Item: Metroid: Other M
Rating: 8
Author: Konzolista.cz

Jen málo herních společností se může pochlubit takovou sestavou legendárních herních postav jako Nintendo. A vedle Maria a Linka je právě Samus Aran jednou z nejznámějších charakterů, které nám Nintendo přineslo. Naposledy jsme se s ní setkali v trilogii Metroid Prime. Metroid: Other M se však vydal jinou cestou a navazuje přímo na klasický Super Metroid z roku 1994. A když říkám, že navazuje, tak to myslím doslova, protože hned na začátku hry je nám formou animace ukázán závěr Super Metroidu. Ale ty, co se s touto sérii potkávají třeba poprvé, můžu uklidnit, že neznalost dějového pozadí vás v ničem neomezuje.

Musím říci, že pro mě bylo největším překvapením to, jak velkou roli hraje v této hře příběh. Hry od Nintenda většinou stavěly především na hratelnosti a příběh tu byl spíše navíc. Ne tak v tomto případě. Nejen, že Samus konečně mluví, ale její komentáře k dění na obrazovce či rozhovory s dalšími postavami jsou nedílnou součástí celého filmově vyprávěného příběhu. Přesto všechno však na nás čeká to, co je pro celou sérii her typické: postup členitými lokacemi, vylepšování zbraní a tím otvíraní nových cest a samozřejmě nezbytné souboje s bossy. Ale nejen příběhem hra navazuje na klasické díly. Těm se totiž přibližuje i svým zpracování, které opustilo fps pohled známý z Metroid Prime. Hra využívá několika různých herních pohledů, které se mění dle situace. Základem je jakýsi 2,5D pohled, kterým se v zásadě 3D hra snaží evokovat klasickou 2D hratelnost. Takže postavu Samus sledujeme kamerou, která je fixována k jedné straně. Pohyb postavy je sice relativně svobodný, ale občas jste v určitém směru omezeni. V tomto režimu se pohybujete po většinu hry. Střelba je automatická a my určujeme pouze směr. Dalším módem je fps pohled, který je aktivován namířením ovladače wiimote na obrazovku. V tomto režimu se sice můžeme rozhlížet kolem sebe, ale zase se nemůžeme pohybovat. Slouží především ke zkoumání okolí a ke střelbě přesně naváděných raket. Speciálním módem je potom ten, ve kterém sledujeme postavu z pohledu třetí osoby. Je tomu tak na předem určených místech, kde je třeba posílit atmosféru a často poté následuje i příběhová animace. Díky tomuto zpracování je tak hra o něco arkádovější než Metroid Prime. Zaměřování nepřátel je automatické, rakety si lze po vyčerpání zase jednoduchým způsobem dobýt, stejně tak v omezené míře i zdraví. Hra je tak více akčnější a méně taktičtější. Zatímco v Metroid Prime jsem byl zvyknutý na obezřetný postup lokacemi a souboje vyžadovaly určitý nácvik, v této hře je vše mnohem rychlejší - souboje i postup prostředím. Stejně tak opakované návštěvy lokací nejsou tak časté. Výše zmíněné neberu jako chybu, je to prostě dáno zvoleným konceptem a pokud daná pravidla akceptujete, rozhodně nebudete mít důvody ke stížnostem. Jak už jsem říkal, tak příběh dostal mnohem více prostoru a ačkoliv se nevyhnul jistým klišé, zůstává zajímavý po celou dobu hry. Díky tomu se tak dočkáme řady takřka filmových animací, které posunují příběh dále. I když někdy toho povídání možná bylo, více než muselo. Příběh hry je vlastně docela jednoduchý. Samus zachytí nouzový signál pocházející z vesmírné stanice Bottle ship, a po přistání se setkává se skupinou vesmírných mariňáků, kteří ji provázejí po celou dobu zdejšího pobytu. Postupně zjišťuje, že zde docházelo k vývoji biologických zbraní, a že je tu určitá provázanost na její