Amnesia: The Bunker

recenze  1
Martin Šmíd, 18. 6. 2023 17:00
Před třinácti lety vyšla fantastická hororová hra Amnesia: The Dark Descent, která si fanoušky žánru získala svoji děsivou atmosférou, zasazením i herními mechanikami. Příběhem Daniela prozkoumávajícího temné oblasti hradu Brennenburg dokázal strhnout nejednoho hráče. Protože hra slavila obrovský úspěch, dočkala se dvou solidních pokračování. Nyní tu máme čtvrtý díl této série s podtitulem The Bunker, který se v mnohém od svých předchůdců odlišuje, ale pořád by měl nabídnout děsivou atmosféru a několik pro sérii charakteristických prvků. Jestli tomu tak skutečně je, vám řeknu ve své recenzi.

Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Ačkoliv je Amnesia: The Bunker už několikátým dílem série, na předchozí díly vůbec nenavazuje. Pokud jste je tak nehráli, nemusíte se bát, že byste nebyli v obraze a nevěděli, co se děje. Hlavním hrdinou je tentokrát řadový voják za první světové války, který bojuje v zákopech a vidí všechnu tu hrůzu pěkně zblízka. Při jednom velkém střetu se propadne do záhadného bunkru, v němž ovšem není v bezpečí, ale ještě ve větším nebezpečí, než v zákopech pod kulometnou palbou protivníka. Ve stínech totiž číhá prastaré zlo, které dostalo chuť na čerstvou krev. A jak asi tušíte, cílem hry je uniknout z bunkru, pokud možno se všemi končetinami a hlavně živý. Příběh hry Amnesia: The Bunker není zrovna nějak extra propracovaný nebo zajímavý se spoustou zvratů, hraje až druhé či spíše třetí housle, a nepomáhají mu ani různé vzkazy, deníčky a další informace, které během hraní sbíráte a můžete si pročítat. Ty jen dají menší pohled na to, co se v bunkru vlastně děje, hlavní je ale dostat se pryč.

Stejně jako předchozí díly je i Amnesia: The Bunker first-person adventurou s hororovými prvky. Hlavním cílem je utéci ze záhadného bunkru, který je mimochodem velmi vhodným a dobrým zasazením, ale než se tak stane, musíte ho skrze hlavního hrdinu prozkoumat, najít klíčové suroviny, lékárničky, klíče, vyřešit několik celkem solidně navržených hádanek, které ale mohly být o něco složitější a náročnější, a odemykat si postupně cestu dál. Na hře se mi líbí, že nevede hráče za ručičku, jako některé jiné podobné adventury, a je jen na něm, jaké tempo zvolí a jak bude bunkr prozkoumávat a hledat si cestu ven. O úplně lineární záležitost tedy nejde.

Co je ovšem naprosto nutné, je sbírání kanistrů s benzínem, které jsou naprosto klíčové, protože jen díky nim následně můžete udržet v chodu generátor na elektřinu, a tím pádem i osvětlení samotného bunkru. A že jde o docela velkého žrouta energie. Záhadný bunkr si postupně nejen odemykáte, ale zároveň i rozsvítíte skrze páky, takže hned víte, kde už jste byli a že v prosvícené chodbě náhodou něco nečeká. Hlavně ale nemusíte používat hned na začátku získanou ruční svítilnu, jejíž rozsvícení dělá docela velký hluk, což jen na hlavního hrdinu strhává pozornost zla, které v bunkru žije a má všude vyhrabané tunely.

V předchozích dílech vývojáři docela dobře pracovali se strachem hráče i díky tomu, že hlavní zlo nebylo nikdy moc vidět. Nyní ale prastaré monstrum, které v bunkru žije, nevydává jen ohavné a děsivé skřeky, ale zároveň se sem tam objevuje na scéně, jako třeba kyselinou prolitý Xenomorf v Alien: Isolation. Při prvním setkání mi ztuhla krev v žilách a následně jsem se dal na útěk, ale bohužel tyto střety jsou docela časté a ve výsledku nejsou moc zajímavé, což se docela rychle přejí a následně už nejsou tak děsivé a nemají takový vliv na atmosféru a hru samotnou. Vlastně mi i přišlo, že jsou docela otravné. Zvláště když víte, jak monstrum jednoduše odehnat, případně jak na něj vyzrát. To je docela škoda, protože kvůli tomu se vývojářům nedaří budovat tak hutnou a děsivou atmosféru, jako tomu bylo v minulosti, ačkoliv sem tam hra stále dokáže vyděsit. Už ale ne tolik a často, jako u předchozích dílů.

