Star Fox

Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2

Na úplném začátku je dobré zmínit, že Star Fox není úplně prvním  remakem či moderní verzí legendárního Star Foxe 64. Fanoušci si určitě vzpomenou i na Star Fox 64 3D pro kapesní konzoli Nintendo 3DS, který dopadl také dobře. Ať už jste ale hráli originál nebo 3D verzi, budete v novém Star Foxu, za nímž stojí vývojáři z Velan Studios (Mario Kart Live: Home Circuit nebo Knockout City), od první minuty jako doma. Vše bude povědomé, ať už je to samotná hratelnost, úrovně nebo příběh, jen vývojáři vše někdy více někdy méně modernizovali, aby si hru mohli užít nejen fanoušci, ale i zcela noví hráči.

Začnu rovnou u příběhu. Hlavní hrdina Fox McCloud v něm musí i se svoji letkou Star Fox, kterou tvoří několik dalších antropomorfní zvířata jako jestřáb Falco Lombardi nebo žabák Slippy, ubránit systém Lylat před zlým opičím vědcem Androssem a jeho bandou. Příběh nemá nějakou velkou hloubku, jak je u her od Nintenda běžné, ale rozhodně neurazí. Zvláště když remake má velké množství dobře zpracovaných filmečků, povedený dabing všech postav, dobrý orchestrální soundtrack a vůbec velkou produkční hodnotu. Je vidět, že Nintendo na remaku rozhodně nešetřilo.

Star Fox je věrný svému původu a proto jde pořád o kolejnicovou střílečku, v níž se budete vydávat na mise, kde budete muset likvidovat protivníky, bojovat s bossy a plnit několik dalších spíše jednodušších úkolů. Musím říci, že i po tolika letech je hratelnost stále zábavná, čemuž pomáhají i mnohem detailnější a nádherně zpracované rozmanité úrovně odehrávající se po celém systému Lylat s různými odbočkami a unikátními nástrahami. Většinu času budete trávit v ikonické stíhačce a bojovat ve vzduchu po boku svých zvířecích kolegů, ale dojde i na mise, v nichž usednete do tanku či ponorky (tuto úroveň jsem třeba na první zahrání vůbec neměl). Ovládání je intuitivní, můžete snadno díky tomu kličkovat mezi střelami protivníků, případně se jim rychle vyhýbat skrze úhybné manévry, přičemž na celkový dobrý pocit z hraní má určitě i framerate, protože plynulejší Star Fox ještě nikdy nebyl, ale k tomu se dostanu níže. Ačkoliv se Star Fox hraje dobře, je na něm zub času, co se týče hratelnosti, už docela vidět. Je škoda, že vývojáři nevyužili remake pro větší změny, přidání volnosti a několik dalších výraznějších novinek.

Pokud jste hráli originál, asi vás moc nepřekvapí, když nyní řeknu, že příběh dohrajete za nějakou hodinu, maximálně hodinu a půl, pokud budete muset některé úrovně opakovat. Délka není největší, ale hlavní síla Star Foxu tkví hlavně v jeho velké znovuhratelnosti. Jak totiž během misí plníte úkoly, můžete si odemykat jinačí cestu samotnou kampaní do velkého finále, takže se dostanete do zcela nových misí, zažijete nové příběhové zvraty a dokonce můžete dosáhnout i odlišných konců. Jako příklad uvedu jednu z prvních planet Fichina, kde je nutné zlikvidovat v časovém limitu protivníky a ochránit základnu, což jsem třeba stihl jen tak tak. Následně jsem si díky tomu mohl vybrat, jestli budu pokračovat skrze ohnivou planetu Solar nebo skrze Sector X. Já si na první průchod vybral ohnivý Solar, kde je loď hlavního hrdiny neustále spalována velkým žárem, na druhý jsem ale prozkoumal nádherný Sector X.

Právě ona kratší délka této velké znovuhratelnosti neskutečně nahrává, protože je mnohem příjemnější několikrát odlišně dohrát kampaň hry trvající maximálně hodinu a půl, než u hry, která vám zabere deset a více hodin. Po prvním dohrání tedy nic ani náhodou nekončí. Já sám jsem hru nyní během recenzování dohrál čtyřikrát, abych si mohl vyzkoušet všech patnáct misí. Dobré je, že je možné vždy opakovat poslední dohranou misi, abyste ji mohli hrát neustále dokola, dokud nedosáhnete požadovaného dalšího směru. A než se pustím dále, musím zmínit i přítomný kooperativní režim, v němž se hlavní hráč musí starat o létání a druhý o střelbu. Jde o menší doplněk, který se může někomu líbit. Já bych určitě více ocenil plnohodnotnou kooperaci. Remake byl vlastně dobrou možností ho do hry přinést, ale bohužel se tak nestalo.

