F.E.A.R. 2: Project Origin

Příběh F.E.A.R. 2: Project Origin navazuje na původní hru, kterou ovšem vidíte z úplně jiného pohledu. Jste Michael Beckett, člen speciální jednotky, která se chystá zatknout hlavního pohlavára projektu vojáků Replica. Jenomže když už se k němu dostanete, dojde k atomovému výbuchu a vše je najednou špatně. Navíc vás celou dobu budou kromě vaší mise děsit i nejrůznější halucinace, za kterými stojí stará známá Alma. Příběh F.E.A.R. 2: Project Origin je zřejmě největším plusem hry. Pokud jste fanoušky původní hry, asi budete hltat každou novou informaci, která vám dále odkryje tuto celkem zajímavou story. Velkou devízou prvního dílu byla především rychlá akce, okořeněná o možnost zpomalování času. To pochopitelně zůstalo zachováno i ve druhém díle, kde budete v neustálém obležení vojenských jednotek. Jenomže už po prvním levelu zjistíte, že je vše naprosto stejné, a ani tolik proklamovaná novinka, kterou má být schovávání za stoly, skříňky a podobně, vůbec nepomáhá. Nejlepší je tak postaru naběhnout do místnosti a rozstřílet vše, co se hýbe. Aby vám hra tuto složku co nejvíce ulehčila, máte i zde možnost zpomalovat čas, a to navíc na docela dlouhou dobu. Nepřátelé nemají ve většině případů proti vám sebemenší šanci, a tak budou umírat především oni. Může za to i jejich umělá inteligence, která není zrovna oslnivá. Vojáci se samozřejmě kryjí za předměty, nebo se o to alespoň pokoušejí, ale protože jim většinou všechno moc trvá, jsou mrtví dříve, než dokáží stůl vůbec převrhnout. Takové likvidování nepřátel musí zákonitě začít po čase nudit, což nastane zhruba po několika levelech. Tomu dopomáhá i podle nás špatný design levelů, který je na první i druhý pohled téměř stejný jako v prvním díle. Čekají na vás jen kanceláře, školka a občasné boje v ulicích. Nic víc. Prostředí je navíc hodně lineární, takže rozhodně nečekejte, že byste zabloudili. Poté se nemůžeme divit, když hrou projdeme za nějakých slabších 5 hodin. Na to, že jde o plnohodnotnou hru, je herní doba hodně podprůměrná. Aby vývojáři hru nějak oživili, zakomponovali do ní možnost ovládat nějaké ty mechy v ulicích města. Tato velká kovová monstra vyzbrojená kulomety a raketami jsou nesmrtelnými posly smrti. Nepřátelé tak budou padat jak Němci do krytu. Tyto levely, kdy se procházíte ulicemi měst, jsou velice zábavné a dávají chvilkami zapomenout na tu hrůzu, kterou musíte po většinu hry sledovat. Kapitolou samou pro sebe jsou i souboje s mechy. Na prvního ve skladišti musíte využít pouze granáty a normální zbraně. Navíc i díky štítu, který mech má, je tento souboj velice těžký. V další části hry už nechybí ani raketomet, který doplní do té doby klasický arzenál, jenž je převzat většinou z prvního dílu. Technickou stránku začneme také kritikou, a asi u ní už i zůstaneme do konce recenze. Na první pohled grafická stránka hry nevypadá zrovna nejhůře, ale po několika minutách si začnete všímat slabších textur, mála detailů a celkově i strohého prostředí. Dále musíme vytknout i slabší framerate, který se pohybuje od 10fps do 30fps, takže občas budete mít hodně nepříjemné zpomalování. Co dále táhne hru dolů, je fyzika, která pravděpodobně odjela na dovolenou. Ano, nepřátelé se ještě zmůžou na celkem reálné přepadávání přes stoly, zábradlí a kdo ví, co všechno, ale ostatní předměty jsou jako přikované. Do skleniček, počítačů nebo různých předmětů na stole můžete vypálit raketu a stejně se ani nehnou. Tohle už prosím do roku 2009 rozhodně nepatří. Z průměru nevylezou ani zvuky a hudba, která je po celou dobu hodně nevýrazná. F.E.A.R. 2: Project Origin je pro mě osobně velkým zklamáním. Od původní hry se liší jen v málu a na dnešní dobu přináší i zastaralý technický kabátek, kterému ujížděl vlak už před několika lety. Spíše než pokračováním původního titulu je F.E.A.R. 2: Project Origin datadiskem, který vydrží jedno pohodové odpoledne, a to si ještě stihnete zajít koupit rovnou jinou hru.