Ori and the Will of the Wisps

Recenzovaná verze: Xbox One X

Není pochyb o tom, že pokud něčím Ori před několika lety ohromil, byl to emocionální příběh, který si pohrával s city hráče a přinášel řadu smutných i radostných okamžiků. Druhý díl je na tom od první minuty podobně, protože jakmile se malé bílé stvoření Ori vydá hledat svého ztraceného sovího kamaráda Ku, nedá vám hra ani na moment vydechnout a hází před vás jednu emocionálně vypjatou scénu za druhou, a ačkoliv je příběh v základu jednoduchý, má vše potřebné, aby vás udržel u obrazovky po řadu hodin. Příběh je opět o hrdinství, lásce, kamarádství a obětavosti, což určitě každého chytne za srdce a bude s hlavními hrdiny žít a prožívat s nimi každou špatnou situaci i následnou radost. Více nechci o příběhu prozrazovat, ostatně sami vývojáři o něm před vydáním moc nemluvili. Ten si totiž musíte prožít sami a jakýmkoliv spoilerem bych vás připravil o řadu překvapení. Já mohu jen zaručit, že zklamáni rozhodně nebudete. A pomáhá tomu určitě i povedená česká lokalizace formou titulků. Hru si tak může užít naprosto každý. Chtěl bych věřit, že Microsoft stejnou péči bude věnovat i dalším svým first-party titulům. 

Ori and the Will of the Wisps je stejně jako předchůdce 2D hopsačkou v Metroidvania stylu, takže máte před sebou rozlehlou mapu, v níž si neustále odemykáte nové cestičky do dříve nedostupných míst tím, jak se učíte nové schopností. Druhé Oriho dobrodružství staví na vynikajících základech prvního dílu, ale přichází i s celou řadou vlastních novinek a vylepšení, díky čemuž vše posouvá na zcela nový level. Ambicióznější a větší, tak bych toto pokračování v rychlosti charakterizoval. Těšit se můžete na parádní a rozmanitý level design, na němž si dali vývojáři hodně záležet. Prozkoumávat budeme s Orim nejen zatuchlé jeskyně a další temná zákoutí zdejšího světa, ale i lesy, podíváme se do hor a časem i pod vodu, kde rovněž nebude o dobrodružství nouze, a kde to žije svým vlastním životem. 

Vývojáři přitom nezapomněli ani na zapeklité hádanky a další překážky, které budete postupně během hraní překonávat. Nic se přitom moc neopakuje a prakticky až do samotného konce před vás bude hra předhazovat nové a nové nové herní mechaniky a problémy, na které se budete muset adaptovat a pokusit se je překonat. A mezi ty patří i protivníci, kterých oproti originálu je více druhů a každý vyžaduje vždy trochu jinou péči. Hlavně pokud se rozhodnete hrát na vyšší obtížnost, kde hra nic neodpouští. Řadové protivníky doplňují i střety s většími a pěkně strašidelnými bossy, kteří budí respekt a jsou vždy odměnou za předchozí snažení. Právě soubojový systém mi přišel v Ori and the Will of the Wisps daleko intuitivnější a lépe navržený, takže střety s protivníky nefrustrují a člověk je nebere ani jako zlo, které je nutné vždy překonat. 

Už v předchozím odstavci jsem naznačil, že se Ori bude postupně učit novým schopnostem, jako tomu bylo u prvního dílu. RPG elementy ale nyní posilnily a schopností, které se Ori postupně naučí, je tedy daleko více. Ty by se přitom daly rozdělit na tři části. První kategorii tvoří schopnosti, které jsou spojeny s Oriho pohybem, ať už jde o dvojitý skok, vystřelení kotvičky nebo sprint. Ty se postupně učíte a dávají vám možnost překonávat různé překážky. Druhá kategorie jsou aktivní schopnosti, které si můžete namapovat na akční tlačítka jako třeba útok speciálním ostřím nebo lukem, případně možnost přivolat si stráž, která střílí na nepřátele. Hodně z těchto schopností se přitom hodí nejen na protivníky, ale také na řešení hádanek. Třetí kategorií jsou spíše pasivnější bonusy, které zvyšují Orimu různé statistiky a můžete si je ještě vylepšovat za nastřádanou energii. I na těchto speciálních schopnostech a jejich množství je patrné, že se budete neustále učit něčemu novému, takže stereotyp nebo nuda ani náhodou nehrozí. Co se mi rovněž líbilo, tak je skutečnost, že ačkoliv schopností má Ori postupně opravdu hodně, nikdy jsem se v nich neztratil. Jen je nutné občas trochu zapřemýšlet, jak je nakombinovat, ale to je součástí herních mechanik. 

