Final Fantasy X

Item: Final Fantasy X
Rating: 9
Author: Konzolista.cz

recenze•pondělí 26. ledna 2009•Petr Strecker•

Zdroj: Square EA

Žijete si poklidným životem, který spíše pramení z čekání na smrt nebo zničení světa. V tom se ale objeví hrdina, který má zažehnat všechno zlo, i když mu v tom osud zrovna moc nepřeje. Dá se říci, že jde o klasický scénář téměř všech Final Fantasy her. Právě Final Fantasy X je posledním dílem ze stáje Square, která se o nějaký ten rok později spolčila s Enix. Nemusím snad říkat, že se jedná o výborný zážitek, který přivítal tehdejší next-gen konzoli s otevřenou náručí a mečem na rameni. Epické RPG plné příběhových zvratů s výtečnou a předlouhou hratelností. Nejen to, ale i spousta dalších věcí zabalených v překrásném kabátku.

Atmosféra bezmoci, strachu, ale také radostných chvilek je ve FF X přítomna prakticky neustále - od samotného počátku hry, který kompletně změní život nejednoho člověka, až po konec. Ocitáte se ve světě Spira. Ve světě, který se zdá být naprosto harmonický, co se týče tehdejší reality. Pohled na živoucí město Zanarkand, které si žije svým vlastním nočním životem, plným mladých lidí bavících se ve víru noci. Ale přijde něco, co nikdo nečekal a přinese s sebou celoživotní následky pro celý svět. Nad městem se objevuje monstrum „Sin”, jenž přináší kompletní zkázu městu a následný teleport jednoho z hlavních hrdinů, Tiduse, tisíc let do budoucnosti. Jak už to tak bývá, mladičký Tidus si bude připadat jako po brutální oslavě narozenin. „Kde to jsem?”, a podobné otázky si bude klást stejně tak jako vy. Všechny odpovědi na tyto a jiné otázky budete získávat během samotného hraní. Ale jak už to tak bývá, Final Fantasy není o příběhu jednoho člověka, ale spolku lidí, každý se svým vlastním osudem a „životní náplní”. Okolo každé postavy se točí minimálně jedna zápletka, ale přesto jsou to právě „Summoneři”, o které jde v první řadě. Tito vyvolávači jsou schopni povolat do boje pravěké duše zemřelých, Aeony, kteří vám pomohou s poražením Sina. Ten, kdo obdrží finálního Aeona, může vykonat tzv. „Final Summoning”, což je obřad, při kterém je vyvolávač zabit, stejně jako Sin právě posledním Aeonem. Mrtvý vyvolávač tak nahradí Sin, který se za dalších několik let znovu objeví. Jedná se tak o nekonečný řetězec smrti a radosti, který vyplňuje období klidu a míru. Vyvolávači jsou na své sáhodlouhé pouti doprovázeni svými strážci, kteří činí tu nejtvrdší práci. Bez nich by se většina summonerů nikam nedostala, s čímž se také ve hře mnohokrát setkáte. Jak jsem naznačil, ve hře se setkáte s celou řadou hlavních i vedlejších postav, které jsou svým způsobem naprosto originální. Jmenovanému Tidusovi se řádně zamotá život už zpočátku. Tajemný Auron ze sebe trousí opravdu užitečné a překvapující informace, on sám byl totiž jeden ze strážců legendárního summonera Lorda Brasky, otce Yuny, hlavní hrdinky, která má na starost právě zničení Sina. Sama vyrůstala na ostrově Besaid ve společnosti Wakky a Lulu, proto k sobě tato trojka chová téměř sourozenecké pouto. Aby si byl Braska naprosto jistý ohledně Yunina bezpečí, nechal na ní dohlížet Kimahriho, z rodu Ronso, což jsou velcí, vlkům podobní tvorové žijící v zasněžených vrcholcích hory Gagazet. Dále se ještě setkáte například s mladou Al Bhed holčinou Rikku, která je takový kutil Tim. Dokáže totiž manipulovat s mnoha mechanickými zařízeními a jinými udělátky. To všechno byly hratelné charaktery, každý z nich chová nějaké menší nebo větší tajemství, jenž však odkryjete až časem. Příběh dělá tuto hru naprosto atraktivní i v dnešní době. Co vás uchvátí na první pohled, je design a nápad jednotlivých lokací. V tomto díle už se nepohybujete po obrovské mapě jako dříve, ale rovnoměrně přecházíte / přelétáte mezi obrazy spojujícímí města, lesy, pláně a jiná exotická místa. Pokud to vezmeme od začátku, Besaid Island je na první pohled exotický ostrov, který se nemálo podobá těm z Karibiku. Každý den je slunečný, vodopády stékají po skalních masivech, míhajících se kolem palem s pozůstatky tehdejší civilizace. Ideální místo pro žití, že? Tentokrát to vezmeme trošku skokem, ale zmínku si zaslouží třeba les Macalania, který je ponořen v naprosté temnotě a schován před sebemenším paprskem slunce. Dále vzpomeňme na nekonečné pláně Calm Lands, které nabízejí opravdu spoustu možností, jak si vycvičit postavy, nebo se prostě jen bavit - třeba jízdou na velkých žlutých kuřatech Chocobo. Rozmanitost lokací je právě to nejvíce „nej”, co vás kdykoli překvapí a pohladí na duši. Opuštěné oblasti plné nepřátel střídají velkolepá města plná lidí a zábavy, jež fungují také jako centra pro nákup všeho možného, ať už se jedná o zbraně, bojové zásoby nebo nocleh. Za tohle si hra rozhodně zaslouží body k dobru. Značnou změnou prošel i bojový systém ve hře. Nyní už útočíte podle tahů, které jsou vám přiděleny stejně tak jako nepřátelům - tzv. CTB