GRID

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Série GRID si nikdy nehrála na žádný simulátor, ale jejím cílem bylo přinést do závodění více akce a živelné závodění po celém světě, což se jí dařilo i přes několik karambolů docela dobře. Ve stejných šlépějích se nyní snaží jít i právě vydávaný restart série, který tak nabízí něco odlišného od dalších hlavních značek herního vydavatele Codemasters, mezi nimiž je zmíněná F1 nebo DIRT. A tak je nutné k novému GRIDu přistupovat, protože jízdní model je v základu hodně arkádový, a i s vypnutím všech pomocníků se z něj žádná simulace nestane. Pokud od nového GRIDu čekáte simulaci jako třeba u Project Cars nebo Gran Turisma, musíte hledat jinde. To ale neznamená, že by hra nebyla zábavná. Právě naopak. Jízdní model je solidní a stará se ve spojení s dobře vypadajícím vizuálním modelem poškození či dobrou optimalizací pro gamepad, ačkoliv jsou podporovány i volanty, o kvalitní zážitek z hraní. Kamer je pak šest, takže můžete jezdit nejen ve třetí osobě, ale také z kokpitu a tak dále. 

Největší chloubou každé závodní hry je vozový park. GRID nabízí v základu přes sedmdesát vozů rozdělených do pěti tříd - Touring Cars, Stock Cars, Tuner Cars, GT Cars a Invitational. Řada vozů vychází z reálné předlohy, některé jsou lehce smyšlené. Že některé vozy nemají reálnou předlohu mi nevadí, ale určitě bych ocenil, pokud by počet vozidel by vyšší. Na takovou závodní hru je jich prostě a jednoduše málo. Stejně tak mi vadily některé celkem odfláknuté kokpity vybraných vozidel, kde je palubka statická nebo bez budíků. Co alespoň potěší je velmi dobré ozvučení. Na to jsme si ale u her od Codemasters už zvykli a zde tomu není jinak. Co mě ještě napadá a měl bych v tomto odstavci zmínit, je nemožnost vozidla výrazně výkonnostně upravovat. Pokud byste se tedy chtěli ve vozech různě šťourat, máte bohužel smůlu, tato možnost je tu hodně omezená, ale je otázkou, jestli to od arkády někdo vůbec čeká. To výběr laku či polepů tu nechybí. 

Vozidla bychom měli za sebou a důležitou součástí hry GRID jsou i tratě. Ty jsou zasazeny do dvanácti různých lokací a hra jich obsahuje v základu přes osmdesát, ale jak určitě tušíte, většinou jde o různé variace na jednu trať, takže ve výsledku originálních je o dost méně. Některé okruhy či tratě jsou smyšlené, ale mají pěkný nápaditý design a je radost po nich jezdit, ale nechybí ani několik licencovaných dobře známých okruhů. Fanoušci série GRID zde určitě některé lokace poznají hned na první pohled, ať už jde o San Francisco nebo Barcelonu, protože se vracejí z předchozích dílů. Co se týče vyložených novinek, tak tu máme pouhé čtyři lokace jako Havana, Šanghaj nebo Sydney. Čekali jste více? Já také. Opět tedy platí, že když počet lokací a následných tratí srovnáme s jinými závodními hrami jako Forza, Project Cars nebo Gran Turismo, nemůže nikdy GRID vyjít jako vítěz či alespoň se vztyčenou hlavou. Ostatně i předchozí díl obsahoval lokací téměř dvojnásobek. Proč došlo k takovému osekání je tedy záhadou. Zamrzí to o to více, když si uvědomíme, že většina tratí je jen recyklátem starších dílů. 

U tratí alespoň potěší, že ve volném režimu si můžete nastavit, jestli budete chtít závodit ve dne nebo v noci, kdy mají závody svoji vlastní jedinečnou atmosféru, o níž se stará i fantastické nasvícení. Je dokonce možné si u závodů nastavit i počasí, ale třeba dynamické počasí chybí. To ale asi nikomu moc vadit nebude, protože ho ani dnes nemá většina závodních her. 

Co na hře GRID musím pochválit a je jednou z jejích nejlepších součástí, je určitě umělá inteligence, která dokáže potrápit už na základní normální obtížnost. Protivníci vám nenechají kousíček volného místa a o své umístění musíte na trati tvrdě bojovat. Navíc je umělá inteligence nově obohacena o zajímavý systém Nemesis. Pokud do někoho během závodu silněji vrazíte, tak se nad ním objeví červená ikonka a následně se vám snaží náraz oplatit, případně při předjíždění je daleko agresivnější, díky čemuž vaše zatím poklidná jízda může skončit v hodinách. Ano, do klasických závodních her toto moc nepatří, ale GRID není simulátor a jde o akčnější závodění, kam ale systém Nemesis dobře zapadá a líbí se mi.

