Dark Souls 2: Scholar of the First Sin

Item: Dark Souls 2: Scholar of the First Sin
Rating: 9
Author: Konzolista.cz

recenze•pondělí 13. dubna 2015•Martin Šmíd•

Hlavní obrázek článku: Dark Souls 2: Scholar of the First Sin

Zdroj: Bandai Namco

Vývojáři z From Software před několika týdny zabodovali s výbornou akční hrou Bloodborne, která si mnohdy odnášela v recenzích maximální možné hodnocení, zaslouženě nutno dodat. Možná jste ani nestačili useknout hlavu poslednímu bossákovi, a už tu máme od stejných vývojářů Dark Souls II: Scholar of the First Sin, což je remaster výborná akční hry ze starých konzolí, který nenabízí jen vylepšenou grafiku, jak by každý automaticky čekal. Níže v recenzi se dočtete, jak moc se vývojářům povedl, a jestli se vyplatí zakoupit i v případě, pokud jste původní verzi hráli.

Testovaná verze: PlayStation 4 K nově vydávanému Dark Souls II: Scholar of the First Sin vývojáři z From Software přistoupili nejen jako k remasteru jako takovému, kterých jsme na konzolích současné generace měli už docela dost, ale i jako zcela novému režisérskému vydání, které má za úkol hru vyladit a odstranit některé nedostatky, na které si hráči stěžovali. Někteří z vás jsou určitě namlsáni z Bloodborne a po Dark Souls II: Scholar of the First Sin vážně pokukují, protože si chcete zahrát něco podobného, první odstavec tedy bude patřit právě těmto nováčkům. Pokud očekáváte od Dark Souls podobnou hru, jakou byl právě Bloodborne, dočkáte se z části. Herní mechanismy jsou samozřejmě podobné, takže se jedná opět o akční RPGčko, v němž musíte levelovat a takticky bojovat s protivníky, nejde na ně naběhnout a čekat, že je usekáte, i díky omezené výdrži. Dark Souls ovšem staví hlavně na pomalejším soubojovém systému, během něhož je životně důležité využívání štítu, který se může zvláště hráčům Bloodborne zdát na začátku dosti krkolomný a neohrabaný, stejně jako samotné ovládání. Bloodborne byl ukázkou moderní akční hry, která si ze Souls série vzala základy, které následně udělala přístupnější pro většinu hráčů. Ano, Bloodborne byl o dost přístupnější nováčkům, Dark Souls 2 už tolik není, zvláště když vývojáři udělali několik změn, které jim dveře ještě více přivřely. O tom ale níže, důležité je, že Dark Souls II: Scholar of the First Sin potřebuje od hráče zvykání si na nový způsob boje, pokud ale přežijete či spíše přetrpíte počáteční hodiny, pochopíte herní mechanismy, čeká vás akční hra, na kterou jen tak nezapomenete. Druhý díl Dark Souls se odehrává v nádherné zemi Drangleic, která má spoustu rozmanitých a nádherných lokací, mezi nimiž je možné cestovat skrze ohniště, která si postupně odemykáte. Ohniště navíc neslouží jen jako teleportační body, ale doplníte si i zásoby vzácného léku a rovněž si u něj opravíte zadarmo zbraně. Každopádně vše se točí kolem hlavního hrdiny, který se vypraví do této země s nadějí, že najde lék na své prokletí, což ale vyžaduje, aby získal několik speciálních duší a poté se i střetl s královnou Drangleicu. Takto příběh zní určitě jednoduše, vývojáři už stejnou kostru navíc použili u prvního dílu ale síla Souls her a ostatně i Bloodbornu je v tom, že hráč prozkoumává svět, případně mluví s NPC postavami, a zjišťuje jeho do detailu propracovanou historii, kterou následně sdílí s dalšími fanoušky, aby zjistil, jestli vše správně pochopil, případně si poslechl další interpretace. Ve výsledku tedy zjistíte, že příběh a vůbec historie světa je