systém. Proto už nejste pod časovým tlakem, a tak můžete své kroky důkladně promyslet, než udeříte. Tento systém byl původně použit i ve Final Fantasy 4. Vaše tahy a tahy nepřátel je možné všelijakým způsobem ovlivňovat. Chcete více tahů než nepřítel? Dobře, proveďte kouzlo Haste, které notně zrychlí pohyb vaší postavy. Nebo na to můžete jít od lesa a na nepřítele použít kouzlo Slow, které ho velmi zpomalí, anebo rovnou Stop, jenž ho kompletně vyřadí z provozu na určitou dobu. Přesto se občas dostanete do situací, u kterých není vše tak jednoznačné, a musíte trošku zapřemýšlet dopředu, abyste měli šanci přežít. Přesným příkladem jsou některá elitní monstra v lovecké aréně nebo tajných lokacích. Co bylo Final Fantasy hrám nejvíce vytýkáno, je právě náhodný systém soubojů, který byl nejenže velmi otravný, ale také jste si nemohli vybrat nepřítele. Kolikrát jste tedy zemřeli před save sférou, byť jste potkali někoho, na koho ani zdaleka nemáte. Od toho se odvíjí vylepšování vašich postav. Už nelevelujete jako v předchozích dílech, ale za svoje činy v boji získáváte sféry a zkušenosti, které investujete do mřížky „Sphere Grid”. Tato obrovská mříž skýtá mnoho cest, jak vaši postavu vylepšit, a také se jedná o velmi variabilní řešení, neboť můžete vaši postavu prakticky vypracovat na maximum. Jenže pohyb na ní vás stojí právě zmíněné zkušenostní body a samotné sféry, které zasazujete do příslušných otvorů. Tím si vylepšujete mnoho faktorů vašich postav jako například sílu, obranu, schopnost uhýbat, obranu proti magickým útokům a spoustu dalších hodnotných částí, bez kterých se rozhodněte neobejdete. Ba naopak. Abyste se mohli postavit těm nejsilnějším monstrům, budete potřebovat minimálně 80 hodin čistého herního času, abyste si postavy upravili způsobem, který je žádoucí. V předchozích dílech jste se také mohli setkat se speciálními útoky, které vyčnívaly brutální silou a jinými schopnostmi pro umlčení nepřítele. Těmto drtivým zabijákům se říkalo „Limit Break” a ve většině případů opravdu dokázali vytrhnout trn z paty. Vše se vrací, ale pod názvem „Overdrive”. Každá z postav má své vlastní, ale ne všechny je možné použít stejně. Rikku pomocí svých kutilských možností může vyrobit šikovnou věcičku složením jiných dvou obyčejných předmětů. Tidus může naopak zasadit nepříteli mnoho sečných ran pomocí jeho zuřivých výpadů. Ve hře máte samozřejmě k dispozici mnoho technických skillů nebo magických útoků, jejichž popis by byl naprosto bezpředmětný. Místo toho si hru raději zahrajte a okuste bolest! Stěžejním bodem ve hře jsou jak jinak než souboje. A vězte, že vás toho čeká opravdu mnoho! Počet a rozmanitost jednotlivých nepřátel, ať už se jedná o ty mechanické nebo živé, je velmi ohromující. Při objevování lokací tak můžete narazit na běžné druhy, které utečou hned, jak ucítí vaší přítomnost, ale třeba také zkřížíte meče s opravdovými nepřáteli. Předem upozorňuji, že na velikosti v této hře rozhodně nezáleží. Malá ještěrka vás může dorazit stejně rychle jako obrovské, krev plivající monstrum. Stejně tak se snadno stanete obětí několika tajných bossů nebo temných verzí Aeonů, kteří vyžadují opravdu mnoho času a přemýšlení, abyste s nimi mohli bojovat alespoň půl minuty. Hra se tedy může rozhodně chlubit repertoárem všech možných (spíše nemožných) druhů monster a jejich nápaditým designem. Člověk občas potřebuje odpočinek, o tom není žádných pochyb. Stejně tak tomu je při hraní FF X. Aktivit, kde se vyřádit a ještě získat nespočet vzácných bonusů, je vpravdě velmi mnoho. Můžete si zkusit pochytat všechny motýly v Macalanianském lese, nebo si vytrénovat vlastního Chocobu a závodit s ním. Pokud chcete procvičit vaše duchovní miláčky, máte možnost provětrat bývalou vyvolavačku Belgeminu, která se s vámi podělí o dobré rady a předměty. To je pouze malý výčet toho, co na vás tam venku čeká. V tehdejší době byla hra po technické stránce na absolutním vrcholu. Překrásné animace, které jsou chloubou nejen celé této série, ale i všech japonských (RPG) her, nemají konkurenci. Filmový zážitek první třídy, který nemá obdoby. Ale i dnes má hra něco do sebe. Krásné melodie si budete pozpěvovat i při cestě do školy / práce a všude si představovat ony efekty při líbačce Tiduse s Yunou. Ehm, to bych asi prozradil víc, než bych měl. Slabší nátury by si měly připravit kapesníčky, neboť se může velmi lehce stát, že vám nějaká ta slzička ukápne. Ale počítejte s tím, že horší situace než ta s Aerith ve FF 7 vás rozhodně nečeká. Je na čase naši pohádku ukončit. Vzhledem k nedostatku prostoru jsem rozhodně nevyčerpal všechny možnosti, které tato hra skýtá, ona je jimi přeplněna! Příběh je také mnohem složitější, než se může na prvním pohled zdát. Ale to je právě to, co dělá tuto hru hrou s velkým H. Jedná se o neobyčejný zážitek, který by si měl každý prožít sám, nehledě na to, jestli se modlí k FPS hrám, nebo mu v krvi koluje benzín. Ámen!

