Immortals Fenyx Rising

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Jak už jsem naznačil v předchozím odstavci, hra je inspirovaná řeckou mytologií, takže vývojáři neustále odkazují na důležité hrdiny, bohy, postavy z bájí a pověstí i různá mytologická monstra, což se mi hodně líbí. Navíc jsou ovlivněny mytologií úkoly a dokonce i předměty, které budete postupně nacházet. Příběh je každopádně zasazen na Zlatý ostrov, což je bájná země bohů a monster (od toho byl odvozen původní název), na němž díky velké bouři ztroskotá hlavní hrdinka Fenyx. Tedy hrdinka, začátku hry si můžete vybrat, jestli půjde o hrdinu nebo hrdinku. Já si vybral rudovlasou válečnici, kterou jsem si mohl ještě v jednoduchém editoru upravit k obrazu svému, ať už šlo o vlasy nebo pleť. Hned po ztroskotání Fenyx zjistí, že z jejího bratra je kus kamene, a protože ho má hodně ráda a vzhlíží k němu jako k hrdinovi, rozhodne se ho zachránit. Netuší ovšem, že s ostrovem není něco v pořádku a i to její ztroskotání zde nebyla náhoda. Zlé monstrum Týfón se dostal ze svého vězení a hrozí, že nepěkně zatočí nejen s řeckými bohy, kteří se o jeho uvěznění před tisícovkami let postarali, ale i s celým světem. No a Fenyx je podle všeho tou vyvolenou, která může jeho počínání zastavit.

Aby se tak stalo, musí na svoji stranu získat přízeň několika bohů, kteří se klepou o svoji budoucnost, což ale není zrovna lehký úkol. Příběh jako takový není moc složitý, ačkoliv má řadu překvapení a velkých nečekaných zvratů, hlavně v posledních hodinách, ale co se mi na něm líbilo, tak je styl jeho vyprávění, o které se stará Prometheus s Diem. Tito dva bohové neustále komentují celkem trefně počínání hlavní hrdinky a panuje navíc mezi nimi dobrá chemie, takže se dobře doplňují a je radost je poslouchat. Rovněž se mi líbí, že se hra nebere nijak vážně a příběh je pojat humornější až komediální formou, díky čemuž jsem se následně u řady dialogů nebo scének hodně smál. Navíc musím ocenit charismatickou hlavní hrdinku, ale také další dobře napsané a zajímavé postavy s vlastními problémy, které jsem během hraní potkal a docela si je oblíbil. I proto jsem si tak mohl příběh užívat a byl i tím hnacím motorem, abych hrál a Týfóna zastavil.

Immortals Fenyx Rising je dobrodružná adventura ze třetí osoby, pro niž se nechali vývojáři inspirovat nejen řeckou mytologií, ale také řadou úspěšných her. Hlavně inspirace vynikající hrou The Legend of Zelda: Breath of the Wild od Nintenda je viditelná od první minuty, ať už jde o hratelnost, průzkum světa , souboje s protivníky nebo herní náplň. Občas jsem si říkal, jestli to vývojáři s tím opisováním už nepřehnali, ale na druhou stranu jsem se po celou dobu hraní skvěle bavil, a to je asi to hlavní, oč tu běží. Navíc hra The Legend of Zelda: Breath of the Wild přinesla unikátní přístup k otevřenému světu, a jsem rád, že se ho vývojáři konečně snaží napodobit a v případě Immortals Fenyx Rising si nevedli vůbec špatně. Ano, asi nedostanou cenu za nejoriginálnější hru letošního roku, ale jsem přesvědčen, že všichni budou během hraní spokojeni. 