Zatímco závodění má slušnou šťávu, ačkoliv bych si dokázal představit větší vozový park nebo více tratí, kde GRID začíná vyloženě hodně ztrácet, je samotný obsah herních režimů. Když hru poprvé zapnete, jednoduché menu vás upozorní na to, že si můžete dát pouze Kariéru, rychlý závod, který si sami nastavíte, nebo online multiplayer. To je vše. A protože je nabídka značně omezená, očekával jsem maximálně propracovanou Kariéru. Tento pro závodní hru hodně důležitý režim v Codemasters v posledních letech umí, stačí se podívat na fantastickou Kariéru v sérii F1. Jenomže GRID je jiná písnička. Kariéru zde totiž tvoří na sebe nenavazující závody rozdělené do jednotlivých tříd vozů, které jen musíte vyhrávat, abyste si odemkli další závody. Přítomny v kariéře jsou ještě speciální výzvy Fernanda Alonsa, který na hře GRID s vývojáři lehce spolupracoval jako konzultant. Tyto výzvy jsou dle mého možná i tím nejzajímavějším, co Kariéra nabízí. 

Za vyhrané závody získáváte nejen XPčka do svého levelu, ale hlavně peníze pro nákup dalších vozidel. Systém kariéry, její prezentace a propracovanost je prostě a jednoduše zklamáním. Není dělaná pro hardcore hráče, ale spíše pro ty občasné, kteří si dají sem tam pár závodů, když mají zrovna čas nebo chuť. Rozhodně ale Kariéra v GRID nemá ambice udržet u sebe hardocre hráče a zapálené závodníky každý večer třeba měsíc v kuse. Ostatně tak dlouhá zase také není.

Když už jsem u Kariéry a závodění, tak součástí je i váš složený tým. Ten hrál v minulých dílech důležitou roli, ale zde je značně omezen a zjednodušen, až vlastně nemá prakticky žádný smysl. Můžete si najmout sice kolegu, který s vámi bude na trati a třeba vám i pomáhat v závodech, ale jeho přínos je naprosto minimální. Vlastně mi i přišlo, že najímání lepších parťáku tu je jen pro to, aby byla další položka, za níž je možné utrácet peníze. Těch je na začátku celkem dost, ale posléze už budete i tak muset jezdit různé závody znovu, abyste si vydělali na nejlepší vozy. Určitě tedy kolega na trati nepůsobí tak, abyste se cítili, že máte podporu a fungovali jste následně jako tým, a museli za něj utrácet peníze. To rozhodně ne. Tady byl potenciál daleko větší. 

Pokud vás kariéra omrzí, můžete si dát rychlý závod, nebo se pustit do online multiplayeru. Ale ani tam to není zrovna nějaká velká hitparáda. Můžete si totiž jen vytvořit závod pro kamarády, případně si dát rychlý závod, který vám hned hodí matchmaking. Nějaký seznam závodů, kam byste se mohli připojit, kde byste i viděli nastavení, zde naprosto chybí. Multiplayer tak jen podtrhuje moje tvrzení, že nový GRID prostě pro každodenní závodění opravdu není. Každopádně napojování do her je skrze matchmaking celkem rychlé, ale prakticky pokaždé se mi stalo, že jsem v závodě následně jezdil jen proti dvěma nebo třem hráčům, zbytek tvořila umělá inteligence, navíc nastavená na nízkou obtížnost. Zážitek ze závodění tak nebyl ideální a brzy jsem se proto vrátil do hraní Kariéry. Multiplayer tedy chatrný obsah GRIDu nezachrání. Je to zklamání, protože bych určitě nečekal, že zrovna tady Codemasters zklame.

Nový GRID jsem testoval na konzoli PlayStation 4 Pro, na níž hra vypadá určitě nadprůměrně, ačkoliv třeba na Gran Turismo Sports nebo poslední Forzu lehce ztrácí. Jednotlivé vozy jsou ale i tak krásně detailní, což ještě vynikne s povedeným vizuálním modelem poškození. Špatné ani nejsou tratě, které mají řadu detailů i třeba stovky diváků, kteří fandí kdekoliv, kde je jen kousíček místa. A přímo skvělé je nasvícení, které se stará během hraní o parádní atmosféru, ať už budete závodit ve dne nebo v noci. Oceňuji i na konzoli PlayStation 4 Pro framerate, který se drží i při náročných momentech na 60 snímcích. Je ale škoda, že tuto hodnotu se vývojářům nepodařilo dosáhnout i na základních konzolích PlayStation 4 a Xbox One, kde hra má zámek na 30 fps, takže tam čeká hráče méně plynulý zážitek.

GRID je rozporuplná hra. Není špatná, ale ani výborná. Zatímco samotné závodění je celkem fajn a potěší solidní umělá inteligence se zajímavým systémem Nemesis, tak obsahově na tom není v základu GRID zase tak dobře, jak bych chtěl, aby byl. Zatímco počet vozidel a tratí se dá ještě s přivřením očí tolerovat, tak obsah v podobě herních režimů určitě ne. Ten není jednak rozmanitý, ale hlavně nejsou jednotlivé módy dostatečně zajímavé a propracované, aby u sebe udržely fanoušky závodění po nějakou delší dobu. Kariéra jsou jen na sebe nenavazující závody a očesaný multiplayer nabídne jen zábavu na chvilkové vyblbnutí. Pokud chtěl Codemasters sérii GRID tímto počinem nakopnout a dostat ji na stejnou úroveň jako F1 nebo DIRT, tak se mu to moc nepovedlo a bude muset v budoucnu přijít s o poznání se zdařilejším pokusem.