Protože je hlavní hrdina voják za první světové války, rozhodli se mu dát vývojáři revolver, o který nepřijde ani po spadnutí do betonové pasti v podobě bunkru. Fanoušci předchozích dílů se ale nemusejí děsit toho, že tím by se z Amnesia: The Bunker stala klasická střílečka podobná Call of Duty nebo Wolfenstein. Nábojů je totiž hodně málo (mít více než tři kulky v zásobníku je vždy hodně velký luxus) a je nutné dobře zvážit každý výstřel. Než na protivníka, kterého je výstřelem možné odehnat, se vyplatí před ním schovat, a náboje použít třeba pro ustřelení zámku u dveří nebo dvířek, případně k odlákání pozornosti. Tedy k tomu, k čemu taková palná zbraň úplně neslouží. K tématu, atmosféře a celkovému pojetí se to ovšem hodí velmi dobře.

Docela jsem byl překvapen, že jsem hru Amnesia: The Bunker na první zahrání dohrál za necelé čtyři hodiny. Nejde tedy o nějakou dlouhou záležitost na několik večerů, vývojáři se rozhodli přinést kratší intenzivnější zážitek, u něhož hodně vsází na znovuhratelnost. Tu se rozhodli podpořit tím, že bunkr na každé rozehrání nikdy není úplně stejný. Zklamáním ovšem je, že chodby jsou vždy rozvrženy stejně, to samé platí o místnostech. Jediné, co se liší, je to, jestli jsou nějaké dveře zamčené nebo nikoliv, případně jinačí rozmístění důležitých předmětů. Jako příklad dám klíč, který je nutné k odemčení jedněch dveří. Ten je ukryt v jedné z postelí, ale pokaždé v jiné, přičemž správnou odhalíte přečtením dokumentu s nápovědou, který je ale vždy na stejném místě. Pokud by se bunkr pokaždé vygeneroval naprosto jinak, bylo by to určitě daleko lepší, takhle vývojáři zůstali na půli cesty a nejsem si jist, jestli to fanoušci úplně ocení. Řekl bych, že ne. 

Vývojáři z Frictional Games hru Amnesia: The Bunker dělali primárně ještě na konzole předchozí generace PlayStation 4 a Xbox One. Sice je k dispozici i verze pro Xbox Series X/S (PlayStation 5 verze nikoliv), kterou jsem hrál já, ale ta se od ostatních moc neliší. Maximálně rozlišením a o něco stabilnějším frameratem, ale to je tak vše. Načítání je stejně rychlé jako na starších platformách, a to samé platí i o vizuální stránce. Hra má jen průměrné textury, ať už jde o prostředí nebo ústřední monstrum s topornějšími animacemi, a nepřesvědčí ani nasvícení či různé slabé efekty. Vizuálně tedy nejde o zrovna působivou podívanou, jakou byl třeba také v těchto dnech vycházející Layers of Fear na Unreal Enginu 5. Co alespoň mohu pochválit, je kvalitní ozvučení, které nahrává napětí a stará se o slušnou atmosféru.

Amnesia: The Bunker je slušné pokračování oblíbené hororové série, v němž se vývojáři rozhodli přinést několik zajímavých a osvěžujících novinek, ale ne všechny se bohužel podařilo dotáhnout do uspokojivého konce. I před několik rozporuplných rozhodnutí na straně designu ovšem věřím, že se fanoušci budou slušně bavit, zvláště když hra dokáže navodit strach i děsivou atmosféru, která je sérii vlastní. 

Amnesia: The Bunker

ps4ps5xsxxone
Frictional Games , Frictional Games
Datum vydání hry:
23. 5. 2023
Žánr:
Adventura
KARTA HRY
7/10

Komentáře