Predator: Concrete Jungle

Zpočátku jsme zasazeni na Zemi roku 1930, na kterou se vydal jeden z predátorů, zvaný Scarface, bez povolení lovit. Za svůj cíl si vyhlídl místního mafiánského bose Bruna Borgise, ale lov se zvrtne a donutí jej celé město zničit. Celou událost přežije a vlastní klan ho za to pošle do vyhnanství na planetu obývanou smrtící mimozemskou entitou. Po 100 letech se pro něj klan vrací, aby jej postavil před nelehký úkol. Totiž během oněch 100 let se podařilo lidskému pokolení získat jakousi část mimozemské technologie v místě, kde došlo k oné ohromné explozi. Lidé nalezenou technologii poupravili pro své potřeby a díky ní se jim i podařilo zajmout některé predátory, kteří v té době na Zemi lovili. Scarface záhy zjistí, že jedním z hlavních iniciátorů je i potomek mafiánského bose Bruna Borgise. Jeho úkol je tedy prostý, zničit veškerou zcizenou technologii a zabít všechny s ní spojené. Zdá se to možná jako lehký úkol pro predátora, ale zdání klame, protože kolem číhá nespočet nepřátel využívající zcizené technologie, ať už se jedná o maskování nebo jiné vymoženosti. Takže s nimi budete mít plné ruce práce. Ale samotní lidé nepředstavují ten největší problém v celé hře, narazíte zde i na nepovedené lidské pokusy, polapené predátory pod lidskou kontrolou ale dokonce i superčlověka, který si nechal implantovat predátoří DNA. Po celou dobu hraní máme k dispozici široký mimozemský arsenál, sice ze začátku oplýváme pouze základními predátorský zbraněmi, mezi které patří například wristblades, plasma canon, combistick a smart disk stejně jako ve filmu, ale zábavu to ve hře vůbec nekazí ba naopak. Postupem hry si začneme získávat nové zbraně ale zároveň i vylepšení starších. Avšak to taky není jediná věc, kterou lze během hraní odemykat. Nabízí se nám zde i možnost si odemknout alternativní kostýmy až po splnění určitých bonusových úkolů, kterými si lze hraní docela zpříjemnit. Nabídka kostýmů zaujme svou širokostí a faktem, že autoři čerpali z jednotlivých filmových předloh, takže si můžete obléct to, co měl predátor jak v prvním filmu, tak i v druhém nebo dokonce v AVP. Důležitou součástí predátorské výbavy jsou i speciální krystaly, jejíž prostřednictvím dochází k léčení utrpěných zranění, zatímco dobíjení energie potřebné pro maskování ale i pro některé zbraně, se provádí přes vražení wristblade do energetického zdroje. Zatímco v počítačové podobě stačila predátorovi pouze technologická vymoženost, zde si však potřebuje najít nějaký energetický zdroj, abyste si mohli dobít energii. A k tomu slouží speciální predátorský režim vidění, která umožní její snazší naleznutí. Samozřejmě zde nechybí žádný režim jako Thermal Scan, Prey Scan, Neuro Scan a Tech Scan. Ve výbavě rozhodně nechybí ani možnost nahrávání některých hlasů potřebné k postupu a ani hloubková analýza kořisti jak z hlediska fyzického tak i psychického. Predator: Concrete Jungle v mnoha oblastech těží z populárních filmových předloh tedy nejenom série Predator ale zároveň i od Vetřelce a AVP. Ve hře samotné se vyskytují nemalé odkazy na samotné filmy například supermoderní počítač řídící celé město Neonopolis nese název Matka, stejný název má i počítač ve filmu Vetřelec, který řídí loď Nostromo, nebo menší zmínka o neúspěšné expedici Charlese Bishopa Weylanda vedenou do Antarktidy. Opravdu velkým mínusem hry je kamera a ovládání, které zlobí od začátku až do konce. Každou vteřinu hry, kterou strávíte změněním směru Predátora, jeho otáčením popřípadě vstupem do nové oblasti, si budete hrát s ručním ovládáním kamery, abyste vůbec mohli najít svou oběť. Dalším problém je ukládání, znáte to, jste úplně na konci, kam jste se dobrali přes nevelkou hordu nepřátel a zabije vás nějaký malý usmrkanec. A by to bylo ještě lepší, zkusíte si celou pasáž pěkně od začátku. Není to přímo senzační? No a o umělé inteligenci se netřeba ani zmiňovat. Takže žádné spolupráce popřípadě krytí od nich nečekejte. Stačí si je nějak pěkně navnadit a pak jen počkat na vhodnou příležitost. Zatímco velkým plusem se stává hudba, která dodává atmosféře hutnost a orchestrální nádech. Bohužel se k našim uším nedostane žádné filmové hudby, což bychom velice ocenili. Za to nám to však nahradí originální skřeky samotného predátora, které dělají hru hrou. Grafika se vcelku taky vydařila, i když na dnešní dobu hodně postrádá. Ztvárnění samotného dravce je přímo ohromující a detailní. A co se týče animačních sekcí, jde opravdu vidět, že si s nimi autoři hodně pohráli, protože se jim velice povedly. Predator: Concrete Jungle je velice povedená hra, sice po grafické stránce byť trošku víc postrádá, ale na nějakou dobu zabaví. Určitě osloví každého fanouška filmové série, která nabízí fascinující pohled do světa predátorů, takže by si ji neměl nechat ujít. Ale pro trošku náročnější hráče překypuje hra nějakými těmi chybami a tuhý zápas s ovládáním a kamerou určitě nikoho moc nepobaví.