Když se podíváte na okolní obrázky nebo na trailer níže, zjistíte, že Atomic Ninjas je v základu dost normální 2,5D akční plošinovka, která je hlavně zaměřená na multiplayerové šarvátky 2 vs. 2 nebo všichni proti všem - maximálně 4 hráči. Na začátku si můžete vybrat, za jakého ninju budete hrát (musíte si je pochopitelně postupně odemknout), přičemž se většinou liší zbraněmi (máte tu hvězdice, boxerky nebo telekinezi) a schopnostmi, které mají od začátku k dispozici. Zbraně si ovšem můžete sbírat i během hraní po levelech, takže ve výsledku jde spíše jen o vizuální odlišnost, než cokoliv jiného. Poté už se můžete vrhnout přímo do hraní, které je velmi zábavné, díky rozmanitým zbraním jsem se bavil i po několika hodinách, a řekl bych, že vše je i dost návykové. Hrát dál vás navíc motivují bonusy pro bojovníky, které si postupně během hraní odemykáte. Motivaci máte i v žebříčcích nejlepších hráčů, s nimiž se můžete poměřovat.

V jednoduchosti je síla, a Atomic Ninjas tohle opět potvrzuje. Hratelnosti určitě pomáhá i přesné ovládání, které je také jednoduché, prakticky si vystačíte jen s oběma analogovými páčkami, horními tlačítky a Xkem pro skok. Pokud byste měli náhodou problém s ovládáním nebo nějakým úkonem, vždy je možné se vrátit do tutoriálu v podobě Ninja Academy a vše si natrénovat.

Protože je Atomic Ninjas zaměřen hlavně na multiplayer, nemůžou chybět nejrůznější herní režimy, kterých tu je hned devět. Asi nepřekvapí, že tu je přítomen klasický Deathmatch, ve kterém vyhrává ten, kdo nahraje nejvyšší skóre v podobě zabitých protivníků. Také je tu přítomna jeho týmová varianta Team Deathmatch, i když ta mi nepřišla tak dynamická, ale to zřejmě záleží na hráčích, s nimiž jsem hrál. Překvapen jsem byl návykovostí režimu King of the Hill, v němž hrají všichni proti všem, přičemž vždy na mapě se objeví bod, který musíte na co nejdelší čas zabrat, aby vám naskakovaly body do celkového skóre. Kolikrát se o tyto body strhne pořádná šarvátka. O taktiku tu moc nejde, jen musíte mít dobrý skill, což se v mém případě lehko řekne, ale realita je jiná. Většinou jsem měl ale štěstí na stejně levé protivníky, takže jsem si režim hodně užíval a ještě budu užívat. Velmi dobrý režim mi přišel i Treasure Hunt, v němž musíte sebrat na mapě vlajku a poté ji co nejdéle držet. Hlavně když vlajku držíte v posledních vteřinách a začnou vás zrovna nahánět protivníci, pořádně se opotíte.

Asi nepřekvapí, že tu je přítomen i vlaječkový Capture The Flag režim, v němž musíte sebrat vlajku a odnést ji do předem určené části po levelu. V základní verzi bojují všichni proti všem, což je kolikrát hodně divoké, ale můžete si dát pochopitelně i klasičtější týmovou variantu Team Capture The Flag. Další zábavný režim je Domination, v němž máte vždy na mapě dvě stanoviště s vlaječkami, které musíte obsazovat, abyste získávali body. Jedná se o týmový režim, přičemž v něm je asi nejvíce nutná spolupráce s kolegou, protože sám toho moc nezmůžete. Jako poslední režim je tu Objectives, případně jeho týmový varianta Team Objectives. V něm vždy dostanete na 2.5 minuty daný úkol, který se skládá z ostatních režimů, který musíte splnit. Následně se vám body z každého režimu sečtou, a pochopitelně vyhrává ten, kdo si napříč všemi režimy vedl nejlépe.

Všechny režimy můžete hrát na několika připravených mapách – Wormhole, Reaktor, Factory, Infernus, Spooky a Cave, které mají pěkný design, nabízejí spoustu možností, jak uniknout před pronásledujícím protivníkem, ale samozřejmě mají i spoustu pastí, do kterých se můžete chytit, případně do nich poslat protivníky. Protože jsou mapy spíše menší, dají se dobře zapamatovat, takže po několika hrách už budete vědět, kde se nachází jaká past či skokánek, který občas pomůže, kolikrát ale dokáže spíše i uškodit.

Hra Atomic Ninjas jako taková je rozhodně zábavná a je vidět, že vývojáři nad jejím designem a funkčností přemýšleli. Čím ale dost strádá, je počet hráčů. Většinou totiž nenajdete žádné místnosti, do kterých byste se mohli připojit, když už je najdete, jsou většinou obsazené. Tohle je asi největší bolest celé hry. Když se vám ovšem podaří připojit do některé hry, případně si vytvoříte svoji a počkáte, až se k vám připojí ostatní hráči, vše běží plynule, žádných problémů jsem si během hraní nevšiml. Do vytvořených online her můžete přidávat i boty, případně zvát kamarády skrze pozvánky.

Vývojáři i možná počítali s tím, že ne vždy budou hráči k dispozici, i třeba když pojedete autobusem do práce nebo školy, proto nabízejí možnost hrát proti botům. Musím říci, že jsem byl celkem překvapen jejich umělou inteligencí, protože boti jsou agresivní, zvláště u konce, když se rozehraná hra blíží do cíle. I proti umělé inteligenci se tak dá solidně vyblbnout.

Atomic Ninjas vsází hlavně na pěknou barevnou art grafiku, která není přeplácaná, vše je krásně čisté, jak by mělo být. Vizuální stránka rozhodně neurazí, možná i budete občas překvapeni z pěkného efektu, který vše obohacuje a dodává hře šmrnc. Za zpracování si vývojáři rozhodně zaslouží pochvalu. Na čem by ovšem mohli více zapracovat, je hlavně plynulost, protože framerate hlavně v Playstation Vita verzi občas znatelně klesá, což v multiplayerových bitkách moc nepotěší. Snad toto bude vyřešeno nějakým budoucím updatem. Za co ovšem sbírá Atomic Ninjas další plusové body, je hudební doprovod, který je chytlavý a neustále vás žene z jednoho zápasu do druhého, povedené je i ozvučení, takže tady rozhodně spokojenost.

Když byla hra Atomic Ninjas oznámena, moc jsem ji nevěnoval pozornost, protože jsem ani nevěděl, co od ní ve výsledku mohu čekat. Po zahrání jsem byl ale příjemně překvapen, protože jde o velkou zábavu, která jen tak neomrzí, navíc v pěkném vizuálním zpracování. Pokud máte rádi multiplayerové hry a občas se chcete jen tak vyblbnout, je Atomic Ninjas ideální volbou. Za málo peněz toho nabízí opravdu hodně.