Blood & Truth

Recenzovaná verze: PlayStation VR a PlayStation 4 Pro

Virtuální realita je tu s námi už nějakou dobu. Bylo určitě bláhové si myslet, že by nahradila klasické hry, zvláště když její podání stále není stoprocentní. Může tu ale s nimi úplně v klidu existovat a nabízet odlišné herní zážitky. Ostatně jsme tu už měli řadu zajímavých počinů, ať už jde o vynikající plošinovku Astro Bot Rescue Mission, povedený golf Everybody's Golf VR, taktickou multiplayerovou střílečku Firewall: Zero Hour, kterou vývojáři neustále obohacují o nový obsah, a na letošní rok se připravuje ještě Iron Man, na němž Sony opět spolupracuje s Marvelem/Disney. Právě vycházející Blood & Truth pak patří do kategorie těch nejdražších a největších VR her, na níž je vidět, že za ní nestojí jen malé studio, jenž chce experimentovat, ale silný vydavatel, který má prostředky a chuť ukázat, co je možné vše ve virtuální realitě vytvořit. Vývojáři během vývoje říkali, že v Blood & Truth se stanete velkým akčním hrdinou, a tady rozhodně nelhali, protože vůbec poprvé jsem měl skutečně pocit, že nehraji jen další hru, ale jsem součástí velkého akčního dobrodružství.

V Blood & Truth se hned na začátku seznámíte s Ryanem Marksem, elitním vojákem zvláštních jednotek, který se po měsících ve službě vrací domů do Londýna ke své rodině. A právě v čas, protože jeho rodina je zapletená s mocným kriminálním bossem, přičemž záhy se po Ryanově příjezdu vše hodně nepěkně zvrtne a začne boj za svoji rodinu a její záchranu. Příběh hry je spíše žánrový standard, ale rozhodně je kvalitně napsaný a zajímavý, má několik povedených zvratů a nečekaných momentů, navíc je podpořen i výbornými hereckými výkony většiny postav. Díky jejich přesvědčivým výkonům, animacím a dabingu si budete připadat, jako když před vámi stojí opravdoví lidé a ne postavy složené z jedniček a nul, za což musím pochválit nejen tým vývojářů, ale hlavně herce (Felix Scott, Colin Salmon, Steven Hartley, Klariza Clayton a další), kteří vdechli jednotlivým postavám život.

Blood & Truth je jednou z her, která je přímo dělaná pro dva PlayStation Move ovladače, protože počítá s tím, že každý bude suplovat jednu vaši ruku. Můžete sice hrát na klasickém DualShocku, ale zážitek bude přinejlepším poloviční, navíc jsem měl během testu s tímto ovládacím schématem nemalé problémy v řadě situací. Nehledě na to, že je ovládání skrze DualShock 4 neohrabané a pomalé. To s PlayStation Move gamepady je situace pochopitelně jiná, protože po většinu času krásně kopírují pohyb vašich rukou, což je důležité nejen při manipulaci se zbraněmi.

U zbraní ale zůstanu, protože ještě u žádné jiné hry jsem neměl pocit, že zbraně skutečně držím a mohu si s ní dělat, co chci. Jednoduchým pohybem je možné vytáhnout pistoli z pouzdra, následně ji třeba roztočit jako kovboj na prstu, čímž je docíleno, že následně rychleji střílí. Nabíjení je řešeno tak, že druhou rukou vezmete zásobník na vestě a zasunete ho do zbraně, což funguje dobře i v momentě, když máte pistole v obou rukou. Nemusíte je zasouvat do pouzdra, ale je možné i s plnou rukou vzít zásobník. Pistole ale nejsou jediné, k čemu dostanete během kampaně přístup. Zastřílíte si z různých brokovnic, samopalů, granátometu nebo smgček, přičemž každou zbraň je možné modifikovat o zaměřovače a další součástky. U velkých zbraní pak samozřejmě záleží i na tom, jak je držíte.  Pokud třeba takový samopal nebo pumpovací brokovnici držíte jednou rukou, sem tam někoho zastřelíte, ale takto držená zbraň je značně nepřesná. Zpřesníte ji pochopitelně tak, že ji uchopíte jako v reálu oběma rukama, čímž přestane tolik kopat. 

Docela jsem byl překvapen z jednoho krásného detailu. Zatímco pistole máte v pouzdrech na bocích, tak brokovnice, samopaly a tak dále dáváte na svá záda, takže musíte udělat specifický pohyb, abyste si je vzali nebo zasunuli. Z toho jsem byl překvapen a rozhodně tento malý detail potěšil. U těchto velkých zbraní musím i zmínit jeden menší problém. Občas mi totiž u jejich používání zazlobilo ovládání i skrze Move ovladače, hlavně když se s nimi krčíte za rohem a snažíte se zaměřovat. To bohužel připisuji hlavně tomu, že jsou Move ovladače už starší a nejsou určené primárně pro VR. Blood & Truth tlačí i je do jejich limitů, tedy hlavně toto řešení spojené s jednou kamerkou, a je jasné, že do budoucna bude muset Sony přijít s něčím lepším. Jde ale o ojedinělé situace, které ve výsledku hře i odpustíte.