tak obsáhlá, že by i Tolkien z ní napsal novou trilogii a Jackson natočil několik filmů. Nádherné lokace je opravdu radost prozkoumávat, ale musím se přiznat, že když jsem šel do nějaké nové, nejen jsem se do ní těšil, ale měl jsem z ní strach, strach z toho, jací protivníci tam na mě budou čekat. Ať už se vydáte do lesů, rozpadlých ruin nebo pirátské vesničky, všude jsou kolikrát děsiví protivníci, s nimiž se musíte nejprve seznámit a zjistit, jak útočí a jaké jsou jejich slabiny, které by se daly využít k jejich porážce. Vývojáři připravili desítky rozmanitých řadových protivníků, navíc s povedeným designem. Jak už ale možná tušíte, tím nejlepším jsou souboje s nejrůznějšími bossy, kteří vám zkříží cestu. Těch je tu zhruba čtyřicet, pokud počítám i DLCčka, k nimž se ještě dostanu, přičemž každý boss je unikátní a představuje pořádnou výzvu, maximální soustředění, učení se jeho pohybům a přizpůsobení se bojovému stylu. Je určitě dobře, že vývojáři dají vždy vědět, když vás nějaký ten souboj čeká, abyste si mohli opravit zbraně, případně se na boj dobře připravit, protože jít nepřipraven do takového souboje se rovná vždy sebevraždě. Dark Souls II: Scholar of the First Sin stejně jako Bloodborne staví na jednoduchém, ale plně fungujícím a hodně důležitém RPG systému. V hlavním táboře, kterým je zde vesnička u moře Majula, si můžete u NPC postav, které se postupně rozrůstají, jak je nacházíte během putování, nakupovat nejen zbraně a další věci, ale rovněž i levelovat za nastřádané duše. Ty zde slouží jako peníze pro všechno, přičemž k levelování máte na rozdíl od Bloodbornu daleko více položek, což je dáno tím, že zde je i magie. Samozřejmě se můžete vydat jen klasickou cestou tanka, tedy silného válečníka, pro kterého jsou připraveny stovky mečů, sekyr a dalších zbraní, ale také cestou mága, který posílá protivníky do pekla svými kouzly. Každá cesta má své přednosti, je jen na vás, co nakonec bude více vyhovovat, ale i tak platí, že magie zde hraje důležitou roli i u bojovníka, takže není úplně ideální ji ignorovat. Soubojový systém je tak díky propojení obou stylů daleko komplexnější a robustnější, než třeba v Bloodborne. Dark Souls a vůbec hry od studia From Software jsou nastaveny tak, že hráč musí být neustále ve střehu a zvažovat všechny možnosti, jinak ho čeká nepěkná smrt, ať už zbraní protivníka či pádem do nějaké propasti. Smrt zde navíc je i menším trestem, protože když zemřete, postupně se stáváte nemrtvým, což má hlavně negativní dopad nejen na vzhled, ale také na vaše zdraví, které se může takto propadnout až na polovinu, což je pak znatelně znát během soubojů s protivníky, hlavně pak s bossy. Je pochopitelně možné se znovu kompletně uzdravit pomocí elixíru Human Effigy, ale ten je vzácný a vyplatí se s ním šetřit. Lepší je proto najít třeba prsten, který zvýší minimální život třeba na 75%, s čímž už se dá žít. Smrt tedy v Dark Souls 2 je něco, co bude hodně mrzet, navíc v nemrtvém stavu následně nevidíte nápisy na zemi, kterými se nabízí na pomoc ostatní hráči, případně NPCčka. Fanoušci se určitě ptají, jestli má pro ně Dark Souls II: Scholar of the First Sin co nabídnout, pokud ho dohráli na starých konzolích. Odpověď je velké ANO, protože vývojáři začlenili i nedávno vydaný velký update, který přináší řadu změn a novinek do hratelnosti. Během hraní můžete potkat nová NPCčka, upraveni byli i Covenanti (třeba u šampiónů je nyní nastaven nekonečný respawn