Velkou devízou hry je soubojový systém, který je zábavný, svižný, jednoduchý na naučení a díky své rozmanitosti jen tak neomrzí, navíc Fenyx může nepřátelům zasazovat údery nejen na zemi, ale také po výskoku ve vzduchu po vzoru sérií Devil May Cry nebo God of War. Na začátku umí Fenyx jen základní lehké údery mečem, ale následně se naučí další komba, speciální silné útoky či ovládat sekyru pro těžký útok, který dokáže rozrážet štíty protivníků. Hra ale není jen o bezhlavém mačkání akčních tlačítek. K soubojům je kolikrát nutné přistupovat opatrněji a taktičtěji po vzoru Souls her, zvláště na normální a vyšší obtížnost. Dojde proto i na uskakování před útoky nepřátel, případně jejich vykrývání. Pokud se Fenyx povede perfektní úskok nebo odražení útoku, což vyžaduje vždy velmi dobré načasování, zastaví se na malou chvilku čas a může protivníkovi bez starosti naložit. Jediné, co bych trochu vytkl, je sem tam kamera, která zabere scénu z ne zrovna ideálního úhlu. Většinou jde o souboje v menších arénách, kde není tak dobře vidět na protivníky. Jde ale naštěstí o ojedinělé situace. 

Důležitou součástí soubojového systému je i luk, který Fenyx získá hned na začátku hry. Ten se hodí pro sestřelování nepřátel ve vzduchu, ale také najde uplatnění díky naváděným šípům i při řešení logických hádanek. Než se ale k nim dostanu, tak musím zmínit ještě protivníky, kterým Fenyx čelí. Většinou to jsou vojáci, ale i různé potvory z řecké mytologie, ať už jde o Kyklopy, minotaury, lvy, medusy a další. Rozmanitost řadových protivníků je velká a plně dostačující. Kromě nich si vývojáři připravili i zábavné bosse, kterých ve výsledku není zase tak málo, přičemž souboje s nimi probíhají ve stylu Souls her, jen obtížnost není tak vysoká. Souboje s těmito kolikrát velkými protivníky jsem si pokaždé užíval a jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, co hra Immortals Fenyx Rising nabízí.

Jen o soubojích s protivníky ale hra Immortals Fenyx Rising není, protože svět je doslova prošpikovaný dobře navrženým, rozmanitými i příjemně obtížnými puzzly, u kterých kolikrát budete muset pořádně nažhavit svůj mozek a přemýšlet, jak je správně splnit. Některé jsou příběhové, ale často jsou zastoupeny jen ve formě vedlejších aktivit, které se můžete rozhodnout plnit, abyste se dostali k odemknutí ukrytých truhel s důležitým materiálem nebo přístup k novému meči, brnění či dalšímu zajímavému předmětu. 

Důležitou částí hry jsou pak i dungeony, pro které se vývojáři očividně nechali inspirovat hrou The Legend of Zelda: Breath of the Wild. Těch je několik desítek, odehrávají se v Tartaru, přičemž je vždy nutné v nich bojovat nejen s protivníky, ale i řešit další puzzly či překonávat těžké záludné překážky, aby se Fenyx dostala až na konec k finální truhle. Většinou jsou dungeony spíše menší, a pokud hned zjistíte, jak danou překážku zdolat, zaberou jen několik minut. Vývojáři si ale připravili i několik obrovských dungeonů, které jsou skvěle navržené a jejich zdolání zabere i půl hodiny a déle. Líbí se mi navíc, že dungeony obsahují rozmanité problémy a moc často se v nich hádanky či překážky neopakují, takže hra po většinu času servíruje něco nového a tím si dokáže udržet pozornost hráče od začátku do samotného závěru.