Chcete ohodnotit hru vlastní uživatelskou recenzí? 0 uživatelských recenzí

Načítání...

Pro hodnocení článku se musíte přihlásit

Final Fantasy X

RPG, Adventura

SquareSoft / Square EA

Datum vydání: 17. prosince 2001

ps2

Komentáře (35)

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

stillalive #Yola

1. října 2011 v 14:11

S kamarádama jsme tenkrát nehráli nic jiného. Každý nahráno minimálně přes 200 hodin. Někdo i 400 hodin. Nekonečné debaty o tom. Neskutečné nadšení, zábava a příběh na který všichni vzpomínáme. Desítková hra!!! Zdejší hodnocení je jistě subjektivní, beru. Ale přeci jen já a kámoši z toho máme zážitek na který ani hodnocení plných 10 nestačí.

Offon #Close it.

30. dubna 2010 v 07:24

No podle mě by nestačilo říct že je ta hra úžasná...to nestačí...:D.Já jí začal hrát asi před třema týdnama,a nechápu jak jsem jí mohl přehlížet....nádhera.

A recenze byla samozřejmě nádherná...:D:D

Leon #Verum Rex

14. dubna 2009 v 12:42

Jo máš pravdu, teď jsem se na to díval. Květen 2002.

Sheng

13. dubna 2009 v 21:50

[q][b]Leon: [/b]Tohle je pro mně srdcovka. Když jsem asi tak před třema rokama prohlížel úplně první OPS 2 Magazín, tak jsem tam uviděl recenzi a stačilo mi podívat se jen na ty obrázky a bylo to jasný......[/q]

jojo :) ale opravim te, recenze byla tusim v druhym cisle OPS2 magu :P

Leon #Verum Rex

13. dubna 2009 v 17:27

👍1

Tohle je pro mně srdcovka. Když jsem asi tak před třema rokama prohlížel úplně první OPS 2 Magazín, tak jsem tam uviděl recenzi a stačilo mi podívat se jen na ty obrázky a bylo to jasný......