Řada situací v Ori and the Will of the Wisps vyžaduje, abyste byli klinicky přesní, ať už jde o překonávání těžké překážky, souboj s bossem nebo při únikových sekvencí, které se vracejí. I proto je důležité, aby bylo ovládání maximálně vyladěné a hra okamžitě reagovala. A to se vývojářům povedlo, protože Ori dělá vše, co mu skrze tlačítka přikážete, a nenarazil jsem na moment, kdy bych si říkal, že za můj nezdar může ovládání nebo nějaká jiná vyšší moc. Vždy jsem si za to mohl sám.

U podobných her je pak i velmi důležitá přehledná mapa, abyste se ve velkém světě plném různých cest neztratili a neustále věděli, kde jste ještě nebyli, případně kam se vrátit a pokusit se překonat překážku s nově nalezenou schopností. V Ori and the Will of the Wisps si můžete mapu vyvolat stisknutím jediného tlačítka, přičemž je velmi přehledná, ukazuje vám důležitá místa i úkoly, které zrovna plníte. Je rovněž možné na ní filtrovat jen to, co chcete, aby se zobrazovalo, což ještě přidá na přehlednosti. Jsem rád, že tento důležitý prvek ani nyní vývojáři z Moon Studios nepodcenili. Pohyb po mapě je navíc i usnadněn díky rychlému cestování, které si postupně odemykáte. 

Ori and the Will of the Wisps je svým rozsahem daleko větší jak oceňovaný předchůdce, takže už hlavní příběhová linka vám může zabrat patnáct i více hodin. Hodně bude záležet na tom, jakou obtížnost si zvolíte, případně jak rychle budete řešit hádanky a dostávat se na cílová místa. Protože má hra jeden velký otevřený 2D svět, vývojáři se tentokrát rozhodli, že ho nevyužijí jen pro příběhovou linku, ale také připravili řadu výzev a hlavně vedlejší úkoly, které můžete plnit pro obyvatele lesa. Tyto vedlejší úkoly většinou spočívají v tom, že musíte něco najít a doručit, případně se můžete pustit do hledání speciální rudy a opravovat za ní líbezné místo, kde mohou bytosti lesa relaxovat. I na vedlejších úkolech a vůbec obsahu je vidět, že vývojáři tentokrát měli daleko větší ambice a vytvořili prakticky ultimátní 2D hopsačku, která potěší nejen fanoušky prvního dílu, ale samotného žánru.

O hře Ori and the Blind Forest se mluvilo před lety i v souvislosti s vysokou obtížností, která dala zabrat i zkušenějším hráčům. Pokud vám dělal  první díl problémy a máte strach, že se u Ori and the Will of the Wisps budete stejně trápit, mám pro vás dobrou zprávu. Na začátku si můžete zvolit z několika obtížností, přičemž ta snadná je určena hlavně pro sváteční hráče, menší děti či ty, kteří si chtějí užít hlavně příběh a nikoliv se stresovat u soubojů či překonávání záludných hádanek. To normální obtížnost a hlavně těžká už představují solidní výzvu a jde o toho starého Oriho, na kterého jsme zvyklí. No a zmínit musím i systém ukládání, který je oproti prvnímu dílu klasičtější a hra se ukládá celkem často automaticky, takže se při smrti nemusíte bát, že budete opakovat velkou část úrovně znovu.

Ori and the Will of the Wisps si zachoval kouzelnou vizuální prezentaci s jedinečným uměleckým stylem svého předchůdce a je tedy radost na něj pohledět. Krásná kreslená grafika se jen tak neokouká, čemuž dopomáhá i řada nádherných efektů, parádní nasvícení či skvělé animace hlavního hrdiny i všech ostatních bytostí, které během hraní potkáte. Hru jsem testoval na své konzoli Xbox One X, přičemž jsem občas narážel na menší propady frameratu, nenačtené textury či další technické problémy. Ty ovšem z velké části opravil dnešní velký update, ale z testování, které jsem ještě prováděl dopoledne, musím říci, že stále je co opravovat. Na druhou stranu, hra není nehratelná a v klidu si jí každý může užít. Co musím pochválit, je opět parádní orchestrální soundtrack s desítkami nádherných skladeb, které navozují jedinečnou atmosféru a dobře podkreslují jednotlivé scény, ať už jde jen o procházku lokacemi, souboje s bossy nebo krásné filmečky.

Hra Ori and the Will of the Wisps je stejně jako předchůdce krásné pohádkové dobrodružství v okouzlujícím světě s vypiplanou a velmi návykovou hratelností. Už samotný příběh s charismatickými hrdiny vás chytne za srdce, ale každou minutu si budete užívat i díky výbornému designu, krásné vizuální stránce, skvělému soundtracku, záludným hádankám, ale také střetům s řadou nepřátel, mezi nimiž jsou i velcí bossové. Ori and the Will of the Wisps je jednou z těch her, kterou byste si měli určitě zahrát.