Ačkoliv Blood & Truth obsahuje řadu filmečků a dalších příběhových prostřihů, pořád staví hlavně na akci a střetech s protivníky, na které budete moci využít rozsáhlý arzenál zbraní, o němž jsem se zmínil už výše. Přestřelky s protivníky jsou hektické, zábavné a díky skvělému pocitu ze střelby jen tak neomrzí. Tomu jistě dopomáhají i kvalitně navržené a rozmanité úrovně, do nichž se během hraní podíváte. Po nich se nemůžete volně pohybovat, ale vždy máte jen určité místo, do kterého můžete jít po stisknutí tlačítka Move. Většinou jde o nějaký úkryt, roh a další překážka, abyste se mohli rozhlížet, prozkoumávat prostředí a dobře viděli na přibíhající protivníky. Vzhledem k tomu, že hra je stavená hlavně na využívání dvou Move ovladačů bez analogových páček, tak mi tento systém nevadil a zvykl jsem si na něj poměrně záhy. Jediné, co bych akci vytkl, tak je umělá inteligence protivníků, protože ta není nejlepší. Sice se kryjí, ale nic jiného nevymyslí, takže jejich likvidace zase tak složitá není. Kromě klasických úrovní, po nichž se pohybujete a kosíte nepřátele, pak Blood & Truth obsahuje i honičky na dálnici, jako tomu bylo u London Heist, které vždy hru krásně oživí. Navíc některé tyto střety patří k tomu nejvíce epickému, co Blood & Truth nabízí.

Přestřelky jsou pochopitelně jednou věcí a během nich jsem si opravdu připadal jako John Wick. Mají spád, jsou skvěle navržené a doslova vás vtáhnou do hry. Blood & Truth ovšem jako každá akční hra nabízí i daleko více a během svého putování budete i hodně interagovat se samotným prostředím, což následně přidává ještě více na autenticitě a pocitu skutečnosti, protože si nebudete připadat jen jako při hraní kolejnicové střílečky, v níž jen likvidujete vše, co se trochu pohne. Občas tak budete šplhat po zdech, protahovat se šachtami, šplhat po žebříku nebo otevírat dveře skrze jednoduchou ale zábavnou minihru pomocí šperháku či jiných hraček, které máte k dispozici. Vývojáři ale nezapomínají zároveň na nejrůznější detaily, takže můžete během hraní uchopit různé předměty a hrát si s nimi. Když třeba jednou rukou hodíte nějaký předmět do vzduchu a následně druhou chytíte, dostaví se neskutečný pocit, který zážitek hraní ve virtuální realitě posouvá na novou úroveň.

Hra Blood & Truth nabízí na začátku dvě obtížnosti. Normální je určena pro zkušenější hráče, filmová pak pro ty, kteří si chtějí užít hlavně příběh a ne se strachovat, že dojdou náboje nebo je někdo zastřelí. Já jsem si zvolil normální obtížnost, na níž mi hra zabrala zhruba sedm hodin hraní, což není vůbec špatné. Dohráním to ale pochopitelně nekončí, protože se můžete do hry vrátit skrze výběr jednotlivých kapitol, no a pokusit se objevit všechny skryté předměty a další bonusy, které hra obsahuje. Kromě hlavní kampaně tu je i speciální režim Time Attack, který je spíše takovým tréninkovým místem, kde na body likvidujete na střelnici naskakující cíle. Zatím u tohoto režimu postrádám online žebříček, ale ten by se měl do hry dostat v brzké době díky updatu, stejně jako new game+, další speciální režim nebo Těžká obtížnost pro kampaň. Tento dodatečný obsah slíbili vývojáři zdarma pro všechny hráče, což samozřejmě vítám. O hru by tedy mělo být i v následujících týdnech postaráno.

Vizuální zpracování je u Blood & Truth na vysoké úrovni, hlavně tedy ve srovnání s jinými hrami pro virtuální realitu. Detailní jsou nejen modely postav s uvěřitelnými animacemi, ale i prostředí je solidní, takže vizuální zpracování dostačuje, abyste si mohli připadat, že se nacházíte v Londýně a ne u sebe v obývacím pokoji. Jen bych možná ocenil více zničitelné prostředí, protože rozstřelit můžete jen lahev, ale to je tak vše. Snad se tohoto dočkáme u her na konzoli PlayStation 5, která by měla přinést už dostačující výkon, u něhož se nebudou muset vývojáři nijak omezovat. Také mi sem tam vadilo několik grafických bugů, které právě ve virtuální realitě vyniknou asi nejvíce. Nemají vliv na hratelnost, ale určitě zamrzí. Kromě vizuálního zpracování je velmi kvalitní i hudební doprovod, který krásně hraje během akce, stejně tak dobré ozvučení.

Protože je Blood & Truth celkem rychlá akční hra, určitě se ptáte, jestli mi nebylo při hraní špatně, což se u některých her pro virtuální realitu sem tam stává. To ale není případ dnes recenzovaného Blood & Truth. Hra běží maximálně plynule, navíc skutečností, že se nepohybujete po úrovni volně, tím byly také tyto problémy značně potlačeny. Nemohu pochopitelně mluvit za ostatní, ale já jsem žádnou nevolnost během hraní nepociťoval a myslím, že stejně tak na tom bude většina hráčů.

Blood & Truth je výborná akční hra, v níž se budete opravdu cítit jako akční hrdina. Bavit vás budou nejen rozmanité přestřelky, ovládání velkého množství zbraní, ale také dobře napsaný příběh s řadou zvratů a skvěle zahraných postav. Na Blood & Truth je vidět, že nejde jen o nějaký další pokus, ale o pravou AAA akční hru pro virtuální realitu, za níž stojí velký vydavatel stojící za jedněmi z nejlepších her této konzolové generace a zkušené studio. Blood & Truth je bez debat jednou z nejlepších VR her, jakou si v současnosti můžete zahrát, a velký důvod do VR headsetu investovat.