Pokud dohrajete kampaň, můžete zkusit režim Výzev, kde máte odemčené planety a na nich musíte plnit nejrůznější menší výzvy. Ty většinou spočívají v tom, že musíte porazit určitý počet nepřátel, nahrát požadované skóre, proletět misí do určitého času nebo splnit nějaký ten další menší úkol. Režim dále podporuje znovuhratelnost a vracení se do už hraných misí, ale musím říci, že mě po několikátém dohrání hlavní kampaně zase tak moc nezaujal. Je možné, že pokud bych se k němu vrátil až za několik dní nebo týdnů, bavil by mě více. Pokud se vám každopádně povede všechny úkoly v dané misi splnit, odemkne se vám ještě varianta na obtížnost Expert, kde budete muset prokázat veškeré své letecké dovednosti.

 Kromě Kampaně a výzev má Star Fox i multiplayerový režim Battle s podporou GameShare odehrávající se 4 na 4, který si můžete dát v lokální podobě i třeba proti botům, kteří vám nic nedarují, nebo online s dalšími hráči. Ačkoliv jsem bral Battle režim od začátku jen jako takový menší bonus, který jen prubnu a půjdu dál, musím říci, že si mě nakonec docela získal a nahrál v něm celý jeden večer. Může za to jednak zábavná hratelnost a celkově dobře navržené základy, ale také výborné tři mapy, kdy každá vyžaduje plnit trochu jiný úkol. Zatímco na mapě Corneria musíte kromě sestřelování nepřátel zabírat kontrolní body, na mapě Sector Y, odehrávající se ve vesmíru a je vizuálně hodně působivá, musíte u pirátů ukořistit cenný náklad a dovést ho do své základny. O to samé se ale samozřejmě snaží i protihráči. Mapa Fichina je pak o sbírání energie po meteoritech. Battle režim tedy nakonec určitě stojí za vyzkoušení a dokážu si představit, že v něm budu trávit ještě několik dalších dní. Není to nějaká velká trvalka na týdny nebo měsíce, ale svůj účel plní velmi dobře. Možná až nadstandardně.

U multiplayerového Battle režimu ještě zůstanu, protože obsahuje jednu docela zajímavou funkci, využívající připojenou kamerku. Skrze ni se přenáší váš obličej do hry a ten následně můžete překrýt některým z hrdinů nebo padouchů (funguje to prakticky podobně jako motion capture, zjednodušeně řečeno), přičemž následný zvířecí obličej reaguje i na všechny vaše grimasy a pohyby. Během oznámení jsem trochu pochyboval, jestli to bude fungovat tak dobře jako na ukázaných záběrech, ale výsledek je nakonec opravdu dobrý a pokud máte partičku kamarádů, zažijete díky této funkci ještě větší zábavu.  

Protože je původní Star Fox 64 už opravdu hodně starý a dnešní hráče by svým vizuálem nedokázal zaujmout, vývojáři hru v remaku převlékli do kompletně nového a nutno dodat, že hodně slušivého kabátku. Hlavní hrdinové i padouši vypadají jednoduše skvěle, vidíte na nich i srst a mají skvělé animace. Pochválit musím i výborné efekty, případně slušně detailní úrovně s nádhernými scenériemi a fantastickou stylizací, které hlavně na velké televizi doslova ožívají. Hra vypadá samozřejmě dobře i v handheldovém režimu, ale jsem toho názoru, že je dělaná hlavně pro hraní na velké televizi, kde vizuální kvalitu oceníte nejvíce. Stejně jako optimalizaci. Hra běží po celou dobu naprosto stabilně v 60 snímcích. Nestalo se mi, že by se zakuckala, a to ani v těch nejnáročnějších scénách. Co mohlo být ale trochu lepší, jsou nahrávací časy, které jsou delší, než bych čekal.

Fox McCloud se vrací na naše televizní obrazovky v povedeném remaku svého zřejmě nejslavnějšího dobrodružství. Fanoušky může sice trochu mrzet, že Nintendo nemělo odvahu připravit raději úplně nový díl, případně zapracovat alespoň větší změny, protože jde o docela bezpečný remake, a musejí hrát potřetí prakticky to samé, ale zcela noví hráči určitě ocení dobrou kampaň s velkou znovuhratelností, skvěle navržené mise, zábavnou hratelnost, povedený multiplayerový režim či dobré využití kamerky, díky níž je možné se proměnit ve zvířecího hrdinu. To vše doplněné o výbornou audiovizuální prezentaci. Po nemastném a neslaném Star Fox Zero tu je Fox McCloud zase v dobré formě.