitní na fakt, že se vše odehrává ve velkém otevřeném světě. Důležitější je hlavně fakt, že rozšíření O víně a krvi netrpí velkými propady frameratu, ani jinými technickými problémy, které by stály za řeč. Alespoň jsem na žádné během zhruba 20 hodin nenarazil. Ano, sem tam se objeví nějaký ten menší bug, třeba levitující postava, rozpadlá textura a tak dále, ale na hratelnost tyto menší chyby nemají žádný vliv. Co ovšem musím pochválit, je aktualizovaný soundtrack o spoustu nových líbivých skladeb, podepisujících se na dobré atmosféře. Kvalitní je i ozvučení a klasicky i dabing starých i nových postav. Na závěr ještě musím zmínit profesionální české titulky, u nichž je vidět, že nejde jen o strojový překlad, ale o něco, co bylo připraveno s láskou k předloze. Takto by měl překlad vypadat, škoda, že nejde o standard.

O víně a krvi je druhé poctivé rozšíření do už tak výborné hry, které vám nabídne desítky hodin kvalitní zábavy. Příběhová linka je opět zajímavá, obsahuje spoustu zvratů i dobře napsaných postav, navíc se budete bavit u zábavných rozmanitých hlavních i vedlejších úkolů, za něž budete vždy náležitě odměněni. Fanoušky potěší i přehlednější inventář, případně novinky v podobě mutací či možnosti si zvelebovat sídlo hlavního hrdiny. O víně a krvi je rozšíření, z jakého by si mohli brát příklad všechna ostatní studia. Za málo peněz nabízí více, jak drtivá většina velkých AAA her.