Jak už jsem zmínil, hra se odehrává celá na Zlatém ostrově, který sice není tak velký jako jiné světy ve hrách od Ubisoftu, ale jeho velkou devízou je díky tomu skutečnost, že neobsahuje žádná hluchá místa. Kamkoliv se vydáte, čeká vás něco zajímavého, ať už jde o aktivitu nebo nějakou tu oku lahodící památku s nádhernou architekturou. Ostrov je rozdělen do několika částí, přičemž každá je inspirovaná jiným řeckým bohem a tím pádem je jiná po stránce designu i svoji atmosférou. Zatímco na začátku bude Fenyx poskakovat po krásných zelených loukách a toulat se lesíky, po nichž chodí krásná Afrodita, následně se podívá do skal s božskou kovárnou i válkou zpustošené části, kde je jen kouř a smrt. Co se mi líbí, tak je nelinearita příběhu a vůbec samotné hry. Výše jsem zmínil, že musíte pomoci čtyřem bohům, aby se přidali na vaší stranu. Je přitom jen na vás, kam se vydáte, jaký kout ostrova prozkoumáte a jaké úkoly budete plnit. Daný je jen cíl, nikoliv cesta, kterou si můžete zvolit vlastní. 

Skvělé je, že když si odryjete část mapy, vývojáři ji automaticky nezaplní otazníčky, jako je to třeba u sérií Assassin's Creed nebo Far Cry. Truhly, střety s protivníky, dungeony a další vedlejší aktivy je nutné vždy odhalovat samotným průzkumem, ale také skrze speciální vidění hlavní hrdinky. Až následně se vám důležité místo objeví na mapě, přičemž abyste se k němu lehce dostali, je nutné na něj umístit značku. Tento systém mi přijde daleko zajímavější a lepší jak u zmíněných sérií, navíc podporuje i samotný průzkum. Není nic lepšího, než když svým vlastním úsilím člověk objeví na mapě něco nového. To je obrovská změna od předchozích her Ubisoftu, kde jste hned viděli otazníčky na mapě a přesně jste věděli, kam se máte vydat. Tento systém je dle mého už dávno přežitý a snad se budoucí hry s otevřeným světem budou inspirovat právě tím, co můžeme vidět u Immortals Fenyx Rising a The Legend of Zelda: Breath of the Wild. 

Vývojáři u Immortals Fenyx Rising průzkum usnadňují i možnostmi hlavní hrdinky. Ta totiž už na začátku dostane speciální Daidalova křídla, díky nimž může plachtit ve vzduchu a zdolávat tak velké vzdálenosti, ale hodí se rovněž i při řešení puzzlů. Také jako Link v poslední Zeldě dokáže lézt na prakticky cokoliv, ať už je to obrovská skála, socha nebo nějaká stavba. Jediným omezením je stamina, která signalizuje, jak dlouho Fenyx vydrží ještě šplhat nebo plachtit. Naštěstí jde během aktivity skrze lektvar doplňovat, ale také vylepšovat. Každopádně zmíněná stamina zde funguje stejně jako u Linka v poslední Zeldě. Putování po ostrově je možné si časem ulehčit i ochočením koně, takže pak cestování je opravdu rychlé. Na mapě ovšem nechybí ani klasické body pro rychlé cestování, které je na mnou testované konzoli PlayStation 5 opravdu rychlé a trvá vždy jen několik vteřin. 

V mnoha podobných hrách s otevřeným světem je průzkum prostředí jakousi vedlejší aktivitou pro získání bonusových sběratelských předmětů, ale v Immortals Fenyx Rising je součástí základního zážitku, a to se mi hodně líbí. Jak budete ostrov prozkoumávat a plnit na něm vedlejší aktivity, ať už půjde o likvidaci nepřátel či řešení puzzlů, budete odměňováni herní měnou či různými surovinami. Ty následně můžete v síni bohů použít k vylepšení výdrže i života hlavní hrdinky, případně k vylepšení zbraní nebo brnění, vaření lektvarů a také k odemykání nových schopností. Immortals Fenyx Rising nemá klasický RPG systém, díky němuž by Fenyx za zabíjení protivníků nebo plnění úkolů levelovala skrze získané XP body. Odemykání nových schopností je vázané na mince Chárona, které je možné získat za plnění dungeonů a speciálních výzev, čímž vývojáři i nutí, abyste jen slepě nesledovali hlavní příběh, ale užili si i vedlejší, a nutno říci, že velmi kvalitní obsah. Z předchozích řádek je patrné, že vše má ve hře nějaký smysl, a to se mi hodně líbí. 