nepřátel, což se dá výborně využít pro levelování), jsou občas jinak rozmístěny předměty a dokonce i nepřátelé. A právě těch se týká největší změna, protože nejen, že vývojáři prakticky překopali jejich rozmístění po herním světě, takže kde byl v minulosti jeden typ nepřátel, je nyní jiný, už na začátku třeba změříte síly s relativně silným drakem, ale rovněž přidali i na jejich počtu. Zatímco fanoušci budou jistě za toto rádi, ostatně čeká je hned na první hraní nová a pořádná výzva, z tohoto určitě nebudou skákat do stropu nováčci. Protože je nyní na ploše více protivníků, stane se začátek pro ně ještě více frustrující a nepřátelský. Na taktičnosti samozřejmě více nepřátel neubírá, možná i přidává, protože více si musíte promýšlet jednotlivé kroky. Více nepřátel je i možná odpověď vývojářů na ohlasy fanoušků, kterým se zdál druhý díl oproti předchůdcům až moc jednoduchý, zde tedy pořádně připepřili. Dark Souls II: Scholar of the First Sin přináší tolik novinek, že i fanoušci budou kolikrát překvapeni, jak se hra změnila k nepoznání. Pokud si hru koupíte v reedici pro staré konzole nebo v remasteru pro současné konzole, máte v balení i tři velká rozšíření Crown of the Sunken King, Crown of the Old Iron King a Crown of the Ivory King. K nim se musíte během hraní prokousat, přičemž k odemknutí vždy potřebujete speciální klíč, takže se vyplatí vše prozkoumávat. Nestačí tedy jen najít lokaci, kde je vstup do DLCčka. Tato DLCčka jsou ostatně jednou velkou odměnou pro hráče, kteří si svět Dark Souls zamilují a pořádně ho projdou, protože obsahují jedny z nejhezčích lokací v historii Souls série, s výborně navrženými hádankami a skvělými souboji s bossy, kteří pořádně přitvrdili a představují pořádnou výzvu i pro ty nejlepší hráče. Na souboje s těmito neřády jen tak nezapomenete, ale samozřejmostí jsou pochopitelně i zcela noví řadoví protivníci a další nástrahy, kterými vývojáři pořádně zatopí během průchodu. Pokud vše zvládnete, jste pochopitelně náležitě odměněni. Už samotná DLCčka jsou tedy velkým lákadlem k nákupu, pokud jste je nehráli, ale i ona pozměněná hra celkově je něco, co prostě fanoušky asi nenechá v klidu. Stejně jako nedávno vydaný Bloodborne obsahuje Dark Souls II: Scholar of the First Sin možnost kooperace, a to jak s NPCčky, což vyžaduje od hráče určitě dodržování herních mechanismů, tak s dalšími online hráči. Zajímavou novinkou je, že na konzolích současné generace mohou bojovat až čtyři hráči najednou, doposud byla kooperace jen pro tři. Možná i proto vývojáři přidali více protivníků na scénu, každopádně kooperace je zábavná a kolikrát vám tato možnost usnadní cestu, zvláště pak usnadňuje souboje s bossy. Na druhou stranu hra se snaží vše vyvážit během soubojů tím, že se sníží síla, jakou bosse mlátíte, ale i tak čtyři hráči většinou znamenají i pro sebelepšího protivníka konečnou. Schopné je i NPCčko, které většinou bosse nešetří a obstojně nahradí živého hráče. Jen je u online škoda, že ne vždy úplně spolehlivě funguje, jeden večer jsem se s kamarádem spojil bez větších problémů, druhý už spojování nefungovalo, a to ani při použití prstenu. Rovněž může vadit, že se po zapnutí bosse automaticky zapne v dané lokaci Human Effigy na bonfiru, a pokud ho nevypnete a zapomenete na něj, nespojíte se ani v dalších lokacích s ostatními hráči. Pak musíte hledat, kde je zapnut, což je špatně. Snad vývojáři tento menší nedostatek ještě opraví, když už je hra založena na