Lady Royana

31. března 2009 v 08:47

👍1

Tahle super hra mě vtrhla do víru PS konzolí. Nikdy nezapomenu na den kdy jsem si jí pustila poprvé doma a jakou radost vyvolala v mém nitru. Ještě stále ji mám doma a občas hraju [s14]

NathanCloud

30. března 2009 v 19:57

👍2

Jedna z nejlepších her co jsem na PS2 dohrál (a že jich bylo)... Naprosto souhlasím s recenzí a za sebe doporučuju :-)

Sheng

5. března 2009 v 20:53

souhlasim s apsim ze kreslena grafika byla vyborna... neuveritelne to pridavalo na atmosfere kdyz clovek videl ty scenerie ktery byly hotovym umeleckym dilem

Shadow #Uko Yesita

5. února 2009 v 15:44

je to supr hra atmosfera naprosto dokonala jiste pohyb postav je jak po obrne ale to nic nemneni na hratelnosti dnes jsou hry super graficky namakane ale hratelnost nizerna

ApsidalTill #One/U/PS4

1. února 2009 v 19:49

je smutné že kreslený art sa z hier vytráca ... raz to pochopíte ..

epileptickejfish #rory

1. února 2009 v 19:30

[q][q][b]Hall: [/b]ta grafika mi příde nějaká dívná :)[/q][b]epileptickejfish: [/b][b]Sheng: [/b][b]Sheng: [/b]

asi proto ze je to jedna z prvnich her na ps2, jeste posledni dil FF serie kde je pouzita kombinace "kresleneho" prostredi a 3D postav.[/q][b]epileptickejfish: [/b]

...ale i tak má svůj styl na který se dá koukat i dnes o gc animacích nemluvě.FF X je pro mně nejlepší díl možná by to bylo jinak kdybych hrál první VII nebo VIII ale bohužel tomu tak u mě nebylo . Tahle monstrózní gamesa si u mě ukousla kolem 2OO nahraných hodin kterých nelituji a zařadila se vedle nejlepších her co sem hrál(toliko mé reference k zahraní FFX) .Kdo nehrál a nezažil ,tak neví :) Maggi Retro Excelento ;)

Shadow #Uko Yesita

1. února 2009 v 14:51

supr hra

Sheng

31. ledna 2009 v 16:21

[q][b]Hall: [/b]ta grafika mi příde nějaká dívná :)[/q][b]Sheng: [/b]

asi proto ze je to jedna z prvnich her na ps2, jeste posledni dil FF serie kde je pouzita kombinace "kresleneho" prostredi a 3D postav.

Kusta

30. ledna 2009 v 23:55

Dekuji Maggot že mi poradil v tom jak ziskat chocoba ve final fantasy x

Maggot #PAN JATKÁČ

30. ledna 2009 v 23:26

Chocoba můžeš najít na Calm Lands... chodí tam člověk ve žlutým plášti, je uplně na severu mapy, stojí u tý propasti. Nejdřív si ho vycvičíš a pak na něm můžeš jezdit. Ale jenom na Calm Lands.

Kusta

30. ledna 2009 v 23:19

[q][b]OldaB: [/b]Výborný díl, ale sedmička je jenom jedna.[/q]

dobre ty

Kusta

30. ledna 2009 v 23:18

no podle mne nej final fantasy jeste se sedmickou ale newim jak ziskat chocoba pls poradte mi [s14]

Hall #o_O O_o

29. ledna 2009 v 22:53

ta grafika mi příde nějaká dívná :)

polok #MGS4 10/10

28. ledna 2009 v 22:05

Pro me nejlepsi hra kterou sem hral...

mastrx #damn it!

28. ledna 2009 v 16:26

FFX je výborným dílem oproti FFXII jak příběhem tak hratelností(aspoň pro mě).Hra kde jsem měl uhráno přes 190hodin a vydržela i poté.Škoda že už ji nemám s PS2kou,protože bych si jí zahrál klidně znovu. [s7]

Lisien

28. ledna 2009 v 13:00

Rád jsem si zahrál každý z dílu zmiňovavé herní serie .. ikdyž, jsem začal až od 7.dílu, díky kterému se dostala serie do herního podvědomí zbytku světa.Pro mě zůstává i nadále 7. díl bezkonkurenční ..

Každopádně vkusně napsané Retro .. bravo. [s1]

OldaB #PÁN PÁNU

28. ledna 2009 v 12:58

Výborný díl, ale sedmička je jenom jedna.

razi #Ps4

27. ledna 2009 v 19:31

penance me strasi dodnes....to je boss na kteryho proste nemam,me uz stacil dark bahamut...

Maggot #PAN JATKÁČ

27. ledna 2009 v 15:44

FF 12 je díky přepracovanýmu bojovýmu systému daleko svižnější. Taky co se týká příběhu, je to spíš politika oproti FF X, což nemusí všem sednout. Osobně mně víc bavila FF X. Každopádně do dneška mám nejraději 8čku.