Já hru Immortals Fenyx Rising rozehrál na střední obtížnost a na úplné finále jsem se probojoval po nějakých dvaceti hodinách. Je třeba říci, že jsem se moc necoural a jel hlavní příběhovou linku, ale pokud budete chtít vše prozkoumat, splnit všechny dungeony a hádanky, zabere vám hra spoustu dalšího času. Jakmile jsem se dostal na konec, mohl jsem si vybrat, jestli si pustím New Game+, kde bych měl veškerá vylepšení, získané zbraně i sběratelské předměty, nebo nahraju pozici před finále a budu dál prozkoumávat ostrov. Je škoda, že není možné po zabití hlavního padoucha pokračovat v průzkumu, ale musíte se vrátit před tuto událost. Já si každopádně vybral New Game+, a asi nebudu sám, ale nebudu moc spoilerovat. 

Už v prvním odstavci jsem zmínil, že se mi od oznámení na Immortals Fenyx Rising líbí pěkný výtvarný styl, do něhož jsem se hned zamiloval. Ten se ke hře skvěle hodí, hlavně k jejímu pojetí připomínající humornou pohádku s řeckými bohy. Musím ale říci, že i dobře vypadá, protože modely postav jsou pěkné s dobrými animacemi, prostředí má spoustu detailů a kvalitní nasvícení, a do toho vývojáři nešetří nejrůznějšími oku lahodícími efekty. Na vizuální stránku si určitě stěžovat nemohu, stejně tak na optimalizaci. Vývojáři použili pro Immortals Fenyx Rising osvědčený interní Ubisoft Anvil engine, s nímž měli zkušenosti už díky hře Assassin's Creed Odyssey. Díky tomu je hra od prvního dne dobře optimalizovaná a běží na konzoli PlayStation 5 buď nativně ve 4K a 30fps nebo v dynamickém 4K rozlišení při 60fps. Já zvolil druhou možnost, na níž hra pořád vypadá dobře a oproti nativnímu 4K jsem nepoznal moc změn, ale hlavně je daleko plynulejší. To jsem ocenil hlavně během hektických soubojů s protivníky. Co dotváří dobrou atmosféru, je kvalitní ozvučení, ale také soundtrack a dobrý dabing jednotlivých postav. Je vidět, že nakonec nejde o menší dobrodružnou hru, ale velkou AAA hru, na níž se určitě nešetřilo.

Ubisoft se začátkem letošního roku rozhodl, že už nebude nadále lokalizovat své hry do češtiny. Musím říci, že je to určitě škoda, protože jeho hry jsou hodně bohaté na texty a ne každý ovládá angličtinu tak dobře, aby si je mohl užít. I proto potěší, že Immortals Fenyx Rising lokalizaci jako jedna z posledních her obsahuje. Je navíc kvalitní a nezaznamenal jsem, že by český překlad neseděl. Jen jsou titulky sem tam trochu opožděnější nebo rychlejší, ale za to překladatelé nemohou. Naštěstí nejde o častý problém.

Na hru Immortals Fenyx Rising jsem se od oznámení hodně těšil a jsem proto rád, že se vývojářům povedla. Máme tu před sebou totiž kvalitní dobrodružnou akční adventuru inspirovanou řeckou mytologií, která zaujme svým dobře napsaným příběhem, charismatickými postavami, zábavnou akční hratelností i chytře vymyšlenými logickými hádankami, a v neposlední řadě i pěkným výtvarným stylem. Jak už jsem zmínil hned v prvním odstavci, z posledních her Ubisoftu jsem se nejvíce bavil právě při hraní Immortals Fenyx Rising, a proto mohu nákup jednoznačně doporučit. A vlastně se už i docela těším, až se budu moci do hry vrátit, odhalit ještě skrytá tajemství či se vydat na nová dobrodružství, která vývojáři teprve plánují a vydají je v rámci Season Passu.