možnosti přivolat si na pomoc kamarády, byla by škoda, pokud by nefungovala tak, jak má. Kromě kooperace tu je pochopitelně i PvP část, v níž můžete napadat ostatní hráče, případně se jim bránit. Souboje s fantomy jsou zde docela časté, ale nijak nenarušují hlavní hraní, spíše ho vždy obohatí, i když se objeví v momentě, když to zrovna nepotřebujete. Já sám se počítám jako nováček, protože Dark Souls II jsem hrál jen chvilku, takže i já zažíval na začátku peklo. Naštěstí po pár hodinách zvykání už nic nebránilo tomu, abych mohl levelovat, zvát si kamarády a sekat hlavy desítkám bossům. Na první dohrání mi hra vydržela i s DLCčky na nějakých 70 hodin čistého herního času, což v dnešní době je vysoký nadprůměr. Tedy dohrál, vysekal jsem až na dvě výjimky všechny bosse (na ty si už ale také brousím meč), ale Dark Souls II: Scholar of the First Sin má spoustu dalších možností, jak pokračovat, a to nyní nemyslím jen na New Game+, ale můžete plnit úkoly pro Covenanty, případně se vydávat prozkoumávat důkladně všechny lokace a třeba hledat nové lepší zbraně. Jednu vám třeba vyhrabe čuník po ne zrovna snadné cestě, fanoušci určitě vědí, o čem mluvím. Zabitím posledního bosse, tedy bossů, nic nekončí, dalo by se možná i říci, že další zábava začíná, protože se nemusíte hned pouštět do New Game +, ale můžete na rozdíl od Bloodbornu pokračovat. Protože se vývojáři pustili do remasteru pro nové konzole, určitě vás zajímá, jak hra vůbec vypadá a jakých změn se dočkala. Původní hru jsem hrál jen několik hodin, ale i tak můžu říci, že u remasteru uvidíte pokrok hned na první pohled. Vše je totiž v Dark Souls II: Scholar of the First Sin daleko vyhlazenější, hra má i ostřejší textury a vývojáři upravili i osvětlení, takže tu máme před sebou určitě nejhezčí verzi hry. Samozřejmě, je nutné počítat s tím, že je vidět na hře její stáří a fakt, že byla dělána na konzole staré generace, ale vývojáři přistoupili k remasteru zodpovědně a vylepšili vše, co se dalo. Daleko podstatnější fakt je, že nyní celá hra běží po většinu času v 60fps, což je hlavně v hektických soubojích s bossy nebo řadovými protivníky obrovský pomocník. Už tedy nebudete nadávat, že jste selhali jen proto, že se vám hra zakuckala, nyní budete moci nadávat jen na své ruce, případně sami na sebe. Co se týče poklesů, menší tu jsou, ale většinou je nezaznamenáte, alespoň já si ničeho velkého nevšiml. Dark Souls II: Scholar of the First Sin běží tak, jak si od hry pro současné konzole představuju. Navíc potěší určitě i nahrávací časy po každé smrti, které trvají několik vteřin, takže nečekáte tak dlouho, jako třeba u nedávného Bloodbornu. Dark Souls II: Scholar of the First Sin je výborná hardcore akce, která oproti původní verzi nabízí nejen zlepšenou vizuální stránku, navíc běžící v 60fps, ale rovněž i veškerá rozšíření, obsahující nezapomenutelné bosse a naprosto mistrovský design, a hlavně obrovský update, který celou hru značně změnil a zpřeházel k nepoznání, díky čemuž i fanoušci zažijí oproti originálu spoustu nečekaných a nových zvratů. Jen by si měli vývojáři z From Software uvědomit, že někdy méně znamená více. Více nepřátel na place není v tomto případě moc velký přínos, jen větší komplikace pro nováčky, kterým tímto přivřeli ještě více dveře. A právě o ty jim zřejmě šlo, když se pustili do remasteru. Pokud ovšem první hodiny vydržíte, budete se následně skvěle bavit a utracených peněz nebudete ani na vteřinu litovat.

