Indiana Jones and the Great Circle: The Order of Giants

Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Když jsem rozšíření The Order of Giants stáhnul, objevila se položka s jeho názvem v hlavním menu hry. Ta ale dává pouze menší návod na to, jak ho pustit. Rozšíření je totiž vloženo přímo do základní kampaně, a aby bylo možné ho spustit, musíte se dostat minimálně do Vatikánu. Tam dostanete úkol, abyste vyhledali mladého kněze Ricciho a jeho upovídaného papouška, který se zoufale snaží najít ztracený římský artefakt nedozírné hodnoty. To samozřejmě upoutá Indyho pozornost, přičemž zápletka se následně zaměřuje na řád Nephilim, který tvoří obři z původní hry. Odhaluje některé zajímavé detaily a pohled na jejich roli v historii, která je celkem zajímavá a sahá až do doby křížových výprav.

Musím říci, že mě bavilo zjišťovat více detailů o tomto řádu, a to především z různých poznámek, kterých je v úrovních hromada. Rozšíření mi dalo konečně více podrobností, ale na některé mé otázky stále nedokázalo odpovědět. Celkově ale musím hodnotit příběh The Order of Giants jako dobrý, navíc mu opět pomáhá svým výborným výkonem Troy Baker jako Indiana Jones, a nechybí několik dobře zrežírovaných i vtipných filmečků. Rozšíření se také může opřít o kvalitní vizuální zpracování, dobrou optimalizaci a neméně dobrý soundtrack.

Rozšíření The Order of Giants zavede Indyho do podzemí Vatikánu a následně do kanalizace Říma, tedy do spíše stísněnějšího, klaustrofobického a temného prostředí, které nenabízí moc prostoru pro nějaké velké odbočky z hlavní cesty. Ono celkově je rozšíření docela dost lineární, a kromě hlavní cesty nemá další zajímavější obsah, který by bylo možné splnit. Pokud máte odehranou celou původní kampaň, rozšíření vás asi po stránce hratelnosti nijak nepřekvapí a nedokáže nabídnout něco vyloženě nového a zajímavého, což je dle mého názoru obrovská škoda. Jede až moc v zajetých kolejích, a dokonce mu chybí nějaká nezapomenutelná scéna, kterou by si s ním každý hned spojil. Čeká vás jen několik spíše rutinních bitek s fašisty a záhadnými okultisty (stealth je zde spíše upozadněn i díky struktuře úrovní), pár skákacích pasáží a hlavně několik hádanek.

Právě hádanky a rébusy jsou to hlavní, co rozšíření nabízí a na čem vlastně i staví, a musím říci, že jsem si u nich docela hodně lámal hlavu, zvláště u jedné, která vyžaduje i přesné pochopení textu. Hádanky jsou rozhodně nápadité, každá se liší a celkově jejich zpracování se mi líbilo. Rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co rozšíření nabízí. Kromě hádanek hra obsahuje i finální souboj s bossem, který mi naopak přišel zoufale nenápaditý, protože má jen jednu mechaniku – útěk a házení předmětů na protivníka. To je určitě škoda, že souboj není zajímavější a napínavější. Přitom nástup má boss povedený, navíc se odehrává v prostředí, které nejednoho fanouška potěší. Více už ale spoilerovat nebudu.

Výše vypsané je to jediné, co rozšíření The Order of Giants bohužel nabízí. A i proto ho projdete za nějaké tři hodinky. Pokud se nezaseknete u několika hádanek, jako já, možná se vám to povede o něco dříve. To mi přijde vzhledem k ceně 468 Kč málo, zvláště když znovuhratelnost je spíše nulová. I proto bych asi počkal, až bude za nižší cenu.

Ano, během rozšíření jsem se bavil. Jak jsem zmínil, základ hratelnosti je pořád dobrý, hádanky dokážou potěšit a dostanete se i do dříve neprozkoumaného prostředí, ale rozšíření nedokáže nabídnout nic nového. Spíše mi přišlo, že hraji jen nějaký delší vedlejší úkol nebo vystřiženou kapitolu, kterou chtěli vývojáři původně do hry začlenit, ale nakonec se jí rozhodli vypustit, protože brzdila její tempo. Takhle na mě rozšíření bohužel působí. Fanoušci asi neodolají, ale ostatní nemají moc důvod se do rozšíření pouštět.