Item: Naruto: The Broken Bond
Rating: 8
Author: Konzolista.cz

Po roce nám Ubisoft Montreal přináší přímé pokračování první hry pro Xbox 360 ze světa Naruta, s podtitulem Rise of a Ninja. Jaké jsou rozdíly mezi těmito dvěma hrami a která z nich je zábavnější? Většina z nás už někdy o blonďatém chlapci, který se za každou cenu chce stát tím nejlepším ninjou ve své rodné Listové vesnici, slyšela. Příběhová část hry je jako přeš kopírák podle 81. - 135. dílu původního japonského seriálu.

A právě touto částí hry začneme. Hned po zapnutí vás do hry vtáhne atmosférický úvod, kdy 3. Hokage bojuje se svým bývalým studentem Orochimarem, který se však přidal ke straně zla. Ihned se dostanete do souboje a vše je vám důkladně vysvětleno – tím myslíme ovládání. Možná je škoda, že si tuto bitvu autoři vybrali jako výukovou, jelikož je možná jednou z nejzajímavějších v celé hře. Samozřejmě celý boj není jen obyčejná bitka. Dostaneme se do situace, kdy Orochimaru vyvolá dvě mrtvoly bývalých Hokage, které následně soupeří s tím stávajícím. Mimo klasického boje hra přepne do animace, kdy budeme muset stisknout určité tlačítko, ať už analogovou páčku pro pohyb, anebo tlačítko ze čtveřice A, B, X, Y a následně jej zběsilou rychlostí mačkat a tím ‘‘přetlačit soupeře‘‘. Celá sekvence končí sebeobětováním 3. Hokage za účelem zničení Orochimarových rukou, díky čemuž nebude moci provádět jeho mocné techniky a 3. Hokage tímto zachraňuje svou vesnici. Posléze se konečně dostáváme do hry z pohledu třetí osoby a následuje smutný pohřeb, kde dostaneme od Kakashiho první misi. Abychom nekazili zážitek z pěkného a chytlavého příběhu, nebudeme již pokračovat v popisu jeho samého, ale spíše aspektů tohoto módu. Jediné, co bych možná vytkl stejně jako většině nových her od Ubisoft Montreal, je fakt, že se časem dostaví stereotyp. Jak již bylo zmíněno, ve hře budeme pobíhat v pohledu 3. osoby a celá hra bude brána jako akční adventura, podobně jako jiné počiny Ubisoftu – Assassin’s Creed či nový Perský Princ. Kromě důležitých ninja-misí vás čekají také jiné, dobrovolné úkoly, jejichž úkolem bude vás zabavit po dohrání hlavní questové linie. Patří sem například chytání uprchlých ninjů, či hledací hra za Nejiho. Dalším pěkným zpestřením je přítomnost Tanzaku Town, kde kromě užitečných předmětů ke koupi najdeme také množství různých stánků s rozmanitými minihrami, ze kterých se nám nejvíce líbila hra na motivy klasického mlácení krtka paličkou, jen předělaná do ‘‘narutovského‘‘ stylu. Další možnou zábavou je rybaření, které je mimo jiné také částí jedné mise, kde musíte ulovit perlu. Rybařit ale nemůžete všude, jen na molech v několika málo lokacích, které spravuje vždy jeden rybář. Vylepšení se dočkal také Tree climbing - jakýsi velmi rychlý způsob ninjovské dopravy. Oproti prvnímu dílu se již nedíváme našemu hrdinovi na záda, ale vidíme svět z první osoby, kdy hra vzdáleně připomíná Mirror’s Edge. Ale jak už jsme zmínili – zejména zde vám bude hra připadat otravná, a to kvůli tomu, že takto je nutné cestovat poměrně často a je to vlastně pořád o tom samém. Další věcí, která se dočkala změny, je zmizení in-game techniky Chakra concentration, pomocí které jste mohli chodit po vodě či po zdech nebo vybíhat po stromech. Nyní už však nemusíte složitě používat tzv. ninja pečetě, namísto toho nám bude sloužit pouhé tlačítko X. Nespotřebovává chakru a je mnohem jednodušším a příjemnějším řešením, ač je to pouze detail. Věcí týkající se této záležitosti je také větší volnost ve šplhání. Techniky celkově prošly větší změnou, a to jednoznačně k lepšímu. Kde to není nutné, tam nás už provedení jutsu nepřenese do jiného prostředí a hra tak dostane mnohem realističtější spád. Samozřejmě toho bylo mnoho přidáno či upraveno, mezi přidané patří oblíbený Narutův Rasengan a úpravy se dočkalo Nejiho 8 trigrams 64 palms. Novinkou s tím související je omezení celkového počtu pečetí na tři v celé hře, což usnadňuje jejich zapamatování. Jen techniky jako Rasengan, Chidori/Raikiri, nebo Kaiten využívají místo pečeti točení levou analogovou páčkou. Techniky už také není možné provádět hned od začátku souboje, ale až po naplnění tzv. overdrive baru. Tak učiníme ať už pořádným proplesknutím soupeře, nebo blokováním jeho vlastních útoků. Celý overdrive bar je rozdělen na tři úrovně, ta poslední umožňuje spuštění rage modu a provádění těch nejsilnějších technik. Zde také proběhla malá změna – už nejsou pouze tři úrovně technik, ale je jich vícero nalepených na sebe, což také usnadňuje jejich provádění. A co by to bylo za druhý díl, kdybychom nedostali nášup nějakých nových postav. A že ten nášup byl pořádný. Dočkáme se deseti zbrusu nových a po dvou bonusových variantách dostali i Sasuke a Naruto. Třicítku postav uzavírá Itachi Uchiha v převleku ANBU. Jednoznačně nejvítanější inovací je možnost až tří parťáků v týmu ve Story modu, což tak trochu kompenzuje stereotyp. Tři postavy využijeme k řešení různých hádanek a puzzlů, anebo se jejich speciální schopnosti dají využít i k jiným účelům. Pro příklad – Narutovy stínové klony mohou posloužit jako materiál ke stavbě mostu a Nejiho Byakugan odhalí normálním okem nespatřitelné pasti. Jen ta umělá inteligence by potřebovala dopilovat. Podobnou změnu jsme objevili také v bojovém módu. Zde se můžeme utkat až 2 vs. 2, a to vede k možnosti provedení smrtících komb. Řada komb samozřejmě také přibyla. Celý koncept bojového módu zůstal téměř stejný, až na změnu Rage mode, kdy už se nebude měnit barva prostředí. Rage animace jsou na chlup stejné. Doplňujícím faktorem jsou nové arény, například bitva na vodě u dvou soch legendárních ninjů stojí za vyzkoušení. Na závěr něco málo o grafické stránce hry. Ubisoft Montreal je známý svým citem pro grafiku a ten prokázal i zde, i když jen napůl. Prostředí a budovy vypadají opravdu krásně, zejména na hru formátu Naruta, ale postavy vypadají poměrně zastarale a možná až moc uměle. V tomto měl první díl navrch. Celou hrou vás poté bude provázet krásný a originální soundtrack, který byl použit i v seriálu od Toshira Masudy. Naruto: The Broken Bond je velmi povedenou hrou na oblíbené ninjovské téma, nicméně je určena pro užší spektrum hráčů a sem tam se objeví nějaký ten nedostatek. I přesto však hře udělím zasloužené B.