Chcete ohodnotit hru vlastní uživatelskou recenzí? 0 uživatelských recenzí

Načítání...

Pro hodnocení článku se musíte přihlásit

Dark Souls 2: Scholar of the First Sin

---

From Software / Bandai Namco

Datum vydání: 7. dubna 2015

ps4

xone

Komentáře (38)

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

yenda1 #Bellringer

28. srpna 2023 v 12:09

👍2

@A2: Tak já s hráním několikrát přestal. Na delší dobu. Ale vždycky mě to zpátky zaháčkovalo. Vím, že kdybych chtěl, mohl bych tomu vyčíst tisíc a jednu vadnou skutečnost.

Nebyl bych ale poctivý sám k sobě, kdybych nedodal, že výrazné prvky to přebijí a překlápí na svou stranu. Explore je za mě skvělý, dělá to přesně jak má, tedy že ti ukáře místa kam můžeš.....ale zároveň nemůžeš. Takže přemýšlíš jak se tam dostat. Studna v Majule, několik přístůpů jak se tam dostat. Zkoumej, vyber si.

Hra odměňuje za šikovnost, odvahu. Se zbrojí z Heide's Tower of Flame od rytířů jsem prošel skoro vše. To, že můžeš levelovat bonefire v základš je další zajímavá věc, kterou můžeš využít a nějak si nakládat mimo běžný rámec.

DLC jsou zase na výbornou. Ledová lokace designově vymazlená. Spousta zkratek, objevů, zákoutí, přesně jak to máme rádi. Po poražení kočky se navíc ještě víc otevře.

DS2 + Scholar je nádherná temná pohádka.

Nejsem vůbec, ale vůbec objektivní. Při hraní DS 2 jsem si zase připomněl, jak moc mám tenhle žánr rád.

Kainé #A2

27. srpna 2023 v 13:48

👍2

@yenda1: DS2 má spousty fandů, pro které je to nejlepší díl série i kvůli tomu, co jsi zmínil. Já Scholar of the First Sin dohrál asi rok a půl zpátky a pořád si myslím, že je DS2 nejhorší Dark Souls, ta hra je dost času strašně ošklivá s naprosto neinspirativním level-designem, kde jsi dost často v úzkých koridorech a na každé straně máš skálu.

DS2 má největší rozdíl v kvalitě jednotlivých lokací, kdy na jednu straně máš Shrine of Amana, Heide's Tower of Flame, dračí level a na druhé straně potom ty stínové lesy a další levely, které jak by vylezly z PS2. Většina bossů z původní hry je panák s mečem, lore je tak překombinované, že ve finále nikoho nezajímalo, metroidvania aspekt oproti jedničce osekán na minimum.

Celkově to hodně vylepšily DLC, ale myslím si, že 8/10 je strop pro tuhle hru. Pořád si myslím, že vývoj DS2 byl hodně problematický a něco se tam pokazilo, proto je ta hra tak kvalitativně rozhárána.

Původní DS2 jsem hrál ještě na PC a za mě to byla nejlepší pvp Souls hra.

Jinak Majula pořád pro mě nejlepší hub ve hře vůbec. Extrémně uklidnují lokace s relaxační hudbou, právě kvůli Majule hru občas nainstaluji 🙂.

yenda1 #Bellringer

26. srpna 2023 v 16:17

👍1

Původní DS 2 jsem nehrál, ale Scholar of the First Sin si zaslouží veškerou pozornost. Moje tempo hraní je "zběsilé" a tento díl jsem rozehrál více než 10 let po tom. co jsem zdolal díl první. A nic mi neuteklo. Pauza mohla být kratší, ale prvního dílu jsem toliko přejedl, že odpočinek mi prospěl.