minulost a to přes osobu velitele Adama Malkoviche, který zde velí. Samus tak postupně odhaluje pozadí událostí, ke kterým zde došlo, a také se dozvíme něco z její minulosti. Aby se tvůrci vyhnuli jednotvárnému prostředí vesmírné stanice, pomohli si tím, že vnitřní lokace jsou vytvářeny pomocí holografických projekcí, a tak zde potkáte místa, která byste na vesmírné stanici asi nečekali - džungle, lávová jezera a ledové jeskyně. Díky neustálým změnám prostředí tak, hra netrpí stereotypem. Zajímavě si autoři poradili také s tím, že Samus má od začátku kompletní výbavu. Na rozdíl od předchozích dílů, zde totiž nesbíráte různá zbraňová a další vylepšení v průběhy hry, ale máte je celou hru u sebe. Pouze je máte zakázáno používat. Je to taková berlička tvůrců, i když z mého pohledu trochu nelogická. A protože výbavu už máte, sbíráte pouze drobné upgrady, které vám navyšují zásobníky a životy. Ještě bych se zastavil u ovládání. Vystačíte si pouze se samotným Wiimote, který držíte horizontálně a pouze pokud se chcete podívat po lokaci z vlastního pohledu, stačí namířit na obrazovku. Ovládání je opravdu jednoduché a v jednu chvíli nepotřebujete více než tři tlačítka. Přesto bych jednu výtku měl. Pohyb je řešen přes směrový kříž, který na můj vkus není na dlouhodobé ovládání moc pohodlný. Má ostré okraje a není moc velký, takže palec trpí Nemluvě o tom, že pohybovat se tímto způsobem po 3D prostředí není moc příjemné, ale zvyknete si. Co se týká grafického zpracování, tak ani zde si nemohu stěžovat. V rámci Wii rozhodně nadprůměr i když vyšší rozlišení by hře jistě slušelo více. Celkovému dojmu však hodně pomáhá precizní grafické zpracování, barvy a především animace. Je vidět, že hře někdo věnoval opravdu velkou péči. Dokonce bych řekl, že animace nepostrádají motion capture a lypsync by Metroidu mohla závidět leckterá hra. Zvuková stránka je také bez chyb, vše zvučí jak má, a hudba je moc povedená. Délky hry se svými asi 10 hodinami sice nedosahuje délky svých předchůdců, ale v dnešní době je solidní. Hodně záleží na tom, kolik času věnujete průzkumu lokací a sběru upgradů. Celkově je hra určitě lehčí než Metroid Prime. Save pointy nacházíte docela často, záchytné body jsou taky celkem husté, a tak se nemusíte bát, že v případě smrti budete muset opakovat nějaký větší úsek znova. Dokonce i upgrady se vám ukazují v mapě, takže odpadá jejich složité hledání. Cíl vaší cesty máte zaznamenán v mapě, takže bloudit také nebudete. Díky tomu všemu tak hra dobře ubíhá a v podstatě nemáte šanci se někde zaseknout. Moje očekávání byla v případě nového Metroidu opravdu velká a možná jsem díky tomu byl ze začátku odlišným konceptem překvapen. Jenže čím déle jsem hrál, tím více jsem byl znovu pohlcován dnes již klasickou hratelností této série. Snaha ještě se podívat za tyto dveře nebo se vrátit zpátky a otevřít si novou cestu, to vše bylo zpět. Ano, za chvíli jsem byl už znovu chycen. Díky větší arkádovosti a o něco lehčí obtížnosti hrou proběhnete opravdu plynule. A až na pár zaváhání jsem se tak nikde moc nezdržel a hrálo se mi opravdu moc dobře. Metroid: Other M je bezesporu výborná hra a určitě na špičce současné produkce, jenže oproti hrám z Metroid Prime trilogie jí něco chybí. Nazval bych to větším ponořením se do prostředí. Přesto všechno ji všem fanouškům série rozhodně doporučuji a zvláště pro ty co zatím s touto sérii neměli tu čest, bude tento díl rozhodně dobrým způsobem jak se s Samus seznámit.