Je to v základu to samé. Hrali-li jste jeden díl Souls, znáte Souls. Druhý je považován za obtížný, dokonce snad nejtěžší v serii a je tomu tak. Hrál jsem to offline, tedy s občasnou pomocí herních bojovníků. A přijdou vhod.

I když je třeba říct, že já osobně jsem do toho šel po zkušenoszech ze Sekira. A to je uplně jinde, co se týče náročnosti.

V DS totiž máte zkušeosti a lvl a bodíky. A tím prostě nakonec zvítězíte. Ne že byste mohli jen tupě sekat. Kdepak. Neustále se pracuje s časem a staminou, stejně jako v předloze DS Monster Hunterech. Co jsem si ale uvědomil, že DS je spíš stresující než nějaký etalon obtížnosti za který se má. Atmosfericky stresující. Krásně stresující.

I tento díl hráče přivádí na roztodivná místa, která je se třeba naučit, naučit se v nich pohybovat, což je při boji kruciální.

Scholar of the First Sin je nabité obsahem. Mnoho desítek hodin v tom mám a stále jsem neviděl vše a se svým přístupem bez nějakého průvodce asi ani neuvidím.

I ke mě se ale donesly zvěsti o tom, že tento díl ( asi původní DS2) je nejslabší. Můj vztah se vyvýjel postupně od opatrnosti, přes zážeh staré jiskry až ke konečnému planutí, kdy jsem se nakonec stal pravověrným apologetou Scholar of the First Sin.

Jestli je DS2 s tímto předěláním lepší to nevím. Ale jistě vím, že Scholar of the First Sin je hra, která stojí za vaše peníze a čas i v roce 2023.

10/10

Erik 666

16. května 2015 v 16:29

Taj já to hraju na ps3 a žadný nový nepřátele tam nemám,takže to bude jen na PS4 a A novej xbox,škoda

Lynch #4308

18. dubna 2015 v 10:36

Tohle je na wiki link

Super Tofik #Dark Souls

17. dubna 2015 v 07:02

Já jsem na Xzone viděl DS 2 Schoral of the first sin na PS3 a pak jsem si přečetl na internetu že i ta PS3 verze DS 2 Sotfs má vše co PS4 verze jenom nejede v 60fps a nemá tak dobrou grafiku ale jinak tam je vše. (i protivníci)

up_er

16. dubna 2015 v 16:40

asi nap to nikdo nepotvrdi skoda

dopitapetr #PS5

15. dubna 2015 v 20:39

Asi to tak bude.[s8][s13]Je tady někdo, kdo to může opravdu potvrdit?

up_er

15. dubna 2015 v 17:15

tak zo znamena ze na PS3 ani X360 zadny novy rozmisteni nepratel neni jestli to dobre ctu

golder_69 #Metroid

15. dubna 2015 v 16:30

Tady je porovnani verzí.

link

lukemorte

15. dubna 2015 v 14:16

díkes za radu, mno cenově je to jasný, mě šlo o to jestli "pouze" zakoupením season passu (když už tedy DS2 PS3 mám) o něco zásadního nepřijdu, než kdybych šel do scholaru. Jinak potěšující je ta zpráva, že se snad i PS3 verze nakonec týká nové rozmístění některých krýčur.

Kachlo #BOSS

15. dubna 2015 v 13:43

lukemorte: Pokud máš PS4, tak to kup znovu, už jen kvůli těm 60fps.

up_er

15. dubna 2015 v 13:21

si to vypocitej co te vyjde lip...ja si pockal a koupim si celej scholar za 8 stovek a hotovo

lukemorte

15. dubna 2015 v 10:34

Jsem nějak zmatenej, co vlastně teď pořídit - mám DS2 PS3 krabicovou verzi, žádnej update ani season pass jsem nekupoval, říkal jsem si, že si to pak dám celý najednou. Ale teď nevím, jestli mám prostě koupit season pass, nebo celej scholar. Můžete někdo osvětlit ? :) dík

up_er

15. dubna 2015 v 09:43

ok diky

Kachlo #BOSS

14. dubna 2015 v 23:26

Mělo by to být právě v tom posledním updatu na PS3 a X360

up_er

14. dubna 2015 v 14:24

Jses si tim jistej? ja jsem cetl na netu ze je to o neco uchuzeny oproti PC a PS4 verze...grafiku nemyslim to je jasny..

golder_69 #Metroid

14. dubna 2015 v 13:08

ano tyka

up_er

14. dubna 2015 v 11:36

Nevite nekdo, jestli jsou ty zmeny nepratel, jejich rozmisteni atd. atd. tyka u verze pro PS3??

diky za odpoved kdo to vi

Rash-182

14. dubna 2015 v 10:31

Všechny updaty na světě bohužel nezachrání nezajímavý level design..v tomto mě DS2 strašně zklamalo. Další věc je ta těžkopádnost a snaha za každou cenu vše udělat pomalejší (healování je na zabití). Pro někoho, kdo nehrál Demons a DS1 to bude asi dobrá volba, ale fanoušci určitě čekali něco víc. Naštěstí Bloodborne vše zase napravuje

Harnet #SONY

13. dubna 2015 v 19:29

Na tohle se chystam, ale časem, zatim je toho hodne co hrat [s14]

RadarKKK

13. dubna 2015 v 18:17

muzu rict ze mnohem lepsi nez puvodni hra human efigy efect hned pri vstupu do nove lokace je dobry napad novacci maji cas si par minut osahat lokaci bez hroziciho invadu a kdyz bude potreba pomoc muze effigy efect u bonfiru zdarma zrusit

Kachlo #BOSS

13. dubna 2015 v 17:24

Prostředí se ani náhodou neopakuje, je hodně rozmanité. Alespoň tedy tady v DS2. Každá lokace je jiná, ale samozřejmě sem tam se už vrátíš do prošlých, třeba abys vyleveloval postavu, na což mám docela dobrý plácek :) Pak je hra už hodně lehká.

Pokud někdo bude mít během hraní problém, rád mu přes party pomůžu, když budu na PS4. Stačí napsat zprávu a pozvat do party.

CaJTeeKaNee

13. dubna 2015 v 17:09

Díky :D. Jo a ještě se chci zeptat na něco. V recenzích na DS 2 se vytýká opakující se prostředí nebo tak něco, že prý jsou nádherné lokace, ale i nějaké opakující se. Je tohle nějak znatelná překážka nebo s tím něco udělali vývojáři?

Kachlo #BOSS

13. dubna 2015 v 16:58

Každá hra je těžká na začátku, než se vyleveluješ a naučíš se herní mechanismy. BB bych dal na začátku 8 a DS2 asi 10 jako obtížnost, ale postupně pak oběma asi 7/10 za celkově. Hrál jsem už těžší hry :)

Konsty_ml #ZONE 2

13. dubna 2015 v 16:57

👍1

👎1

Cajteekanee: DS2 je tak 8 a Bloodborne tak 4

CaJTeeKaNee

13. dubna 2015 v 16:49

Kachlo ohodnoť prosím obtížnost Bloodborn a obtížno DS: Scholar of the first sin od 1 do desítky s tím, že 10 je maximum. Nikdy jsem Dark Souls nehrál, tak mě zajímá o kolik je to těžší. Dík

Kachlo #BOSS

13. dubna 2015 v 16:34

zbraně se opotřebovávají během soubojů, ale vždy se opraví u bonfiru či speciálním práškem. Pokud se opotřebením rozbije, je třeba jí opravit u kováře